http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/fotovoltaika-se-stala-soucasti-energetickeho-prumyslu-plati-o-ni-ze-jde-stale-o-cistou-energii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Fotovoltaika se stala součástí energetického průmyslu. Platí o ní, že jde stále o čistou energii?

13.10.2016 01:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Fotovoltaika přestala být chudým příbuzným a stala se důležitou součástí energetiky. Jaké jsou ale její dopady na životní prostředí?
Fotovoltaika přestala být chudým příbuzným a stala se důležitou součástí energetiky. Jaké jsou ale její dopady na životní prostředí?
Solární energetika se za posledních deset let stala z „ekologické alternativy“ plnohodnotnou součástí energetického průmyslu. Zatím sice tvoří jeho menší podíl, ale už nyní je sektorem, se kterým se při výrobě energie prostě musí počítat. A spolu s tím jak význam střešních solárních elektráren, velkých mnohahektarových slunečních farem a koncentračních stanic narůstá, množí se i otázky, jak moc jsou vlastně „soláry“ pořád ještě čistým zdrojem energie.
 

V sedmdesátých letech představovala solární energetika něco jako slepou odbočku vývoje. Jistě, už tehdy existoval teoretický model využití slunečního záření, ale praktické provedení bylo realitě naprosto vzdálené. S nízkou efektivitou provozu a velkými náklady na výrobu se prostě solární energetika nejevila jako schůdná cesta. A proto se vlastně nikdo nepokoušel řešit otázky ekologie provozu hypotetických solárních farem, čisté výroby nebo naopak recyklace výběhových panelů. Jisté bylo jen to, že sluneční energie je v podstatě generována zdarma, a že je za daných podmínek výrazně čistší alternativou k fosilním zdrojům energie; ropě, uhlí a zemnímu plynu. Jenže dnes už žijeme v době, kdy solární energetika tyto fosilní dinosaury svým instalovaným výkonem zvolna dotahuje, a současně se ukazuje, že celý tento energetický segment zdaleka není tak bez poskvrnky, jak bychom si ho přáli mít. V čem je problém?

Výroba, která smrdí

Samotný provoz solárních elektráren je sice čistou alternativou k „nečistým“ fosilním palivům, ale sama výroba solárních panelů rozhodně čistá není a má znatelné negativní dopady na životní prostředí. Tento fakt jsme si mohli dovolit velkoryse ignorovat, když se počet globálně zprovozněných solárních instalací dal spočítat na prstech jedné ruky. Rozhodně však už nemůže být opomíjen v době, kdy solární energetika tvoří geometrickou řadou rostoucí dynamický trh, který jen v posledních pěti letech zešestinásobil svůj objem. Takže? Výroba „čistých“ panelů vyžaduje (v závislosti na užité technologii) řadu agresivních chemikálií, od hydroxidu sodného po kyselinu fluorovodíkovou. Postavit solární panel je podobné, jako montovat auto. I když se to nezdá, v obou případech potřebujete skutečně velké množství vody. A sám proces výroby vyžaduje spoustu elektrické energie, jejíž generování vytváří emise skleníkových plynů.

SVTC - Toxická koalice ze Silicon Valley

SVTC je neziskovou organizací, založenou v San Francisku v roce 1982. Po celou dobu své existence se soustředí na kalkulaci environmentálních dopadů high-tech průmyslu. Usiluje o to, aby se ty nejmodernější a nejefektivnější technické prvky a produkty mohly současně řadit mezi ty skutečně ekologické, aby nebyly „zelené“ jen z hlediska provozu, ale i výroby a celkové udržitelnosti. Což není právě snadné, protože se celý sektor obnovitelných zdrojů energie a energetických alternativ stává stále méně průhledným. „Myslíme si a věříme, že je stále ještě čas vytvořit takové podmínky, které z výroby fotovoltaiky učiní průmysl šetrný k životnímu prostředí, zaměstnancům i komunitám uživatelů. Potřebujeme snížit množství užívaných chemikálií, vyvinout odpovědné recyklační systémy a chránit zdraví zaměstnanců napříč celým globálním výrobním řetězcem.“

Proč ale tak nekonkrétně, proč všechna ta „velká množství, spousty a řady chemikálií“, a ne konkrétní čísla? Protože se jednotlivé údaje v Solar Scorecard, získané v rámci kampaně neziskové organizace SVTC, zásadním způsobem rozchází. V rámci letošního průzkumu svá data o spotřebě chemických látek, vody a možném narušení životního prostředí odevzdalo 37 výrobců z celého světa. To znamená, že se tohoto dobrovolného poměřování účastnilo přibližně 75 % všech producentů solárních technologií. V rámci sestaveného žebříčku čistoty a šetrnosti vůči životnímu prostředí jednotlivých provozů pak stojí čínská společnost Trina, následovanou kalifornskou SunPower. Obě ale vedou jen díky tomu, že díky velkému objemu vyráběných panelů spotřebovávají na chemické lázně pořád to samé množství chemikálií, jako malovýrobci, jejichž produkce zdaleka není srovnatelná. To třetí a čtvrtá pozice – Yingli a Solar World – je příkladem společností, které se díky zefektivňování výrobních procesů propracovávají vzhůru každý rok.

Čistota za každou cenu

Jak v roce 2013 uveřejnili novináři z Associated Press (AP), sedmnáct výrobců solárních panelů v Kalifornii vyprodukovalo za čtyři léta provozu 23,2 milionů kilogramů toxických kalů. Prakticky 97 % z tohoto objemu bylo charakterizováno jako nebezpečný toxický odpad. Společnosti se pochopitelně vzorně podíleli na úpravě tohoto odpadu, což ale obnášelo mimo jiné to, že jeho podstatnou část vyvezli do zpracovatelských zařízení ve státech Arkansas, Minnesota, Nebraska, Rhode Island, Nevada, Washington, Nové Mexiko, Utah a Arizona. Proč je to důležité? Protože odpad zpracovávaný mimo území státu, na kterém leží výrobní zařízení, se nezahrnuje do celkové ekologické bilance podniku. Jinými slovy, kalifornští výrobci a dodavatelé solárních řešení si nadlepšili obraz čistoty svého podnikání tím, že část svých odpadů odvezli ke zpracování až 1800 mil daleko. Jak upozorňují lidé z AP, tímto krokem se zvyšuje o cca 5 % uhlíková stopa každého v Kalifornii vyrobeného panelu. Ještě zajímavější je, že v Kalifornii existuje celkem 44 výrobců solárních panelů, a zmíněná varovná čísla pochází jen od 17 z nich. Jak asi s odpady nakládají ti ostatní?

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

Proměna idylického průmyslu

Výroba solárních panelů je byznys jako každý jiný, s tím rozdílem, že se jedná o byznys na vzestupu. Zdaleka ne všichni stávající výrobci produkují solární panely proto, že chtějí touto cestou pomoci ozdravění životního prostředí. Dělají to jednoduše proto, že to dobře nese. A jejich motivace zdržet se neekologických postupů výrobu za cenu ztrát na zisku je minimální. Jak upozorňuje Sheila Davisová (SVTC), stále méně výrobců má zájem uvádět termín udržitelnost produkce ve svých propozicích, a každý rok také klesá počet společností, které si chtějí nechat vidět pod ruce prostřednictvím dotazníku Solar Scorecard. „Výroba šetrná k životnímu prostředí přestává být u řady společností programovou prioritou.“. Nabízí se zamyšlení nad prvními výrobci parních strojů: také to asi byli v zásadě roztomilí a technikou nadšení podivíni, se kterými byla řeč. S dalšími velkovýrobci lokomotiv se už o životním prostředí a kvalitě uhlí asi moc diskutovat nedalo. A podobně se možná proměňuje i kdysi idylický solární průmysl.

Jak například zmiňují v tiskové zprávě laboratoře ANL, skutečná ekologická stopa fotovoltaických panelů z Číny je až dvounásobná, oproti těm z Evropy. A to proto, že Čína zařazuje do procesu výroby jen minimum regulí a norem, a nemá tak vysoký environmentální standard. Ostatně, proti čínskému výrobci solárních panelů, společnosti Jinko Solar, se už jednou zvedla vlna nevole a protestů. To když se ukázalo, že jejich výrobní zařízení v Zhejiangu vypouštělo toxické látky přímo do řeky. Představa občanů bouřících se u bran fabriky na „čisté“ solární panely nám přijde možná trochu zvláštní, ale ve světě se zdaleka nejedná o mimořádnost. Mnoho problémů přitom vychází z toho, že standardy výroby čistého zdroje energie se tak výrazně liší ve Spojených státech, Evropské unii i Číně. SVTC doufá, že pokud se dnes podaří zatlačit na transparentnost výrobců, dojde v budoucnu i ke sjednocení užitých praxí. „A třeba se pak za deset patnáct let dočkáme výroby nových solárních panelů, recyklovaných s nulovými ztrátami z těch starých.“



Fotovoltaické panely se už dostaly i na střechu Nové scény Národního divadla v Praze.
Fotovoltaické panely se už dostaly i na střechu Nové scény Národního divadla v Praze.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Na recyklaci je jich zatím málo

Hned dalším podstatným problémem solárních panelů je, že obsahují celou řadu unikátních materiálů. „Ve skutečnosti by byl dost velký problém najít solární panel, který neobsahuje vzácných kovů hned několik,“ říká Dustin Mulvaney (SVTC). „Minimálně v každém je totiž nějaké telurium, stříbro a indium.“ Ty jsou, v závislosti na výdrži toho kterého panelu, po dvacet či třicet let vázány v jednom produktu. Vytěžení výběhových solárních panelů kvůli vzácným komponentům a jejich návrat do oběhu se jeví jako zcela logické řešení. Jenže tu vzniká prázdná bublina, připomínající otázku o tom, zda bylo dřív vejce nebo slepice. „Není dost míst, kde by bylo možné staré panely recyklovat, a současně ještě není dostatek starých nefunkčních solárních panelů na to, aby se vyplatilo nějaká další recyklační místa zakládat.“ Ekonomicky se recyklace solárních panelů zatím nerentuje: výrobce, který by dnes souběžně s výrobou zřídil i recyklační linku, bude tratit a ztratí náskok před konkurencí, jež se takovými „zbytečnostmi“ nezdržuje.

Průmysl nabízející čisté zdroje energie tak sám popírá svou původní myšlenku, když rezignuje na recyklaci a udržitelnost. A klient si pořád chce raději vybrat ten nejlevnější, případně nejefektivnější solární panel, nikoliv ten, jehož výroba byla nejčistější. „Výrobci solárních panelů dnes přemýšlí v horizontech čtvrtletních ekonomických svodek,“ dodává Mulvaney. „Vůbec se nedívají dvacet nebo třicet let dopředu.“ Předpokládané investice do sektoru solární energetiky v následujícím desetiletí se mají blížit 6 bilionům dolarů (počítá se zvláště s oblastmi subsaharské Afriky, Střední Ameriky a Číny), a toto zavádění nové a čisté alternativy vůči fosilním zdrojům energie se bude odehrávat se značnou podporou místních vlád, od daňových zvýhodnění až po stabilní výkupní tarify. Otázkou tedy zůstává, nakolik si plánujeme čistou budoucnost nové energetiky, a nakolik jen sponzorujeme byznys, který se sám nesnaží být o nic čistší než konvenční energetický průmysl, který by měl jednou nahradit.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (9)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Padevet

13.10.2016 13:14
Inu zelení ideologové nemají většinou technické či přírodovědné vzdělání... takže většinou kážou bludy.
Občas jim pak někdo vysvětlí všechny aspekty jimi prosazovaných "ekologických" řešení a pak se náhle diví - např. biopaliva.
A většinu občanů přestává bavit jim ten jejich "koníček" platit.
Vždyť jen u nás je to pro 4 člennou rodinu 40-60tis ročně...
Odpovědět
LV

Libor Vaníček

13.10.2016 17:27 Reaguje na Karel Padevet
Asi to pro vás nebude jednoduché, vzhledem k faulům a nepodloženým údajům, které uvádíte, ale přesto zkuste ujasnit: o které zemi hovoříte a na základě jaké konkrétní statistiky většinu občanů nebaví něco platit? Je to skutečně "koníček"? A nějaké jiné "koníčky" někomu jinému baví určitou část občanů platit? Máte nějaký zdroj pro tvrzení o částce "40-60tis ročně" na 4 člennou rodinu? Asi to bude méně peněz než kolika taková rodina dotuje výrobu paliv z neobnovitelných fosilních zdrojů? Nebo ne? Pro začátek bude vhodné vyjít třeba z kalkulací IEA. A budete mít nějaký smysluplný komentář (narozdíl od prvního) nebo analýzu ke vztahu dotací fosilním palivům k výrobě fotovoltaických zdrojů pro niž jsou nutné, pokud je produkce tohoto obnovitelného zdroje ještě přímo dotována? No a nakonec, i když je to neméně důležité, zelený ideolog je něco jako růžový patolog? Nebo je to nějaký mýtus? Jak můžete tvrdit, že něco, co ani není statisticky pevně ukotveno (fialový pardon zelený ideolog) nemá většinou technické či přírodovědné vzdělání?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

14.10.2016 15:09 Reaguje na Libor Vaníček
Vážený pane Vám nestačí stále omílaný údaj, že fotovoltaika a fofrníky inkasují v ČR ročně 44 miliard dotačních peněz na provoz a stále toto číslo stoupá. Holt kdo nechce slyšet neslyší.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

14.10.2016 15:28 Reaguje na Vladimír Hošek
Tak tak... a když k tomu přidáme povinná biopaliva, dostaneme se možná i přes těch 60 000....
Až budou statistiky za letošek, skusím to spočítat komplet...
Odpovědět
sv

14.10.2016 20:03
Už první věta je blábol. Tzv. oze nikdy nebyla "ekologickou variantou", - číňan žijící ve zdevastovaném v okolí čínských fabrik na fotovolatiku, může jen závidět obyvatelům třeba takových Neratovic, protože dostane do těla mnohem víc jedů než neratovičák - a plnohodnotnou součástí energetického průmyslu není a ještě dlouhá desetiletí nebude. Jediné k čemu bylo a je tzv. oze dobré, je vybírání kapes daňových poplatníků a spotřebitelů el. energie.
Odpovědět
Barbora Vodrážková

Barbora Vodrážková

14.10.2016 22:09 Reaguje na
Souhlasím s vámi, že čistě ekologickou variantou není žádná energetika. Jinak ale pletete dohromady hrušky za jabkama.
Jedna stránka je energetická návratnost respektive emise z životního cyklu (v eq. CO2 na kWh). Kvuli tomu se OZE zavádějí. Tady fotovoltaika jasně vede nad fosilními zdroji a je zhruba na úrovni JE:
Např: http://www.appropedia.org/LCA_of_silicon_PV_panels
Silicon PV: 45 g/kWh
Coal: 900 g/kWh
Natural gas: 400-439 g/kWh
Nuclear: 20-40 g/kWh

Druhá věc jsou emise znečišťujících látek do vzduchu a do vody. Tak je to ale u každého výrobku a zdrojů pro jeho výrobu. Výroba fv panelů rozhodně není jediná, která v Číně ničí živostní prostředí. Tyhle dopady se, ale dají omezit za cenu vyšších nákladů. To se ale v rámci konkurenčního boje žádnému výrobci nechce. A právě o tom píše tento článek. Což jste ale podle vaší reakce asi nepochopil.
Odpovědět
sv

15.10.2016 17:42 Reaguje na Barbora Vodrážková
Zřejmě máte vážný problém s pochopením psaného textu. Na vysvětlenou pro nedovtipné - reagoval jsem pouze na první větu článku. Za další, hrušky s jablky plete vy. Realita je taková, že energetická návratnost zajímá investora do tzv. oze až na posledním místě. Na tom prvním ho zajímá to, že za provozování oze parodie na elektrárnu dostane pěkně tučnou dotaci. Ergo tzv. oze se zavádějí pouze proto, že v ČR se dotují asi 40 miliardami korun ročně a v Německu asi 20 miliardami eur ročně. A když už jste zmínila článek, tak je zajímavé, že ten článek nezmiňuje to, že ty životní prostředí devastujcí panely z číny prakticky zcela z trhu vytlačili evropské a americké výrobce a většina z nich zkrachovala. Dále nezmiňuje to, že provozovatelé jaderných elektráren musí ze zákona velkou část svých příjmů z prodeje elektřiny ukládat na speciální účet, a peníze zde uložené budou sloužit k likvidaci vysloužilých jaderných zařízení. Provozovatelé oze parodií na elektrárny, nic takového dělat nemusí, takže likvidaci jejich jedovatých šrotů nejspíš zaplatí opět daňoví poplatníci.
Odpovědět
Barbora Vodrážková

Barbora Vodrážková

17.10.2016 22:22 Reaguje na
Doporučuji vám se nerozčilovat, jednak to neprospívá zdraví a za druhé to zatemňuje uvažování.
Poprosím vás, abyste nemíchal více myšlenek dohromady, protože se nedá na všechny reagovat naráz. Tak aslespoň to nejdůležitější.

Protože si asi nerozumíme, tak se to pokusím vysvětlit znovu.
Ekologičnost - je široký pojem. Takže se může poměřovat vždy jen stejný aspekt. Tedy např. spotřeba vody, emise znečišťujících látek, zábor půdy, atd.
V článku výše i ve vašem i mém komentáři jsou dva takové aspekty. Na jedné straně je OZE zmíněna jako "ekologická varianta" z pohledu nižších EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ z výroby elektřiny, k tomu jsou v mém komentáři výše konkrétní hodnoty - které ukazují, že FVE jsou ekologickou variantou z hlediska získané energie na množství eq. CO2.

Na druhé straně, se většina článku věnuje problematice EMISÍ ŠKODLIVIN z výroby. Vy evidentě reagujete na oboje (což ve vašem komentáři popíráte). Tedy vidíte, že chyba pochopení textu rozhodně nevznikla na mojí straně.

Nakonec máte v textu další chybu, a to jestli to chápu srpávně: "...provozovatelé FV nemusí přispívat na likvidaci..". To je mylná informace, a kdyby jste použil google, než něco takového napíšete, tak byste udělal líp.
http://wiki.ekoporadna.cz/index.php?title=Jak_se_recykluj%C3%AD_FVE_panely%3F
Odpovědět
lu

18.10.2016 13:04 Reaguje na Barbora Vodrážková
1. elektřina má zatím problem, a to ten, že ji neumíme efektivně a kapacitně skladovat. tudíž každá energie vyrobená "když to zrovna svítí a fouká" je vyhozená z okna (musíme za ní držet horkou zálohu). tedy její dopad na úsporu CO2 je poněkud, ehm, diskutabilní.
2. motiv vydělat peníze je z hlediska jednotlivce, ať už provozovatele elektrárny nebo dodavatele technologie zcela legitimní a zcela v pořádku.
3. gůgl je fajn věc. třeba na diskutéry.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist