https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-hodoninsku-nekdo-zastrelil-osmiletou-samici-lunaka-cerveneho.patrila-k-nejstarsim-znacenym-v-cesku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Hodonínsku někdo zastřelil osmiletou samici luňáka červeného. Patřila k nejstarším značeným v Česku

11.11.2024 15:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zastřelená samice luňáka označená jako AUKI27
Zastřelená samice luňáka označená jako AUKI27
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ondřej Ryška / ČSO
Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.
 
Na samici luňáka někdo střílel z bezprostřední blízkosti se zřejmým cílem ji usmrtit. „Měla viditelná střelná poranění na hlavě a krku, několikrát přeražená obě křídla a také viditelnou ránu v oblasti ocasu,“ popisuje psovodka ČSO Klára Hlubocká, která se specializuje na dohledávání obětí ptačí kriminality a po nahlášení nálezu prohledávala místo se dvěma speciálně vycvičenými psy. „V okolí zastřeleného luňáka jsme nic dalšího podezřelého nenašli, a tak jsme kadaver předali policii k provedení pitvy a rentgenu. Vysílačka monitorující pohyb, díky které byl luňák nalezen, zůstala naštěstí neporušená a předali jsme ji k bližšímu zkoumání rakouským ornitologům,“ dodává Hlubocká.

Kriminalisté na místě zajistili stopy.
Kriminalisté na místě zajistili stopy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / ČSO

Samice byla úspěšnou matkou. Vyvedla 18 mláďat včetně jednoho adoptivního

Díky značení kroužky a vysílačkou s označením AUKI27 mohli ornitologové určit, o kterého jedince se konkrétně jednalo. „Zastřelená osmiletá samice AUKI27 byla jedním z nejstarších značených luňáků v Česku. Vysílačku dostala jako mládě na hnízdě u Mikulova v roce 2016 díky společnému projektu Veterinární univerzity v Brně a rakouské společnosti TB Raab. Poprvé zahnízdila v roce 2018 již ve věku dvou let, což u tohoto druhu nebývá časté. Z výsledků telemetrických sledování vyplývá, že v tomto věku poprvé zahnízdí méně než třetina našich luňáků červených. Je obdivuhodné, že každé její hnízdění bylo úspěšné, a to včetně letošní sezóny. Během svého života se jí podařilo vyvést 17 vlastních mláďat a jedno nevlastní mládě ze záchranné stanice, což z ní činilo jednoho z našich nejproduktivnějších známých luňáků,“ říká Hynek Matušík, ornitolog, který se dlouhodobě zabývá monitoringem jihomoravské populace luňáků červených a hnědých.

„Tři její mláďata rovněž dostala vysílačky. Samec narozený v roce 2019 hnízdí v posledních dvou letech na Hodonínsku. Jedno ze dvou mláďat z roku 2018 označené jako AUKI51 bohužel zabil v březnu 2021 travič,“ dodává Matušík.

Ornitologové od začátku roku evidují tři zabité luňáky červené - zastřelenou AUKI27 a dva další otrávené. Loni pytláci a traviči zabili sedm luňáků - jednoho zastřelili a sedm otrávili. „Luňáci přitom nedělají žádné významné hospodářské škody. Naopak, významnou součást jejich potravy tvoří mršiny. Pomáhají tak přirozeně odstraňovat uhynulá zvířata a plní důležitou sanitární funkci, ale bohužel se kvůli tomu také často stávají obětí travičů či střetů s vozidly na silnicích,“ vysvětluje Matušík.

Psí jednotka ČSO prohledávala okolí zastřeleného luňáka.
Psí jednotka ČSO prohledávala okolí zastřeleného luňáka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / ČSO

Luňák z Hodonínska je letos již čtvrtým zaevidovaným zastřeleným dravcem. Na začátku roku byla u osady Ondrušky na Žďársku nalezena zastřelená káně lesní, v březnu u Dobré Vody u Pacova orel mořský a v dubnu u Hranic u Aše káně lesní. V roce 2023 ČSO zaevidovala 10 zastřelených dravců. V Česku prozatím za zastřelení dravců nebyl nikdo odsouzen. „Případy, o kterých víme, jsou jen špičkou ledovce. O většině zastřelených ptáků se vůbec nedozvíme, a tak můžeme jen odhadovat, jaké jsou jejich skutečné počty,“ upozorňuje Hlubocká.

Častěji než se zastřelením dravců se ve své práci setkává s úmyslným trávením. Od roku 2017, kdy se psy začala v ČSO s dohledáváním otrávených návnad a jejich obětí, předala policii na 170 případů, jejichž obětmi se stalo více než 500 zvířat. Dle dat získaných v projektu LIFE EUROKITE plyne, že ilegální lov a trávení jsou nejčastějšími antropogenními příčinami úhynu luňáků v Evropě. ČSO proto apeluje na veřejnost, aby se obrátila na policii, pokud ví o případu trávení či jiného způsobu usmrcování dravců. ČSO letos s kriminalisty spolupracovala na 20 případech ptačí kriminality. Ornitologové od začátku roku evidují 27 ptáků a 14 savců s podezřením na otravu a 4 zástřely ptáků.

V Česku byli za úmyslné zabití dravců odsouzeni prozatím tři lidé, všechny případy se týkaly otrav. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři z Klatovska trest 2,5 roku podmíněně s odkladem na 3,5 roku za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých karbofuranem u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. Tento travič vinu odmítá. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů v roce 2021 v Milovicích. Přišel také o zbrojní průkaz. K trávení se přiznal. V roce 2024 dvaapadesátiletý myslivec a chovatel loveckých psů z Jesenice na Příbramsku dostal na základě dohody o vině a trestu dva roky podmíněně s odkladem na tři roky a pokutu čtvrt milionu korun za otrávení dvou orlů mořských a dalších šelem a dravců.


reklama

Ekolist je ve finanční tísni. Prosíme, pomozte mu ji překonat!

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

11.11.2024 17:46
Hovado. Co jiného. Papoušků je sice mnohem více než kořisti, ale tohle se nedělá. Ať střílí lišky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.11.2024 08:03
myslivec zkoušel flintu nebo co? viník obyčejně nebývá daleko.
Odpovědět
Ra

Radek

12.11.2024 11:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vy by jste jim mohl pomáhat z dopadením zmrda , jako by nemohl mít brokovnici i někdo jiný než myslivec že .
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.11.2024 16:06 Reaguje na Radek
když mohli najít v mrazáku myslivce naporcovaného Rysa, tak může myslivec odstřelit i luňáka... stejné, jako žhářství na poli, dojdou na to, že to byl hasič.

Mnoho lidí nedokáže rozeznat vránu od luňáka, proč myslíte, že by na tom měl mít někdo nějaký důvod?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.11.2024 16:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
tohle nebude náhoda...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.11.2024 19:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Straku od kvíčaly nerozezná leda ekologista. Třeba u nás Karel Urbánek.
Odpovědět
Ra

Radek

12.11.2024 19:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Podívejte se na pana ministra zemědělství , není zemědělec , tvoří novelu OMS a myslivec není , tvoří novelu ZOL , ani lesníkem není .

Stejné je to u myslivců , sem tam je u nich někdo ale myslivec to není .

Kdo by chtěl zabít mrchožrouta nevím ale vím že to nebyl myslivec .
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

12.11.2024 17:48
Co, osmiletá samice? Ta snad již svůj biologický úkol opakovaně splnila? Možná to byla rána z milosti, v zájmu evoluce druhu?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

12.11.2024 17:48
Co, osmiletá samice? Ta snad již svůj biologický úkol opakovaně splnila? Možná to byla rána z milosti, v zájmu evoluce druhu?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

12.11.2024 17:51 Reaguje na Tonda Selektoda
No jo, napřed systém po kliknutí na odeslání nereaguje a po opakování, ten příspěvek zobrazí dvakrát. Admine, prosím, jeden smaž!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.11.2024 09:12 Reaguje na Tonda Selektoda
Dožití dravců je mnohem delší. Treking uvádí: ve volné přírodě se mohou dožít až 25 let.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

13.11.2024 15:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejsem ornitolog, to jsem nevěděl. Nicméně, ročně hynou kvanta ptáků při nárazech do skleněných výplní, střetech s dopravními prostředky, při zásazích proudem, nebo je třeba zabijí vrtule větrníků, něco se cíleně vystřílí, atd. A když si nějaký trouba vystřelí ze své špuntovky a trefí ptáka, je z toho málem senzace na Ekolistu. Jistě, počínání takového střelce není správné, ale asi nikdo z nás u toho nebyl a neznáme proč...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2024 18:29
Možná tak trochu daň za opakovaný kontakt s lidmi, kdy ztratila na plachosti/divokosti. Na jižní Moravě společně nocují (desítky), což může u některých vyvolat dojem, že je jich "až moc". Je to ale neškodný mrchožrout, na což také doplácí. Tyto případy je třeba medializovat a viníky vypátrat a trestat. Kdo nepozná charakteristickou siluetu luňáka, tomu nepatří flinta do ruky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2024 11:18
Omluva tohoto činu prostě neexistuje, ale nutno konstatovat, že mezi tisíci myslivců se nějací magoři taky najdou. Navíc držiteli brokovnic dnes nejsou
pouze myslivci, ale i magoři, které laická veřejnost považuje za myslivce,
když ho někde vidí s brokovnicí. Navíc brok a brok je rozdíl a kdysi jsem
kamarádovi daroval do sbírky starou vojenskou vzduchovku se závěrem
imitujícím staré vojenské pušky. Ta vzduchovka měla zásobník na kulaté
broky, které se daly koupit v loveckých potřebách pro domácí výrobu
brokového střeliva. Takže takovou vzduchovkou mohl někdo toho luňáka
opakovaně zasáhnout a nyní je to považováno za zástřel brokovnicí.
Mimochodem těmi kulatými broky z brokového střeliva se dá střílet i
z jiných vzduchovek určených pro diabolky, ale nejsou moc přesné.
Z nouze se ale na krátkou vzdálenost s dobrým výsledkem použít dají.
No a nakonec pouze to, že střelcem může být i nějaký chovatel, který
neumí rozeznat jednotlivé druhy dravců a mrchožrouta považuje za
dravce, který ulovil kořist, jejíž mršinu luňák požírá.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist