Leteckým laserovým skenováním vědci v Evropě zmapovali důkladně zemský povrch

Specialisté na dálkový průzkum Země publikovali přehled současného stavu mapování povrchu pomocí leteckého laserového skenování v Evropě. Získané mapy mohou sloužit nejen v lesnictví, ekologii a ochraně přírody, ale jsou také nezbytné pro zlepšení budoucích satelitních misí, které monitorují zemskou vegetaci, uvedla Česká zemědělská univerzita v Praze. Detailní data o zemském povrchu mohou výrazně lépe sloužit ke globálnímu výzkumu vegetace než nyní běžně využívané satelitní modely.

Nicméně data jsou spravována jednotlivými státy či regiony, ne vždy jsou volně dostupná. A i v případech, kdy k dispozici jsou, může být jejich získání technicky či administrativně náročné, což brzdí jejich využití v celoevropském měřítku.

Na tento problém se zaměřila nová studie mezinárodního týmu vědců pod vedením Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Autoři studie mapovali dostupnost dat a pokusili se vytvořit návod k jejich širšímu a systematičtějšímu využívání. Vědci se ve studii zaměřili i na možnosti vytvoření celoevropského modelu výšky vegetace a dalších vegetačních charakteristik krajiny. Studii publikoval vědecký časopis Earth and Space Science.

Z celkových 44 evropských zemí toto laserové skenování provádí vládní instituce v 33 z nich. Typická bodová hustota dostupných dat se v Evropě pohybuje kolem dvou až pěti bodů na metr čtvereční.

Většina evropských zemí poskytuje dostatečně jemná data na to, aby se z nich dal poznat terén, vegetace, budovy či vodní plochy. Podrobnější data, například elektrická vedení či mosty, jsou zahrnována méně často.

Problém je podle univerzity v tom, že každá země s těmito daty pracuje trochu jinak. Některé státy nabízejí jen základní informace, jiné mají i podrobnější data. Informace o vegetaci navíc nejsou všude dostupné a tam, kde jsou, se často počítají jiným způsobem.

Kvůli tomu je těžké data porovnávat napříč Evropou. Pokud by se měly používat pro celoevropské studie, je potřeba se předem domluvit na jednotném postupu a vytvořit jeden společný evropský balík dat o vegetaci. Díky tomu by šla vegetace v celé Evropě hodnotit stejným způsobem a výsledky by byly spolehlivější a lépe porovnatelné.

Výzkum se uskutečnil v mezinárodním projektu EarthBridge.

---

reklama

---