Ochrana luňáků červených: Boj proti otravám, nebezpečným elektrickým sloupům a ilegálnímu lovu

Zahlédnout u nás luňáka červeného bylo ještě ve druhé polovině minulého století vzácným zážitkem. Za posledních 30 let však populace luňáků zaznamenala prudký nárůst a momentálně u nás hnízdí přibližně 220-300 párů těchto jestřábovitých dravců. Přesto jsou u nás luňáci stále řazeni mezi kriticky ohrožené druhy a jejich ochranu v rámci Evropské unie, kde hnízdí celých 95 % populace, ukládá i tzv. Směrnice o ptácích. V posledních letech po celé Evropě přibývá úhynů, které jsou ať už přímo či nepřímo způsobené člověkem. Kromě úbytku starých lesních porostů, lesní těžby a rušení během hnízdění ohrožují luňáky také časté kolize se silniční a železniční dopravou a se sloupy vysokého napětí. Vážný problém představují pro luňáky také ilegální lov a otravy.

Aby bylo možné luňáky efektivně chránit, zapojila se Česká společnost ornitologická (ČSO) do mezinárodního projektu LIFE EUROKITE, který běží nepřetržitě již od roku 2019. Hlavním cílem projektu je pomocí telemetrie zmapovat příčiny úhynů luňáků a následně zavést taková opatření, aby došlo k jejich snížení.

Kromě luňáků červených cílí projekt v menší míře také na další druhy, které čelí podobným antropogenním nástrahám, konkrétně na luňáky hnědé a orly mořské a královské.

V rámci projektu monitorují ornitologové pohyb dravců za pomoci telemetrického zařízení – vysílačky, která se připevní ptákům (nejčastěji ještě mláďatům na hnízdě) na záda, a která vysílá neustálý signál, díky čemuž mohou ornitologové sledovat pohyb jedinců v reálném čase. Pokud se pták přestane pohybovat, často to znamená, že je mrtvý. Ornitologové tak mohou okamžitě zjistit příčinu úhynu a adekvátně reagovat např. zabezpečením nebezpečné lokality nebo v případě kriminální činnosti předáním podkladů policii.

Okamžitá reakce je důležitá zejména v případě, kdy luňák zahyne po pozření otrávené návnady. Ty cíleně pokládají do krajiny traviči, aby se zbavili šelem a dravců. Často se přitom jedná o velice nebezpečné látky, jako je např. karbofuran, který se dokáže vstřebávat i skrz kůži nebo dýcháním, a jeho držení je u nás nezákonné.

Dle dat získaných již z více než 2 900 označených luňáků vyplývá, že otravy jsou spolu s ilegálním lovem nejčastější antropogenní příčinou jejich úhynu v Evropě.

Pro efektivnější vyhledávání otrávených dravců zavedla ČSO v roce 2017 speciální psí jednotku. Tu tvoří psovodka Klára Hlubocká se svými Chesapeak Bay retrívry, kteří dokážou v terénu vyhledat otrávené návnady a jejich oběti. Od začátku fungování psí jednotky tak ČSO zdokumentovala a předala policii na 170 případů, jejichž obětmi se stalo více než půl tisíce zvířat a díky čemuž byli odsouzeni již tři traviči.

Nezanedbatelné nebezpečí představují pro luňáky také linky vysokého napětí, na kterých jen v Česku každoročně zahynou stovky tisíc ptáků. V intenzivně obhospodařované krajině s velkými lány chybí dravcům přirozené posedy v podobě stromů, které za normálních okolností využívají k odpočinku nebo jako strategické místo, odkud vyhlížejí kořist. Za vděk pak často berou právě sloupy vysokého napětí. Pokud si však větší pták sedne na konzolu a dotkne se vodiče, nebo se křídly dotkne dvou sousedních vodičů, uzavře se elektrický obvod a ptáka zasáhne elektrický výboj. Následkem je často smrt, případně velmi vážné popáleniny s doživotními následky.

ČSO proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D (skupina E.ON) na vývoji bezpečných konzol, které díky šikmým ramenům zabraňují ptákům dosednout na potenciálně nebezpečná místa a naopak umožňují bezpečný posed na dosedací tyči, která je umístěná mimo oblast, kde ptákům hrozí nebezpečí zasažení proudem. Těchto bezpečných konzolí nainstalují zaměstnanci EG.D více než dva tisíce ročně. Ptákům mají navíc pomoci speciální prvky, které pro ně zviditelňují elektrické dráty, a zabraňují tak střetnutí s nimi.

Do mapování pro ptáky nebezpečných míst se může zapojit i veřejnost. Pozorování ptáků sedících na sloupech vysokého napětí nebo mrtvých jedinců v blízkosti elektrického vedení lze zadávat do Faunistické databáze Avif na birds.cz. Důležité je vybrat příslušnou kategorii - „sedící na sloupě“, „mrtvý pod sloupem“, „mrtvý pod dráty“ apod.

Častou příčinou, proč u nás dravci hynou, jsou bohužel také střety s auty, vlaky a dalšími vozidly. Pokud je zraněné či mrtvé zvíře nalezeno v blízkosti silnice nebo železnice, je nutné doplnit aktivitu „zraněný/mrtvý u silnice/železnice“. V případě nálezu mrtvého dravce, u něhož příčina úmrtí není zjevná, je dobré mít se na pozoru – příčinou úhynu totiž může být i otrava. Jak otravu poznat a co v takovém případě dělat se dozvíte na stránkách ČSO.

---

reklama

---