https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jedle-a-jeji-vliv-na-pudu-ve-smrkovych-porostech
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostech

13.11.2024 02:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedlový les ve středních Čechách.
Jedlový les ve středních Čechách.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Jedle bělokorá představuje nejvýznamnější jehličnatou dřevinu přirozené druhové skladby středoevropských lesů a zároveň druh řazený k nejvýznamnějším dřevinám melioračním a zpevňujícím. Je zároveň stromem, který vykazuje ve vhodných podmínkách nejvyšší produkční potenciál mezi domácími jehličnany, včetně modřínu a smrku.
 
Ústup jedle z našich lesů začal již od 18. století, ve 20. stol. pak gradoval i v souvislosti s tzv. odumíráním jedle. Jako příčina je uváděn příklon k holosečnému hospodaření s rozvíjející se umělou obnovou především borovicí a smrkem, spolu s diskutovanou citlivostí na průmyslové znečištění ovzduší, napadení patogeny (korovnice kavkazská) a tlakem zvěře.

Jedle nepříznivě reaguje na změnu klimatu, na pokles dešťových srážek (změna půdní a vzdušné vlhkosti), dlouhotrvající sucho nebo silné zimní mrazy. Otázkou tak zůstává, jak se na jejím ústupu projevil konec tzv. malé doby ledové na přelomu 19. a 20. století, kdy se začalo hynutí jedle ještě výrazněji projevovat.

V současné době je opět jedli bělokoré věnována zvýšená pozornost a její zastoupení v lesích mírně roste, z 0,9 % v roce 2001 na 1,2 % v roce 2020. Přesto má do doporučeného podílu 4,4 % stále velice daleko.

Jedním z hlavních důvodů mírně se zvyšujícího zastoupení jedle v našich lesích je její zařazení jako stanovištně vhodné meliorační a zpevňující dřeviny do lesního plánování. O stabilizační (zpevňující) funkci jedle toho zná lesnická praxe hodně a je nesporná, zejména ve srovnání se smrkem.

Smrkový les s bukovým kotlíkem.
Smrkový les s bukovým kotlíkem.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Méně se však ví o její meliorační funkci v porostech smrku, kde se předpokládá zlepšení stavu půd, a to i z hlediska půdní mikrobiologické aktivity a půdního chemismu. Dosavadní dílčí výzkumy výrazný vliv jedle neprokázaly, doložily pouze částečné zlepšení některých půdních charakteristik.

Pro budoucnost lesů je důležité znát vliv jedle na půdu. Proto tým vědců složený ze zástupců Výzkumného ústavu lesního hospodářství, v. v. i., a České zemědělské univerzity v Praze, tuto problematiku zkoumal při řešení projektu NAZV QK1910292 „Postupy pro podporu jedle bělokoré v lesním hospodářství ČR“.

Výsledky pak publikovali v článku Srovnání stavu půd pod porostními skupinami jedle bělokoré a smrku ztepilého, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2024.

Jejich cílem bylo doložit vliv jedle bělokoré na stav humusových forem ve smíšeném smrko-jedlovém porostu v oblasti Lesů ČZU – Kostelec nad Černými lesy. Testovali také pracovní hypotézu, že jedle výrazně přispěje ke zlepšení pedochemických půdních charakteristik a vykáže výrazně vyšší aktivitu vzhledem k rozkladu celulózy.

Vědci srovnávali porostní skupiny: dospělý smrkový porost – 102 let, dospělý jedlový porost – 105 let, bukový kotlík – 50 let. Výsledky dokumentují nejen rozdíly jedle versus smrk, ale i vliv zakládání kotlíků listnáčů.

Jedlový les ve středních Čechách.
Jedlový les ve středních Čechách.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

V závěru vědci konstatují, že jejich výsledky výzkumu potvrdily zatím omezený vliv jedle na půdní charakteristiky ve srovnání se smrkem. Přesto je mírný vliv na zlepšení stavu humusových forem patrný, především s ohledem na efektivnější využívání kořenového prostoru jedlí a tvorbu mírně příznivějšího opadu. Projevuje se to lepším stavem půdního chemismu, především zvýšením obsahu bází pod skupinami jedle.

Výsledky vědci shrnuli takto:

    zásoba holorganických horizontů klesala v pořadí smrk – jedle – buk, což naznačuje rostoucí intenzitu rozkladných a transformačních aktivit.
    V porostu buku byl patrný, leč nevýznamný pokles mocnosti horizontu F2+H a Ah.
    Půdní reakce obou typů se v porostech smrku a jedle prakticky nelišila, příznivější byla v porostu buku.
    Jedle neovlivnila výrazně příznivě stav půdního sorpčního komplexu, na rozdíl od buku.
    Obsah celkového (oxidovatelného) uhlíku jedle trochu zvýšila v minerálních půdních horizontech, obsah celkového dusíku byl zvýšen mírně v minerálních horizontech.
    Poměr uhlík/dusík byl pod jedlí jen mírně příznivější.
    Pod jedlí ve srovnání se smrkem byl zřetelněji zvýšen obsah přístupného fosforu a draslíku, obsah přístupného vápníku se nelišil.
    Hodnoty výměnné acidity a výměnného hliníku byly příznivější pod jedlí ve srovnání se smrkem.
    Výraznější rozdíly v obsahu celkových živin nebyly doloženy, výjimku představovaly vyšší hodnoty obsahu celkového fosforu pod jedlí.
    Potenciál rozkladu celulózy nebyl změnou druhové skladby ovlivněn.

Ve zkoumaných porostech tedy nebyly doloženy výrazné meliorační účinky jedle, ani srovnání jehličnatých dřevin a buku nedoložilo jednoznačné výsledky, třebaže jeho meliorační působení bylo patrné. Vliv má stanoviště, které je živinově napjaté a lze předpokládat výrazný selektivní příjem živin jednotlivými dřevinami.

Článek Srovnání stavu půd pod porostními skupinami jedle bělokoré a smrku ztepilého je volně ke stažení.

Autoři článku: Vilém Podrázský, Ivo Kupka, Jitka Staňová; ČZU v Praze.


reklama

Ekolist je ve finanční tísni. Prosíme, pomozte mu ji překonat!

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

13.11.2024 09:02
Tak by měla vypadat cesta k svobodě přírody dle p. Petra, ne nezasahování, ale co nejpestřejší stabilní les nejvíce odpovídající normální přírodě se skladbou která nejlépe odpovídá místním podmínkám= co nejlépe zde roste. I přírodní sukcese jde v tomto směru.
Zároveň je vidět úloha hospodáře- ne aby to bylo co nejvýhodnější ekonomicky (takto už v lese nikdo nepostupuje- les mu v našich kritických klimatickým podmínkách začne zasychat, žere ho kůrovec a ekonomika jde ke dnu, kromě toho na něj vletí kontrola úřadu), ale aby to bylo co nejvýhodnější pro funkci přírody. Místní podmínky zná nejlépe lesník. Bez ekonom. zisku a možností hospodáře to nejde, to by měli pochopit přírodovědci.
I pro zahrádkáře jsou rozhodující přírodní podmínky- nemůže vlhkomilné rostliny pěstovat na suché půdě a světlomilné ve stínu.
Rozhodující asi je směr ke smíšenému lesu a menší zahuštěnosti porostu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.11.2024 09:02
Podpora jedle a smíšených lesů je dobrá. Nicméně víra, že smíšené lesy nevyžadují péči a rostou i s nicneděláním je nesmysl. Všechny stromy mají své škůdce a o les je třeba intenzivně pečovat. Staří lesníci to věděli už v Tereziánské době.
Odpovědět
AP

Alice Palacká

1.12.2024 19:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.11.2024 11:14
Výsledky podporují tezi o výhodách lesa smíšeného. Ve středních a vyšších polohách "klasická hercynská" směs buk, smrk, jedle. Smíšená spíš jednotlivě, kvůli mírně rozdílným nárokům na živiny a čerpání vody a živin z různých půdních horizontů (různé hloubky). Dle stanoviště ideálně přidat javory, modřín, třešeň... nechat nějakou tu osiku, olši nebo břízu. Hlavně netvořit rozsáhlejší jednodruhové porosty a ideálně hospodařit alespoň podrostně nebo raději Dauerwald, skupinový výběr... s šířením houbových chorob a s výkyvy v počasí se stabilita mnoha porostů stává problematickou až dobrodružnou.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.11.2024 21:11 Reaguje na Dalibor Motl
Takový les je možný tam, kde ještě pracují s motorovými pilami a přibližují koni.
Větší technika zničí kořeny stromů, které ve smíšeném porostu mají jiné období těžby.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2024 07:50 Reaguje na Pavel Jeřábek
No viděl jsem za barákem těžbu výběrovou-harvestorem a překvapilo mě, jak málo ničí podrost, zmlazení a okolní stojící stromy. Kdo umí, umí.
Odpovědět

Radek Čuda

14.11.2024 12:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dobrá poznámka, protože je to skoro jako všechno a vždy ... o konkrétních lidech a jejich přístupu.
Odpovědět
AP

Alice Palacká

1.12.2024 19:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
DA

DAG

13.11.2024 21:32
Trochu zklamání. Tak do rozpadajícího se smrkového porostů se asi bude hodit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2024 12:57
Jedlím fandím, ale upozorňuji, že tam, kde se daří smrku se nemusí dařit
jedlím už kvůli kořenovému systému a hloubce půdy pro růst těch stromů.
Smrk se spokojí s metrem půdy na skále, ale jedle? A co teprve listnáče?
Ano jedle zatím odolávají škůdcům a suchu lépe, než v suchých létech
smrky, ale i ony nevydrží vše. Například semenáčky spasou zvířata jako
zákusek i při dostatku jiné potravy. Prostě jim chutná a bez ochrany
se neobejde. To nevyřeší ani místní vybití zvěře, protože za zákuskem
přijdou jiná odjinud. To by musela být vybitá komplet a to se pak
negativně projeví jinak. Nejsnáze lze vracet do lesa jedle formou
kotlíkové výsadby s oplocenkou a rovněž tak i jiné dřeviny. Les
může být přece pestrý i tehdy, když bude kotlík jednoho druhu
střídat druhý a nemusí to být jiný druh stromu vedle jiného. Ono
to tak bývalo i v přírodě, když padl velikán a místo zarostlo
jeho potomky a nebo tím, co ten rok semenilo a naletělo. Jsou
tu tak známy přírodní bučiny, dubiny, bory, březiny, olšiny,
vrbiny atd. s vtroušenými jinými druhy. Tudíž kotlíky nejsou
nic nepřírodního a pro pěstování a těžbu jsou snazší, než ty
směsky. Hrozí-li nálet škůdce jednoho druhu dřeviny, tak jde
lesník zkontrolovat pouze ty kotlíky s tou dřevinou, ale při
směsce musí projít strom od stromu celý les. Totéž výchova
a těžba, která se provede v kotlíku a okolí zůstává neporušeno.
Při výběrové těžbě ve směsce se rajtuje po celém lese a při
kácení se ničí i to, co není cílem těžby. Navíc kotlík je pro
strojní těžbu snadnější, než výběrová těžba ve směsce, kterou
bude v budoucnu dělat kdo? Ochranáři, kteří to propagují?
Ti budou dřít s pilou a koňmi v lese? Tůdle, ti budou pouze
kecat do práce jiným a nedělat nic!
Lidi mějte rozum a pokud zakládáte ty směsky, tak chystáte
potomkům buď více práce a nebo jim sázíte budoucí pralesy.
Možná je to oklika ochranářů, jak navýšit počet bezzásahů
a pralesů , což je jejich skutečným cílem.
Odpovědět
AP

Alice Palacká

1.12.2024 19:42 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
PD

Petr Dubský

19.11.2024 18:25
Zajímavý článek ukazující, že zlepšit stav našich lesů nebude zdaleka tak jednoduchý jak si někteří představují. Pokud jde o jedli je nepochybně problém, že zvěři chutná víc než třeba smrk, není suchomilná atd. V lesích v okolí Jarošova nad Nežárkou začala mizet už za první republiky, kdy znečištění nebylo tak vysoké a holoseč taky nebyla, čili příčiny jsou různé a stejně tak není jednotné řešení problémů, cesta jak z nich. A jsem velmi skeptický v tom, jestli je dost lidí, kteří tomu rozumějí, mají potřebné znalosti. A náš stát nepochybně nemá dost peněz třeba na zkoumání půd, které jsou u nás rozmanité, takže by mne zajímalo, jestli se pkoušíme, alespoň zkušebně vracet k tomu, co v té které oblasti rostlo dříve, i když se samozřejmě mění srážky, mění teploty a stromy ovlivňují půdy tak, třeba spadem jehličí, aby vyhovovaly jim, protože stejně při dlouhověkosti stromů se životní podmínky v čase mění. Pokud vím, stále u nás převládá hospodářský les a přesto nevím nic o tom, že by se někdo zabýval, alespoň modelově, jaká bude za těch šedesát až sto let potřeba třeba stavebnictví, kde se plánuje větší využití dřeva oproti dnešku. Nebo pak budeme i tady dovážet, co si můžeme vypěstovat sami? Nedávno byly potřeba nějaké dubové fošny, jestli si to dobře pamatuji a musely se dovézt z Chorvatsko. Jistě, je to do značné míry hádání z křišťálové koule, ale výpočetní technika pokročila a já se ptám na modely, ne přesná čísla.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist