https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ochrana-lunaku-cervenych-boj-proti-otravam-nebezpecnym-elektrickym-sloupum-a-ilegalnimu-lovu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochrana luňáků červených: Boj proti otravám, nebezpečným elektrickým sloupům a ilegálnímu lovu

8.11.2024 05:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Luňáci červení mají typickou siluetu se široce rozevřeným ocasem.
Luňáci červení mají typickou siluetu se široce rozevřeným ocasem.
Foto | Franz Josef Kovacs / ČSO
Zahlédnout u nás luňáka červeného bylo ještě ve druhé polovině minulého století vzácným zážitkem. Za posledních 30 let však populace luňáků zaznamenala prudký nárůst a momentálně u nás hnízdí přibližně 220-300 párů těchto jestřábovitých dravců. Přesto jsou u nás luňáci stále řazeni mezi kriticky ohrožené druhy a jejich ochranu v rámci Evropské unie, kde hnízdí celých 95 % populace, ukládá i tzv. Směrnice o ptácích.
 
V posledních letech po celé Evropě přibývá úhynů, které jsou ať už přímo či nepřímo způsobené člověkem. Kromě úbytku starých lesních porostů, lesní těžby a rušení během hnízdění ohrožují luňáky také časté kolize se silniční a železniční dopravou a se sloupy vysokého napětí. Vážný problém představují pro luňáky také ilegální lov a otravy.

Mláďata luňáka červeného vybavená vysílačkami, tzv. GPS-GSM loggery.
Mláďata luňáka červeného vybavená vysílačkami, tzv. GPS-GSM loggery.
Foto | EUROKITE / ČSO

Aby bylo možné luňáky efektivně chránit, zapojila se Česká společnost ornitologická (ČSO) do mezinárodního projektu LIFE EUROKITE, který běží nepřetržitě již od roku 2019. Hlavním cílem projektu je pomocí telemetrie zmapovat příčiny úhynů luňáků a následně zavést taková opatření, aby došlo k jejich snížení.

Kromě luňáků červených cílí projekt v menší míře také na další druhy, které čelí podobným antropogenním nástrahám, konkrétně na luňáky hnědé a orly mořské a královské.

V rámci projektu monitorují ornitologové pohyb dravců za pomoci telemetrického zařízení – vysílačky, která se připevní ptákům (nejčastěji ještě mláďatům na hnízdě) na záda, a která vysílá neustálý signál, díky čemuž mohou ornitologové sledovat pohyb jedinců v reálném čase. Pokud se pták přestane pohybovat, často to znamená, že je mrtvý. Ornitologové tak mohou okamžitě zjistit příčinu úhynu a adekvátně reagovat např. zabezpečením nebezpečné lokality nebo v případě kriminální činnosti předáním podkladů policii.

Foto | Tomáš Belka / ČSO

Okamžitá reakce je důležitá zejména v případě, kdy luňák zahyne po pozření otrávené návnady. Ty cíleně pokládají do krajiny traviči, aby se zbavili šelem a dravců. Často se přitom jedná o velice nebezpečné látky, jako je např. karbofuran, který se dokáže vstřebávat i skrz kůži nebo dýcháním, a jeho držení je u nás nezákonné.

Dle dat získaných již z více než 2 900 označených luňáků vyplývá, že otravy jsou spolu s ilegálním lovem nejčastější antropogenní příčinou jejich úhynu v Evropě.

Pro efektivnější vyhledávání otrávených dravců zavedla ČSO v roce 2017 speciální psí jednotku. Tu tvoří psovodka Klára Hlubocká se svými Chesapeak Bay retrívry, kteří dokážou v terénu vyhledat otrávené návnady a jejich oběti. Od začátku fungování psí jednotky tak ČSO zdokumentovala a předala policii na 170 případů, jejichž obětmi se stalo více než půl tisíce zvířat a díky čemuž byli odsouzeni již tři traviči.

Luňák červený se v potravě specializuje především na mršiny.
Luňák červený se v potravě specializuje především na mršiny.
Foto | Franz Josef Kovacs / ČSO

Nezanedbatelné nebezpečí představují pro luňáky také linky vysokého napětí, na kterých jen v Česku každoročně zahynou stovky tisíc ptáků. V intenzivně obhospodařované krajině s velkými lány chybí dravcům přirozené posedy v podobě stromů, které za normálních okolností využívají k odpočinku nebo jako strategické místo, odkud vyhlížejí kořist. Za vděk pak často berou právě sloupy vysokého napětí. Pokud si však větší pták sedne na konzolu a dotkne se vodiče, nebo se křídly dotkne dvou sousedních vodičů, uzavře se elektrický obvod a ptáka zasáhne elektrický výboj. Následkem je často smrt, případně velmi vážné popáleniny s doživotními následky.

ČSO proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D (skupina E.ON) na vývoji bezpečných konzol, které díky šikmým ramenům zabraňují ptákům dosednout na potenciálně nebezpečná místa a naopak umožňují bezpečný posed na dosedací tyči, která je umístěná mimo oblast, kde ptákům hrozí nebezpečí zasažení proudem. Těchto bezpečných konzolí nainstalují zaměstnanci EG.D více než dva tisíce ročně. Ptákům mají navíc pomoci speciální prvky, které pro ně zviditelňují elektrické dráty, a zabraňují tak střetnutí s nimi.

Luňáci červení na sloupu.
Luňáci červení na sloupu.
Foto | Maik Sommerhage / ČSO

Do mapování pro ptáky nebezpečných míst se může zapojit i veřejnost. Pozorování ptáků sedících na sloupech vysokého napětí nebo mrtvých jedinců v blízkosti elektrického vedení lze zadávat do Faunistické databáze Avif na birds.cz. Důležité je vybrat příslušnou kategorii - „sedící na sloupě“, „mrtvý pod sloupem“, „mrtvý pod dráty“ apod.

Častou příčinou, proč u nás dravci hynou, jsou bohužel také střety s auty, vlaky a dalšími vozidly. Pokud je zraněné či mrtvé zvíře nalezeno v blízkosti silnice nebo železnice, je nutné doplnit aktivitu „zraněný/mrtvý u silnice/železnice“. V případě nálezu mrtvého dravce, u něhož příčina úmrtí není zjevná, je dobré mít se na pozoru – příčinou úhynu totiž může být i otrava. Jak otravu poznat a co v takovém případě dělat se dozvíte na stránkách ČSO.

LIFE – program pro lepší život

Projekt LIFE EUROKITE je realizován za přispění Ministerstva životního prostředí ČR a evropského programu LIFE.

Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.

Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.

Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.


reklama

Ekolist je ve finanční tísni. Prosíme, pomozte mu ji překonat!

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
Další informace |
Článek byl na Ekolistu vydán v rámci projektu LIFE for Czechia s přispěním unijního programu LIFE.
foto - Valchářová Tereza
Tereza Valchářová
Autorka je pracovnice České společnosti ornitologické.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

9.11.2024 02:30
Není snad přímá úměra mezi zvyšujícím s stavem a zvyšující se mortalitou? No a luňáci jsou hlavně mrchožrouti. No a mrchožrouti mají čím dál tím míň možností nalézat v našich podmínkách potravu. Je opravdu nutné aby možná potrava pro mrchožrouty končila v kafilérii nebo byla zakopána?
Odpovědět
Ra

Radek

12.11.2024 09:31
Jako myslivec si myslím že je naopak nutné budovat újediště pro mrchožrouty , je to možnost jak jim pomoci . ČSO je jedna z organizací co by v tomto ohledu měla něco dělat , nebo se mýlím ? tady by jsme měli spolupracovat , jak to vidíte Vy paní Valchářová ?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist