Katastrofa tankeru Torrey Canyon byla jednou z prvních v Evropě
Torrey Canyon, postavený v roce 1959 v USA, vezl kuvajtskou ropu určenou k dalšímu zpracování. Jak ukázalo vyšetřování, byl kapitán lodi Pastegno Rugiatti v době havárie na velitelském můstku sám a měl za sebou nepřetržitou třicetihodinovou službu. Hodinu před osudným nárazem přijal příkaz k plavbě do Milford Haven. Určil směr a nastavil autopilota. Zřejmě však při stanovení polohy zaměnil signály majáku Wolf Rock se signály majáku Bishop Rock a loď byla navedena přímo na útes.
Než se posádka vzpamatovala, tanker se silně naklonil a jeho bok byl rozpárán v délce přes 200 metrů. Stáhnout loď z útesu se poté nepodařilo ani třem remorkérům. Ropný koberec pokrývající hladinu v délce přes 50 kilometrů zasáhl za pár dnů pobřeží Cornwallu. Protože šlo o první havárii takového typu, s níž nebyly žádné zkušenosti, pokoušeli se záchranáři zapálit ropnou skvrnu napalmovými pumami. Ta se ale dále šířila a největší škody napáchala ve Francii na bretaňských plážích.
Na ropnou skvrnu byl posléze letecky rozprášen přípravek, který ji zčásti, za cenu vzniku toxických produktů, rozložil. Po řadě pokusů se letounům Royal Air Force podařilo zápalnými pumami, raketami a leteckým palivem zapálil zbytek tankeru, jenž se v té době již rozlomil na tři části. Mořská flóra a fauna se z této rány vzpamatovávaly řadu let. Mnohem více než samotná ropa jim ale uškodily silné chemikálie (rozpouštědla či odmašťovadla) použité v obrovském množství.
Tankery nebyly nikdy považovány za příliš bezpečné. Havárie Torrey Canyon, která iniciovala jednání o bezpečnosti tohoto druhu přepravy, vedla k dohodám o užívání bezpečných tras a také k vytvoření komunikační linky pro koordinaci záchranných akcí v oblasti frekventovaného Lamanšského průlivu. K haváriím včetně vzájemných kolizí ale docházelo i poté, zejména pak v úzkých průlivech. Na svědomí je má neobratnost plavidel či nedostatky v navigaci nezkušenými posádkami z třetího světa.
Nejhorší katastrofou tankeru podle množství vylitých tun ropy do moře byla srážka dvou tankerů u ostrova Tobago v tropické bouři v červenci 1979. Při nehodě se srazil řecký tanker Atlantic Empress s tankerem Aegean Captain. Obě lodě se vzňaly a rozlomily, do moře uniklo 287.000 tun ropy.
Již o rok dříve, po potopení další lodě plující pod liberijskou vlajkou, Amoco Diaz u francouzského Brestu, reagoval svět zavedením nových technických norem. Po ztroskotání tankeru Exxon Valdez u Aljašky v roce 1989 přijaly USA zákon, který klade přísné požadavky na cisternové lodě plavící se v amerických vodách. Tato havárie spolu s dalšími přispěla k přijetí zákazu tankerů s nezdvojeným trupem. Než však byla nová opatření uvedena do života, ztroskotal ještě v roce 2002 Prestige.
reklama
