https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prilis-krotka-divocina.umela-inteligence-vykresluje-prirodu-po-svem
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příliš krotká divočina. Umělá inteligence vykresluje přírodu po svém

4.5.2026 06:02 | PRAHA (Ekolist.cz) | Radomír Dohnal
Diskuse: 69
Obrázek krajiny znovu-zdivočelého Skotska vygenerovaný redakcí po zadání promptu podobného jako ve studii.
Obrázek krajiny znovu-zdivočelého Skotska vygenerovaný redakcí po zadání promptu podobného jako ve studii.
Zdroj | ChatGPT
Hrátky s umělou inteligencí nás zatím mohou naučit jen velmi málo o tom, jak by mohla vypadat znovu-zdivočelá krajina. Svůj účel ale přesto plní. Svým osobitým způsobem. Ukazuje nám totiž názorně, jak vlastně o re-wildingu smýšlí lidé. V hravém pokusu na to upozornily dvě skotské geografky z univerzity v Aberdeenu.
 
Ve svém velmi jednoduchém experimentu oslovily populární chat-boty, využívající umělou inteligenci, aby jim na základě dostupných informací načrtli několik snímků takové krajiny znovu-zdivočelého Skotska či Spojeného království. A umělá inteligence, nástroje jako Gemini, ChatGPT, Copilot a další, se hned poslušně pustily do práce.

Zadání, ten popis úkolu vyjádřený promptem, byl záměrně velmi obecné. To proto, aby měla umělá inteligence co nejvolnější ruku a tvůrčí záběr. Jí vygenerované snímky byly poté oběma geografkami porovnány a vyhodnocovány, jak s ohledem na celkovou kompozici - například úhel pohledu, měřítko, osvětlení - tak i na obsah. Tedy co je vlastně na obrázku zobrazeno a co na něm schází, jaké typy stanovišť, či druhy živočichů a rostlin jsou zachyceny.

Výsledek? Znovu-zdivočelé krajiny vykreslené umělou inteligencí si byly navzájem velmi podobné. Jak zmiňují autorky, všechny kromě jedné zobrazovaly vzdálené kopce na horizontu, které zdvořile přecházely do širokých údolí v popředí, s otevřenou loukou nebo vřesovištěm, s potokem nebo tůní ve středu záběru. Obrázky jsou to harmonické, poklidné. Zlatavé světlo hraje scénami a osvětluje květiny v popředí. Tím výčet nekončí.

Pravidelně se na snímcích objevují poníci a jeleni, občas do záběru zabloudila i kráva ze skotské Vysočiny. „Možná není překvapením, že se tam nevyskytli žádní lidé ani žádné známky lidské přítomnosti, kterou by prokazovaly budovy nebo jiné artefakty,“ zmiňuje Flurinna M. Watmannová, jedna z autorek. „Nebyl tam ani nepořádek, nelad. Žádný rozklad, žádná smrt, žádná zvířata, která by mohla vyvolat prudší emoce.“

Tedy žádní vlci, rysi, medvědi ani bizoni či zubři, tedy tvorové, kteří běžně do debat o zdivočení krajiny vstupují. „Ty obrázky byly až bolestně nudné, zdvořilé,“ dodává Emma Cary, druhá geografka z Aberdeennské univerzity. „Vše na nich bylo uspořádané, harmonické. Bukolické.“

Pokud jste někdy zalistovali brožurkou jehovistů, Strážnou věží, mohli jste vidět obrázky ne nepodobné těm, které v představě o znovu-zdivočení krajiny vykreslily nástroje umělé inteligence.

Což současně je i není překvapením.

Sami krmíme umělou inteligenci lží

Geografky z Aberdeenu poznamenávají, že umělá inteligence často čerpá inspiraci z nejrůznějších dostupných zdrojů, včetně sociálních médií, webových stránek environmentálních iniciativ a nevládních organizací, propagujících navracení divoké přírody. A na takových inspirativních snímcích se činovníci zmíněných spolků a organizací snaží cíleně nezachycovat cokoliv, co by vzbuzovalo větší kontroverze.

Vizuální prvky často využívají leteckou či dronovou perspektivu, záběry z nepřístupných ale scénicky nádherných míst. Když už se na takových snímcích objeví zvířata, tak zpravidla ta ikonická, milá. „Jako například bobři nebo divoké kočky,“ říká Watmnnová. „Lidé ani stavby, jako jsou domy nebo hospodářské budovy, na nich k vidění nebývají.“

Snímky používané nevládními organizacemi samy cenzurují realitu. Vylučují procesy, druhy a lidi, kteří by mohli zpochybnit úzký konvenční pohled na „zdivočením zkrášlenou“ přírodu.

Není prý tedy divu, že umělá inteligence na takovém informačním základě vytváří obrázky vyloženě sanitované, sterilně upravené a čisté krajiny. Sami se jí totiž tak často snažíme prezentovat.

Obrázek krajiny znovu-zdivočelého Spojeného království vygenerovaný redakcí po zadání promptu podobného jako ve studii.
Obrázek krajiny znovu-zdivočelého Spojeného království vygenerovaný redakcí po zadání promptu podobného jako ve studii.
Zdroj | ChatGPT

Umělá inteligence (autorky vyzvedávají schopnosti Gemini) je schopna generovat i ekologicky přesné snímky krajinného re-wildingu.

Dosáhnout toho je ale možné pouze tehdy, když se do popisného promptu zadají velmi specifické pokyny ohledně zobrazených druhů, krajiny, typů stanovišť, příkladů chování živočichů.

Jinými slovy, abyste od umělé inteligence získali přesvědčivý obraz znovu-zdivočelé krajiny, musíte už předem sami vědět, jak bude taková znovu-zdivočelá krajina vypadat.

Pro běžné uživatele je ale výsledkem něco úplně jiného. Jen líbivá vize harmonické přírody, záběry toho, co lze pojmenovat jako nejnižší společné jmenovatele. Hezkou a upravenou krajinku, líbivou přírodu, milá a hodná zvířátka.

Rozpor s realitou není problém umělé inteligence

Jak podotýkají obě autorky, ty krajiny vytvořené umělou inteligencí mají sice jistý nádech vznešenosti, elegance, romantiky. Realitě ovšem neodpovídají. Projekty navracení divočiny totiž zpravidla nebývají melancholicky krásné. Ale, viděno očima laika, chaotické a až ošklivé.

Lesní porost s větrnou bouří vyvrácenými kmeny stromů působí jakoby zanedbaně; letité hnízdní stromy prohlodané dutinami zase vypadají zkaženě, nemocně. Rozpadající se dřevní hmota nemá v hezkém obrázku místo, je to projev degradace. Křoviny, skvělé pro ptactvo, vypadají už z principu neudržovaně.

Vrbové mlází v široké nivě klikatícího se nemeliorovaného potoka je džunglí, která nevybízí k procházkám. A na upraveném obrázku zcela chybí místa, kde se „neděje nic“, respektive stojí na prvním stupni sukcesního režimu: odhalené štěrkové lavice, čerstvé říční náplavy, nátrže svahů, holiny a mýtiny.

„Je častou výtkou kritiků projektů obnovy přírody, zejména v městském prostředí, že to „neudržované“ přírodní území působí nehezky,“ říká Watmannová. Vlna odporu roste na tom, že v případě znovu-zdivočení zmizí ta lidmi udržovaná úpravnost, úhlednost. Někteří výzkumníci to dokonce nazývají estetickou reakcí.

Oproti tomu divoké krajiny vytvořené umělou inteligencí jsou z velké části bez křovin, mají luční charakter, jsou uhlazené. Umělá inteligence zkrátka neprezentuje realitu, což asi překvapením není. I proto, že v obrazových zdrojích, ze kterých umělá inteligence čerpala, se „nehezká divočina“ moc neprezentuje.

Přečtěte si také |
Středověký zemědělec Foto: ChatGPT Vylidnění krajiny po morové epidemii způsobilo pokles druhové rozmanitosti rostlin. Biodiverzita potřebuje člověka víc, než jsme si mysleli

Úplně chyba nástrojů umělé inteligence to tedy není. Svou neúspěšnou umělostí při pokusech vykreslit znovu-zdivočenou krajinu umělá inteligence úplně neselhává. Nastavuje zrcadlo lidem. Našim představám o tom, co chceme vidět, když se řekne „divočina“.

Nese se v tom velké varování. Pokud totiž veřejnost očekává, že obnova přírody bude vypadat úhledně a malebně, pak pro ni může být ta chaotická realita hůře akceptovatelná. Jak uzavírají obě geografky z univerzity v Aberdeenu: „Žádné křoviny, žádní vlci, žádní lidé. Umělá inteligence vytvořila velmi krotkou podobu obnovené divočiny.“

reklama
 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
Dále čtěte |
déšť Foto: Inge Maria unsplash.com Umělá inteligence pomáhá ve Vídni zpřesňovat předpovědi povodní Vizualizace zatopeného areálu Foto: UJEP Student vytvořil digitální kopii chemičky. Model umožňuje simulovat krizové situace Silnice v zimním lese Foto: Depositphotos Leteckým laserovým skenováním vědci v Evropě zmapovali důkladně zemský povrch
Další články autora |
Želva zelenavá Foto: Bojana Matić Wikimedia Commons Suchozemské želvy páchají demografickou sebevraždu. Na vině je agresivní chování želvích samců Letecký snímek nákladní lodi, z níž uniká ropa. Foto: Depositphotos Na nelegální a nezmapované úniky ropných látek dohlídne Copernicus Slávička Dreissena rostriformis bugensis Foto: Ryan Hodnett Wikimedia Commons Zhoubná čistota vody. Souboj s invazním druhem v Ženevském jezeře jsme prohráli

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (69)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

4.5.2026 06:40
Samozřejmě p. Dohnal zde ilustruje, že umělá inteligence vedená převládajícími představami v kyberprostou směřuje k všeobecné tendenci k bezzásahu. Velice chybné přesvědčení, zato ideální a pohodlná cesta k k devastaci biodiverzity místo k obnově- jak se hlásá. Vědci a pracovníci MŽP, AV, Universit, APOK, ČIŽPO... musí máknout a přesvědčit i ty z minula pomýlené z různých ochranářských sdružení. Nebo spláčeme nad výsledkem Rewildingu, Obnovy přírody.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 07:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
A co byste chtěl zobrazovat po zadání o zdivočelé přírodě? Pole a posekanou louku?
Už zase zkoušíte váš názor vydávat na jedinou správnou a obecnou pravdu, kterou zastávají i všichni ostatní. Ale to je jen vaše utkvělá představa. Já myslím, že po obnově přírody byste splakal hlavně vy. Už byste totiž do ní nemohl, něco by vás tam kouslo nebo štíplo.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 07:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Že je to pro vás moc zarostlé a málo vypasené?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 07:49 Reaguje na Petr
Pro vaši představu je tam totiž velmi málo megafauny, která by krajinu v tomto stavu nedokázala udržet a krajina by radostně zarůstala. Jenže víc jí tam být nemůže, to by tam nebylo k hnutí, zvířata by o sebe brkala a navzájem by si překážela a stresovala, což odporuje jejich přirozenému chování a navíc znemožňuje být ve střehu před útokem predátorů. A predátorů by tam bylo také hodně, takže by hned zase všechno rozháněli, plašili a udržovali na přijatelně nízkých stavech, takže ani tak tam nemůže být zvěře víc.
Zkrátka vaše nereálná fikce.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 07:53 Reaguje na Petr
A to ani nemluvím o tom, že v krajině musí žít i zvířata menší a malá (na obrázcích nejsou žádná a vy je také zcela ignorujete), a i ta potřebují svůj nerušený životní prostor, musejí někde žít, mít klid na rozmnožování a dávat pozor před menšími predátory...
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 10:10 Reaguje na Petr
V Africe už nejsou takové stavy zvířat jako před 100 lety, ale pořád je jich tam hodně a vytvářejí mnohatisícová stáda, nebrnkají o sebe ani se nestresují. Naproti nim jsou tam predátoři v obrovské menšině. To snad uznáte i vy, pane Petře :-))) Proč to tam tak podle vás je?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 10:43 Reaguje na Radek
Proč ne. Zcela jiná krajina, klima i ekosystém, rozsáhlé rovné a téměř holé vysychající savany, krátkodobá nízká vegetace umožňuje velké množství zvířat, a zároveň je nutí migrovat za potravou. Jsou to ale stáda jednoho, nebo třeba dvou příbuzných druhů, ne smíšená. Nejsou to různé druhy zvířat pohromadě. No a predátoři opět přizpůsobení možnostem přežití v savaně, nikoliv kvůli potravě. Velká část predátorů se tam přesunula do vody. Regulace býložravců tam probíhá jinak, migrace je náročná a nebezpečná, kromě predátorů stavy reguluje klima, hlad, vyčerpání...
Já na tom nic skandálního nevidím. To tady v Evropě je vše úplně jiné. Tady terén, klima a vegetace velká stáda neumožňují, fauna je tu kvůli tomu mnohem různorodější. Zato jsou tu velmi dobré podmínky pro existenci mnoha druhů predátorů.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 10:53 Reaguje na Petr
Myslíte že tu jsou velmi dobré podmínky pro velký počet a mnoho druhů predátorů , co by podle vás žrali .
Jenom v serengeti se odhadují počty
Pakoně – cca 1,5 milionu
Zebry – stovky tisíc
Antilopy (impaly, gazely, kudu) – miliony
Sloni – kolem 400–500 tisíc
Buvoli – stovky tisíc
Oproti nim jsou v Africe šelmy v naprosté menšině , protože by neměli co žrát nemyslíte ?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 11:01 Reaguje na Radek
Nesmíte si to vykládat po svém, to už jste jak Vinkler. Nikde netvrdím že u nás jsou dobré podmínky pro velký počet predátorů, ani že nemají co žrát. Množství predátorů i býložravců vždy odpovídá místním podmínkám a možnostem, a tvoří rovnováhu, která brání jak vyhubení či přemnožení druhů, tak devastaci prostředí. V Africe je to jinak, tady u nás jinak, na severu zase úplně jinak.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 11:04 Reaguje na Radek
V maličké ČR jsou například stovky tisíc kusů srnčí zvěře. A co z toho vyplývá? Nic.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 11:38 Reaguje na Petr
Máte pravdu, uvedl jste podmínky pro velké množství druhů šelem, ne počty.
V ČR se dlouhodobě loví cca 100 000 kusů srnčí zvěře, poslední 3 roky je to kolem stotřiceti tisíc kusů, je to dáno tím, že je snaha snížit početní stav. Odkud čerpáte, že jich na našem území žijí statisíce? Nemůžete si upravovat data tak, jak se vám to hodí, navíc v té malé ČR je díky zemědělství mnohem větší úživnost oproti chudé Africe .
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 11:48 Reaguje na Radek
Obyčejný google: "Populace srnčí zvěře v České republice je dlouhodobě vysoká, přičemž jarní kmenové stavy se podle mysliveckých statistik pohybují kolem 290–300 tisíc kusů. Reálné stavy jsou však pravděpodobně vyšší."

Statisíce.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 12:26 Reaguje na Petr
No vidíte googl , chudá africká oblast Serengeti je zhruba 5x menší oproti uživné/na potravu bohaté ČR a žije tam mnohonásobně víc zvěře. Zatímco v ČR působí zlomek zvěře podle ochranářů neúnosné škody na životním prostředí, není vám to divné?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 12:32 Reaguje na Radek
Není.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 12:35 Reaguje na Petr
aha , tak tady končíme podobně jako u toulajících se koček domácích .
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 12:54 Reaguje na Radek
A co mi na tom má být divné? Nevím co máte na mysli a co mi zkoušíte podsouvat.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:09 Reaguje na Petr
v uživné ČR žije zlomek zvířat oproti oblasti v Africe Serengeti a místním ochranářům to působí problémy s životním prostředím a vám to není divné, nic vám nepodsouvám. Jen si jedete tu svoji pravdu, nic víc.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:14 Reaguje na Radek
Divné je to spíš jen vám. Naše prostředí je prostě trochu odlišné od toho v Serengeti, a máme tu i trochu odlišné cíle.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:18 Reaguje na Petr
Aha , tak sláva už jsme doma . Takže jsme v kulturní krajině ČR kde je vše obděláváno a to i lesy pro užitek člověka , jinak by nepřežil a proto sem nepatří vrcholoví predátoři a proto každoročně loví myslivci statisíce kusů zvěře spárkaté . Nevím proč tady pořád dokola voláte po divočině na zemi je jí dostatek .
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:25 Reaguje na Radek
Pokud vás nezajímá že naše krajina vysychá a mizí z ní život, tak chápu, že žádnou změnu nechcete, vám současný stav vyhovuje.
To že krajinu využíváme neznamená, že to musíme dělat bez ohledu na vše okolo i na následky.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:36 Reaguje na Petr
Vy už opravdu nevíte kam to zahnat , jak mile začne jít o fakta tak ochranáři kopou , oni taky nic jiného neumí . Ostatně biopaliva , bioplynové stanice , energetické plodiny nadmíra umělých hnojiv to je všechno z vaší kuchyně .
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:38 Reaguje na Radek
naše krajina vysychá protože vaše bioplynové stanice pálí organickou hmotu , vy nevíte že organika patří do půdy ?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:17 Reaguje na Radek
Proč vy lovíte "škodnou"? Máte dojem, že působí problémy v životním prostředí?
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:20 Reaguje na Petr
lovím ji proto že v životním prostředí jaké máme v ČR působí problémy .
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:26 Reaguje na Radek
Vy si říkáte ochranář?
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:32 Reaguje na Petr
Ne ochranář jste vy .
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:37 Reaguje na Radek
Vždyť jste psal, zvířata působí problémy v životním prostředí ochranářům. Vy lovíte zvířata protože působí problémy v životním prostředí. Pak jste tedy ochranář.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:45 Reaguje na Petr
To jsem popsal velice dobře , zvířata žádné problémy nepůsobí . Jak podle vás toulavá kočka domácí působí na drobné savce , zpěvné ptactvo obratlé a bezobratlé ve volné přírodě ?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:48 Reaguje na Radek
Samozřejmě že jim kočka škodí. Ale řešením je kočky nemnožit a nenechávat volně v přírodě.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:57 Reaguje na Petr
Ve stavu v jakém se nachází v ČR kdy je toulavá kočka domácí ve volné přírodě prakticky pozorovaná dnes a denně na celém uzem , to má řešení podle vás jaké ?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:45 Reaguje na Radek
Já samozřejmě vím že nejste žádný ochranář. Vy jste jen obyčejný stříleč, kterého životní prostředí nezajímá, a kterému před lety někdo řekl, že liška je škodná, tu střílej, tak to dělá.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:53 Reaguje na Petr
Aha, takže když už se nemáte jak vyhnout odpovědi, jak působí zavlečený/invazní druh kočka domácí , která se stane díky svému nezodpovědnému majiteli kočkou toulavou a likviduje v české přírodě miliony drobných savců, pěvců, obratlovců a bezobratlých ve volné krajině, kterou tak vy rád hájíte, tak začnete napadat obor myslivosti jako takový. Jak typické pro ochranáře, zase chabý, ale u vás velice normální způsob komunikace.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 10:51 Reaguje na Radek
A ta zvířata jsou samozřejmě ve stresu neustále. Jinak by je nic nenutilo někam se plahočit. Stres z klimatu, hladu, žízně a neustálé přítomnosti predátorů, a také třeba hmyzu, vedl k vývoji migračního způsobu života, který je nebezpečný, velmi náročný a sám o sobě je silným regulačním prvkem.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 11:48 Reaguje na Petr
Stresuje je v malinkaté ČR přítomnost vrcholového predátora , který je najednou nenechá v klidu nažrat a nutí je neustále měnit stávaniště , z přirozeného klidu je najednou boj o přežití /stres . Je to prvek na který generace zvěře v ČR neznala , z toho stresu potom působí ty škody v kulturní krajině a jsme zase tam , že :-))) Africká fauna je na neustálou přítomnost šelmy zviklá v ČR tomu tak ale není , co říkáte ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2026 08:02 Reaguje na Petr
Vše je v článku. "
"Snímky používané nevládními organizacemi samy cenzurují realitu." Ve vrcholném středověku pak dosáhla úroveň biodiverzity vrcholu.“

"Jenže pak, přibližně v roce 1348, Evropu zasáhl mor. Ta událost byla i ze záznamů fosilizovaných pylových zrnek dobře patrná. Protože se projevil jako jasný zlom. Biodiverzita, druhová rozmanitost rostlin, začala významně klesat."
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 08:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jako gramodeska. Stále dokola. Ať vám člověk dá argumenty jakékoliv, vy si stále tvrdíte svoje.
Jak například může biodiverzita stoupat? To se tam objevují nové druhy, které tam doteď nebyly?
Nikoliv, jen zaměňujete biodiverzitu s velikostí populace. Jste rád, když je někde něčeho hodně, nejlíp maximum, bez ohledu na prostředí, a to považujete za známku správné biodiverzity. Obvyklá lidská chtivost, chtít všeho víc a víc. To je ale omyl a příroda takto nefunguje.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 08:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zkuste popsat vaši realitu. Jak vy si představujete zdivočelou přírodu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2026 09:07 Reaguje na Petr
Proč musím opakovat stále: Vše je v článku. Lidé, zvláště Petře čtěte.
Pokud nerozumíte psanému, vzdělávejte se.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 09:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale já se ptal jak vy si tu přírodu představujete. To mě zajímá. Protože to nemá se vzděláváním nic společného.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2026 10:13 Reaguje na Petr
Nenapíšu. Lepší než já to napsal Dohnal, Cílek, Škorpík, Konvička, Sádlo, Grim, Storch.....atd.atd.atd. Jen vy to víte lépe jako excelentní Komentářový papoušek, co rozumí naprosto všemu.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 10:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně to jsem čekal. Vyhýbat, hlavně nic konkrétního, abyste se nezesměšnil.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 09:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
A vsadím se, že nic nenapíšete. Mohlo by se totiž ukázat jak se pletete a jak jsou vaše představy jen nereálné představy.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 09:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
I vy můžete využít umělou inteligenci a vygenerovat obrázek krajiny tak, jak podle vás vypadat má. A sem vložit jen odkaz na obrázek. A budeme vzdělaní.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.5.2026 07:23
Moc pěkný obrázek."Nastavuje zrcadlo"... Tůristé vpravo se jistě pohybují po jediné značené cestě.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 12:04
Na prvním obrázku je na jezeře hezký ostrůvek. Ale proč na něm nejsou stromy?
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 12:29 Reaguje na Petr
Pár stromů tam vidím , proč by měl být celý zarostlý hustým lesem ?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 12:34 Reaguje na Radek
Měly by tam být. Stromy jsou v našich podmínkách konečnou formou vegetace. Pokud jim něco nebrání v růstu, tak nakonec vyrostou všude.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 12:38 Reaguje na Petr
Pokud se bavíme o přírodě , tak tam nemůžou být stromy, protože v divočině jim budou v růstu bránit zvířata.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 12:38 Reaguje na Radek
místo divočiny patří v přírodě :-)
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 12:52 Reaguje na Radek
Bavíme se o ostrově, ne o přírodě. Jak by se tam zvířata dostala? A ne jednou, ale trvale?
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 12:58 Reaguje na Petr
Pokud nejsou na vašem ostrově zvířata, tak proč by tam měly být stromy? Jsou tam holé skály.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:01 Reaguje na Radek
Holé skály tam nevidím, jsou zřejmě vaší osobní dedukcí. A jak jsem psal, v naší krajině jsou konečným stadiem vegetace stromy.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:04 Reaguje na Petr
Vidím tam zvířata a ta nedovolí stromům zarůst ostrov, asi jste slepí, jinak ona zvířata umí plavat.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:08 Reaguje na Radek
Ano, jedině že tam zvířata pravidelně plavou. Sice nechápu proč by to dělala, když mají potravy všude okolo dostatek, ale je to sice chabé, ale jediné vysvětlení.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:13 Reaguje na Petr
ona ta zvířata tam plavou pro pestřejší potravu , tam kde jsou je pasená ta nejchutnější a při nedostatku se zvířata posunují dál a dál , co je na tom divného . Ten ostrov je kousek od pevniny , takže ji vidí i cítí , je to jejich přirozenost , co je na tom chabého .
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:18 Reaguje na Radek
Takže holé skály už tam zase nejsou?
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:22 Reaguje na Petr
pouze jsem se vrátil k prvnímu obrázku , to jste přece chtěl .
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:28 Reaguje na Radek
Psal jste že tam jsou holé skály, teď zase že je tam pestřejší a nejchutnější potrava.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 13:30 Reaguje na Petr
aha takže ted se budete držet mojí fikce a odchylky od vámi zmíněného prvního obrázku , jen proto že vám došli argumenty , chabé ale ve vašem případě často používané .
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2026 13:39 Reaguje na Radek
Jen jsem si chtěl ujistit, že vaše vidění je fikce a odchylka.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2026 14:00 Reaguje na Petr
Moje vidění v pořádku , na tom vašem by jste měl pracovat .
Odpovědět
pk

pepa knotek

4.5.2026 14:48
AI je na úrovni rychlého zcenzurovaného vyhledávače, tak co z toho asi může vypadnout pokud to čerpá i z takových zdrojů jako wikipedie nebo google.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.5.2026 10:43 Reaguje na pepa knotek
Z toho, jak je veřejný informační prostor zahumusený hloupostmi, je ještě zázrak, že ty obrázky vypadají aspoň takhle :-D!
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.5.2026 14:50
Je 15hod.a 61 příspěvků.Je v nich materiál,jak má vypadat!!!příměstská ekodivočina.Tím se AI krmí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2026 17:54 Reaguje na Emil Bernardy
Ano. AI odhaluje jak si většina populace myslí, že má vypadat příroda.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.5.2026 09:13 Reaguje na Emil Bernardy
AI je jako ty rádoby vědecké weby a informace, kam lze přispívat
bez jakýchkoliv znalostí a pro konzumenty těch informací už je to
pravda pravdoucí. Naše generace uměla číst mezi řádky a přeskakovat
celé články plné propagandy. Ta současná žije v naivní představě,
že nikdo nemá důvod uvádět pod záštitou vědátorství vyložené lži.
Oni JEN VĚŘÍ místo opatrnosti brát některé informace jako pravdu.
I v politice to vidí černobíle podle toho komu fandí a přitom je
to šeď někdy světlejší a jindy tmavší. Konzumenty informací ze
sítí, TV atd. tak dorazí AI a vznikne generace pologramotů, co
uvěří všemu, co jim někdo vnutí jako správné a pravdivé. Prostě
jim schází to čtení mezi řádky a podezřívavost, že se mne snaží
někdo cíleně oklamat. Před pár dny opakovali v ČT seriál Vyprávěj
s příběhem chlapce, který s pionýrským šátkem na krku u pomníku
tehdejšího hrdiny udělal radost babičce, že byl v duchu skaut,
ale bylo tomu tak a nebo se přetvařoval před babičkou? Každopádně bych to nechal čistě na jeho uvážení, ale to se nehodí žádnému z režimů, které jsem dosud zažil. Každý se snaží lidi ovlivnit podle sebe a je na nich, zda se nechají. Já si celý život bral poučení
ze všeho, co mě potkalo a viděl klady a zápory tam i tam. Ideální
společnost jsem dosud nezažil a otázkou je, co je pro mne ideál?
I ten má každý jiný a když ho vnutí AI, tak ta ho bude nutit zase
svým konzumentům. Bude to kdo z koho ji naláduje svojí "PRAVDOU"
dříve a ona ji bude hlásat ostatním. Možná dokonce nepřipustí
ani opravu lži, pokud se nám vymkne kontrole a je věcí lidí, zda
ji uvěří. Já čtu mezi řádky i nyní a řídím se raději praxí, než
teoriím byť podepsanými autoritami o kterých nic nevím.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.5.2026 11:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Já se na toto dívám takto.Buď jste vzdělán ve škole či univerzitní knihovně nebo v diskuzi v hospodě/tzv.vysoká škola života/.A AI se buď nažere na wiki nebo v diskuzních plátcích,více či méně ta VŠŽ.Podle toho vypadá co z toho leze.Druhým koncem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.5.2026 09:44 Reaguje na Emil Bernardy
Několikrát jsem tu vzpomínal na jednoho "absolventa
Vysoké školy života" který mne udivoval rozsahem
odborných znalostí z několika oborů. I vystudovaní
lidé před ním smekali, co znal ze samostudia knih.
Chodil si je půjčovat do vědecké knihovny v Ostravě
a byl přitom pouze vyučeným zámečníkem. Byl jsem
svědkem, jak usadil inženýra elektrotechniky tím
co znal a co už ten inženýr od školy zapomněl. On
měl totiž fenomenální paměť a vynikající schopnost
skloubit teorii s praxí. Jeho vysvětlení pochopil
i obyčejný člověk, protože to uměl polopaticky
vysvětlit. Byl nebývale skromný a to že nešel nikdy
studovat vysvětloval tím, že se chce učit pouze to,
co chce a nikoliv, co musí. Byl to samorost s "VSŽ"
a kdo ho znal, tak ho nepodceňoval jako nevzdělance.
Rád jsem sním diskutoval o všem možném a žasnul jsem
o přehledu, který měl. Je ale fakt, že to byla jeho
jediná vášeň. Dům se mu rozpadal, o sebe taky moc
nedbal a zemřel na rakovinu, kterou si sám zjistil
a věděl, že léčení nezabere, což později lékaři
potvrdili. Ohromil je odborným popisem své nemoci
a diagnózou zcela shodnou s jejich. I o té nemoci
si nastudoval co se dalo sehnat a po jeho smrti
jeho synovec vracel ve vědecké knihovně tašku knih. Takže já absolventy "VSŽ" nepodceňuji mimo žvanilů, kteří ví vše a dohromady nic. Zajímavý byl jeho
názor na internet už v jeho počátcích, když tvrdil,
že něco, co lze psát a zase mazat nebere vážně a
že má rád tištěné znalosti za které přebírá autor
a vydavatel zodpovědnost. Nedožil se AI, ale i tu
předpověděl jako zkázu pro pravdu a měl pravdu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.5.2026 12:57
Typická dnešní krajina Skotska nebo Anglie. Takže rewilding je o ničem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist