http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-prezit-setkani-s-divokym-medvedem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jak přežít setkání s divokým medvědem?

29.7.2016 01:36 | PRAHA (Ekolist.cz)
Setkání s medvědem hnědým ve volné přírodě je vzácnost. Přesto je dobré bezprostřední setkání nevyhledávat.
Setkání s medvědem hnědým ve volné přírodě je vzácnost. Přesto je dobré bezprostřední setkání nevyhledávat.
Návodný článek s tímto titulkem, uveřejněný na stránkách deníku Guardian, si velmi záhy získal velkou oblibu mezi čtenáři, a to nejen těmi, kteří se chystají na výlet do divočiny. Nesl totiž vyloženě motivující podtitul: a co dělat, když nic z toho nebude fungovat. Přesto jeho autor a dobrodruh v jedné osobě Mark Jenkins doplňuje, že mnohem pravděpodobněji než na rozsápání medvědem v Národním parku Yellowstone můžete zhynout po kousnutí infikovaným klíštětem.
 

Prázdninové měsíce jsou ve Spojených státech tradičně spjaty s výraznými přesuny obyvatel: z velkých metropolí do lůna přírody zamíří miliony turistů. Pod stan, do pronajatého srubu nebo jen tak s dodávkou. A spolu s tím, jak se lidé z betonové džungle přibližuji divočině, narůstá i pravděpodobnost náhodného setkání s medvědem. Naštěstí má většina těchto setkání velmi neškodný průběh: medvěd reaguje na táborníky s výrazným předstihem (často jej ani nezpozorují) a v drtivé většině případů zmizí. Dokládá to i bilance zmíněného národního parku Yellowstone.

Za 145 let historie správy chráněného území navštívilo park na 120 milionů návštěvníků. Setkání s medvědem skončilo jejich smrtí v osmi případech. Za celou dobu existence. Pro většinu výletníků představuje tedy jejich městské teritorium výrazně větší nebezpečí. Toto uklidňující statistické vyhodnocení v sobě ale nese určité poselství: náhodná setkání s medvědy končí dobře také proto, že lidé alespoň tuší, jak se v takový moment chovat. Minimální znalost základních pouček totiž může pomoci překonat vrozený (a oprávněný) strach při setkání s největším predátorem amerického kontinentu.



V Národním parku Yellowstone se někdy cesty medvědů a lidí protnou. Na snímku strážci parku vyzbrojení protimedvědím sprejem dohlížejí na to, aby setkání proběhlo pro všechny zúčastněné bez újmy.
V Národním parku Yellowstone se někdy cesty medvědů a lidí protnou. Na snímku strážci parku vyzbrojení protimedvědím sprejem dohlížejí na to, aby setkání proběhlo pro všechny zúčastněné bez újmy.
Foto | Zhang Xin / Flickr

První poučka: Poznej svého medvěda!

Když vynecháme nepatrnou pravděpodobnost útěku ledního medvěda ze zoologické zahrady, je u nás situace o poznání snazší, než na území Spojených států. Sever Ameriky je totiž domovem tří druhů medvědů: medvěda baribala, medvěda hnědého a medvěda ledního. Dobrou zprávou je, že pokud se nevydáváte až na samotný sever, na jiné než první dva byste narazit neměli. Druhá dobrá zpráva je, že medvědi baribalové obvykle neváží víc než 140 kilogramů a v létě se živí hlavně rostlinnou stravou. Nenechte se ošálit skořicově hnědou, nažloutlou nebo čokoládovou barvou srsti. Malý medvěd je prostě téměř pokaždé baribal.

Komplikovat se to začíná u medvědů hnědých. Jejich váhový rozptyl a s tím i celková mohutnost těla se u dospělce šplhá dalece za 400 kilogramů. Ti o chlup menší jsou většinou medvědi grizzly. A ti o chlup a dalších sto kilo živé váhy (zvláště pokud se nacházíte podél severního pobřeží či na Aljašce) jsou "praví" hnědí. Není jich moc, jen asi 32 000 kusů. Šance, že narazíte na pravého medvěda hnědého v centrálních státech USA, prakticky není. A teď, když už jste minimálně seznámeni s jednotlivými zástupci medvědů, můžeme přikročit k další poučce.

Nejlepší je se s medvědem se nesetkat

V letních měsících si medvědi zpestřují svůj jídelníček nejrůznějšími bobulemi a malými šťavnatými plody. Pro přesun mezi jednotlivými potravními místy často využívají vyšlapané stezičky a vyježděné cyklotrasy. Důležité tedy je, abyste medvěda nepřekvapili. Překvapený medvěd by se vám nejspíš nelíbil. Jak si tedy počínat? Mark Jenkins k turistům a cyklistům tedy volá: „Vyndejte si ty sluchátka z uší!". A taky dělejte hluk. Ne kravál, ale přiměřený hluk: zatleskejte si, zazpívejte si.

Jestli jedete do oblasti, kde se medvědi vyskytují, pořiďte si sprej proti medvědům. Je to pepřový sprej, uzpůsobený měřítku medvědů. Na snímku strážce Národního parku Yellowstone ukazuje správné použití spreje.
Jestli jedete do oblasti, kde se medvědi vyskytují, pořiďte si sprej proti medvědům. Je to pepřový sprej, uzpůsobený měřítku medvědů. Na snímku strážce Národního parku Yellowstone ukazuje správné použití spreje.

Zvlášť na kole uprostřed nepřehledných borůvkových strání, které je navíc poměrně rychlé a tiché, je užitečné si občas takovou přestávku udělat. Dávejte pozor na "slepá" místa své trasy. Není dobré vřítit se plnou rychlostí někam, kde nevíte, co na vás čeká. A zbystřete před místy, kde je přirozené hlukové pozadí, například pod skalními stěnami u vodopádů. Tady by vás totiž medvěd neslyšel. Na kole se nevydávejte nikdy do terénu na vlastní pěst, cestujte ve skupince nejméně tří lidí. A na závěr: noste s sebou protimedvědí sprej.

A když to náhodou nezabere?

Pořád se může stát, že se setkání s medvědem nevyhnete. Co tedy činit dál? Medvědy si nefoťte. I když je to navýsost fotogenické zvíře, snahu o přiblížení se fotografa kvůli lepšímu záběru nedokáže ocenit. Neutíkejte. Jednak medvědu stejně neutečete, ale budete vypadat víc jako kořist. A to určitě nechcete. Jenkins dále popisuje další počínání v takové kritické situaci: je na řadě připravit si sprej proti medvědům. A v případě, že proti vám stojí medvěd baribal, shlukněte se do skupinky. Stůjte vzpřímeně a dělejte kravál. Teď už opravdový a pořádný.

Ale pozor. V případě, že je před vámi medvěd grizzly, není hluk na místě. Stůjte tiše, klidně. Připravte si sprej proti medvědům do "aktivní" pozice, mluvte jasným a hlubším nevystrašeným hlasem, zvolna pozpátku ustupujte. Grizzly může v tuto chvíli důstojně odkráčet, ale také může rozehrát vlastní hru. Může se postavit na zadní a zařvat. I když to není snadné, zachovejte chladnou hlavu. Medvěd grizzly se také může pokusit o klamný výpad a rozběhnout se proti vám. Obvykle se ale ve vzdálenosti deseti metrů od vás zastaví a vrátí se zpět. Pokud nikoliv, nastal čas na plán B.

Nesnažte se ho překvapit, mohli byste být překvapení. Medvěd baribal na turistické stezce v Sequoia National Park.
Nesnažte se ho překvapit, mohli byste být překvapení. Medvěd baribal na turistické stezce v Sequoia National Park.

Plán B a čas na ještě horší nápady

Plán B je protimedvědí sprej. Nepoužívejte ho ale na medvěda, je-li dál než osm metrů. V rámci možností miřte na obličejovou část, tlamu a v ideálním případě na nozdry. Jak upozorňuje Jenkins, v USA je mezi lidmi na 300 milionů kusů zbraní. To je prakticky jeden kus na každou ženu, dítě i muže. A tak je pochopitelně pravděpodobné, že se i při setkání s medvědem může nachomýtnout někdo, kdo na svou obranu nosí palnou zbraň. Ale rozhodně není dobrý nápad pokoušet se ubránit s pomocí zbraně medvědovi. Opravdu.

Jenkins cituje statistiky americké správy Fish and Wildlife, podle kterých 50 % pokusů ubránit se medvědům s pomocí palné zbraně skončilo těžkým poraněním na straně člověka. Zatímco použití protimedvědího spreje vyústilo ve zranění člověka jen v malém množství případů. Efektivitu spreje coby preventivního prostředku stvrzují i dvě rozsáhlé studie z let 2008 a 2012. A kdo se nespokojí se statistikou a odbornými studiemi: Medvěda, vážícího 350 kilogramů, který se na vás žene rychlostí 60 kilometrů v hodině, pravděpodobně vypálenou kulkou nezpomalíte.

Můžete jej zranit a o to víc rozzuřit. Ale nezpacifikujete jej. Se sprejem proti medvědům, který má dostřel 12 metrů a rozptyl přes deset, je skoro nemožné minout. I když určitě neuškodí si použití tohoto preventivního prostředku předem vyzkoušet. „Sprej proti medvědům ale není nějaká náhražka nezbytné předběžné opatrnosti," dodává Jenkins. „Rozhodně nenahradí vaši obezřetnost, opatrnost během cesty a kontrolu nepřehledných úseků."

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist