Matěj Pomahač: V Evropské unii probíhá klíčová bitva o ochranu spotřebitelů i životního prostředí

Evropská unie rozhoduje o oslabení dlouhá léta připravovaných opatření na ochranu lidského zdraví, přírody a klimatu. Původně legitimní záměr snížit byrokratickou zátěž a zvýšit konkurenceschopnost evropských firem se mění ve faktickou rezignaci na boj se znečištěním přírody. Evropští lidovci se přitom spojují s doposud izolovanou krajní pravicí, která tak získává podíl na moci. Výhody a úlevy pro průmyslové kartely a agrochemickou oligarchii zaplatí inovativní firmy, které již na udržitelnější provoz vynaložily obrovské prostředky. A my všichni na zhoršeném zdraví v důsledku vyššího znečištění ovzduší, vody a půdy. Řada evropských firem si stěžuje, že zaváděná ekologická pravidla snížila jejich konkurenceschopnost vůči americkým či čínským společnostem. To však není tak úplně pravda, protože zelený průmysl se rozvíjí po celém světě. Navíc s tímto tvrzením nesouhlasí celá řada progresivnějších firem podnikajících v oblasti efektivnější dopravy, energetických úspor či udržitelných technologií, které jsou dnes motorem evropského i českého ekonomického růstu. Proti odstraňování ekologických standardů protestují ekologové a vědci, kteří upozorňují na přetrvávající či rostoucí znečištění prostředí - nehledě na stále katastrofičtější dopady změn klimatu.

O co jde konkrétně? Návrh mění dva klíčové právní předpisy o udržitelnosti podniků (známé pod zkratkami CSRD a CSDDD). Podle nich měly původně velké i malé podniky shromažďovat a zveřejňovat údaje o emisích skleníkových plynů, spotřebě vody a únicích chemikálií. Ale také o dopadech klimatických změn na pracovní podmínky vlastních zaměstnanců či o pracovních podmínkách zaměstnanců svých dodavatelů po celém světě Posílila by se tím kontrola spotřebitelů nad kvalitou zboží, které nakupují.

Nově se mají pravidla vztahovat pouze na společnosti s více než 1000 zaměstnanci a čistým obratem 450 milionů eur. Povinnost ověřovat dodržování lidských a pracovních práv v dodavatelském řetězci bude platit jen pro největší společnosti s víc jak 5000 zaměstnanci a čistým obratem nad 1,5 miliardy eur. Evropané pak přijdou o své právo volat k odpovědnosti ty firmy, které poškozují životní prostředí a nerespektují lidská práva.

Současně Evropská komise navrhuje zrušení monitoringu škodlivých chemických látek ve výrobcích (SCIP) a hodlá usnadnit povolování nově zaváděných pesticidů, ke kterým se již nemají povinně vyjadřovat nezávislí vědci. Výsledkem bude jen zhoršující se chemizace životního prostředí s obrovskými dopady na zdraví každého z nás - včetně rizik rakoviny, poškození nervové soustavy, respiračních onemocnění či neplodnosti mužů i žen.

Oslabuje se ochrana kriticky ohrožených biotopů vzácných ptáků a vodních zdrojů. Rozpaky ekologů budí i návrh, podle kterého má ochrana přírody ustoupit snadnější výstavbě elektrických sítí a obnovitelných zdrojů. Místo skutečného urychlení přechodu na čisté zdroje energie se chystá složitý mišmaš nejasných pravidel, který nutně povede ke špatně naplánovaným projektům, odporu místních obyvatel a ohrožení chráněných zvířat a biotopů.

Lidé chtějí chránit své životní prostředí před znečištěním a záleží jim na kvalitě zboží, které nakupují. Překotné rušení pracně zaváděných opatření tak ukazuje, že kvalitní ekologická politika potřebuje hlavně kompetentní politické zástupce, kteří dokáží prosadit fungující řešení - která slouží potřebám lidí a jejich životního prostředí.

---

reklama

---