https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-podporit-uspesny-rust-semenacku-jedle-belokore
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak podpořit úspěšný růst semenáčků jedle bělokoré

22.8.2024 02:48 | PRAHA (Ekolist.cz)
Semenáček jedle bělokoré.
Semenáček jedle bělokoré.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Jedle bělokorá patřila k významným dřevinám našich lesů, ale zhruba od 18. století docházelo k výrazné redukci jejího zastoupení, a to především v důsledku přechodu na pasečné hospodaření a znečištěním ovzduší. V současnosti se zastoupení této dřeviny v našich lesích opět zvyšuje. Zlepšení zdravotního stavu a regenerace jedle byla zaznamenána v celé střední Evropě a podle recentních poznatků většinou lépe odolává suchým epizodám než doposud dominantní smrk.
 
Vzhledem k nízkému podílu a ostrůvkovitému výskytu plodící jedle v našich lesích nelze všude účinně dosáhnout výraznějšího zvýšení jejího zastoupení pouze prostřednictvím přirozené obnovy. Umělá obnova tak bude hrát při zvyšování zastoupení jedle stále významnou úlohu.

Pro úspěšné vypěstování dostatečného množství sazenic je potřeba kvalitní osivo. Jelikož se semena jedle vyznačují fyziologickou dormancí (přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů), je nutno u osiva před výsevem provést předosevní přípravu.

V nasbíraném osivu často bývá vysoké procento prázdných semen, která nelze oddělit od plných ani při použití moderních technologií. Mnohdy ani životnost či klíčivost vyluštěných semen nedosahuje hodnot požadovaných normou ČSN 48 1211.

Tyto problémy při výsevech způsobují nerovnoměrné vzcházení semenáčků, navíc v období sucha může dojít k vysokým ztrátám.

Jedle bělokorá vysazená společně s bukem v oplocence.
Jedle bělokorá vysazená společně s bukem v oplocence.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Jedním z řešení je použití půdních kondicionérů – hydroabsorbentů, a to buď aplikací do půdy, nebo aplikací na osivo. U sazenic mohou být také použity na ochranu kořenového systému. Jsou to pomocné půdní látky, které ve vodním prostředí silně bobtnají a vytváří stabilní gel.

Považují se za jedno z velmi perspektivních řešení pro zvýšení dostupnosti vody rostlinám. Jsou totiž schopny absorbovat vodu o hmotnosti 100násobku své hmotnosti, některé moderní až 400násobku. Voda je poté uvolňována rostlinám v době sucha a hydroabsorbent zůstává efektivní po dobu několika let.

Vědci z VÚLHM, v.v.i., se rozhodli provést experiment, jehož cílem bylo ověřit vliv aplikace hydroabsorbentu na vzcházivost semenáčků jedle při třech závlahových režimech. Výsledky publikovali v článku Vliv hydroabsorbentu na vzcházivost semenáčků jedle bělokoré, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2024. Článek vznikl v rámci řešení projektu NAZV QK1910292 „Postupy pro podporu jedle bělokoré v lesním hospodářství ČR“.

Vědci předpokládali, že aplikace při nízkých závlahových dávkách či při úplné absenci závlahy povede k udržení vyšší vlhkosti substrátu, a tím i vyšší vzcházivosti semenáčků.

Pozitivní vliv hydroabsorbentu se projevil na celkové vzcházivosti pouze u varianty bez aplikace zálivky, kde byla vzcházivost o ca 17 % vyšší v porovnání s čistým substrátem.

Při zálivce 1x a 2x týdně již působil spíše negativně a vzcházivost byla o 4–5 % nižší.

Nejvyšší vzcházivosti bylo dosaženo v čistém substrátu při zálivce 1x týdně. U této varianty neklesla vlhkost substrátu během vzcházení semenáčků pod 50 %, což bylo pro vzcházení zřejmě optimální.

Jedle bělokorá v oplocence úspěšně odrůstá.
Jedle bělokorá v oplocence úspěšně odrůstá.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Zálivka 2x týdně již vedla k příliš vysoké vlhkosti i u čistého substrátu s poklesem vzcházivosti.

Vědci v závěru konstatovali, že pozitivní vliv půdního kondicionéru na procento vzcházivosti ve variantě bez pokračující zálivky (jen iniciační zálivka na počátku pokusu) je slibným výsledkem, který naznačuje potenciál zvládání podmínek sucha.

Zadržení vody v blízkosti klíčících semen je základním efektem očekávaným od hydroabsorbentu přimíšeného do růstového substrátu. Je tomu tak proto, že svým superabsorbčním účinkem předchází odtoku a výparu srážkové nebo závlahové vody.

Dobré výsledky lze po jeho přidání do substrátu nebo půdy očekávat v sušších podmínkách.

Je-li k dispozici možnost závlahy, aplikace hydroabsorbentu a zejména předávkování substrátu těmito půdními kondicionéry je nevhodné; nabobtnání může vytlačovat substrát a s ním i rostlinný materiál. Při užití hydroabsorbentů v substrátu je tedy nutné přizpůsobit zálivku a dávku kondicionéru.

Článek Vliv hydroabsorbentu na vzcházivost semenáčků jedle bělokoré je volně ke stažení.

Autoři článku: Lena Bezděčková, David Dušek, Kamila Brožovičová, Pavel Kotrla, Josef Cafourek, Dušan Kacálek; VÚLHM, v.v.i.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

22.8.2024 11:15
V lesích, kam jsem chodil, bylo zřejmě základní omezení růstu jedliček zvěř, odhaduji zajíce. Jedno až dvouleté přirozeně vyrostlé semenáčky končily sežráním vrcholového pupenu. Což bylo pro stromečky v tomto věku zřejmě likvidační. Tam bych uvítal nějaký nátěr odpuzují zvěř.
Co se týká semen, řekl bych, že v dohledné době bude realizováno vedle množení semeny taky množení těchto jehličnanů řízky, co jsem četl, tak už to současné technologie běžně umožňují.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2024 11:42
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2024 11:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vzhledem k obtížnosti a životunebezpečnosti při sběru semen, jsou údajně produkční semenné sady s nízkými roubovanci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.8.2024 16:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Spíš je problém vystihnout vhodný čas sběru semen, protože jedlové šišky se rozpadají. Na jedle a smrky, pokud nemají příliš husté větve, se jinak leze velmi dobře, protože mají rovné kmeny a pravidelné rozložení větví.
Mimo mrazů, kdy je jejich dřevo údajně křehké.
A v současné době si ještě nejsem jist, ale pokud to nedělají už dnes, tak brzo bude zřejmě možné sklízet ty šišky dronem. Minimálně to, co vyvíjejí na Ukrajině pod tlakem války, se po ukončení války, až se operátoři těch dronů vrátí do civilu, rozšíří do civilních oborů.
Odpovědět
Pe

Petr

27.8.2024 13:12 Reaguje na Radim Polášek
Jak by takový dron tu šišku utrhnul?
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2024 14:36 Reaguje na Petr
Nazývá se to Moravcův paradox. Co je pro člověka obtížné (třeba něco vypočítat a změřit), je pro techniku velmi snadné - a opačně - co je pro člověka snadné (v tomto případě utrhnout šišku ze stromu), je pro techniku nesmírně obtížné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2024 11:45
Jistou dobu se tvrdilo, že jedli pomáhalo hrabání steliva, neb má ráda holou půdu ke klíčení.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.8.2024 12:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
To nevím. Na Rychnovsku na jílovitých půdách (opuka, 450m n.m.) se jedle zmlazují masivně pod smrkojedlovými porosty i s poměrně silnou vrstvou hrabanky. Během prvních dvou zim je mimo oplocenky většinou spolehlivě likviduje srnčí.
Odpovědět
DA

DAG

22.8.2024 14:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Každé narušení půdy pomáhá všem semenům lesních dřevin.
Odpovědět
Ra

Radek

22.8.2024 14:56 Reaguje na DAG
Přesně tak , co zaseje prase to roste nejlépe :-)))
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.8.2024 16:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
To může být pravda, protože co jsem viděl, hodně těch semenáčků vzešlo na místech, kde nebyla hrabanka, ale na povrchu holá půda.
Nebo to je tím, že hrabanka v obdobích bez dešťů rychle proschne a čerstvý semenáček, jak nemá kořeny kontakt s půdou pod hrabankou, uschne taky. Ale taky to může být tím, že semenáček jedle nesnáší blízký kontakt jiných semenáčků jiných stromů.
Odpovědět
Pe

Petr

22.8.2024 16:58
Zajímavost ze světa profesionálního školkařství.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.8.2024 05:36
To by poradil Ing. Jan Metzl. Ten se tím zabýval už před 50 ti lety. Škoda že zekologizovatěl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.8.2024 20:11
Jedle mnohem lépe odolává suchu, u nás je asi padesátiletý monokulturní porost jedle v rozsahu oplocenky na třetím fotu, z obou stran byl při založení starší (předmýtní) smíšeňák. Krásné, rovné kmeny, ztráty nula. Semenáčky jsou na hliněných hrbech okrajů přilehlé cesty, velmi nahusto, tvrdá, sušší zem jim nevadí, okus není patrný. Vidím ji mnohem raději, než dovezenou douglasku. Řezivo jedle znám, hodí se, douglaskové zatím ne. Prý ale nic moc v porovnání se smrkem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist