Lukáš Hrábek: Lidé odmítají kácení starých lesů, Lesy ČR je štvou
12.11.2024
Zdroj | Greenpeace
-
1) od svého samého počátku vzešla od lidí, byla tvořena s lidmi a pro lidi a lidé a jejich zájmy byli vždy v samém srdci té kampaně. V této kampani nejsme generálem bez vojska, jak to trefně nazývá expert na výzkumy veřejného mínění v oblasti životního prostředí Jan Krajhanzl, o jehož článek z roku 2014 Vrška svou argumentaci opírá. V této kampani naopak máme podporu velkého množství lidí.
-
2) odhalila hned několik případů porušování zákona - konkrétně vysazování nepůvodních dřevin a kácení bez povolení v Evropsky významné lokalitě - v jednom případě dokonce ilegálně kácely Lesy ČR. Všem třem našim podnětům dala Česká inspekce životního prostředí za pravdu, což je 100% úspěšnost.
-
3) má konkrétní pozitivní výsledky - pomohla ukončit plány na masivní kácení v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří a ve Ždánickém lese a pomohla nastartovat debatu o potřebě chránit staré lesní porosty bohaté na biodiverzitu v rámci nově vyhlašovaných chráněných území.
-
● Podařilo se dotlačit soukromého vlastníka k podepsání smlouvy o dočasné ochraně vzácných lesů u Horního Jiřetína v blízkosti Národní přírodní rezervace Jezerka. Vědci tu později objevili nejstarší buk v Česku, který má přes 470 let.
-
● Díky účasti ve více než 40 správních řízeních se nám podařilo snížit počet stromů ve starých porostech, které mají být v Krušných horách pokáceny, řádově o tisíce. Ústecký kraj následně vydal zákazy kácení lesů starších 120 let, které polovina vlastníků akceptovala a neodvolala se proti nim.
-
● V současné době vzniká CHKO Krušné hory, kde mají I. a II. zóny překrýt místní vzácné staré lesy. Lesy ČR navíc oznámily, že chtějí vyhlásit 1250 hektarů bezzásahového území v EVL Východní Krušnohoří, a to především v porostech starších 120 let.
-
● Podepsalo se memorandum o udržitelném hospodaření ve Ždánickém lese, kde mají vzniknout i nová chráněná území na zhruba 10 % rozlohy, z toho bude přibližně třetina v bezzásahovém režimu. Na veškeré ostatní ploše (tedy na 90 % území) se připravuje zcela nový způsob hospodaření, který se skládá ze čtyř různorodých progresivních modelů přírodě blízkého lesního hospodaření..
-
● Na Ministerstvu životního prostředí vzniká plán na ochranu 10 % území Česka, kde by měly být staré lesy prioritně zastoupeny - v pracovní skupině jsou vědci zabývající se ekologií lesa i Lesy ČR.
Sledujeme vědecké práce o ekologii lesa
My samozřejmě opíráme svoji kampaň i o vědecká zjištění z oboru ekologie lesa. Je vědecky prokázáno, že čím je les starší - tedy čím déle je ponechán přírodě a jejím procesům postupného odumírání stromů a přirozené obnovy, tím více se v něm rozvíjí také biodiverzita - to zmiňuje i pan Vrška a nejsme tedy v tomto v rozporu.Přírodě ovšem necháváme jen velmi malou část lesů - porostů starších 120 let je u nás okolo 9 % z celkové rozlohy všech lesů. Porostů starších 150 let je naprosté minimum - takhle starých bučin máme podle lesnických map maximálně 8000 hektarů a navíc se v nich i dnes kácí. Je to i kvůli tomu, že myšlení řady majitelů lesů a lidí ve vedení Lesů ČR je bohužel stále zabetonované v minulém (možná dokonce v předminulém) století, takže si neumějí představit nic moc jiného než vykácení lesa, který dosáhl vyššího věku (říkají mu přestárlý les) a následnou obnovu řízenou člověkem. Proto má smysl se podívat i na lesy starší 120 let a přestat s jejich plošným kácením. V řadě porostů nad 120 let se totiž skrývají už dnes biologicky velmi cenná území, nebo mají vysoký potenciál se takovými území v blízké budoucnosti stát. Navíc takhle staré lesy v sobě vážou velké množství uhlíku, a pomáhají nám tak zmírňovat klimatickou krizi.
Co přesně chceme
Konec kácení v lesích starších 120 let je samozřejmě zjednodušení našich požadavků, které je uchopitelné pro laickou veřejnost lidi a které má vyvolat diskuzi o problematice. A co tedy přesně chceme?-
● Ukončit současné rozsáhlé a plošné kácení v lesích starších nad 120 let, a to především ve státních lesích.
-
● Identifikovat v těchto lesích biologicky cenné porosty a ty chránit v souladu s plánem na 10 % striktně chráněného území, k čemuž se Česko zavázalo.
-
● Změnit způsob hospodaření ve zbytku lesů starších 120 let směrem k nepasečnému, s ponecháním části stromů významných pro biodiverzitu lesních organismů na dožití a k úplnému rozpadu, což současně podpoří další
Naše požadavky na ochranu starých lesů vychází z vědeckých poznatků, mezinárodních úmluv a evropských nařízení, k nimž se Česko zavázalo, a s přáním velké části veřejnosti. Náš požadavek na omezení kácení v lesích starších 120 let směřuje primárně na státní lesy, z nichž největší část - 1 200 000 hektarů - spravují Lesy ČR. Ty by měly v lesích, které patří nám všem, upřednostňovat hlavně mimoprodukční funkce lesa a nedělat z nich - jak stojí v programovém prohlášení současné vlády - ”továrny na dřevo”. Bohužel Lesy ČR intenzivně hospodaří a chtějí i nadále kácet všude možně, některé národní přírodní rezervace s nejpřísnější ochranou nevyjímaje. Pokud na ně někdo netlačí, je pro ně nepředstavitelné vyčlenit další porosty přírodě. Ochrana přírody, podpora přírodních procesů a biodiverzity je přitom v našem společném zájmu více než vykácení starých, z dřevařského pohledu nekvalitních stromů a jejich rozemletí na papír nebo spálení v kamnech.
Vytěžené dřevo
Foto | Majda Slámová / Greenpeace
Je nám vytýkáno, že chceme chránit nehodnotné lesy či že chceme zničit dřevozpracující průmysl. Ani jedno z toho samozřejmě nechceme. Souhlasíme s tím, že potřeba ochrany každého porostu má být prověřena, což se před vyhlášením chráněného území vždy děje. A se zástupci dřevozpracujícího průmyslu jsme se samozřejmě stýkali a s našimi požadavky na omezení kácení ve starých porostech žádný velký problém neměli. Apokalypsa českého dřevařského průmyslu, kterou Vrška popisuje, je tedy dost přehnaná a spíše úsměvná. Naopak někteří zástupci dřevařského průmyslu by uvítali, aby se problematika starých lesů co nejvíce vyjasnila a nastavila se v oblasti striktní ochrany přírody konkrétnější pravidla. Mimochodem nedostatek kapacit na zpracování dřeva z listnatých lesů v Česku, o kterém píše i Vrška, hodnotili někteří z nich jako problém, protože si uvědomují, že se současnými změnami v hospodaření v českých lesích bude listnatých porostů přibývat.
Kácení starých lesů je problém
Kácení starých porostů stále probíhá, a to i ve státním vlastnictví. Těženy jsou i porosty starší 150 nebo 200 let. Příkladem jsou určitě Krušné hory, kde Lesy ČR chtějí vytěžit minimálně 15 000 stromů starších 120 let, přestože se jedná o Evropsky významnou lokalitu a připravuje se zde vyhlášení CHKO. Mnoho z těchto lesů je starších 150 nebo 170 let. Porost, který Lesy ČR vykácely bez povolení a nelegálně, jak potvrdila Česká inspekce životního prostředí i Ministerstvo životního prostředí, byl starší 250 let. Analýza Agentury ochrany přírody a krajiny navíc ukázala, že pokud by zde vlastníci - a to hlavně Lesy ČR - hospodařili podle současných lesních hospodářských plánů, zmizely by do konce desetiletí všechny porosty starší 161 let, kvůli kterým byla Evropsky významná lokalita vyhlašována.Lesy ČR ale kácí staré porosty také v CHKO Brdy, CHKO Jeseníky, v Jizerských horách a samozřejmě do nedávna kácely ve Ždánickém lese a EVL Chřiby tak nešetrným způsobem, že to kritizovali nejen místní lidé, ale i odborná veřejnost a vědci.
Zvedli jsme požadavek na ochranu starých lesů plných biodiverzity a vázající uhlík, protože jsme se nemohli dívat na to, jak jsou tyto porosty káceny a nevratně ničeny. Proto jsme svou kampaň nazvali prostě a jednoduše - Nekácejte. To masivní kácení, kterého jsou lidé svědky, je to, co je nejvíce trápí, protože jejich lesy jsou pro ně důležité, potřebují je a spojují si s nimi krásné vzpomínky. A to víme, protože - jak ostatně píše Krajhanzl - věnujeme čím dál více pozornosti sociologicko-psychologickému porozumění veřejnosti a před zahájením “horké” části kampaně jsme si od lidí žijících v blízkosti starých lesů vyžádali zpětnou vazbu.
I proto byla naše kampaň u lidí tak úspěšná - petici za záchranu starých lesů podepsalo přes 40 tisíc lidí. Stovky lidí nám psali o kácení starých lesů, které sami zažili ve svém okolí a se kterým nesouhlasí, posílali fotografie, informace, GPS souřadnice. Komunikujeme s lidmi pořád a jejich přáním je zastavit současné plošné kácení a ochránit přírodu. Naopak z toho, že s nimi Lesy ČR nekomunikují a ignorují jejich přání, jsou lidé vesměs naštvaní. To, že se naše kampaň nelíbí Lesům ČR a dalším majitelům lesů, kteří mají máslo na hlavě, je proto celkem pochopitelné.
Řekni, kde ty lesy jsou
V současné době probíhá proces, který se bytostně dotýká i vzácných starých lesů bohatých na biodiverzitu. Všechny státy světa se v Montrealu rozhodly, že aby zastavily celosvětovou krizi biodiverzity, budou do roku 2030 chránit 30 % rozlohy planety, a třetinu z toho přísně. K tomuto cíli se přidala i Česká republika. A my chceme, aby staré lesy bohaté na biodiverzitu byly jedním z ekosystémů, který bude do nových, přísně chráněných území zařazován prioritně. S ochranou starých lesů přitom počítají i platné evropské strategie. A dává smysl, že předtím, než tyto lesy získají ochranu, kterou si zaslouží, by bylo dobré v nich zbytečně nekácet, aby nedošlo k jejich nevratnému poškození či úplnému zničení. To mimochodem neříkáme jen my - píše to třeba i Ústecký kraj v odůvodnění, proč Lesům ČR v Krušných horách, kde má vzniknout CHKO, zakázal kácet v porostech starších 120 let.Jenže je tu jeden problém. Česká republika se dosud systematicky ochraně starých lesů bohatých na biodiverzitu nevěnovala dostatečně. Vznikla sice databáze přirozených lesů, ale ukazuje se, že řada cenných porostů - včetně zmíněné EVL Východní Krušnohoří či Ždánického lesa - v ní vůbec nejsou. Dnes teprve vzniká mapa starých lesů, které jsou z hlediska biodiverzity cenné a zatím nemají dostatečnou ochranu. Vědci z České zemědělské univerzity se přitom ve své práci zaměřují na porosty starší 130 let. Zatím je ještě brzy na definitivní závěry, ale znovu zopakuji, že je velmi žádoucí v těchto lesích nyní nekácet, alespoň do doby, než budou plně zmapovány.
Staré lesy se pálí v kamnech a drtí na papír
Má poslední poznámka se týká Ždánického lesa. V něm se dlouhodobě hospodaří a to hospodaření v minulosti nebylo nijak zvlášť nešetrné. Ovšem v letech 2020 až 2023 zde proběhly rozsáhlé těžby, pří nichž postupně vznikaly velké a na sebe navazující paseky. Tahle těžba vedla k paradoxní situaci, že jsou ve Ždánickém lese místa, kde se postavíte a vidíte na kilometry daleko.Vzhledem k tomu, že zástupci Lesů ČR tvrdili místním, že je kácení nutné, protože ho potřebují téměř výhradně české firmy na výrobu nábytku, místní lidé nás poprosili, jestli bychom mohli zjistit, jestli jeto pravda. Měli jsme s trackováním dřeva zkušenost, protože jsme již dříve odsledovali ilegálně vytěžené dřevo z Krušných hor na pilu v Chomutově a upozornili na to úřady. Ty mají totiž podle současné legislativy zabránit uvádění ilegálně vytěženého dřeva na trh.
GPS trackery umístěné ve Ždánickém lese ukázaly, že jen zásilka s čerstvě vytěženým dřevem skončila v lokální dýhárně Dyas v Uherském Ostrohu a použila se tedy způsobem, jakým by se tak cenná obnovitelná surovina jako dřevo měla primárně využívat. Klády, které zůstávaly po vytěžení na místě dlouhé měsíce, v jednom případě skončily jako palivové dříví ve štěpkárně v Hodoníně a v dalších třech zásilkách odjely postupně do papírny ve slovenském Ružomberku, kterou provozuje firma Mondi, evropská jednička ve výrobě jednorázových papírových sáčků a kartonových obalů. To nám samozřejmě nepřijde jako dobrý způsob, jak využívat dřevo ze starých, biologicky cenných lesů. A je dobré podotknout, že velký úklid lesa od trouchnivějících klád na skládkách ve Ždánickém lese proběhl až před podzimní návštěvou ministrů.
Dalším způsobem - díky dokumentaci používané v železniční dopravě - jsme pak zjistili, že vlaky se dřevem ze Ždánického lesa jezdí do rakouského Lenzingu, kde se z nich vyrábí viskóza pro textilní průmysl.
Tracker schovaný ve vytěženém buku.
Foto | Ibra Ibrahimovič / Greenpeace
Ovšem zjistili jsme ještě jednu věc, kterou jsme nikdy nepublikovali - totiž že dřevo ze Ždánického lesa jezdí kromě Slovenska a Rakouska i do Německa. Tam jsme ovšem byli schopní dosledovat zásilku jen na hraniční přechod, proto jsme tuto informaci dosud nevyužili. Pokud je to ale tak, jak Vrška píše, že všichni (tedy kromě nás, místních lidí či médií) dobře vědí, kam se dřevo ze Ždánického lesa vozí a co se tam s ním dělá, třeba nám teď někdo řekne, kde přesně v Německu končí dřevo ze Ždánického lesa a na co se tam používá. Velmi by nás to zajímalo.
Je také důležité říci, že byť jsme byli jednou z prvních poboček Greenpeace, která se na trackování dřeva vytěženého ze starých lesů zaměřila, podobné aktivity probíhaly na různých místech Evropy. Naše kampaň totiž vždy byla součástí celoevropské kampaně za záchranu starých lesů. Polští kolegové zjistili, že papírna Mondi v Ružomberku, která v minulosti narostla do obřích rozměrů a nyní se má ještě rozšiřovat, vysává dřevo nejen ze Slovenska a ze Ždánického lesa, ale i z polských starých lesů. Rumunští kolegové a kolegyně zjistili, že dřevo z cenných starých lesů v Karpatech dostává certifikát FSC a končí u firem dodávajících nábytek pro firmu Ikea. V Německu vyšetřování zjistilo, že dřevo ze starých lesů je spalováno v elektrárnách. Ve Švédsku rozsáhlé vyšetřování ukázalo, že místní vzácné lesy končí jako surovina pro výrobu kartonů pro e-commerce. Naše zjištění o kácení starých lesů v Česku proto zveřejnila v angličtině i organizace Greenpeace International v rámci série reportů Nature Crime Files.
Ničíme přírodu s odpovědností
Třešničkou na dortu je, že my sice nemáme problém s používáním dřeva v dýhárně Dyas, místopředseda představenstva této firmy Jan Václavík má ale problém s námi a s ochranou přírody obecně. A vzhledem k tomu, že je také šéfem Lesnicko-dřevařské komory, spustil kampaň proti ochraně přírody s názvem Hospodaříme s odpovědností, v rámci níž těsně před podpisem memoranda o ochraně a hospodaření ve Ždánickém lese mimo jiné uspořádal několik debat v místních obcích. Sice na nich přesvědčoval jen pár přesvědčených, ale zazněly na nich takové nesmysly, že se proti této kampani vymezili vědci a označili ji za dezinformační.
vytěžené dřevo
Foto | Majda Slámová / Greenpeace
Lesy ČR ovšem tuto kontroverzní kampaň podpořily a platily z veřejných peněz. A zatímco si před ministry Petrem Hladíkem a Markem Výborným sypal ředitel Lesů ČR popel na hlavu za nešetrné a kritizované kácení a Lesy ČR se teprve domlouvaly na nových, odpovědných způsobech hospodaření ve Ždánickém lese s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny, v tu samou chvíli slavnostně přijeli představitelé kampaně do regionu a říkali, že Lesy ČR hospodaří s odpovědností a velmi drsně se vymezovali proti právě připravovanému memorandu o šetrném hospodaření a vyšší ochraně Ždánického lesa. Memorandu, jehož dodržování má shodou okolností Vrškův Školní lesní podnik Křtiny hlídat.
Bylo by skvělé, kdyby pan Vrška vedle kritiky naší kampaně dal nějaký upřímný veřejný feedback i na kampaň Hospodaříme s odpovědností, jak Lesům ČR, tak především panu Václavíkovi, protože jemu se - jak jsme zjistili - nic ošklivého neříká. Kromě Lesnicko-dřevařské komory má totiž pod palcem i veškerá oborová lesnická a myslivecká média, a tak kolem něj všichni raději našlapují na špičkách.
Přečtěte si také |
Tomáš Vrška: Zelená policie vyšetřuje a zasahuje!
P.S.: Ještě jedna věc - žádný současný management Greenpeace, o kterém píše Vrška, neexistuje. V Česku fungujeme na principech tealové organizace a nehierarchicky na základě týmů, které se specializují a věnují se do hloubky různým oblastem či kampaním. I to je jedna z věcí, která se změnila od publikování vzpomínaného článku Jana Krajhanzla reflektujícího situaci v roce 2014. Ale za zpětnou vazbu Vrškovi samozřejmě děkujeme, je to jeden z principů dobrého fungování v tealu.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Další články autora |
Lukáš Hrábek: Indonésie už zase vyváží palmový olej do Evropy. Kvůli válce roste poptávka
Lukáš Hrábek: Tisíce let staré lesy v Krušných horách padají k zemi
Lukáš Hrábek: Ministr Havlíček říká, že Green Deal není ufinancovatelný. A vyhazuje peníze za jádroOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (192)
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 07:32 Reaguje na smějící se bestiemít svědomí je taky dobré....ono plundrovat vše jen proto, že můžou je k ničemu.
To, co ničí je paměť krajiny.
Odpovědět
To, co ničí je paměť krajiny.
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 07:42 Reaguje na Jaroslav Řezáčles není uhlazený městský park, ale často to tak vypadá.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
12.11.2024 09:49 Reaguje na smějící se bestieStromy mají určitou životnost a předkové s tím uměli pracovat/využít včas pro svůj prospěch, že.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
12.11.2024 19:14 Reaguje na smějící se bestieAsi jste nepochopil, že les je třeba nechat sežrat broukem nebo dřevomorkou a po uschnutí zapálit. Tak se nejlépe pozoruje sukcese. Les nesmí být zdrojem dřeva, stejně jako rybníky nesmí být zdrojem ryb. Máte hodně zastaralé a zpátečnické názory. Skoro jako já. Dnes je jiná doba. Taková ekologická, s environ mentály v čele.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2024 09:12 Reaguje na Michal UkropecJak by doplnil věhlasný trol: konečně jste něco pochopil. (Sukcese je jeho parketa).
Odpovědět
MU
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 07:12Zaznamenal som malý pokrok, keď sa v článku 1x používa správne skloňnovanie slova Ružomoberok. Určite je vhhodnejšie napísať ve slovenském Ružomberku. Na konci článku je opäť použitý tvar v Ružomberoku, čo znie naozaj smiešne.
Odpovědět
JW
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 07:16Nech sa dívam ako sa dívam, na fotkách vidím bežný bukový porast zrelý na výrub aj s prirodzeným zmladením. V článku sa vyčíta lesom že chcú buky ťažiť a drevo použiť. Ale to je záslužné a je v tom kopa práce.
Odpovědět
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 07:35 Reaguje na Vladimir Mertanno, ono nemusíte mít zrovna fotku, když píšete článek, ona se dá " transportovat".
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 07:38 Reaguje na Vladimir Mertanjinak těžit vydlabaný strom, který může sloužit sovám jako úkryt je z hlediska hospodářského hloupé, větší význam by měl, kdyby jej nechali stát. Dřevní hmoty je v něm minimum až žádná.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 07:46 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSamozrejme je to tak, ale zase ak sa lesák díva do budúcnosti, tak vidí ako ten strom padá na mladý porast a láme nádejné mladé stromčeky. Často je ochranársky pohľad veľmi krátkozraký a bez zodpovednosti za budúcnosť a lesáci práve musia myslieť aspon na 100 rokov dopredu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 08:00 Reaguje na Vladimir Mertanasi nejde trpět tolik alibismem, jak chudák padající strom ničí výhonky. Je lepší být pozitivní a chápat, že ten tlející strom dá živiny půdě, absorbuje vodu z které vzejde další generace nejen stromů, ale i hmyzu a hub.
Smrt je v lese přirozeností, na to by si měli lidi zvyknout i ve svých životech.
To ale koreluje s vidinou hospodářského plundrování až paranoického "uklízení" lesa.
Odpovědět
Smrt je v lese přirozeností, na to by si měli lidi zvyknout i ve svých životech.
To ale koreluje s vidinou hospodářského plundrování až paranoického "uklízení" lesa.
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 08:21 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKeď je pre Vás poctivá práca plundrovanie tak je to smutné. Sám som chranár a nie lesník, ale vážim si náročnú prácu druhých ľudí a pretože aj sám často manuálne pracujem aj pri výrube stromov, tak viem aká je tá práca náročná.
Určite by sa mal zmeniť prístup ochranárov z nenávistno pohŕdavého postoja na prístup chápajúci súvislosti. Ak takýto dutý strom nájdem a vyznačím, tak ho lesáci ponechajú, ale nemôžem čakať že sami od seba budú stromy skúmať či náhodou nie sú duté a sami ich ponechajú stáť aby tam mohli hniezdiť sovy. Za ponechanie stromu je potrebné následne vyplatiť kompenzáciu, nakoľko v budúcom lese takýto strom predstavuje predsa len stratu a prekážku v ďaľšom hospodárení.
Pekné, že chceme byť pozitívni tak znížme tlak na lesákov, oni musia makať produkovať zisk a ešte zanechat budúcim generáciam lesy ktoré sa budú dať za 100 rokov ťažiť.
Odpovědět
Určite by sa mal zmeniť prístup ochranárov z nenávistno pohŕdavého postoja na prístup chápajúci súvislosti. Ak takýto dutý strom nájdem a vyznačím, tak ho lesáci ponechajú, ale nemôžem čakať že sami od seba budú stromy skúmať či náhodou nie sú duté a sami ich ponechajú stáť aby tam mohli hniezdiť sovy. Za ponechanie stromu je potrebné následne vyplatiť kompenzáciu, nakoľko v budúcom lese takýto strom predstavuje predsa len stratu a prekážku v ďaľšom hospodárení.
Pekné, že chceme byť pozitívni tak znížme tlak na lesákov, oni musia makať produkovať zisk a ešte zanechat budúcim generáciam lesy ktoré sa budú dať za 100 rokov ťažiť.
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 09:00 Reaguje na Vladimir Mertanzavádějte to do osobních rovin. Ten problém je systémový.
Kompenzace je je ten, kdo nevidí přínosy. Chcete dostávat kompenzace na to, že budete mít biologicky bohatý les?
Stabilizační porost je nutnost, to není nikoho přání.
Plundorvání to je, se běžte podívat do těch lesů, dřeva na zetlení tam je kolik?
Tedy jestli nepíšete z Ružomberoku.
Odpovědět
Kompenzace je je ten, kdo nevidí přínosy. Chcete dostávat kompenzace na to, že budete mít biologicky bohatý les?
Stabilizační porost je nutnost, to není nikoho přání.
Plundorvání to je, se běžte podívat do těch lesů, dřeva na zetlení tam je kolik?
Tedy jestli nepíšete z Ružomberoku.
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 14:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV lese som prakticky každý deň a to nie v Ružomberoku ale pri Trenčíne. Keďže je momentálne jaseňová kalamita, tak toho dreva na zemi tlie hocikoľko. Aj bez jaseňov je dostatok spadaných vetví a menších kmeňov.
Môžem len potvrdiť, že lesy okolo Trenčína sú vo veľmi slušnom stave práve vďaka usilovnej a zodpovednej práci lesníkov. Buk sa nádherne obnovuje zmladením a porasty sú postupne brané do ťažby a tie zmladené zase dorastajú. Najväčší problém je s tým jaseňom, to je čistá katastrofa. Pevne verím, že sa samovýberom vyselektujú nejaké odolnejšie odrody a že jasene budú rásť aj v budúcich porastoch.
Inak sám vidím, že tam kde som v mladosti plakal nad vyrúbanými stromami dnes rastie 30 ročný les a žiadna katastrofa sa vlastne nestala. Les je potrebné rozumne využívať, je to naozaj obnoviteľný zdroj biomasy a je nerozumné aby drevo hromadne hnilo v lese keď z neho vieme vyrobiť rôzne výrobky, papier alebo ho hoci využijeme na kúrenie. Veď aj hnitie dreva je len pomalá oxidácia pri ktorej sa vracia do ovzdušia ten zlý kysličník.
Odpovědět
Môžem len potvrdiť, že lesy okolo Trenčína sú vo veľmi slušnom stave práve vďaka usilovnej a zodpovednej práci lesníkov. Buk sa nádherne obnovuje zmladením a porasty sú postupne brané do ťažby a tie zmladené zase dorastajú. Najväčší problém je s tým jaseňom, to je čistá katastrofa. Pevne verím, že sa samovýberom vyselektujú nejaké odolnejšie odrody a že jasene budú rásť aj v budúcich porastoch.
Inak sám vidím, že tam kde som v mladosti plakal nad vyrúbanými stromami dnes rastie 30 ročný les a žiadna katastrofa sa vlastne nestala. Les je potrebné rozumne využívať, je to naozaj obnoviteľný zdroj biomasy a je nerozumné aby drevo hromadne hnilo v lese keď z neho vieme vyrobiť rôzne výrobky, papier alebo ho hoci využijeme na kúrenie. Veď aj hnitie dreva je len pomalá oxidácia pri ktorej sa vracia do ovzdušia ten zlý kysličník.
VM
Vladimir Mertan
12.11.2024 14:25 Reaguje na Peter SládekÁno, je to smutný pohľad jasene padajú, často urobia mikádo spleť kmeňov čo ani nepadne na zem.
Ešte sa pridá Hylesinus varius, ale hlavný dôvod zániku jaseňa je huba.
Odpovědět
Ešte sa pridá Hylesinus varius, ale hlavný dôvod zániku jaseňa je huba.
Peter Sládek
12.11.2024 14:39 Reaguje na Vladimir MertanNarodil som sa už do éry, kedy z krajiny fakticky zmizol väz Pamätám si z detstva brestovú alej na našej ulici, hoci už polovica boli sucháre. Ak ho bude nasledovať jaseň, je to bieda...
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 19:22 Reaguje na Peter SládekTo hledím! Ano, jasany trpí a odchází, ale jilm se poměrně drží, aspoň z posledních let žádné schnutí nepozoruji. Jsou i podél solené asfaltky...
Odpovědět
va
vaber
12.11.2024 08:12Už kdysi dávno jesm četl, že v USA je dost lesů a plocha lesů neubývá ,ale co ubývá jsou staré a původní lesy ,které mizí a jsou nahrazovány mladými lesy a takové lesy nemají kvalitu původních lesů a druhová rozmanitost rostlin i živočichů v nic silně klesá. Stejně i kvalita dřeva.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.11.2024 15:08 Reaguje na vaberTo myslíte ty původní lesy co byly za posledních 300 let jednou až dvakrát vykáceny? I ten dnešní 120 -ti letý les byl před těmi 120 lety vykácen. Byla tam holina . No a potom tam byl mladý les a dnes je tam ten starý. Kde klesá tedy ta druhová rozmanitost a kvalita dřeva?
Odpovědět
va
vaber
13.11.2024 08:39 Reaguje na Jarek SchindlerMožná u nás pokles druhové rozmanitosti není tolik vidět, protože už dlouho je minimální ,ale ve zbytku tropických pralesů a původních starých lesů, to lze dobře pozorovat. Ale i tam se těžaři dřeva sápou po starých velkých stromech a bidla je nezajímají.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
16.11.2024 22:48 Reaguje na vaberNěco jiného je prales a něco jiného hospodářský les, který byl uměle vysazen proto, aby byl za 120 let vytěžen.
Odpovědět
va
vaber
13.11.2024 08:59 Reaguje na Jarek SchindlerJeště dodatek. Chodím lesem po pěšince kde byla tří velká mraveniště lesních mravenců,hromady jehličí. Přišli dřevorubci ,vykáceli les a všechna tři mraveniště zničili.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 10:20 Reaguje na vaberA vy jste ty mraveniště neměl ochráněné? Jinak nebojte, oni ti mravenci si to postaví kousek vedle. No a řeč není o tropických lesích ale o již několikrát vykácených lesích u nás. Prostě a jasně jen další pokus jak se u nás dopracovat k té nytí tak vzývané bezzásahovosti na co největší ploše. Ochranáře to zatím nic nestálo a tak se jim dobře rozhoduje a znárodňuje.
Odpovědět
va
vaber
13.11.2024 17:12 Reaguje na Jarek SchindlerNejde jen o mravence. Už je to tři roky a žádné mraveniště vedle nevidím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.11.2024 08:51Píše se, že příroda má tyto přínosy:
Materiální: Potrava, materiály, léčivé a biochemické zdroje, energie,
Nemateriální: Učení a inspirace, zážitky, kulturní dědictví
Regulační: udržování habitatů, kvalita ovzduší, stabilita klimatu, vodní hospodaření, ochrana půdy, omezování organismů škodlivých
Lesy byly vždy ovlivňovány. Zejména klimatem, ale nejen jím:
Pominu-li nyní plošné pohromy a disturbance.
V době poledové byly ředěny, omezovány a zmlazovány pastvou divoké zvěře,
Později lidskou exploatací zejména pastvou a toulavou těžbou . Koncem středověku byly lesy mimo královské a šlechtické obory přetěženy. Došlo k energetické krizi.
A proto nastoupily Tereziánské reformy a lesnická péče, která uvedla lesy do nám známého a pozitivně přijímaného stavu.
Lesy, až na výjimky, nebyly nikdy v minulosti bezzásahové! Bezzásah, nebo nízká péče dovedly současné jehličnaté lesy k plošnému zničení broukem. Že je péče účinná se může každý přesvědčit. Například na sežrané Vysočině ční Kinského lesy chráněné péčí lesníků.
I bukové lesy mají své biotické ničitele. Husté bezzásahové přestárlé lesy jsou k biotickým i abiotickým pohromám daleko citlivější, než lesy obhospodařované.
Samozřejmě mají význam i plochy bezzásahové, ale jen jako několik procent celkové rozlohy. I takový tesařík alpský se lépe udržuje , pokud je pro něho vhodně les obhospodařován než v bezzásahu.
Komu se líbí a upřednostňuje kůrovcové holiny? A jak ukazuje Šumava vyroste v nejlepším případě opět stejnověký smrkový porost (ale za 150 let).
Komu se líbí 12 km2 požářiště? A vyroste kdoví co, ale určitě to bude nový les z pyrofitů (ale tak za 100 let).
A staré bukové porosty určitě nebudou chovat jinak. Slibovat postupnou výměnu stromů v nádherném lese je poněkud mimo mísu.
Odpovědět
Materiální: Potrava, materiály, léčivé a biochemické zdroje, energie,
Nemateriální: Učení a inspirace, zážitky, kulturní dědictví
Regulační: udržování habitatů, kvalita ovzduší, stabilita klimatu, vodní hospodaření, ochrana půdy, omezování organismů škodlivých
Lesy byly vždy ovlivňovány. Zejména klimatem, ale nejen jím:
Pominu-li nyní plošné pohromy a disturbance.
V době poledové byly ředěny, omezovány a zmlazovány pastvou divoké zvěře,
Později lidskou exploatací zejména pastvou a toulavou těžbou . Koncem středověku byly lesy mimo královské a šlechtické obory přetěženy. Došlo k energetické krizi.
A proto nastoupily Tereziánské reformy a lesnická péče, která uvedla lesy do nám známého a pozitivně přijímaného stavu.
Lesy, až na výjimky, nebyly nikdy v minulosti bezzásahové! Bezzásah, nebo nízká péče dovedly současné jehličnaté lesy k plošnému zničení broukem. Že je péče účinná se může každý přesvědčit. Například na sežrané Vysočině ční Kinského lesy chráněné péčí lesníků.
I bukové lesy mají své biotické ničitele. Husté bezzásahové přestárlé lesy jsou k biotickým i abiotickým pohromám daleko citlivější, než lesy obhospodařované.
Samozřejmě mají význam i plochy bezzásahové, ale jen jako několik procent celkové rozlohy. I takový tesařík alpský se lépe udržuje , pokud je pro něho vhodně les obhospodařován než v bezzásahu.
Komu se líbí a upřednostňuje kůrovcové holiny? A jak ukazuje Šumava vyroste v nejlepším případě opět stejnověký smrkový porost (ale za 150 let).
Komu se líbí 12 km2 požářiště? A vyroste kdoví co, ale určitě to bude nový les z pyrofitů (ale tak za 100 let).
A staré bukové porosty určitě nebudou chovat jinak. Slibovat postupnou výměnu stromů v nádherném lese je poněkud mimo mísu.
ms
12.11.2024 13:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
pane Vinklere, velmi dobře napsáno, děkuji za tento pravdivý názor.
Odpovědět
PH
Petr Hanák
17.11.2024 10:01 Reaguje na Slavomil VinklerMáte samozřejmě pravdu. Se skupinou přátel a investorů vlastním asi 1700 hektarů lesa. Máme v nich i řadu přerostlých stromů, které cíleně necháváme, protože jsou krásné. Cíleně v lese necháváme na každých pár hektarů i nějaký doupný strom nebo pahýl. Ale jednoznačně odmítám vést pro stát nějakou evidenci a pod hrozbou pokuty reportovat. To je raději všechny vykácím. Pokud chce stát páchat dobro, patří mu 55% lesů v této zemi. Nepotřebuje měnit zákony a uvalovat povinnosti na ostatní, může to dělat na vlastním... a ukázat nám ostatním, jak se to má dělat.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 08:57Sejdou se Řezáč, Pilař a Sekeráš, že je načase sepsat petici proti kácení. Přidá se k nim čvrtý, že by ta petice měla být proti všemu. Lesáci by měli přestat kácet, řezníci porážet, deratizátoři trávit, horníci těžit, zemědělci orat, myslivci myslet, učitelé učit, řidiči řídit... prostě lidi už to všechno štve!
Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Je třeba vzít do hrsti, je-li co, a dát si studenou sprchu. Nic proti tomu, mít v lese ostrůvek klidu, kde lidé mohou mohutné stromy objímat a radovat se ze života. Ale kecat nejzelenějšímu řemeslu do řemesla - na to bych si netrouf. To už musí být hodně velká odvaha uzurpovat si celý les. Sorry jako...
Odpovědět
Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Je třeba vzít do hrsti, je-li co, a dát si studenou sprchu. Nic proti tomu, mít v lese ostrůvek klidu, kde lidé mohou mohutné stromy objímat a radovat se ze života. Ale kecat nejzelenějšímu řemeslu do řemesla - na to bych si netrouf. To už musí být hodně velká odvaha uzurpovat si celý les. Sorry jako...
JW
Jiří Wenzl
12.11.2024 09:45Je zajímavé, že zatím ještě nikdo nezakázal zemědělcům sklízet plody své práce. Přitom po sklizni stohektarového lánu kukuřice zůstane jen poušť kam oko dohlédne. Ornici odplaví voda, vsakovací schopnost půdy je minimální. No a o biodiverzitě škoda mluvit. To lesníkům se zakáže sklízet, i když pod mateřským porostem už roste nová generace lesa ( viz podrostní hospodaření), to bučina ku sklizni právě dozraje ( 120 let). Sklidit dud nepůjde ( obnmýtí140-160 let). Tak to tedy z našich hlavních hospodářských dřevin budou moci pěstovat jen smrk a borovici, protože při jejich obmýtí ( 100 let) ty sklidit mohou?🤔
Odpovědět
JW
pp
pavel peregrin
12.11.2024 11:38 Reaguje na Jiří WenzlProč by proboha měla ornici odplavovat voda? Kde jste na to přišel?
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
12.11.2024 17:08 Reaguje na pavel peregrinVy jste o erozi orné půdy ještě nic neslyšel?🤔
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.11.2024 17:26 Reaguje na Jiří WenzlPředstavte si, že jsem v zemědělském provozu bezmála 40let, proto se se zájmem ptám. Konkrétně jde o ornici po sklizni kukuřice.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
12.11.2024 18:52 Reaguje na pavel peregrinPokud hospodaříte v rovinaté Hané či v Polabí, tak s tím jistě problém nemáte. Já ale měl na mysli krajinu jaká je třeba zde:
https://www.facebook.com/groups/1239072616865248/permalink/1255114301927746/
Odpovědět
https://www.facebook.com/groups/1239072616865248/permalink/1255114301927746/
JW
Jiří Wenzl
12.11.2024 18:55 Reaguje na pavel peregrinhttps://www.facebook.com/groups/1239072616865248/permalink/1255114301927746/
( kliknout na " více", pak na " f")
Odpovědět
( kliknout na " více", pak na " f")
HH
Honza Honza
12.11.2024 10:14Trend je jasný- zpět k přírodě, ponechávat pokud možno přírodu samu sobě. Proti tomu je nutnost hospodářského zisku z přírody, jinak také ani přírodu neudržíme - bezzásahovost je v našich podmínkách hloupost.
Jsou to věci jdoucí proti sobě, je nutný nějaký průnik množin, jak psal p. Zvářal, nějaký kompromis.
Zároveň je i nutná svoboda k vyjadřování a k ev. omezení protistrany, svoboda k volnému podnikání = liberalizmus.
Když budeme násilně potlačovat jednu nebo druhou věc, vždy si uškodíme.
Já bych dal větší váhu těm, kteří se o lesy skutečně starají, než o těm, kteří do toho mluví. I když z podstaty věci jsem spíše na straně přírodovědců - jde o trend k záchraně přírody.
Podobně by to mělo být i v NP- největší část přírody by měla být pod kontrolou člověka a měl by z ní být i hosp. zisk. Jen velmi malá část by měla být úplně bezzásahová.
Odpovědět
Jsou to věci jdoucí proti sobě, je nutný nějaký průnik množin, jak psal p. Zvářal, nějaký kompromis.
Zároveň je i nutná svoboda k vyjadřování a k ev. omezení protistrany, svoboda k volnému podnikání = liberalizmus.
Když budeme násilně potlačovat jednu nebo druhou věc, vždy si uškodíme.
Já bych dal větší váhu těm, kteří se o lesy skutečně starají, než o těm, kteří do toho mluví. I když z podstaty věci jsem spíše na straně přírodovědců - jde o trend k záchraně přírody.
Podobně by to mělo být i v NP- největší část přírody by měla být pod kontrolou člověka a měl by z ní být i hosp. zisk. Jen velmi malá část by měla být úplně bezzásahová.
SV
Slavomil Vinkler
12.11.2024 10:33Všichni ti obhájci nicnedělání a nerušeného vývoje lesa ve střední Evropě by měli například shlédnout a pochopit: https://www.ceskatelevize.cz/porady/13608570834-za-oponou-prirody/320298380160004/
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 13:42 Reaguje na Slavomil Vinklernevím, proč by nemohla být bezzásahová oblast na úpatí jinak nepřístupného terénu jako třeba v Krušných horách svahy nad lomem ČSA?
Každé hory mají svoje území, které je více mimo trasy.
Bezzásahovost není sprosté slovo, lesů je celkem dost a je možné je vyčleňovat pro přírodní procesy.
Nepasečné hospodaření a nastartování malého vodního režimu v té poušti dnešních dnů bylo vhodné.
Odpovědět
Každé hory mají svoje území, které je více mimo trasy.
Bezzásahovost není sprosté slovo, lesů je celkem dost a je možné je vyčleňovat pro přírodní procesy.
Nepasečné hospodaření a nastartování malého vodního režimu v té poušti dnešních dnů bylo vhodné.
MK
JB
Jakub Brenn
12.11.2024 10:34Hlavně mi vadí, že to jde do Rakouska a Německa, atd. a budou z toho jednorázové papírové sáčky nebo kartony, úplně si představím nějaký Mekáč.. Zatímco na západě si svoje lesy šetřej.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 10:43 Reaguje na Jakub BrennJak kde. Když se podíváte na Ostrovy nebo přes Kanál, tak tam pořádný les nepotkáte. Nic než krátkověké plantáže. Proto také padaj na hýždě, když u nás vidí datla.
Odpovědět
DA
DAG
12.11.2024 11:48 Reaguje na Jakub BrennBuďme rádi za papír. Nevšiml jsem si, že by chtěli lidé ve velkém bukové parkety nebo dubový nábytek. Navíc listnáčů enormně přibývá.
Jestli zakážou ještě topení dřevem, tak se splní vlhký sen ochranářů. Les bude v budoucnu ekonomicky bezcenný. Pak už jen zakázat lidem do nich chodit a nechat vše vlkům a bude to ekospolků ráj.
Odpovědět
Jestli zakážou ještě topení dřevem, tak se splní vlhký sen ochranářů. Les bude v budoucnu ekonomicky bezcenný. Pak už jen zakázat lidem do nich chodit a nechat vše vlkům a bude to ekospolků ráj.
JS
Jarek Schindler
12.11.2024 13:10 Reaguje na DAGOn ten les od jeho založení a přes výchovu dovedený do mýtního věku ( těch 120 let) něco stojí. Opravdu si zelený svazák Hrábek myslí, že se zase bude znárodňovat?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.11.2024 12:02 Reaguje na Jarek SchindlerTak zase abychom mu až tak nekřivdili, on sám uvádí "Náš požadavek na omezení kácení v lesích starších 120 let směřuje primárně na státní lesy ...".
Takže v tomto případě už znárodněno dávno bylo.
To jen čistě technická, nicméně je to poměrně podstatné, protože respektuji právo občana/ů snažit se ovlivňovat hospodaření státních podniků. Pokud by se jednalo o soukromé vlastníky, tak by to až tak jednoznačné nebylo ... teda pro mě.
Odpovědět
Takže v tomto případě už znárodněno dávno bylo.
To jen čistě technická, nicméně je to poměrně podstatné, protože respektuji právo občana/ů snažit se ovlivňovat hospodaření státních podniků. Pokud by se jednalo o soukromé vlastníky, tak by to až tak jednoznačné nebylo ... teda pro mě.
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 12:17 Reaguje na Radek ČudaNo a posledně se naopak jednalo o soukromé lesy firmy I. H. Farm. Také čistě technická. Jak z toho ven? On pan Hrábek asi neříká jen čistou pravdu, že.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.11.2024 12:49 Reaguje na Jarek SchindlerBeru to, o čem v článku píše a z toho pohledu s ním sice nesouzním (bo já jsem prd lesák abych hodnotil optimální lesní hospodaření) ale jeho snahu akceptuji. Ty LČR jsou prostě z obecného hlediska veřejným statkem veřejnost má plné právo se snažit ovlivnit jak je s tímto nakládáno.
Že se v jiných případech montují i do hospodaření v soukromých lesích je věc jiná a jak jsem psal, tam je můj pohled značně odlišný.
Odpovědět
Že se v jiných případech montují i do hospodaření v soukromých lesích je věc jiná a jak jsem psal, tam je můj pohled značně odlišný.
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 13:37 Reaguje na Radek ČudaNo ale ani ty LČR si ty těžby necucají z prstu. Práce v lesích běží podle LHP či u menších vlastníků podle osnov a jsou v řadě ukazatelů závazné. No a ty plány a osnovy vypracovává na to specializovaná firma. Tedy na lesích a vlastnících nezávislý UHUL. ( Ústav pro hospodářskou úpravu lesů). Vypracovává to snad špatně?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.11.2024 14:05 Reaguje na Jarek SchindlerTak zde záleží na stanovení priorit, ze kterých při zpracování těch plánů a osnov UHUL vychází. Ty se samozřejmě mohou měnit, krom jiného i s ohledem na to, které funkce lesů jsou považovány za prioritní.
GP samozřejmě mají plné právo mít to pořadí priorit stanoveno jinak než UHUL a rovněž se snažit o jejich prosazování ... jako ostatně kdokoli jiný. Sama o sobě mi ta snaha nepřijde nic zlého, odborně se do toho samozřejmě nebudu montovat, já studoval na Žižkově, ne v Suchdole.-).
Odpovědět
GP samozřejmě mají plné právo mít to pořadí priorit stanoveno jinak než UHUL a rovněž se snažit o jejich prosazování ... jako ostatně kdokoli jiný. Sama o sobě mi ta snaha nepřijde nic zlého, odborně se do toho samozřejmě nebudu montovat, já studoval na Žižkově, ne v Suchdole.-).
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 16:37 Reaguje na Radek ČudaJá bych řekl, že ten UHUL vychází primárně ze zákona, vyhlášek a stavu lesa. Z těch často se měnících priorit možná vycházejí ochranáři.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.11.2024 12:08 Reaguje na Jarek SchindlerJá s vámi samozřejmě souhlasím, těžko taky v tomto nesouhlasit, ale i ten zákon odráží nějaké společenské priority.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2024 16:25 Reaguje na Radek ČudaOtázkou je, jsou priority GP, Hnutí Duha, Dětí země a dalších ochranářských ekofanatiků opravdu společenskými prioritami? Zákon o lesích odráží požadavek na zdravé lesy protože pouze zdravý les může plnit nějaké celospolečenské funkce.
Odpovědět
JM
Ji Mi
14.11.2024 20:32 Reaguje na Jarek SchindlerProblém není v tom co ti ekoteroriste chtějí, jejich svatá volba. Ale jakým nevybíravym způsobem to prosazují. Cíleně zaměřené vyrvavani, dehonestovani práce jinych, profi mediální kampaně plne polopravd, účelově vybraných informaci...
V tomto případě se jim úplně podařilo odclonit základní rozdělení lesu obsazene v lesním zákoně- hospodářské, ochranné, zvláštního určení. A vytvořili atmosféru že se postupy vhodné pro některé druhy lesu zvláštního určení popř. Do nekterych Ochraných lesu se snaží vnutit i do klasických hospodářských lesu.
Férové by bylo, kdyby se autor textu a jeho ekobanda zasadili o změnu lesního zákona. U tak bohulibeho zameru, který přece lidi chtějí jak se ohání v textu (kdo by nepodepsal ucelove sepsání petici za zachování lesa!) , to nebude problém! Po převedení odhadem cca. 10% lesu do kategorie lzvu, zřejmě Lesy pro podporu biodiverzity (Kdo to zaplatí?) si tyto Lesy vezmou do své péče a budou se o ne zcela jiste radi starat, budou za ne zodpovidat.... budeme mít o pár tisíc pachniku a Tesaříku alpských více , hura. Naše chudnouci republika si to přece muze dovolit - méně hospodaření a tím výnosů, více úrazu, a další katastrofu na obzoru typu kůrovce v sunap nebo požáru v č.š..... ale zelená ekobanda to přece mysli dobře, jen to asi zase dopadne jako vždycky...
Odpovědět
V tomto případě se jim úplně podařilo odclonit základní rozdělení lesu obsazene v lesním zákoně- hospodářské, ochranné, zvláštního určení. A vytvořili atmosféru že se postupy vhodné pro některé druhy lesu zvláštního určení popř. Do nekterych Ochraných lesu se snaží vnutit i do klasických hospodářských lesu.
Férové by bylo, kdyby se autor textu a jeho ekobanda zasadili o změnu lesního zákona. U tak bohulibeho zameru, který přece lidi chtějí jak se ohání v textu (kdo by nepodepsal ucelove sepsání petici za zachování lesa!) , to nebude problém! Po převedení odhadem cca. 10% lesu do kategorie lzvu, zřejmě Lesy pro podporu biodiverzity (Kdo to zaplatí?) si tyto Lesy vezmou do své péče a budou se o ne zcela jiste radi starat, budou za ne zodpovidat.... budeme mít o pár tisíc pachniku a Tesaříku alpských více , hura. Naše chudnouci republika si to přece muze dovolit - méně hospodaření a tím výnosů, více úrazu, a další katastrofu na obzoru typu kůrovce v sunap nebo požáru v č.š..... ale zelená ekobanda to přece mysli dobře, jen to asi zase dopadne jako vždycky...
JS
Jarek Schindler
18.11.2024 16:26 Reaguje na Ji MiTak problém je jak v tom co chtějí tak i v tom, jak a čím to prosazují. Nejhorší je, že oni "bojují" o zachování lesa. Samozřejmě, kdo by si nepřál zachovat lesy, že? V tom je ten jejich podvod, v tom je ta jejich lež. On se ten les snad někam ztratí? Ty lesy za které bojují byly x krát vytěženy a dřív se těžilo na nesrovnatelně větších plochách.
Doufám, že tito nebudou mít možnost jakkoliv zasahovat do zákona o lesích.
No a ony se nakonec snad obnovují i ty lesy ochrané a lesy zvláštního určení. Že jsou některé lesy vedeny jako ochranné nebo lesy zvláštního určení přece neznamená, že jsou to lesy bezzásahové.
No a mohou to myslet jak chcou. Myslet znamená houby vědět a to houbi vědění se podepisuje na celé naší přírodě. Čím víc tihle eko... myslí tim jde celá ta diverzita víc a víc do háje.
Odpovědět
Doufám, že tito nebudou mít možnost jakkoliv zasahovat do zákona o lesích.
No a ony se nakonec snad obnovují i ty lesy ochrané a lesy zvláštního určení. Že jsou některé lesy vedeny jako ochranné nebo lesy zvláštního určení přece neznamená, že jsou to lesy bezzásahové.
No a mohou to myslet jak chcou. Myslet znamená houby vědět a to houbi vědění se podepisuje na celé naší přírodě. Čím víc tihle eko... myslí tim jde celá ta diverzita víc a víc do háje.
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 10:45 Reaguje na Jakub BrennDřevo může jít pouze tam kde máte kapacitu na jeho spracování a kde vám za to dřevo zaplatí. Znovu se zeptám. Není jedno jestli jde u nás smrk do Paskova a buk do Rakouska? Jinak to není pouze o nějakých jednorázových papírových sáčcích. Vyrábí se z toho viskóza pro textilní průmysl. A nejsou jedním z největších problémů znečisťování planety náhodou mikroplasty? Budeme tedy pro výrobbu oděvů používat přírodní materiál jako je tato viskoza nebo pojedeme dál v umělotině? Každý ten kmen se navíc skládá z několika sortimentů. Nedá se tedy jednoznačně říci, že celý kmen jde na to pomletí či spálení.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.11.2024 12:06 Reaguje na Jarek SchindlerTak já pro nevůli ke stavu, kdy je dřevo vyváženo primárně jako surovina, mám celkem i pochopení.
Ale jak sám správně uvádíte, to není problém, který by měli či mohli řešit vlastníci lesů.
Odpovědět
Ale jak sám správně uvádíte, to není problém, který by měli či mohli řešit vlastníci lesů.
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 12:34 Reaguje na Radek ČudaBohužel, nějaký dřevozpracující průmysl jsme měli a nyní již nemáme. No a ty zbylé zpracovatelské kapacity u nás stejně většinou patří rakušanům. Tak jaký je rozdíl v tom , kam se co vozí? No a pokud jde někomu o ty porosty vysokokmenných rovných buků, je na ně pěkný pohled, tak ty takto příroda vypěstovat neumí. Je to jen a jen dílo člověka.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.11.2024 12:44 Reaguje na Jarek SchindlerTak rozdíl v tom samozřejmě je, nicméně co s tím ten vlastník lesa, resp. producent dřeva má dělat, že.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 13:31 Reaguje na Radek ČudaTak na to se musíte zeptat pane Hrábka. On vám to určitě rád náležitě zeleně politicky vysvětlí.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.11.2024 13:59 Reaguje na Jarek SchindlerPokud to bude zeleně a politicky, tak to bude ale sakra drahý:-))) ... a stejně to nebude fungovat.
Odpovědět
DA
BM
Břetislav Machaček
12.11.2024 11:06Líní lidé se stydí, když vidí jiné pracovat a mít poctivý příjem z práce
na rozdíl od jejich příživnictví, kdy žijí z dotací placených z daní těch
pracujících. Závidím jim tak dalece, že jim chtějí zakázat vytvářet zisky
prací a mají představu, že peníze rostou na těch přestárlých stromech
a stačí stromy objímat, nekácet a nepěstovat nové. I zemědělské plodiny
není třeba pěstovat a sklízet, protože je znají jen z obchodů a nikoliv
z vlastní práce. Dnes se stydím, že jsem býval ochranář, ale to jsme
byli ochranáři, kteří neprotestovali, nežalovali a neblokovali, ale
pracovali a bylo to taky vidět a je to vidět dodnes. Stromy z náletů,
které by přišly vniveč, jsme zdarma sázeli POUZE po dohodě tam, kde
nevadí dodnes a nikde jsme to neprezentovali. Žádné tabulky že je
sázel ten, nebo ten za peníze z EU tam, kde ty stromy trpí a mnohdy
dokonce vadí technice, v dopravě atd. Dnes je to i trucčinnost a
navíc náležitě zpropagována. Nezapomenu na případ starého jasanu
nakloněného nad kamarádův dům u kterého žádal povolení ho pokácet.
Když se to táhlo třetí rok, tak mu do kořenů navrtal díry a do nich
herbicid. "Odborníci" povolili kácení, protože už byl souší a ejhle
on se svět nezbořil a to ho sám nabízel nahradit na obecním pozemku
deseti mladými stromy. Ušetřil za těch deset certifikovaných stromů
a pojišťovna mu snížila spoluúčast, protože už nehrozí pád stromu.
A víte jak skončí přestárlé lesy? Vlastník do nich z hlediska
bezpečnosti pádů souší a větví zakáže vstup a vznikne vysněný prales
bez lidí, ale taky bez užitku.
Odpovědět
na rozdíl od jejich příživnictví, kdy žijí z dotací placených z daní těch
pracujících. Závidím jim tak dalece, že jim chtějí zakázat vytvářet zisky
prací a mají představu, že peníze rostou na těch přestárlých stromech
a stačí stromy objímat, nekácet a nepěstovat nové. I zemědělské plodiny
není třeba pěstovat a sklízet, protože je znají jen z obchodů a nikoliv
z vlastní práce. Dnes se stydím, že jsem býval ochranář, ale to jsme
byli ochranáři, kteří neprotestovali, nežalovali a neblokovali, ale
pracovali a bylo to taky vidět a je to vidět dodnes. Stromy z náletů,
které by přišly vniveč, jsme zdarma sázeli POUZE po dohodě tam, kde
nevadí dodnes a nikde jsme to neprezentovali. Žádné tabulky že je
sázel ten, nebo ten za peníze z EU tam, kde ty stromy trpí a mnohdy
dokonce vadí technice, v dopravě atd. Dnes je to i trucčinnost a
navíc náležitě zpropagována. Nezapomenu na případ starého jasanu
nakloněného nad kamarádův dům u kterého žádal povolení ho pokácet.
Když se to táhlo třetí rok, tak mu do kořenů navrtal díry a do nich
herbicid. "Odborníci" povolili kácení, protože už byl souší a ejhle
on se svět nezbořil a to ho sám nabízel nahradit na obecním pozemku
deseti mladými stromy. Ušetřil za těch deset certifikovaných stromů
a pojišťovna mu snížila spoluúčast, protože už nehrozí pád stromu.
A víte jak skončí přestárlé lesy? Vlastník do nich z hlediska
bezpečnosti pádů souší a větví zakáže vstup a vznikne vysněný prales
bez lidí, ale taky bez užitku.
ms
PE
Petr Elias
12.11.2024 12:04 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
ms
12.11.2024 11:28
Článek jenom kalí vodu. Existence těchto oddílů, kteří jako jediní si osobují právo, že vědí co a jak chránit a co je a není dobře, navzdory lidem, kteří dlouhodobě pracují v lese a mají právní odpovědnost, je opravdu znepokojující, taktéž to, jak moc jim naslouchají naši představitelé.
V právním státě by měl být především funkční systém státních orgánů, které jsou schopny vyhodnotit počínání kohokoliv ve vztahu k přírodě, ale také ve vztahu k úloze Lesů ČR a lesníků zásobovat společnost obnovitelnou surovinou. Ideologický zákon o ochraně přírody a krajiny by měl být zásadně změněn do podoby ochrany přírodních hodnot a nikoliv do deptání těch, kteří aktivně pečují.
Když vidíme rozpadající se lesy v národních parcích a lesy, kde hospodaří Lesy ČR, pak zvihám palec pro Lesy ČR. Zplundrovaná Šumava, miliardy škod na mimoprodukčních funkcích lesa zřejmě pana autora nedojímají.
Staré lesy? Nevím, na co si to GP hraje, kolik opravdu starých lesů (200-300 let) padlo kůrovci právě na Š. Byly tu s námi tak dlouho a ochranu přírody nepřežily. Je vidět v činnosti těchto ochranářů tolik pokrytectví, že již nejsou důvěryhodní.
Jde jim opravdu o lesy? Nebo je jejich programem soustavně dehonestovat Lesy ČR, až otráví všechny ty, kteří aktivně pracují? Kde byly, když se kůrovec masově šířil z NPŠ do okolí a kosil další lesní porosty?
Podporují vyhlášení Křivoklátska, aniž je zajímá, zda tuto nepéči tamní stovky les opečovávané lesy vydrží? Proč je nezajímá, že MŽP není schopno vysvětlit důsledky bezzásahovosti, která má být zavedena na tomto území a jaké škody na ŽP způsobí poškození dalšího krajinného celku?
Vyjadřuji podporu článku pana prof.Vršky, po dlouhé době někdo opravdu trefil do černého.
Odpovědět
V právním státě by měl být především funkční systém státních orgánů, které jsou schopny vyhodnotit počínání kohokoliv ve vztahu k přírodě, ale také ve vztahu k úloze Lesů ČR a lesníků zásobovat společnost obnovitelnou surovinou. Ideologický zákon o ochraně přírody a krajiny by měl být zásadně změněn do podoby ochrany přírodních hodnot a nikoliv do deptání těch, kteří aktivně pečují.
Když vidíme rozpadající se lesy v národních parcích a lesy, kde hospodaří Lesy ČR, pak zvihám palec pro Lesy ČR. Zplundrovaná Šumava, miliardy škod na mimoprodukčních funkcích lesa zřejmě pana autora nedojímají.
Staré lesy? Nevím, na co si to GP hraje, kolik opravdu starých lesů (200-300 let) padlo kůrovci právě na Š. Byly tu s námi tak dlouho a ochranu přírody nepřežily. Je vidět v činnosti těchto ochranářů tolik pokrytectví, že již nejsou důvěryhodní.
Jde jim opravdu o lesy? Nebo je jejich programem soustavně dehonestovat Lesy ČR, až otráví všechny ty, kteří aktivně pracují? Kde byly, když se kůrovec masově šířil z NPŠ do okolí a kosil další lesní porosty?
Podporují vyhlášení Křivoklátska, aniž je zajímá, zda tuto nepéči tamní stovky les opečovávané lesy vydrží? Proč je nezajímá, že MŽP není schopno vysvětlit důsledky bezzásahovosti, která má být zavedena na tomto území a jaké škody na ŽP způsobí poškození dalšího krajinného celku?
Vyjadřuji podporu článku pana prof.Vršky, po dlouhé době někdo opravdu trefil do černého.
pp
pavel peregrin
12.11.2024 11:42 Reaguje naNapsal jste to dobře. Zakopaný pes je v tom, že se dnes dává zelená lidem, kteří mají žádnou nebo jen minimální znalost odborné problematiky, ale osobují si právo žvanit a rozhodovat ovšem. Dokud toto neskončí, a není to jen v oboru zemědělství a myslivosti, devastace bude pokračovat.
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2024 11:55 Reaguje na pavel peregrinJenže ony odborné znalosti jsou v naprosté většině v oboru Kterak z lesa a pole co nejvíc vytřískati. A to už je dnes prostě neudržitelné a je nutné naučit se vidět, tvořit a bránit i jiné hodnoty. a dokud se to nenaučíme, tak devastace bude pokračovat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.11.2024 12:13 Reaguje na PetrNemelte nesmysly.Zemědělec i lesník je závislý na poli i lesu a nechte jen na nich, jak to budou dělat. Kam se hnutí Duha a podobní vrtli, tam tráva sedm let neroste.
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2024 12:19 Reaguje na pavel peregrinTo bychom brzy úplně skončili, kdybychom lidi jako jste vy nehlídali, co s životním prostředím nás všech "odborně" ve svůj prospěch dělají.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.11.2024 13:04 Reaguje na PetrVy nemáte co komu rozkazovat a hlídat. To je dnes móda, nechat do odborné práce kecat lidi jako vy, fantasty a snílky. Doba havla už naštěstí skončila a konkrétně ode mě byste jel jak kuna.
Odpovědět
ms
12.11.2024 12:36 Reaguje na Petr
ale devastace ochranářskými praktikami jsou obrovské, protože jsou neodborné......mnohdy pracují s jinými cíly, jsou v podstatě mimo systém. Mohou něco zničit, ale určitě nic nového vybudovat.
Nechtěli jsme vytěženou Šumavu, tak ji máme rozvrácenou. Efekt je dtto.
Pokud se týká "vytřískat co nejvíc", to je taky prázdný pojem, nemající žádný pevný bod, to je to samé jako byste řekl, že všichni kradou, znám zemědělství v nějaké oblasti. Ať malý nebo velký zemědělec všichni se snaží a makají a vracejí do půdy, zajímají se o to, i když jedou v konvenčním režimu. Nelze tyto lidi dehonestovat jako škůdce a a ostatní si myjí ruce a přitom by nezvládli ani jeden den práce na farmě. Všechny vstupy se musí zaplatit, z čeho?
Jakože by lesníci a zemědělci měli dělat zadarmo? nebo, že by si další utrhli od úst a dali zemědělci peníze, aby dělali jenom květnaté louky a žádné jídlo? Vzpamatujte se......i ty louky vyžadují péči.
Je toho potřeba dosti změnit, ale vzrůstání vlivu nenávistných skupin vůči těm, kteří pracují v nějakém systému, je nepřijatelné.
Odpovědět
Nechtěli jsme vytěženou Šumavu, tak ji máme rozvrácenou. Efekt je dtto.
Pokud se týká "vytřískat co nejvíc", to je taky prázdný pojem, nemající žádný pevný bod, to je to samé jako byste řekl, že všichni kradou, znám zemědělství v nějaké oblasti. Ať malý nebo velký zemědělec všichni se snaží a makají a vracejí do půdy, zajímají se o to, i když jedou v konvenčním režimu. Nelze tyto lidi dehonestovat jako škůdce a a ostatní si myjí ruce a přitom by nezvládli ani jeden den práce na farmě. Všechny vstupy se musí zaplatit, z čeho?
Jakože by lesníci a zemědělci měli dělat zadarmo? nebo, že by si další utrhli od úst a dali zemědělci peníze, aby dělali jenom květnaté louky a žádné jídlo? Vzpamatujte se......i ty louky vyžadují péči.
Je toho potřeba dosti změnit, ale vzrůstání vlivu nenávistných skupin vůči těm, kteří pracují v nějakém systému, je nepřijatelné.
Karel Zvářal
12.11.2024 12:45 Reaguje naTo jste popsal velmi přesně. Kritizovat, dehonestovat, ale sami si ruce prací nezašpiníme... Kolečka s 50 kily jsou předmětem posměchu jako sci-fi.
Nic neumět, stačí jen dlouze žvanit.
Odpovědět
Nic neumět, stačí jen dlouze žvanit.
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 10:56 Reaguje na PetrNe , ty odborné znalosti slouží k zajištění trvalé udržitelné produkce s minimálním dopadem na kvalitu prostředí. Co umí Greenpeace jiného než vyřvávat o současném plošném kácení. Ono přece o žádné plošné kácení nejdea ze zákona ani jít nemůže. jaké jiné hodnoty než zdravý obnovující se les máte na mysli? Jo a pokud se vám líbí ty bučiny s dlouhým rovným kmenem tak vězte, že ani Greenpeace a dokonce ani příroda je v nějakém bezzásahovém režimu vytvořit neumějí. Je to dílo jen a jen lesníka.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.11.2024 20:07 Reaguje na PetrTo jste napsal dobře. Dokud se nenaučíme větší ohleduplnosti vůči přírodě, tak devastace bude pokračovat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.11.2024 16:33 Reaguje na Majka KletečkováČím víc do přírody strkají rypák lidé jako vy, tím to s tou přírodou jde rychleji a rychleji s kopce. Největší ubytek biodiverzity zaznamenáváme v posledních 25 letech. Tedy v době kdy se neúměrně namnožili různí ochranáři, teoretikové ze sídlišť. Ano, dělají vše pro to aby ta devastace pokračovala.
Odpovědět
PE
Petr Elias
12.11.2024 12:01 Reaguje na pavel peregrinNa rohu ulice vrah o morálce káže... Nebyli jste to právě vy komunisti, kdo ze zemědělství vyháněl šikovné lidi a do funkcí dosazovali obecní blby (samozřejmě politicky řádně orientovány)? :D
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 12:06 Reaguje na Petr EliasJj, a dnes nefachčenko káže o "správných pracovních postupech".
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.11.2024 12:17 Reaguje na Petr EliasKde jsi přišel chlapče na to, že já byl komunista? To se hodně pleteš, v životě jsem v žádné straně nebyl a nebudu. Politické strany považuju za příživníky, ty samé, co hnutí Duha, Děti země, Matky a podobná individua. Za příživníky považuju všechny neziskovky kromě těch, co se starají o těžce nemocné, děti a staré lidi. Takže asi tak, Eliáši.
Odpovědět
Peter Sládek
12.11.2024 14:27 Reaguje na pavel peregrinPolitické strany na rozdiel od Zelených Khmérov musia aspoň získavať hlasy voličov.
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.11.2024 11:50 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JM
PE
Petr Elias
12.11.2024 11:51Tak evidentně jsou místní odborníci rádi, že se české kvalitní dřevo vozí do Říše a nebo že se z něho dělá ikeácký kšunt. :D Hlavně že se kácí a těžařská lobby z toho má prachy... :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.11.2024 13:50 Reaguje na Petr EliasTak vozí se to tam kde to dřevo vezmou a zaplatí za něj. Nebo ho chcete pane Eliasi snad vozit někam jinam? Můžete mi prozradit kam? Jaký je rozdíl jestli se to vozí do rakouského Lenzingu nebo do našeho Paskova ( smrk)? Jen neustále dokazujete jak o tom nic nevíte. Není snad pravdou, že z jednoho stromu může být několik výřezů různých sortimentů, kdy každý má jiného odběratele? Co je to těžařské lobby? Oni si snad ti těžaři mohou kácet co chtějí a nebo spíš kací pouze to co jim ke kácení určí majitel? Těžby snad neurčuje LHP který vypracovává UHUL? Pokud UHUL vypracovává špatně LHP tak jak má na jeho podkladech dobře vypracovat státní úžedník plán lovu?
Zelení svazáci prostě a jasně chtějí znárodňovat lesy a zakazovat se o ty lesy starat. Nejhorší na tom ale je, že ač sami toho moc neznají, proti všem co v přírodě a s přírodou pracují štvou neznalý lid. Může mi Duha nebo Greenpeace ukázat nějaký výsledek své práce? Nějaký les pro příští generaci co sami vychovali. Jo a nebyla náhodou dřevní hmota zařazena těmito ekoteroristy mezi obnovitelné energetické suroviny?
Odpovědět
Zelení svazáci prostě a jasně chtějí znárodňovat lesy a zakazovat se o ty lesy starat. Nejhorší na tom ale je, že ač sami toho moc neznají, proti všem co v přírodě a s přírodou pracují štvou neznalý lid. Může mi Duha nebo Greenpeace ukázat nějaký výsledek své práce? Nějaký les pro příští generaci co sami vychovali. Jo a nebyla náhodou dřevní hmota zařazena těmito ekoteroristy mezi obnovitelné energetické suroviny?
Ra
Radek
12.11.2024 14:10 Reaguje na Jarek SchindlerUvedu jen jeden z mnoha výsledků práce hnutí DUHA a dalších ekoteroristů .
Norek Americký , invazní druh co v ČR nemá přirozené nepřátele , proto v naší přírodě likviduje ohrožené raky , užovky . Loví ryby , vodní ptáky ,králíky , žáby ,hady …….díky hnutí Duha a dalším novodobím KOMUNISTŮM se dostal do naší přírody když je vypouštěli chovatelům co je chovali pro ceněnou kožešinu .
PE
Petr Elias
13.11.2024 12:30 Reaguje na RadekJen je potřeba dodat, že ty norky vypouštěli i chovatelé a restituenti, kteří s chovy kvůli nízké poptávce rušili nebo nechtěli podnikat. ;)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 13:27 Reaguje na Petr EliasOchranářský blábol který má od těch dement...ochranářů jen odvést pozornost. Pro chovatele snad je pořád výhodnější zpeněžení za nižší cenu než žádné. A vypuštění je to žádné zpeněžení. No a proč klesala poptávka? Vždy´t se jednalo o obnovitelný přírodní materiál. Nahradilo se to umělohmotinou (plasty) a nyní si stěžujeme na zamoření přírody mikroplasty. Nebo snad ne? Nepoukazují snad ekologové na to, že praní uvolńuje do vod pomalu nejvíce neodbouratelných mikroplastů?
Odpovědět
Peter Sládek
12.11.2024 14:48 Reaguje na Jarek SchindlerUvediem príklad vedomostnej úrovne ekotalibanu.
Z diskusie k ťažbe lykožrútovej kalamity:
"prečo autá odvádžajúce stromy z lesa majú naložené odčistené stromy od kôry? Teda zámerne odvážajú len stromy bez škodcov, ktoré aj tak ostávajú v lese. Teda žiadne ničenie podkôrneho hmyzu, práve naopak - nechajú ho v lese rozširovať, aby boli ďalšie a ďalšie kalamity, ktoré budú môcť ťažiť."
Odpovědět
Z diskusie k ťažbe lykožrútovej kalamity:
"prečo autá odvádžajúce stromy z lesa majú naložené odčistené stromy od kôry? Teda zámerne odvážajú len stromy bez škodcov, ktoré aj tak ostávajú v lese. Teda žiadne ničenie podkôrneho hmyzu, práve naopak - nechajú ho v lese rozširovať, aby boli ďalšie a ďalšie kalamity, ktoré budú môcť ťažiť."
JS
Jarek Schindler
12.11.2024 15:27 Reaguje na Peter SládekTak to máte štěstí, že se u vás odkorňuje. U nás se kůrovec asanoval odvozem a tak se rozvezl i tam kde by nemusel být. No a mám ještě lepší příklad. Fůra lidí si stěžovala, že přesto že máme kůrovcovou kalamitu a lesy jsou plné souší, tak se pořád kácí "zelené" stromy.
Těmto lidem to nikdo nevysvětlí. Navíc na lesy a myslivost je u nás odborníkem každý turista nebo houbař.
Odpovědět
Těmto lidem to nikdo nevysvětlí. Navíc na lesy a myslivost je u nás odborníkem každý turista nebo houbař.
SV
Slavomil Vinkler
12.11.2024 16:44 Reaguje na Peter SládekOdkorněním ihned po pokácení se kůrovec zničí, neb nemůže se zakuklit a dospět, v odvozeném neodkorněném je schopen dokončit vývoj.
Odpovědět
Peter Sládek
12.11.2024 16:50 Reaguje na Slavomil VinklerVšak preto som to sem citoval ako príklad úrovne ekolibanu.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.11.2024 16:55 Reaguje na Peter SládekSe divím, že na ně nehodili přemnožení spárkaté, která někdy kůru okusuje. Mudžahedín by ji spálil:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.11.2024 17:06 Reaguje na Peter SládekJasně. No ale pro neználky jsem to napsal.
Odpovědět
Peter Sládek
12.11.2024 17:11 Reaguje na Slavomil VinklerJa som to citoval bez komentára zámerne... Návnada :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.11.2024 17:04 Reaguje na Jarek SchindlerPálit dřevo a případně jiné jako biopalivo či pro bioplyn
pěstované plodiny je hrubá ekologická chyba. Vše co lze patří do půdy (statková hnojiva) a co ne, patří tepelně rozložit a biouhel taky zapravit do půdy. Jednak je to nejjednodušší způsob ukládání uhlíku a navíc zlepšuje úrodnost a vodní kapacitu půdy.
Odpovědět
pěstované plodiny je hrubá ekologická chyba. Vše co lze patří do půdy (statková hnojiva) a co ne, patří tepelně rozložit a biouhel taky zapravit do půdy. Jednak je to nejjednodušší způsob ukládání uhlíku a navíc zlepšuje úrodnost a vodní kapacitu půdy.
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 11:08 Reaguje na Slavomil Vinkler Tak to o té chybě říkejte hlavně ekologům co propagují biopaliva. Nepropagovala to náhodou Duha? Já říkám , že je to využití dřevní hmoty která jinak využití nemá. Píši to již po x-té. Každý kmen obnáší několik sortimentů s různou kvalitou a cenou. Nejdříve se odváží to nejcenější. No a palivo, je celkem jedno kde zrovna leží. No a to vaše tepelné rozložení je asi co? Když už se vyprodukuje dřevěné uhlí tak ať se využije a spálí. Do země můžete zapravovat štěpku.
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.11.2024 12:24 Reaguje na Jarek SchindlerHlavně by se o biopalivech mělo říct jistému pánovi, který gezichtem připomíná kunu. :) Ten může za to, jak to tu s biopalivy vypadá, žádní ekologové. ;)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 13:19 Reaguje na Petr EliasTen pán se na tom jen svezl a vydělal. Prvotní impuls byl právě a jen od těch takzvaných ochranářů a ekologů. Tam je potřeba hledat prvopočátky všeho zlého.
Odpovědět
PE
SV
Slavomil Vinkler
13.11.2024 16:42 Reaguje na Petr EliasTo teda určítě. Kdo způsobil, že náčelník z Bruselu vydal příkaz na x % biosložek v palivu?
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.11.2024 20:18 Reaguje na Slavomil VinklerPříkaz byl na 2%. V ČR ale 3,5% u benzinu a 4,1% procenta u nafty (a pak to u nás bylo 4,1% benzín a 6% nafta). :D A byl to právě sám stbáček kdo za to lobboval (což i sám přiznal), protože z toho vytřískal obrovské prachy. :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2024 11:48 Reaguje na Petr EliasKdo za to může , že jsme papežtější než papež? Jo, dostal možnost tak ji bohužel využil.
Odpovědět
PH
Petr Hanák
17.11.2024 10:28 Reaguje na Petr EliasTo není pravda. Navíc, pokud to EU podporuje, proč by to mělo být omezeno v maximálním rozšíření? Jakože dobro to je mezi 2-3% a více to je zlo a méně to je zlo? Děláte si legraci?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.11.2024 16:40 Reaguje na Jarek SchindlerŠtěpka zetlí, zmizí a uhlík uvolní. Uhlí zůstane a vylepšuje půdu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2024 13:45 Reaguje na Slavomil VinklerAha. A to uhlí vznikne mávnutím čarovného ekoproutku?
Odpovědět
PH
Petr Hanák
17.11.2024 10:25 Reaguje na Slavomil VinklerTakhle otevřeně to nikdo nepřizná, propagátorem je celá Evropská komise a mainstreamové vlády jako ta dnešní Petra Fialy. Pálení biomasy ve velkém je pochopitelně nesmysl, ale ještě větší je její dovoz ze zemí, které nemají tak silně regulované lesy jako ČR. Nesmysl je i ekologické zemědělství, které má u nás z 95% podobu extenzívní pastvy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.11.2024 12:15 Reaguje na Jarek SchindlerNo samozřejmě že o tom nic nevím.... za to vy o tom víte vše, srandisto. :D Mě jen rozesmálo jak tu bijci nedávno vyřvávali a nadávali, že se české dřevo vozí za hranice. Že se má zpracovávat tady v ČR. A najednou - když je tu článek od GP - tak vyřvávají pravý opak. :D U vás srandistů (platí to i na ostatní) je vždy krásné jak jsou pro vás všichni ekoteroristi, svazáci, ekotaliban a bůhví jakou debilitu ještě vymyslíte... mě naopak přijde, že vy ,,skuteční svazáci,, chcete akorát aby vám do toho nikdo nekecal. Naštěstí už v té vaší milované době už nežijeme a jsem popravdě rád, že existují organizace jako GP, které upozorňují na prasárny po celém světě. ;)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2024 14:09 Reaguje na Petr EliasOpět jste toho tedy hodně o problému řekl.Vy jste vlastně k tomu nenapsal vůbec nic.
Kde jsem prosím nadával, že se dřevo vozí za hranice? Můžete být, tedy místo těch vašich slintů, trochu konkrétnější. Já píši pořád stejně. Dřevo se vozí tam kde mám jeho dodání v určitém objemu nasmlouvané a kde mě za něj nejlépe zaplatí.
Napsal jsem někdy něco jiného? Takže si zklidněte hormony a začněte psát k věci. Víte co je to prasárna? Třeba váš způsob argumentace kdy vlastně neřeknete žádný fakt. Třeba to, že GP dá nějaký lokátor do vlákniny a potom se pohoršuje nad tím kde to dřevo končí. Ono se většinou na to dříví stačí podívat a kdo něco zná vám řekne kde skončí a co z něj bude i bez lokátoru. Takže těm vašim a Gp nesmyslům se zase směji já.
Odpovědět
Kde jsem prosím nadával, že se dřevo vozí za hranice? Můžete být, tedy místo těch vašich slintů, trochu konkrétnější. Já píši pořád stejně. Dřevo se vozí tam kde mám jeho dodání v určitém objemu nasmlouvané a kde mě za něj nejlépe zaplatí.
Napsal jsem někdy něco jiného? Takže si zklidněte hormony a začněte psát k věci. Víte co je to prasárna? Třeba váš způsob argumentace kdy vlastně neřeknete žádný fakt. Třeba to, že GP dá nějaký lokátor do vlákniny a potom se pohoršuje nad tím kde to dřevo končí. Ono se většinou na to dříví stačí podívat a kdo něco zná vám řekne kde skončí a co z něj bude i bez lokátoru. Takže těm vašim a Gp nesmyslům se zase směji já.
RČ
Radek Čuda
13.11.2024 12:12 Reaguje na Petr EliasRád tomu asi nikdo moc není, ale pokud ČR nedisponuje dostatečnou průmyslovou kapacitou jak dřevo s vyšší přidanou hodnotou zpracovat, tak co mají vlastníci lesů jako dělat?
A že tady ta kapacita není, to fakt není jejich vina.
Odpovědět
A že tady ta kapacita není, to fakt není jejich vina.
RV
Richard Vacek
12.11.2024 16:32Snad není žádný problém, aby si zájemce koupil les a nechal v něm dřevo navěky. Ale nutit souseda aby se choval stejně? Proč? Vždyť tím utrpí finanční ztrátu. Ale klidně mu jí může nějaká organizace nahradit - nabízí se třeba Greenpeace - a pak ať to dřevo shnije.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
12.11.2024 17:12Pánové,do lesa chodíme hodně,ale lesák nejsem....
V neděli jsme byli na Křivoklátsku u Městečka,krásné lesy,lesnická práce , jako pololaik perfektní,dnešní i lesní technika dokáže divy, jako na poli a všude.
Na naší cyklostezku tu u Kralup žuchnul na podzim přez cestu chráněný památný hodně starý strom,snad dub,být tam někdo,tak nemá šanci.
Kolem naší vesnice se před lety kácel les.Děti psaly petice.....
Dnes jsou tu vysázeny mladé,již vzrostlé stromy,duby a snad javory,nikdo nemkne jak lesní dělníci,a dámy dělníci? o ně pečují....to je tak nějak samozřejmé.
Jako student jsem hltal na škole za bolševika ekologii,pan doc.Mojmír Šikula,TIS,Brontosaurus,dnes z GP mám kopřivku.
Odpovědět
V neděli jsme byli na Křivoklátsku u Městečka,krásné lesy,lesnická práce , jako pololaik perfektní,dnešní i lesní technika dokáže divy, jako na poli a všude.
Na naší cyklostezku tu u Kralup žuchnul na podzim přez cestu chráněný památný hodně starý strom,snad dub,být tam někdo,tak nemá šanci.
Kolem naší vesnice se před lety kácel les.Děti psaly petice.....
Dnes jsou tu vysázeny mladé,již vzrostlé stromy,duby a snad javory,nikdo nemkne jak lesní dělníci,a dámy dělníci? o ně pečují....to je tak nějak samozřejmé.
Jako student jsem hltal na škole za bolševika ekologii,pan doc.Mojmír Šikula,TIS,Brontosaurus,dnes z GP mám kopřivku.
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 11:23 Reaguje na Emil BernardyTak to jsme na tom podobně. Jo Brontosaurus ( co to nepřežil), Tis. Mám doma několik prvních ročníků časopisu Naší přírodou. No a pak mě totálně nasrali. Ano o les se v našich podmínkách pečuje. Pokud chci mít zdravý les tak to ani jinak nejde. Dnes bohužel dojíždíme na potřebu obnovy velkých ploch po těžbách z přelomu minulého a předminulého století. Tahdy žádný limit na velikost paseky nebyl. No a je potřeba si uvědomit ještě jednu věc. Je to stejné jako u člověka. V čistotě je zdraví.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.11.2024 11:30 Reaguje na Jarek Schindler....já se nedokážu k práci lesníků stavět kriticky,nemám potřebné znalosti.To co vidím,případně mně hajný vysvětlí,beru.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.11.2024 11:33 Reaguje na Emil BernardyTu za námi si někdo opět vymýšlí pitomosti.Jak to dělaly naše prababičky.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
12.11.2024 22:51Tady jde o to, že chceme co nejlépe využívat obnovitelné zdroje a také chránit biodiverzitu. Ale tyto dva bohulibé cíle jdou velmi často proti sobě, je potřeba vždy hledat nějakou rozumnou rovnováhu. Za nejhorší zelené pokrytectví považuji snahu chránit za každou cenu lesy v Evropě, když to má za následek nutnost dřevo dovážet, takže dochází k plunrování cenné přírody jinde ve světě a navíc se ještě zbytečně pálí nafta na dopravu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.11.2024 07:08 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkPoužívat (téměř) jakoukoli pěstovanou biomasu v energetice je zločin proti přírodě, ekologii, biodiverzitě. I dřevěný odpad by se měl karbonizovat a dávat do půdy na zvýšení úrodnosti a retence vody.
Odpovědět
MV
Martin Vlk
13.11.2024 11:10Me na tezbe vadi i zpusob, jakym se tezi. Kdyz se clovek podiva na nejake prvorepublikove filmy, tak tam treba vyuzivali ke svozu klad docasne lanovky, ktere se kotvily ke stromum. Dnes vse nahradi tezka technika, ktera vse zplundruje.
Ceske lesy by mely byt primarne pokladnici nasich lesu a ne jen statni firma produkujici drevo.
Odpovědět
Ceske lesy by mely byt primarne pokladnici nasich lesu a ne jen statni firma produkujici drevo.
RČ
Radek Čuda
13.11.2024 12:17 Reaguje na Martin VlkZa tatíčka Masaryka holt byla lidská práce dostupná (občas ji byl dokonce i značný nadbytek) a levná, zatímco technika nebyla ani jedno. Jenže dnes je tomu zcela naopak a nemá smysl doufat, že se to vrátí.
A pokud bychom chtěli po například po LČR aby hospodařily ještě více šetrně, a tedy i s většímu náklady, tak je nutno odpovědět na otázku, kdo bude případné ztráty takového hospodaření LČR hradit a kde na to vezme ... resp. od koho.
Odpovědět
A pokud bychom chtěli po například po LČR aby hospodařily ještě více šetrně, a tedy i s většímu náklady, tak je nutno odpovědět na otázku, kdo bude případné ztráty takového hospodaření LČR hradit a kde na to vezme ... resp. od koho.
JS
Jarek Schindler
13.11.2024 13:15 Reaguje na Martin VlkChcete snad tvrdit že dnes takové lanovka nejsou. Jsou a používají se v terénech kde nejde použít jinou techniku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2024 08:05 Reaguje na Martin VlkJiž jsem psal. Já sledoval za barákem výběrovou těžbu Lesy města Brna, pomocí harvestoru. Udivilo mě, jak byl výsledek šetrný k podrostu, zmlazení, stojícím stromům. Ano, podstatně lepší, než stahování.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 08:43 Reaguje na Slavomil VinklerNejvětší problém harvestorů je to, co není vidět - zhutnění půdy a vše, co s tím souvisí. Ale protože to není vidět, a navíc to nemá okamžitý dopad, tak to nikoho nezajímá. Je to jako s kouřením. Zuste kuřákovi říct, že to škodí.
A není porost jako porost, stejně jako obsluha. Když to jde, tak harvestor na první pohled moc nepoškodí. Jinde to může být opačně. Co třeba asi tak vyroste ze stromků, po kterých přejede těžký traktor? A někdy i několikrát (někdo to vytěžené dřevo musí i odvézt). Na první pohled jim nic není...
Odpovědět
A není porost jako porost, stejně jako obsluha. Když to jde, tak harvestor na první pohled moc nepoškodí. Jinde to může být opačně. Co třeba asi tak vyroste ze stromků, po kterých přejede těžký traktor? A někdy i několikrát (někdo to vytěžené dřevo musí i odvézt). Na první pohled jim nic není...
SV
Pe
Petr
14.11.2024 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerTo je opět tím, že nevíte nic a nevidíte nic. Jen něco na první pohled z okna.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
14.11.2024 08:47 Reaguje na PetrKdo by nechal jezdit traktor po zasázené pasece? No nikdo, to by dělal jen blázen. Ale drandit harvestorem a vyvážečkou po zmlazení je v pořádku, a ještě si to někteří pochvalují.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2024 09:07 Reaguje na PetrViděl jsem co udělá kůň, LKT a a co harvestor. Harvestor byl jednoznačně nejšetrnější. A s Kyrilem v bezzásahu se nedá vůbec srovnat.
Voko není pi.. , voko vidí. Jen vy nevidíte a pindáte.
Odpovědět
Voko není pi.. , voko vidí. Jen vy nevidíte a pindáte.
Pe
Petr
14.11.2024 09:21 Reaguje na Slavomil VinklerHarvestor musíte porovnávat s těžařem, ne s koněm, nebo traktorem.
No a s koněm a traktorem vyvážečku.
Vidíte, nevidíte.
Odpovědět
No a s koněm a traktorem vyvážečku.
Vidíte, nevidíte.
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2024 09:52 Reaguje na PetrViděl jste harvestor při výběrové těžbě? Určitě ne, protože byste věděl, že odřízne kmen, odveze k cestě, tam odvětví a složí na odvoz např. lkt. Na místě zůstane jen pařez, přes obnovu se nic nevláčí.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 09:58 Reaguje na Slavomil VinklerUřízne kmen a odveze k cestě?? No to by se najezdil. A jak celý kmen s větvemi odveze?
To by byl porost jako mlat, nikde ani živáčka.
Nedá se nic dělat, budete muset někdy osobně do lesa, podívat se na realitu. A nebo nepsat takovéhle hlouposti.
Odpovědět
To by byl porost jako mlat, nikde ani živáčka.
Nedá se nic dělat, budete muset někdy osobně do lesa, podívat se na realitu. A nebo nepsat takovéhle hlouposti.
JS
Jarek Schindler
14.11.2024 22:08 Reaguje na PetrProč by měl být porost po harvestoru jako mlat? Nesmysl. Ten harvestor i vyvážečka jezdí po stejných linkách a ty jsou podle typu harvestoru od sebe vzdálené 20,30 metrů. Podívat se jak to pracuje byste měl v první řadě vy a Kletečková. Možná nebudete potom trousit takové bludy.
Odpovědět
Pe
Petr
15.11.2024 12:01 Reaguje na Jarek SchindlerEvidentně neumíte číst.
A jak můžete tvrdit, že harvestor je velice šetrná technologie, když co 20 metrů je v porostu vyježděná cesta od harvestoru a vyvážečky?
Odpovědět
A jak můžete tvrdit, že harvestor je velice šetrná technologie, když co 20 metrů je v porostu vyježděná cesta od harvestoru a vyvážečky?
JS
Jarek Schindler
16.11.2024 04:44 Reaguje na PetrProč by tam měla být vyježděná cesta? Co je asi šetrnější? Vyvést dřevo na kolech ve čtyřmetrových výřezech nebo ho tahat v délkách ( 8,10,12m) po zemi? Kolikrát si myslíte že ten harvestor a ta vyvážečka po té které lince jede? No a navíc jezdí po klestu.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 10:02 Reaguje na Slavomil VinklerA LKT nic neodváží. Asi nevíte co to je.
To by byla skutečně "šetrná" těžba, harvestor, LKT, co ještě?
Odpovědět
To by byla skutečně "šetrná" těžba, harvestor, LKT, co ještě?
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2024 11:12 Reaguje na PetrNedá se nic dělat, budete muset někdy osobně do lesa, podívat se na realitu. A nebo nepsat takovéhle hlouposti.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 11:14 Reaguje na Slavomil VinklerJenže vy jste nic neviděl. Jen pařezy, co tam zůstaly.
Můžete tedy popsat jak to tam u vás probíhá? A konkrétně prosím.
Odpovědět
Můžete tedy popsat jak to tam u vás probíhá? A konkrétně prosím.
Karel Zvářal
14.11.2024 11:41 Reaguje na PetrLKT nic neodváží, jezdí kvůli Petrovi poprázdnu... klasika.
https://www.youtube.com/watch?v=l6WAnn3z2aI
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=l6WAnn3z2aI
Pe
Petr
14.11.2024 12:18 Reaguje na Karel ZvářalTo přece není žádný odvoz, to je obyčejné přibližování v porostu.
Vidíte tu devastaci?
Odpovědět
Vidíte tu devastaci?
Karel Zvářal
14.11.2024 12:30 Reaguje na PetrKdyž sem hodím článek o přibližování koňmi, zalezete opět jako krysa.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 12:54 Reaguje na Karel ZvářalVáš klasicky hulvátský úhybný manévr.
Opět mi vytanulo na mysli jak jste tu kdysi psal o slušném diskutování.
Odpovědět
Opět mi vytanulo na mysli jak jste tu kdysi psal o slušném diskutování.
Karel Zvářal
14.11.2024 12:59 Reaguje na Karel ZvářalPro normálního člověka je přibližování odvoz kulatiny z místa těžba na skládku. Jen vy musíte trolit a bazírovat na přesné terminologii (najednou!).
Odpovědět
Karel Zvářal
14.11.2024 13:05 Reaguje na Karel ZvářalBohužel jedou vkládat fota, ale to byste teprve valil bulvy, jak se dříve stahovala kulatina koňmi a co v lese vytvořila.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 13:05 Reaguje na Karel ZvářalDobrá tedy, je to odvoz.
S harvestorem to ale nemá nic společného. A se šetrnou těžbou už vůbec.
Odpovědět
S harvestorem to ale nemá nic společného. A se šetrnou těžbou už vůbec.
Karel Zvářal
14.11.2024 13:08 Reaguje na PetrPořád je to šetrnější k povrchové vrstvě půdy, byť ji harvestor zhutní, během pár let se to opět dá do normálu. Kdežto s koněm škrtal o okolní stromy, zraňoval je, na svážnici byl i 2-3 m hluboký rygol/"tobogán".
Odpovědět
Karel Zvářal
14.11.2024 13:14 Reaguje na Karel ZvářalHarvestror se také pohybuje, byť na menším prostoru, zpracovávané dřevo rozděluje. On se spíše více otáčí, ale krátké pojezdy "na místě" (těžby) má též. Za mě geniální výtvor/stroj.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 13:40 Reaguje na Karel ZvářalTak pokud s koněm někdo neumí, tak omele stromy. Ještě větší škody nadělá harvestor, když je to obsluze jedno. Ale že by byl harvestor s vyvážečkou obecně šetrnější, to ani náhodou.
Ano, po mnoha letech může být svážnice vymletá i od koní. Ale vy jste daleko spíš viděl staletou úvozovou cestu, po které se shodou náhod zrovna tahalo dřevo.
Odpovědět
Ano, po mnoha letech může být svážnice vymletá i od koní. Ale vy jste daleko spíš viděl staletou úvozovou cestu, po které se shodou náhod zrovna tahalo dřevo.
Karel Zvářal
14.11.2024 13:54 Reaguje na PetrÚvozové cesty jsou cesty na úbočí (nikoliv tedy údolí), po které se po staletí tahaly klády z lesa na pilu. A to tu krajinu silně poznamenalo. Dnes jsou zapadané listím a působí celkem přirozeně.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 14:17 Reaguje na Karel ZvářalStaré cesty nesaloužily jen na svoz a tahání dřeva. Většina z nich byla prostě tehdejší cesty, na cestování a dopravu všeho, co tehdy bylo potřeba. Z kopce se jezdilo se zablokovanými koly (říkalo se tomu různě, třeba na čubu), tak bylo vymílání cest běžné. K tomu splach vodou a eroze...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2024 05:29 Reaguje na Karel ZvářalÚvozová cesta je cesta zařezaná do terénu. S tím kudy prochází to tedy nemá nic společného. Úvozová cesta může jit klidně i tím údolím. No a je to primárně cesta spojující dva body. S taháním dřeva to nemá zas až tak moc společného protože může být i čistě v polích. Je zařezaná, je úvozová.
Dřevo se tahalo po smycích, přibližovacích linkách. Odváželo třeba právě po těch uvozových cestách.
Odpovědět
Dřevo se tahalo po smycích, přibližovacích linkách. Odváželo třeba právě po těch uvozových cestách.
Karel Zvářal
17.11.2024 11:58 Reaguje na Jarek SchindlerNikdo nic?-) Tak dobře...
Pane vachmajstr, vy jste hlava!
Můžete mi vysvětlit tuto pasáž? 1):..." Úvoz (nářečně ouvoz[1]) nebo úvozová cesta je označení pro cestu, která se zařezává do terénu. Úvozové cesty obvykle bývají staré cesty a v dnešní době se v Evropě vyskytují už jen nesouvisle. Mohou být kolové, tedy dost široké, aby jimi projel vůz s nákladem, ale existují i tak úzké, kde by projel POUZE kůň či jiné tažné zvíře..."
2) Můžete mi vysvětlit, PROČ lidi potřebovali trefit v krajině ZROVNA tyto "zářezy", aby dřevo stáhli?-)
3) A když ho stáhli, jak ten mnohametrákový kmen naložili na vůz, kterým ho odvezli?
https://www.youtube.com/watch?v=pzbTYhOvbpA#utm_content=organic&utm_term=pane%20vachmajstr%2C%20vy%20jste%20hlava&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
Pane vachmajstr, vy jste hlava!
Můžete mi vysvětlit tuto pasáž? 1):..." Úvoz (nářečně ouvoz[1]) nebo úvozová cesta je označení pro cestu, která se zařezává do terénu. Úvozové cesty obvykle bývají staré cesty a v dnešní době se v Evropě vyskytují už jen nesouvisle. Mohou být kolové, tedy dost široké, aby jimi projel vůz s nákladem, ale existují i tak úzké, kde by projel POUZE kůň či jiné tažné zvíře..."
2) Můžete mi vysvětlit, PROČ lidi potřebovali trefit v krajině ZROVNA tyto "zářezy", aby dřevo stáhli?-)
3) A když ho stáhli, jak ten mnohametrákový kmen naložili na vůz, kterým ho odvezli?
https://www.youtube.com/watch?v=pzbTYhOvbpA#utm_content=organic&utm_term=pane%20vachmajstr%2C%20vy%20jste%20hlava&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
JS
Jarek Schindler
18.11.2024 22:04 Reaguje na Karel ZvářalPřeskočím ty vaše obvyklé lichotky a přejdu hned k věci. Nebyl jste to náhodou vy kdo napsal, že : " Úvozové cesty jsou cesty na úbočí (nikoliv tedy údolí), po které se po staletí tahaly klády z lesa na pilu. A to tu krajinu silně poznamenalo". Napsal jste to, nebo ne? No a pokud jste to napsal tak proč mi nyní tady vysvětlujete co je ouvoz. Byl jsem to snad naopak já co označil tu vaši "teorii" ohledně úvozových cest za nesmysl a napsal jsem, že úvozová cesta je každá cesta zářezaná do terénu.
Proč by měli lidé potřebu trefovat ty vaše zářezy aby něco stáhli? Dřevo se vždy přibližovalo tak aby ho šlo dostat nejjednodušejším proveditelným způsobem na odvozní cestu a z ní se potom odváželo.
No a vaše třetí otázka je opravdu unikát. Uplně jednoduše. Ještě v sedmdesátých letech u nás jezdily odvozní auta bez hydraulické ruky. Nakládalo se pomocí podvalků a navijáků. Ono pohybovat těžkými předměty nakonec zvládli již staří Egypťané.
Děkuji za odkaz, že máte místo hlavy kokosový ořech je zřejmé. Nemusíte na to ještě takto upozorňovat.
Odpovědět
Proč by měli lidé potřebu trefovat ty vaše zářezy aby něco stáhli? Dřevo se vždy přibližovalo tak aby ho šlo dostat nejjednodušejším proveditelným způsobem na odvozní cestu a z ní se potom odváželo.
No a vaše třetí otázka je opravdu unikát. Uplně jednoduše. Ještě v sedmdesátých letech u nás jezdily odvozní auta bez hydraulické ruky. Nakládalo se pomocí podvalků a navijáků. Ono pohybovat těžkými předměty nakonec zvládli již staří Egypťané.
Děkuji za odkaz, že máte místo hlavy kokosový ořech je zřejmé. Nemusíte na to ještě takto upozorňovat.
Karel Zvářal
14.11.2024 13:22 Reaguje na PetrA jestli znáte lepší/šetrnější, resp levnější, způsob těžby, jsem jedno ucho.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 13:46 Reaguje na Karel ZvářalAno, těžař a kůň jsou obecně nejšetrnější. Tomu se žádná současná technika ani nepříblíží. Se svou intenzitou práce ani nemůže. Snad až jednou budou, jak jste tu radostně popisovali, ty kráčející harvestory. Ovšem skutečně kráčející stroje, ne ty, kterým se tak dnes jen říká.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.11.2024 13:56 Reaguje na PetrKráčivý harvestor existuje a pracuje zejména na svazích. Na dnešní stroje nedám dopustit, vracet se k někdejšímu způsobu lze jen lokálně a v omezené míře. 90% probírek a těžby dnes dělají stroje.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 14:11 Reaguje na Karel ZvářalAno, mnoho věcí dnes dělají stroje. Vše ale musí mít nějakou hranici a míru. V přírodě to platí dvojnásob, tam každé sememenší poškození znamená rozsáhlou a dlouhotrvající katastrofu.
Odpovědět
JM
Ji Mi
14.11.2024 19:46 Reaguje na PetrNo a co vám pane Petře brání koupit si koně, naučit ho pracovat v lese, potom jít a nahradit tu hnusnou techniku? Když to uděláte vy a všichni zelení uřvanci z ekoteroorganizaci, bude konečně v lese koní dostatek, a věřte mi lesníci budou nadšení a radi vaše služby budou využívat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2024 21:51 Reaguje na Ji MiNa slabé probírky, těžbu ve svazích a roztroušenou nahodilou těžbu určitě. Pro výběrný způsob si každý raději vezme ten harvestor. Stejně tak v soustředěných těžbách. Co ten těžař s koněm bude dělat měsíc udělá harvestor za tři dny.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2024 21:45 Reaguje na PetrRozsáhlou katastrofou pro naší přírodu je hlavně působení ochranářských bezmozků spojené s jejich nekontrolovaným množením. Ano, harvestor je velice šetrná technologie hlavně pří výběrných způsobech těžby kdy dochází k minimálnímu poškození podrostu. Nic lepšího není ani pro těžbu nakupených polomů a podobně. Ty vaše argumenty musí být každému, kdo s tím přišel do styku hodně směšné.
Odpovědět
EB
Karel Zvářal
14.11.2024 17:56 Reaguje na Emil Bernardy1) Baví mě etologie zvířat i psychologie lidí
2) Zlu se má čelit, nikoliv mu ustupovat
3) Čtou i podobní fanatici, kteří blbům tleskají. Je to veřejný web, a každý ať si posoudí...
Odpovědět
2) Zlu se má čelit, nikoliv mu ustupovat
3) Čtou i podobní fanatici, kteří blbům tleskají. Je to veřejný web, a každý ať si posoudí...
EB
Emil Bernardy
15.11.2024 06:53 Reaguje na Karel ZvářalNojo.Já si myslím,že zde čelíte prázdnotě.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2024 07:49 Reaguje na Emil BernardyVždyť vo tom to je. Žádnou alternativu nenabízí, jen nekonečné žvanění "cobyse jakbyse".
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
15.11.2024 10:26 Reaguje na Karel ZvářalANo,tak to je.Ten chlapec v poledne není ani ve škole,ani v zaměstnání.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2024 05:05 Reaguje na PetrTak samozřejmě v tomto jediném máte pravdu. Není to odvoz. Od pařezu dřevo buď přibližujete nebo vyvážíte na OM ( odvozní místo). Teprve z toho odvozního místa to přiblížené či vyvezené dřevo odvážíte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.11.2024 21:43 Reaguje na Karel ZvářalPro normálního , ve věci se orientujícího člověka je přibližování přibližováním a odvoz odvozem. S těmi vašemi trolly už běžte někam. Pro vás je totiž trollem každý kdo nesdílí ty vaše mnohy pochybné moudra. No, doufám, že až jednou náhodou budete potřebovat nějakou operaci tak vás nebudou pitvat. Proč bazírovat na přesné formulaci.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2024 22:03 Reaguje na PetrTak v první řadě musíte porovnávat celou technologii. Tedy celý proces během kterého se dřevo dostane od pařezu na odvozní místo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2024 09:09 Reaguje na PetrHarvestor otvíral korunové patro pro podporu podrostu. A bez otevření nemohou mladé stromky vyrůst.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.11.2024 09:16 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž se podíváte kamkoliv po (vyspělém) světě, všude vidíte stopy/linky po práci harvestorů. Jen trolátka si stále vedou svou.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 09:23 Reaguje na Karel ZvářalA koleje v porostu a vyježděné linky po harvestoru, to má být nějaká výhoda, nebo znak moderní těžby? Nebo dokonce znak šetrné těžby?
Odpovědět
Karel Zvářal
14.11.2024 09:27 Reaguje na PetrGdyš les vydrží/"posílí" vědci adorované požáry, povodně, Kyrily..., tak práce harvestoru je vedle toho procházka růžovým sadem. Les tam vyroste rychleji a krásnější, než...
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2024 09:32 Reaguje na Karel ZvářalJe komické, že sám jste tu před pár dny psal, že nesnášíte názory, že dělat menší problém nevadí, když existují větší.
To vám to vydrželo dlouho.
Odpovědět
To vám to vydrželo dlouho.
MK
Majka Kletečková
14.11.2024 11:58 Reaguje na PetrVyjádřil jste to zde výstižně, s tím souhlasím.
Odpovědět
PH
Petr Hanák
17.11.2024 10:36 Reaguje na PetrAno, harvestor/traktor, ale i kůň zhutňuje půdu. Ale jaká je podle vás šetrnější technologie? Můžete nám ostatním spočítat, kolik by bylo potřeba v ČR koní a lidí, aby nahradili těžbu pomocí traktoru a harvestoru? Těžba je zhruba 15 milionu m3 ročně. Kalamity okolo 30 mil m3 ročně zatím řešit nemusíte. Děkuji předem!!!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.11.2024 14:53 Reaguje na Petr HanákNo ono jde spíše o to, že kůň i LKT, omlátí velké množství kmenů při smyku a taky poničí obnovu. Harvestor má docela malou stopu od kol a kmeny podává vzduchem.
Odpovědět
Pe
Petr
18.11.2024 11:08 Reaguje na Petr HanákNo tak máme super harvestory, které prý nic neničí a jsou strašně skvělé. Neměly by tedy lesy být mnohem zdravější a lepší , než bývaly před harvestory? A jsou? Moc ne, viďte.
Nevím proč bychom museli trvat na stále stejných objemech těžby. Těžba by se měla výrazně snižovat - z důvodu nutnosti zvyšovat lesnatost jako asi jedinou funkční a dostupnou možnost ovlivnit změnu klimatu i krajiny. Intenzifikace lesního hospodaření má na krajnu, půdu a vodní režim úplně stejné dopady, jako v zěmědělství - vyrábí mrtvou krajinu.
Odpovědět
Nevím proč bychom museli trvat na stále stejných objemech těžby. Těžba by se měla výrazně snižovat - z důvodu nutnosti zvyšovat lesnatost jako asi jedinou funkční a dostupnou možnost ovlivnit změnu klimatu i krajiny. Intenzifikace lesního hospodaření má na krajnu, půdu a vodní režim úplně stejné dopady, jako v zěmědělství - vyrábí mrtvou krajinu.
Pe
Petr
18.11.2024 11:18 Reaguje na PetrA řešení je prosté.
Snížit objem těžeb v současných lesích. Klidně na polovinu. Sníží se poškození lesů, příroda si oddechne a krajina zajásá. Bohužel nepřijatelné.
Zalesňovat nevyužitelné, nevyužívané, nebo zcela zbytečně dotované a mulčované pozemky a změnit je na produkci dřevní hmoty pro půmyslové využití. Tím se nahradí propad těžby v lesích a vznikne prostor pro onu intenzifikaci výroby. Harvestory jsou přímo ideální technologií pro dřevní plantáže. Krajině i klimatu to velmi prospěje a společnost lačná po dřevní hmotě a ziscích bude mít co chce. Bohužel i toto je nepřijatelné.
Odpovědět
Snížit objem těžeb v současných lesích. Klidně na polovinu. Sníží se poškození lesů, příroda si oddechne a krajina zajásá. Bohužel nepřijatelné.
Zalesňovat nevyužitelné, nevyužívané, nebo zcela zbytečně dotované a mulčované pozemky a změnit je na produkci dřevní hmoty pro půmyslové využití. Tím se nahradí propad těžby v lesích a vznikne prostor pro onu intenzifikaci výroby. Harvestory jsou přímo ideální technologií pro dřevní plantáže. Krajině i klimatu to velmi prospěje a společnost lačná po dřevní hmotě a ziscích bude mít co chce. Bohužel i toto je nepřijatelné.
HH
Honza Honza
18.11.2024 12:27 Reaguje na Petrsnížit objem těžeb (na polovinu, to asi ne) ale jinak to jistě přijde: přijde ochrana starých stromů, přibydou zamokřené oblasti, určitá část lesa bude hospodářsky nevyužitelná.
Zalesňovat pro zemědělství nevyužitelné plochy: jistě to přijde, kdo zde bude pást, kdo se pro to obětuje? Jediná smyslplná budoucnost je zalesnění.
Podle mě vše neodvratitelná budoucnost, nebyl bych takový pesimista.
Odpovědět
Zalesňovat pro zemědělství nevyužitelné plochy: jistě to přijde, kdo zde bude pást, kdo se pro to obětuje? Jediná smyslplná budoucnost je zalesnění.
Podle mě vše neodvratitelná budoucnost, nebyl bych takový pesimista.
Pe
Petr
18.11.2024 12:54 Reaguje na Honza HonzaJsem pesimista. Sám vidíte, jaký je k takovým věcem všeobecný postoj. Něco se určitě povede, ale moc dlouho to trvá.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.11.2024 22:16 Reaguje na PetrNo doufám že naopak zvítězí zdravý rozum a ty zasazovače všeho možného i nemožného nakonec někdo s rozběhem nakopne.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.11.2024 22:12 Reaguje na PetrTěžba a to ui ta obnovní nemá s lesnatostí nic společného. Ten les se snad neztratí. Jen se zmladí. No a ještě na začátku minulého století se naráz těžily celé stráně či kopce. Holiny byly běžně v desítkách hektarů. No a nyní ty tehdejší holiny chcete chránit.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
14.11.2024 13:26V diskusi pod článkem Tomáš Vršky jsem autora chválil. Zato pan Lukáš Hrábek nepřekvapil. Snůška blábolení o tom "že lidi chtějí to a odmítají ono..." mi připomíná dobu kdy "lid rozhodl". Lidi mimo jiné taky vědí, že lepší je být zdravý a bohatý než chudý a nemocný. Pokud někdo bez zodpovědnosti vykřikuje "jak by se mělo..." a odmítá uvažovat celostně, vidět náklady navrhovaných opatření a jejich důsledky tak se to lehce a jaksi emotivně křičí o "tisíc let starých lesích padajících v Krušnohoří k zemi". Jediné na čem se asi s autory obou článků shodnu je potřeba rozumnějšího a pestřejšího lesnického hospodaření, respektujícího přírodní podmínky, zejména s ohledem na proměnu klimatu i socioekonomické změny. Můžeme se bavit i o vytvoření nových rezervací na státní půdě a v místech, kde to dává smysl, zejména pokud se stát k podobným aktivitám zavázal. Ovšem ještě dále omezovat regulacemi vlastníky v nakládání s jejich majetkem v českých už tak brutálně přeregulovaných poměrech je požadavek absurdní. Už teď není náš stát ani schopen všechny uvalené regulace účinně kontrolovat. Současné zákazy a nařízení lesního zákona i navazujících vyhlášek jsou absurdně detailní a obtížně kontrolovatelné. I proto je připravovaná novela v některých oblastech rozvolňuje. Vyhlašování plošného zákazu kácení lesů starších než 120let je návrh absurdně hloupý a ve výsledku poškozující samu existenci cenných (zejména dubových) starších porostů v hospodářských lesích.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.11.2024 17:27 Reaguje na Dalibor MotlOno je to stále o tomtéž! Ti co nic nevlastní, ti co je neživí práce v lese, ti co nemají za stav lesa zodpovědnost a povinnost zajistit jeho funkce pro přírodu a společnost radí a mají touhu
to řídit. Je třeba rázně rozhodnout, že knížecí rady ať dávají
sami sobě a starají se o svoji pažitku v květináči. Společnost
se musí rozhodnout, komu dá rozhodovací pravomoci a zda to budou
ti, co to vykonávají celá staletí a nebo samozvaní aktivisté.
Kamarádovi z Beskyd aktivisté radili, jakým porostem má nahradit
vytěžený les. Doběhl je žádostí o pomoc při výsadbě, vybudování
oplocenky a o péči o les i v budoucnu. Koukli se po sobě a šli
radit jiným a jinam. Žvanilů jsou dnes plné VŠ, neziskovky,
AOPK a odbory ŽP úřadů všech stupňů. Nechápu, jak to fungovalo
bez nich v minulosti, kdy slovo ekolog bylo neznámým pojmem
a přesto tu po těch předchozích generacích zůstaly nádherné
zdravé lesy, které stačili ekologisté zlikvidovat za generaci
svými zcestnými nápady. Já vždy takové rádce žádám, aby mi
ukázali co vybudovali, zasadili, vypěstovali a zda je to
taky uživí bez dotací. To se ale dočkám mlčení a nebo pouze
poukázáním na chyby jiných. Tu je taky pár takových rádců
radících mít k deseti ovcím dva Kavkazany, nebo zasadit na
úrodné půdě les, který nás zachrání před klimatickou změnou
a produkci z toho pole nahradíme dovozem z vyklučených
pralesů. No a pak tu je ještě vulgární ideolog hledající
vnitřní nepřátele škodící "úspěchům" současné společnosti.
Prostě kdo nejde s námi, jde proti nám, když není ekologem
podle gusta DUHY, Dětí Země a jiných spolků a navíc má i
pádné argumenty vyvracející ty jejich bludy.
Odpovědět
to řídit. Je třeba rázně rozhodnout, že knížecí rady ať dávají
sami sobě a starají se o svoji pažitku v květináči. Společnost
se musí rozhodnout, komu dá rozhodovací pravomoci a zda to budou
ti, co to vykonávají celá staletí a nebo samozvaní aktivisté.
Kamarádovi z Beskyd aktivisté radili, jakým porostem má nahradit
vytěžený les. Doběhl je žádostí o pomoc při výsadbě, vybudování
oplocenky a o péči o les i v budoucnu. Koukli se po sobě a šli
radit jiným a jinam. Žvanilů jsou dnes plné VŠ, neziskovky,
AOPK a odbory ŽP úřadů všech stupňů. Nechápu, jak to fungovalo
bez nich v minulosti, kdy slovo ekolog bylo neznámým pojmem
a přesto tu po těch předchozích generacích zůstaly nádherné
zdravé lesy, které stačili ekologisté zlikvidovat za generaci
svými zcestnými nápady. Já vždy takové rádce žádám, aby mi
ukázali co vybudovali, zasadili, vypěstovali a zda je to
taky uživí bez dotací. To se ale dočkám mlčení a nebo pouze
poukázáním na chyby jiných. Tu je taky pár takových rádců
radících mít k deseti ovcím dva Kavkazany, nebo zasadit na
úrodné půdě les, který nás zachrání před klimatickou změnou
a produkci z toho pole nahradíme dovozem z vyklučených
pralesů. No a pak tu je ještě vulgární ideolog hledající
vnitřní nepřátele škodící "úspěchům" současné společnosti.
Prostě kdo nejde s námi, jde proti nám, když není ekologem
podle gusta DUHY, Dětí Země a jiných spolků a navíc má i
pádné argumenty vyvracející ty jejich bludy.
ms
JM
JO
Jarka O.
17.11.2024 14:33Tak GP hrdinně protestoval před pražskou ikeou kvůli těžbě dřeva v Rumunsku? Tam nebyla problémem težba podle smlouvy, ale že rakouská firma vytěžila celou stráň a nechala vysychající holinu, na znovu zalesnění se vykašlali. Stejně tak nerozumím, proč se nesmí kácet zralé stromy v normální hospodářské bukové monokultuře.
Odpovědět
