http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/indonesie-v-plamenech-nektere-velke-firmy-uz-nebudou-pouzivat-ohen
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Indonésie v plamenech – některé velké firmy už nebudou používat oheň

5.2.2016 10:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jestli se na něčem odborníci shodnou, pak že pro prevenci vzniku dalších požárů v Indonésii bude nezbytná spolupráce mezi obyvateli, vládou a soukromým podnikatelským sektorem.
Jestli se na něčem odborníci shodnou, pak že pro prevenci vzniku dalších požárů v Indonésii bude nezbytná spolupráce mezi obyvateli, vládou a soukromým podnikatelským sektorem.
Světová banka vyčíslila na konci prosince 2015, na kolik Indonésii přišly masivní požáry, které v zemi zuřily přibližně od června do října loňského roku. Ztráta odráží dopad katastrofy na zemědělství, lesnictví, dopravu, obchod a cestovní ruch ve sledovaném období. Hrubý výčet hovoří o ztrátě 221 bilionu rupií, tedy zhruba o 16 miliardách dolarů. To odpovídá 1,9 % HDP země. Ve své podstatě se tak požáry z ekonomického hlediska ukázaly dvakrát ničivější, než katastrofální tsunami v roce 2004. Velký podíl na zničujících požárech mají velké společnosti.
 

Vláda Indonésie pokutovala zatím 23 společností, které se zabývají produkcí palmového oleje, dřeva a buničiny, z celkem 276 prošetřovaných subjektů od začátku září 2015. Důvodem byla jejich aktivní role při zakládání ničivých požárů nebo nesplnění nastavených bezpečnostních parametrů při práci s ohněm. Tři společnosti byly zcela uzavřeny, protože se v jejich případě jednalo o opakované porušení zákona, u 14 dalších byly „zmraženy veškeré operace“, protože dosud nenapravily své interní provozní postupy a nadále pracují s ohněm a vypalováním jako běžnou součástí praxe. V případě, že zavedou patřičný systém bezpečnosti práce a prevence vzniku požárů, bude jim licence obnovena. Dalších 33 společností je v současnosti prošetřováno. Řadě společností byla udělena přísná výtka, na několik byl uvalen „nucený dohled“ a přislíbeny zvýšené kontroly. Kemal Amas, tajemník ministerstva životního prostředí k tomu dodává: „Množství nástrojů, se kterými můžeme penalizovat firmy porušující zákony, jsou dost omezené.“ Účinným prostředkem se nyní má stát možnost obvinit a soudit v civilně-právním procesu konkrétního majitele společnosti, namísto prostého „zmrazení operací“.

Zajímavě působí navržené preventivní schéma „vesnice bez ohně“ (fire-free villages), situované na jih Sumatry. V aktuálním návrhu se jedná o koncentrovanou skupinu 75 sídel, v oblasti s „vysokým rizikem vzniku nebezpečných požárů“. Obyvatelé zde budou proškoleni v boji s ohnivým živlem a prevencí vzniku požárů. Hlavní náplní tohoto kroku mají být preventivní proti-požární hlídky, jeho vedlejším motivačním produktem je plánované vybavení těchto vesnic modernější zemědělskou technikou a chemickými hnojivy, tak aby se zdejší lidé obešli bez vypalování a hnojení půdy popelem. Tento krok navíc našel podporu u producentů palmového oleje. Například společnost Golden Agri-Resources (GAR) se rozhodla „převzít sociální odpovědnost“ za pětikilometrový pás území kolem vlastních plantáží. Zvýší zde prý zaměstnanost, proškolí vesničany a propracuje s nimi systém spolupráce při preventivních zákrocích proti požárům. Agus Purnomo, vedoucí odboru udržitelnosti GAR ale dodává: „Co se ale stane za tímto pětikilometrovým pásmem, jde už mimo nás. Je to něco, s čím už si sami sotva poradíme.“



Jestli se na něčem odborníci shodnou, pak že pro prevenci vzniku dalších požárů v Indonésii bude nezbytná spolupráce mezi obyvateli, vládou a soukromým podnikatelským sektorem. Po formální stránce se jedná o významný pokrok, ale tato naznačená spolupráce „technicky“ běží už od roku 2014. Tehdy se velké mezinárodní společnosti, které v Indonésii vystupují pod jmény Wilmar, GAR, Asian Agri, Cargill a Musim Mas zavázaly, že do svého provozu plně začlení interní politiku ne-vypalování, oheň zcela vyřadí ze svých zemědělských praktik (ať už při zakládání nových plantáží nebo při obnově starých) a vyvarují se potenciálně rizikového počínání během výrobních operací. Zmíněné společnosti letos své prohlášení zopakovaly a potvrdily setrvání v deklarovaném záměru. Problematická je tu úloha subdodavatelských nebo „provozně spřátelených“ firem, které nejsou signatáři a mohou zmíněným společnostem odprodat výpěstky, jejichž produkce není vázána smluvní etikou.


Přečtěte si související článek Indonésie v plamenech – co se změnilo, aby se ničivé požáry neopakovaly?


Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist