https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/sumecek-cerny-invazni-druh-ohrozuje-vodni-ekosystemy-v-cesku
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sumeček černý: Invazní druh ohrožuje vodní ekosystémy v Česku

10.4.2025 05:58 | PRAHA (Ekolist / s využitím TZ AVČR)
Vybírání úlovků sumečka černého.
Vybírání úlovků sumečka černého.
Zdroj | Ústav biologie obratlovců AV ČR
Invazní ryba sumeček černý je v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a působí ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují a spolupracují s místními rybářskými podniky a rybářskými svazy na účinných metodách regulace. Cílem je chránit původní biodiverzitu vodních ekosystémů a zároveň minimalizovat ekonomické ztráty, které tento invazní druh způsobuje. Zapojit se může i veřejnost.
 
Sumeček černý (Ameiurus melas) pochází se Severní Ameriky. Do Evropy se dostal v 19. století a rychle se rozšířil. Ryba známá svou žravostí a schopností rychlé reprodukce ohrožuje původní rybí druhy a způsobuje hospodářské ztráty v produkčních rybničních chovech. Vzhledem ke svým špičatým ostnům v prsních a hřbetní ploutvi, které dokáže vzpřímit a zafixovat a které mají navíc malou jedovou žlázu, nemá sumeček černý mnoho přirozených nepřátel. Z těchto důvodů dokáže ve vhodných podmínkách rychle vyprodukovat extrémně početné populace.

Do České republiky byl zavlečen až v roce 2003 s násadou kapra z Chorvatska a vyskytuje se na několika poměrně izolovaných místech. I tak může napáchat velké škody a je nutné jakýkoli jeho výskyt monitorovat. Populace sumečka nejenže konkurují původním druhům ryb, ale také se živí jejich jikrami a plůdkem, tudíž původní populace významně ubývají.

„V oblasti jako jsou rybníky v okolí Telče, způsobuje sumeček černý výrazné hospodářské škody, přičemž odhady ztrát dosahují více než 20 tisíc korun na hektar. V případě rybářských revírů se dokáže namnožit takovým způsobem, že daný revír přestane mít význam,“ popisuje vedoucí vědecký pracovník Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR) a Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). „Jen pro představu, za čtyři dny se z rekreačního rybníku o rozloze 0,7 hektaru (jedno fotbalové hřiště) odlovilo 750 kg sumečka, odpovídajících přibližně biomase 1 t/ha, což je často více než biomasa kaprů v chovných rybnících.“

Monitoring a zkoumání nejlepší odlovné techniky

Vědci z ÚBO AV ČR od roku 2018 sledují populaci sumečka černého v odstavených ramenech Labe. Spolupráce s místními rybářskými organizacemi a dalšími institucemi přinesla cenné poznatky o metodách regulace. Pilotní studie z loňského roku, na které se podíleli i studenti z MENDELU, prokázala efektivitu různých odlovných technik, například odlov pod výpustí při výlovech do speciální sítě, do vrší, odlov plůdku do vrhací sítě či upraveným podběrákem. Nejúčinnější metodou se zatím jeví odlov do vrší, jímž odborní pracovníci vylovili z pěti rybníků v okolí Telče 2,2 tuny dospělých sumečků černých, což odpovídá 57 tisícům kusů.

Úlovek sumečka černého za jedinou noc v Mlazické tůni u Mělníku.
Úlovek sumečka černého za jedinou noc v Mlazické tůni u Mělníku.
Zdroj | Ústav biologie obratlovců AV ČR

„Před pěti lety jsme znali jen dvě místa výskytu sumečka černého. Dnes máme zmapovány lokality jeho výskytu v Mělníku, Telči, Kroměříži, Prostějově a Pasohlávkách a v důkladném monitoringu stále pokračujeme. Rekreační rybáři, ale i ‚nerybáři‘ by se měli řídit platnou legislativou a v žádném případě by neměli sumečky ani jiné invazní druhy ryb vypouštět a rozšiřovat do dalších vod,“ upozorňuje Pavel Jurajda.

Pomoci může i veřejnost

Aby byla regulace sumečka černého úspěšná, vyžaduje větší čas a úsilí. Proto odborníci z ÚBO AV ČR v redukci již známých populací tohoto invazního druhu pokračují. Současně monitorují další oblasti, aby včas zjistili případný výskyt nových jedinců. Sumečka černého si veřejnost může splést spodobným sumečkem americkým.

„Naším cílem je pokračovat v redukci populací, zejména v oblastech s jejich vysokou hustotou, a zmírnit riziko neuváženého vypouštění tohoto druhu do přírody. Ve spolupráci s městem Telč, místními rybářskými podniky, Krajským úřadem Kraje Vysočina a Moravským rybářským svazem plánujeme regionální projekt zaměřený na pokračování regulace sumečka černého, abychom ochránili biodiverzitu našich vod,“ dodává Pavel Jurajda. „Pokud ve svém revíru objevíte sumečka černého, neváhejte nás o tom informovat. Můžete se obrátit na níže uvedený kontakt v tiskové zprávě,“ obrací se na veřejnost.

Sumeček černý je v oblasti svého původu, v Severní Americe, významnou rybou pro rekreační rybolov i akvakulturu. V přirozeném prostředí může dorůstat až do velikosti 50 cm a dosáhnout hmotnosti 3 kg. V evropských vodách ale takových rozměrů nenabývá a pro rybáře se stává stále častěji předmětem obav. Sumeček černý byl do Evropy zavlečen koncem 19. století, kdy se společně s dalšími druhy severoamerických sumečků rozšířil po západní a jižní Evropě. Jeho úspěšná adaptace na místní prostředí s sebou přináší značné ekologické a ekonomické důsledky.

Sumeček černý se vyznačuje invazním chováním – je potravně nenáročný, všežravý a jeho úspěšnou reprodukci zajišťuje péče rodičovského páru o potomstvo.

S využitím textu tiskové zprávy Ústavu biologie obratlovců AV ČR.


reklama

Ústav biologie obratlovců AV ČR

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2025 07:58
Dobrý článek, který jen připomíná, že druhy všežravé a množivé (invazivní či původní) jsou hrozbou pro ekosystémy. Je třeba této problematice věnovat mnohem více pozornosti, neb to, že vše probíhá v naprosté tichosti, ještě neznamená, že se nic neděje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.4.2025 08:30
Nepřítele je nejlépe sežrat. Uzení mohou být fajn.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.4.2025 08:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nebo grundle - zapomenutá delikatesa.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.4.2025 10:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chutní jsou na všechny způsoby a lovit se dají snadno i na udici.
Bohužel znám revír, kde jsou, ale loví ho tam pouze děti z kroužku
pro které je revír vyčleněn. To ale nestačí a můj návrh na závody
i pro nerybářskou veřejnost byl odmítnut. Prý problém ohledně toho
statutu revíru jako nekomerční vody. Závody ale nemusely být o ceny
mimo nějakého diplomu a sumečci mohli být zdarma po upečení rovnou
na místě zkonzumování. Takže by to nebyla žádná výdělečná činnost.
Asi ale tento stav někomu vyhovuje.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

10.4.2025 12:17
Připadá mně podobný karasovi stříbrnému. Obdobné problémy. Ale mám otázku, kterou kladu i v případě jiných invazních druhů - proč tedy není povolen jeho lov komukoliv? Proč by se drobné rybky nemohly lovit sítěmi třebas na krmení pro kočky a drůbež? Já vím, obava, že bez kontroly se budou pytlačit i jiné ryby. Ale myslím si, že v tom případě by mohly pomoci drastické pokuty. Jenže demokraté a humanisté jsou vůči darebákům velice smířliví. Podstatně více, než vůči slušným občanům. Takže zřejmě i tento problém bude neřešitelný.
Kolega, rybář, kdysi nosíval do práce pečené karasy, které lovil v Dyji. Mívali okolo 1 kg. Při výlovu rybníků je rybáři nabízeli za 4 Kčs/kg. Pravda, byli menší, ale 3 na pánvičce k večeři stačili. Tak jsem jich kupovával nějakých 10 kg, a ve vaně vydrželi až 14 dnů.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.4.2025 14:07 Reaguje na Jaroslav Pokorný
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2025 17:29
Když má veřejnost pomáhat, tak se za musí veřejnosti něco dát.
Co takhle za levný peníz povolenku na chytání těchto invazivních ryb i pro nerybáře?
Už jsem to ve dvou, třech diskuzích navrhl a vždycky nějací rybářští bafuňáři začali tvrdit, že to nejde.
Holt asi chtějí, aby ty plné kádě rych, co nachytali v těch vrších, skončily bez rozumného využití v kafilérkách.
Přitom 20 - 25 centimetrů velká ryba je tak akorát optimální pro domácí zpracování, třeba na pečení nebo uzení a potom třeba do sklenic jako pečenáče na dlouhé zimní večery...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist