https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-delat-aby-ptaci-nehynuli-na-dratech-vysokeho-napeti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co dělat, aby ptáci nehynuli na drátech vysokého napětí

28.8.2023 13:45 | BRNO (Ekolist.cz)
Ptáci tu rádi odpočívají. Často není, kde jinde.
Ptáci tu rádi odpočívají. Často není, kde jinde.
Stovky tisíc ptáků v Česku každoročně hynou po zásahu elektrickým výbojem na sloupech vysokého napětí. Stranou pozornosti, často na polích a loukách. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D, patřící do skupiny E.ON, na ochraně ptactva a vývoji zabezpečovacích prvků na nadzemních rozvodech elektřiny. Přednostně se přitom zabezpečují místa, kde se vyskytují vzácní dravci.
 
V ochraně dravců má pomoci i přeshraniční projekt EUROKITE, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu. V rizikových oblastech pak může efektivně cílit opatření.

Česko křižuje 70 tisíc kilometrů vedení vysokého napětí upevněných na 750 tisících sloupech. Velká část z nich má konstrukci s rovinnými prvky, které lákají k usednutí dravce a další ptáky.

Vyprošťování dravce z drátů vysokého napětí.
Vyprošťování dravce z drátů vysokého napětí.
Zdroj | ČSOP

„Přirozené posedy v podobě stromů v intenzivně obhospodařované krajině s velkými lány již téměř neexistují, ptáci proto sloupy na polích a loukách rádi využívají – jednak aby si odpočinuli, jednak aby vyhlíželi kořist,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Pokud si ale větší pták sedne na konzolu a dotkne se vodiče nebo se křídly dotkne dvou sousedních vodičů, uzavře se elektrický obvod a ptáka zasáhne elektrický výboj. Následkem je často smrt, případně velmi vážné popálení s doživotními následky.

Elektrické sloupy venkovního vedení se staly neodmyslitelnou součástí krajiny a každý živý tvor se s touto infrastrukturou setkává.

Energetici a ornitologové spolupracují už čtvrt století

Po zásahu elektrickým výbojem hyne mnoho druhů větších ptáků jako jsou dravci, sovy, čápi či krkavcovití. K častým obětem patří káně lesní, jejíž úhyny v Česku ornitologové odhadují na 40 tisíc jedinců ročně.

V ohrožení jsou ale i vzácné druhy dravců jako jsou orel mořský, orel královský, luňák červený, luňák hnědý a další.

„ČSO již od roku 1997 spolupracuje s distribuční společností EG.D na vývoji zabezpečovacích prvků a konzol, které umožňují bezpečný posed ptactva na sloupech nebo díky jejich funkci letící ptáky upozorní na dráty a vyhnout se tím kolizi. Příkladem bezpečné konzole je aktuálně nejnovější typ Birdsafe (dříve Pařát) se šikmými rameny, které brání ptákům dosednout na potenciálně nebezpečná místa, doplněná dosedací tyčí pro bezpečné dosednutí pod vedení do míst, kde nebezpečí nehrozí,” vysvětluje Lukáš Viktora z ČSO.

Tato konzonzola je bezpečná pro ptactvo. V distribuční síti jich má EG.D už více než 80 tisíc a každý rok jich přibudou další 2000.
Tato konzonzola je bezpečná pro ptactvo. V distribuční síti jich má EG.D už více než 80 tisíc a každý rok jich přibudou další 2000.
Zdroj | ČSO

Bezpečných Konzolí typu Birdsafe nainstalují zaměstnanci EG.D více než dva tisíce ročně. Jen vloni jich bylo 2058. V současnosti je těmito bezpečnými konzolemi osazeno více než 90 tisíc sloupů podpírajících vedení vysokého napětí. Rozsáhlá síť bezpečných podpěrných bodů je nainstalována na celém distribučním území EG.D, především v nezastavěných oblastech, kde ptáci běžně žijí.

Pozornost upírají energetici a ornitologové i na prevenci nárazů ptáků do vodičů. Například u Žďáru nad Sázavou namontovali speciální spirály na vedení vysokého napětí, díky nimž ptactvo lépe vidí elektrické dráty, a tak se s nimi při letu nestřetne. EG.D použilo tento nový typ ochranného prvku jako první v České republice.

Popálený luňák červený na operačním stole
Popálený luňák červený na operačním stole
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv záchranné stanice v Pavlově

V jiných lokalitách distribuční společnost instalovala na dráty barevné plastové koule, které upozorňují i piloty letadel na přítomnost elektrického vedení. Významně k ochraně ptactva přispívá také kabelizace, kdy se venkovní vedení přeloží pod zem, takže pro opeřence „přestane existovat“.

Zákon ukládá distributorům povinnost postupovat při stavbě a rekonstrukcích linek vysokého napětí tak, aby nedocházelo k úhynu ptáků. Novela energetického zákona č. 158/2009 Sb. stanovuje termín pro zabezpečení všech sloupů v zemi – červenec 2024.

„V tuto chvíli je již jisté, že tento zákonný termín se nepodaří dodržet. S kolegy z EG.D jsme proto vytvořili mapu, kde se protínají dvě vrstvy - výskyt vzácných druhů ptáků a úseky linek vysokého napětí. Díky tomu zajistíme, že energetici přednostně zabezpečí nejvíce rizikové sloupy. Jedná se o velmi dobře fungující příklad vzájemné spolupráce,” dodává Viktora.

Ptactvo pomáhá chránit GPS i pozornost veřejnosti

Například velmi aktuálním tématem jsou přesuny čapích hnízd. Čápi totiž čím dál častěji staví hnízda na sloupech elektrického vedení, což představuje riziko poranění elektrickým proudem jak pro čápy samotné, tak to ohrožuje i bezpečnost dodávek elektrické energie.

„Montéři totiž nemohou bezpečně provádět pravidelnou údržbu. Zároveň není distribuční zařízení takovéto zatížení konstruováno. Čapí hnízdo může vážit až jednu tunu,“ objasňuje Jan Volek, vedoucí síťového managementu EG.D.

Několik let už proto distribuční společnost dohromady s obcemi a ornitology tipuje problematické sloupy a čapí hnízda přemisťuje na speciální hnízdní podložky v jejich okolí, kde jsou čápi v bezpečí.

Čáp hnízdící na sloupu vysokého napětí.
Čáp hnízdící na sloupu vysokého napětí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / archiv autorky

Dalším krokem k tomu, aby vysoké vedení bylo bezpečné pro ptáky, je zapojení ČSO a EG.D do mezinárodního projektu EUROKITE podpořeným Evropskou unií. Ten se, mimo jiné, zabývá zjišťováním příčin, proč dravci v zemích Evropské unie nejčastěji hynou vinou člověka, ať už přímo či nepřímo.

„Několik stovek dravců je vybaveno vysílačkou, tzv. GPS-GSM loggerem, pomocí kterého je možné sledovat jejich pohyb v reálném čase. Pokud se přestane pohybovat, můžeme dravce rychle dohledat a určit, z jakých příčin uhynul, ať už jde o cílené otravy, úhyn elektrickým výbojem, po srážce s vozidlem a podobně, uvádí Vermouzek. „Díky tomu lze vymezit rizikové oblasti a adekvátně reagovat zabezpečením lokalit, v případě otrav pak podklady předat policii. Prioritně se projekt zaměřuje na luňáka červeného, jehož 95 % celosvětové populace hnízdí ve státech Evropské unie a který je zařazený do Směrnice o ptácích, takže v ochraně patří mezi prioritní druhy,” dodává ornitolog.

Úhyny na drátech a sloupech elektrického vedení probíhají mimo pozornost veřejnosti. Dějí se ve volné krajině, často na polích, kam nevedou přístupové cesty. Ornitologové proto vyzývají veřejnost, aby aktivně pomohla.

„Na vycházkách v krajině sledujte ptáky v blízkosti elektrického vedení. Ať už živé, kteří na něm sedí, nebo mrtvé, který elektrický výboj zabil. Vaše pozorování zadávejte do Faunistické databáze Avif na birds.cz. Pokud najdete zraněného ptáka, který potřebuje pomoc, kontaktujte záchrannou stanici. Kontakt najdete na zvirevnouzi.cz,” uzavírá Viktora.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

28.8.2023 15:11
V okolí mého bydliště vykazují sloupy typu pařát ještě výhodu. A to hnízdiště dutinových ptáků, nahoře pod izolátorem špaček, dole u sloupu vrabec polní. Každý sloup tedy 2x špaččí a 2x vrabčí hnízdo.
Odpovědět
AI

Animoid II

28.8.2023 15:39
DRÁTY PATŘÍ POD ZEM stejně tak,jako i ostatní infrastruktura, plyn, kanalizace nebo voda se netahá vzduchem, jen proto, že je to o hodně levnější a snadněji se to opravuje.
Odpovědět
FF

Franta Frantíků

28.8.2023 16:41 Reaguje na Animoid II
Ono kde to možné je, tam se kabelová vedení pod zem instalují. Ale u VN vedení nejde vždy jen o cenu, byť samozřejmě vyhledávání poruchy u kabelu je složitější a opravy nákladnější a delší.

Z provozních důvodů není možné vždy nahradit vzdušné vedení kabelem. Např. kabelová vedení není možné kompenzovat při zemním spojení, rovněž i maximální délka kabelů v síti je limitována. Jsou tam zkrátka i jiná hlediska než jen cena, takže i kdyby ty podzwmní kabely byly zadarmo, všechna vedení tak předělat nepůjdou.

Ale hlavní problém je samozřejmě v tom, že zadarmo nejsou a po takové modernizaci by stála kWh 100 Kč...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.8.2023 17:16 Reaguje na Animoid II
Navíc, ochranná pásma VVN vedení v kabelu jsou širší než vzdušná a nesmí se na nich pěstovat ani obilí. Taky proto dodnes nemají Němci severojižní magistrálu, neb takoví Animoidi ji chtějí kabelem. .
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.8.2023 18:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Je to marné vysvětlovat lidem, kteří nematurovali z fyziky a ani matematiky, aby si vše spočítali. Na VŠ studovali pouze netechnické obory a tak o tom nemají ani ponětí. Dnes jste mu to vysvětlil, zítra to zapomene a bude tvrdit totéž, co dnes. Je to marné!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.8.2023 21:19
Chvályhodná iniciativa , jen tak dál !
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist