Lukáš Hrábek: Lidé odmítají kácení starých lesů, Lesy ČR je štvou
-
1) od svého samého počátku vzešla od lidí, byla tvořena s lidmi a pro lidi a lidé a jejich zájmy byli vždy v samém srdci té kampaně. V této kampani nejsme generálem bez vojska, jak to trefně nazývá expert na výzkumy veřejného mínění v oblasti životního prostředí Jan Krajhanzl, o jehož článek z roku 2014 Vrška svou argumentaci opírá. V této kampani naopak máme podporu velkého množství lidí.
-
2) odhalila hned několik případů porušování zákona - konkrétně vysazování nepůvodních dřevin a kácení bez povolení v Evropsky významné lokalitě - v jednom případě dokonce ilegálně kácely Lesy ČR. Všem třem našim podnětům dala Česká inspekce životního prostředí za pravdu, což je 100% úspěšnost.
-
3) má konkrétní pozitivní výsledky - pomohla ukončit plány na masivní kácení v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří a ve Ždánickém lese a pomohla nastartovat debatu o potřebě chránit staré lesní porosty bohaté na biodiverzitu v rámci nově vyhlašovaných chráněných území.
-
● Podařilo se dotlačit soukromého vlastníka k podepsání smlouvy o dočasné ochraně vzácných lesů u Horního Jiřetína v blízkosti Národní přírodní rezervace Jezerka. Vědci tu později objevili nejstarší buk v Česku, který má přes 470 let.
-
● Díky účasti ve více než 40 správních řízeních se nám podařilo snížit počet stromů ve starých porostech, které mají být v Krušných horách pokáceny, řádově o tisíce. Ústecký kraj následně vydal zákazy kácení lesů starších 120 let, které polovina vlastníků akceptovala a neodvolala se proti nim.
-
● V současné době vzniká CHKO Krušné hory, kde mají I. a II. zóny překrýt místní vzácné staré lesy. Lesy ČR navíc oznámily, že chtějí vyhlásit 1250 hektarů bezzásahového území v EVL Východní Krušnohoří, a to především v porostech starších 120 let.
-
● Podepsalo se memorandum o udržitelném hospodaření ve Ždánickém lese, kde mají vzniknout i nová chráněná území na zhruba 10 % rozlohy, z toho bude přibližně třetina v bezzásahovém režimu. Na veškeré ostatní ploše (tedy na 90 % území) se připravuje zcela nový způsob hospodaření, který se skládá ze čtyř různorodých progresivních modelů přírodě blízkého lesního hospodaření..
-
● Na Ministerstvu životního prostředí vzniká plán na ochranu 10 % území Česka, kde by měly být staré lesy prioritně zastoupeny - v pracovní skupině jsou vědci zabývající se ekologií lesa i Lesy ČR.
Sledujeme vědecké práce o ekologii lesa
My samozřejmě opíráme svoji kampaň i o vědecká zjištění z oboru ekologie lesa. Je vědecky prokázáno, že čím je les starší - tedy čím déle je ponechán přírodě a jejím procesům postupného odumírání stromů a přirozené obnovy, tím více se v něm rozvíjí také biodiverzita - to zmiňuje i pan Vrška a nejsme tedy v tomto v rozporu.Přírodě ovšem necháváme jen velmi malou část lesů - porostů starších 120 let je u nás okolo 9 % z celkové rozlohy všech lesů. Porostů starších 150 let je naprosté minimum - takhle starých bučin máme podle lesnických map maximálně 8000 hektarů a navíc se v nich i dnes kácí. Je to i kvůli tomu, že myšlení řady majitelů lesů a lidí ve vedení Lesů ČR je bohužel stále zabetonované v minulém (možná dokonce v předminulém) století, takže si neumějí představit nic moc jiného než vykácení lesa, který dosáhl vyššího věku (říkají mu přestárlý les) a následnou obnovu řízenou člověkem. Proto má smysl se podívat i na lesy starší 120 let a přestat s jejich plošným kácením. V řadě porostů nad 120 let se totiž skrývají už dnes biologicky velmi cenná území, nebo mají vysoký potenciál se takovými území v blízké budoucnosti stát. Navíc takhle staré lesy v sobě vážou velké množství uhlíku, a pomáhají nám tak zmírňovat klimatickou krizi.
Co přesně chceme
Konec kácení v lesích starších 120 let je samozřejmě zjednodušení našich požadavků, které je uchopitelné pro laickou veřejnost lidi a které má vyvolat diskuzi o problematice. A co tedy přesně chceme?-
● Ukončit současné rozsáhlé a plošné kácení v lesích starších nad 120 let, a to především ve státních lesích.
-
● Identifikovat v těchto lesích biologicky cenné porosty a ty chránit v souladu s plánem na 10 % striktně chráněného území, k čemuž se Česko zavázalo.
-
● Změnit způsob hospodaření ve zbytku lesů starších 120 let směrem k nepasečnému, s ponecháním části stromů významných pro biodiverzitu lesních organismů na dožití a k úplnému rozpadu, což současně podpoří další
Naše požadavky na ochranu starých lesů vychází z vědeckých poznatků, mezinárodních úmluv a evropských nařízení, k nimž se Česko zavázalo, a s přáním velké části veřejnosti. Náš požadavek na omezení kácení v lesích starších 120 let směřuje primárně na státní lesy, z nichž největší část - 1 200 000 hektarů - spravují Lesy ČR. Ty by měly v lesích, které patří nám všem, upřednostňovat hlavně mimoprodukční funkce lesa a nedělat z nich - jak stojí v programovém prohlášení současné vlády - ”továrny na dřevo”. Bohužel Lesy ČR intenzivně hospodaří a chtějí i nadále kácet všude možně, některé národní přírodní rezervace s nejpřísnější ochranou nevyjímaje. Pokud na ně někdo netlačí, je pro ně nepředstavitelné vyčlenit další porosty přírodě. Ochrana přírody, podpora přírodních procesů a biodiverzity je přitom v našem společném zájmu více než vykácení starých, z dřevařského pohledu nekvalitních stromů a jejich rozemletí na papír nebo spálení v kamnech.
Je nám vytýkáno, že chceme chránit nehodnotné lesy či že chceme zničit dřevozpracující průmysl. Ani jedno z toho samozřejmě nechceme. Souhlasíme s tím, že potřeba ochrany každého porostu má být prověřena, což se před vyhlášením chráněného území vždy děje. A se zástupci dřevozpracujícího průmyslu jsme se samozřejmě stýkali a s našimi požadavky na omezení kácení ve starých porostech žádný velký problém neměli. Apokalypsa českého dřevařského průmyslu, kterou Vrška popisuje, je tedy dost přehnaná a spíše úsměvná. Naopak někteří zástupci dřevařského průmyslu by uvítali, aby se problematika starých lesů co nejvíce vyjasnila a nastavila se v oblasti striktní ochrany přírody konkrétnější pravidla. Mimochodem nedostatek kapacit na zpracování dřeva z listnatých lesů v Česku, o kterém píše i Vrška, hodnotili někteří z nich jako problém, protože si uvědomují, že se současnými změnami v hospodaření v českých lesích bude listnatých porostů přibývat.
Kácení starých lesů je problém
Kácení starých porostů stále probíhá, a to i ve státním vlastnictví. Těženy jsou i porosty starší 150 nebo 200 let. Příkladem jsou určitě Krušné hory, kde Lesy ČR chtějí vytěžit minimálně 15 000 stromů starších 120 let, přestože se jedná o Evropsky významnou lokalitu a připravuje se zde vyhlášení CHKO. Mnoho z těchto lesů je starších 150 nebo 170 let. Porost, který Lesy ČR vykácely bez povolení a nelegálně, jak potvrdila Česká inspekce životního prostředí i Ministerstvo životního prostředí, byl starší 250 let. Analýza Agentury ochrany přírody a krajiny navíc ukázala, že pokud by zde vlastníci - a to hlavně Lesy ČR - hospodařili podle současných lesních hospodářských plánů, zmizely by do konce desetiletí všechny porosty starší 161 let, kvůli kterým byla Evropsky významná lokalita vyhlašována.Lesy ČR ale kácí staré porosty také v CHKO Brdy, CHKO Jeseníky, v Jizerských horách a samozřejmě do nedávna kácely ve Ždánickém lese a EVL Chřiby tak nešetrným způsobem, že to kritizovali nejen místní lidé, ale i odborná veřejnost a vědci.
Zvedli jsme požadavek na ochranu starých lesů plných biodiverzity a vázající uhlík, protože jsme se nemohli dívat na to, jak jsou tyto porosty káceny a nevratně ničeny. Proto jsme svou kampaň nazvali prostě a jednoduše - Nekácejte. To masivní kácení, kterého jsou lidé svědky, je to, co je nejvíce trápí, protože jejich lesy jsou pro ně důležité, potřebují je a spojují si s nimi krásné vzpomínky. A to víme, protože - jak ostatně píše Krajhanzl - věnujeme čím dál více pozornosti sociologicko-psychologickému porozumění veřejnosti a před zahájením “horké” části kampaně jsme si od lidí žijících v blízkosti starých lesů vyžádali zpětnou vazbu.
I proto byla naše kampaň u lidí tak úspěšná - petici za záchranu starých lesů podepsalo přes 40 tisíc lidí. Stovky lidí nám psali o kácení starých lesů, které sami zažili ve svém okolí a se kterým nesouhlasí, posílali fotografie, informace, GPS souřadnice. Komunikujeme s lidmi pořád a jejich přáním je zastavit současné plošné kácení a ochránit přírodu. Naopak z toho, že s nimi Lesy ČR nekomunikují a ignorují jejich přání, jsou lidé vesměs naštvaní. To, že se naše kampaň nelíbí Lesům ČR a dalším majitelům lesů, kteří mají máslo na hlavě, je proto celkem pochopitelné.
Řekni, kde ty lesy jsou
V současné době probíhá proces, který se bytostně dotýká i vzácných starých lesů bohatých na biodiverzitu. Všechny státy světa se v Montrealu rozhodly, že aby zastavily celosvětovou krizi biodiverzity, budou do roku 2030 chránit 30 % rozlohy planety, a třetinu z toho přísně. K tomuto cíli se přidala i Česká republika. A my chceme, aby staré lesy bohaté na biodiverzitu byly jedním z ekosystémů, který bude do nových, přísně chráněných území zařazován prioritně. S ochranou starých lesů přitom počítají i platné evropské strategie. A dává smysl, že předtím, než tyto lesy získají ochranu, kterou si zaslouží, by bylo dobré v nich zbytečně nekácet, aby nedošlo k jejich nevratnému poškození či úplnému zničení. To mimochodem neříkáme jen my - píše to třeba i Ústecký kraj v odůvodnění, proč Lesům ČR v Krušných horách, kde má vzniknout CHKO, zakázal kácet v porostech starších 120 let.Jenže je tu jeden problém. Česká republika se dosud systematicky ochraně starých lesů bohatých na biodiverzitu nevěnovala dostatečně. Vznikla sice databáze přirozených lesů, ale ukazuje se, že řada cenných porostů - včetně zmíněné EVL Východní Krušnohoří či Ždánického lesa - v ní vůbec nejsou. Dnes teprve vzniká mapa starých lesů, které jsou z hlediska biodiverzity cenné a zatím nemají dostatečnou ochranu. Vědci z České zemědělské univerzity se přitom ve své práci zaměřují na porosty starší 130 let. Zatím je ještě brzy na definitivní závěry, ale znovu zopakuji, že je velmi žádoucí v těchto lesích nyní nekácet, alespoň do doby, než budou plně zmapovány.
Staré lesy se pálí v kamnech a drtí na papír
Má poslední poznámka se týká Ždánického lesa. V něm se dlouhodobě hospodaří a to hospodaření v minulosti nebylo nijak zvlášť nešetrné. Ovšem v letech 2020 až 2023 zde proběhly rozsáhlé těžby, pří nichž postupně vznikaly velké a na sebe navazující paseky. Tahle těžba vedla k paradoxní situaci, že jsou ve Ždánickém lese místa, kde se postavíte a vidíte na kilometry daleko.Vzhledem k tomu, že zástupci Lesů ČR tvrdili místním, že je kácení nutné, protože ho potřebují téměř výhradně české firmy na výrobu nábytku, místní lidé nás poprosili, jestli bychom mohli zjistit, jestli jeto pravda. Měli jsme s trackováním dřeva zkušenost, protože jsme již dříve odsledovali ilegálně vytěžené dřevo z Krušných hor na pilu v Chomutově a upozornili na to úřady. Ty mají totiž podle současné legislativy zabránit uvádění ilegálně vytěženého dřeva na trh.
GPS trackery umístěné ve Ždánickém lese ukázaly, že jen zásilka s čerstvě vytěženým dřevem skončila v lokální dýhárně Dyas v Uherském Ostrohu a použila se tedy způsobem, jakým by se tak cenná obnovitelná surovina jako dřevo měla primárně využívat. Klády, které zůstávaly po vytěžení na místě dlouhé měsíce, v jednom případě skončily jako palivové dříví ve štěpkárně v Hodoníně a v dalších třech zásilkách odjely postupně do papírny ve slovenském Ružomberku, kterou provozuje firma Mondi, evropská jednička ve výrobě jednorázových papírových sáčků a kartonových obalů. To nám samozřejmě nepřijde jako dobrý způsob, jak využívat dřevo ze starých, biologicky cenných lesů. A je dobré podotknout, že velký úklid lesa od trouchnivějících klád na skládkách ve Ždánickém lese proběhl až před podzimní návštěvou ministrů.
Dalším způsobem - díky dokumentaci používané v železniční dopravě - jsme pak zjistili, že vlaky se dřevem ze Ždánického lesa jezdí do rakouského Lenzingu, kde se z nich vyrábí viskóza pro textilní průmysl.
Ovšem zjistili jsme ještě jednu věc, kterou jsme nikdy nepublikovali - totiž že dřevo ze Ždánického lesa jezdí kromě Slovenska a Rakouska i do Německa. Tam jsme ovšem byli schopní dosledovat zásilku jen na hraniční přechod, proto jsme tuto informaci dosud nevyužili. Pokud je to ale tak, jak Vrška píše, že všichni (tedy kromě nás, místních lidí či médií) dobře vědí, kam se dřevo ze Ždánického lesa vozí a co se tam s ním dělá, třeba nám teď někdo řekne, kde přesně v Německu končí dřevo ze Ždánického lesa a na co se tam používá. Velmi by nás to zajímalo.
Je také důležité říci, že byť jsme byli jednou z prvních poboček Greenpeace, která se na trackování dřeva vytěženého ze starých lesů zaměřila, podobné aktivity probíhaly na různých místech Evropy. Naše kampaň totiž vždy byla součástí celoevropské kampaně za záchranu starých lesů. Polští kolegové zjistili, že papírna Mondi v Ružomberku, která v minulosti narostla do obřích rozměrů a nyní se má ještě rozšiřovat, vysává dřevo nejen ze Slovenska a ze Ždánického lesa, ale i z polských starých lesů. Rumunští kolegové a kolegyně zjistili, že dřevo z cenných starých lesů v Karpatech dostává certifikát FSC a končí u firem dodávajících nábytek pro firmu Ikea. V Německu vyšetřování zjistilo, že dřevo ze starých lesů je spalováno v elektrárnách. Ve Švédsku rozsáhlé vyšetřování ukázalo, že místní vzácné lesy končí jako surovina pro výrobu kartonů pro e-commerce. Naše zjištění o kácení starých lesů v Česku proto zveřejnila v angličtině i organizace Greenpeace International v rámci série reportů Nature Crime Files.
Ničíme přírodu s odpovědností
Třešničkou na dortu je, že my sice nemáme problém s používáním dřeva v dýhárně Dyas, místopředseda představenstva této firmy Jan Václavík má ale problém s námi a s ochranou přírody obecně. A vzhledem k tomu, že je také šéfem Lesnicko-dřevařské komory, spustil kampaň proti ochraně přírody s názvem Hospodaříme s odpovědností, v rámci níž těsně před podpisem memoranda o ochraně a hospodaření ve Ždánickém lese mimo jiné uspořádal několik debat v místních obcích. Sice na nich přesvědčoval jen pár přesvědčených, ale zazněly na nich takové nesmysly, že se proti této kampani vymezili vědci a označili ji za dezinformační.Lesy ČR ovšem tuto kontroverzní kampaň podpořily a platily z veřejných peněz. A zatímco si před ministry Petrem Hladíkem a Markem Výborným sypal ředitel Lesů ČR popel na hlavu za nešetrné a kritizované kácení a Lesy ČR se teprve domlouvaly na nových, odpovědných způsobech hospodaření ve Ždánickém lese s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny, v tu samou chvíli slavnostně přijeli představitelé kampaně do regionu a říkali, že Lesy ČR hospodaří s odpovědností a velmi drsně se vymezovali proti právě připravovanému memorandu o šetrném hospodaření a vyšší ochraně Ždánického lesa. Memorandu, jehož dodržování má shodou okolností Vrškův Školní lesní podnik Křtiny hlídat.
Bylo by skvělé, kdyby pan Vrška vedle kritiky naší kampaně dal nějaký upřímný veřejný feedback i na kampaň Hospodaříme s odpovědností, jak Lesům ČR, tak především panu Václavíkovi, protože jemu se - jak jsme zjistili - nic ošklivého neříká. Kromě Lesnicko-dřevařské komory má totiž pod palcem i veškerá oborová lesnická a myslivecká média, a tak kolem něj všichni raději našlapují na špičkách.
Přečtěte si také |
Tomáš Vrška: Zelená policie vyšetřuje a zasahuje!P.S.: Ještě jedna věc - žádný současný management Greenpeace, o kterém píše Vrška, neexistuje. V Česku fungujeme na principech tealové organizace a nehierarchicky na základě týmů, které se specializují a věnují se do hloubky různým oblastem či kampaním. I to je jedna z věcí, která se změnila od publikování vzpomínaného článku Jana Krajhanzla reflektujícího situaci v roce 2014. Ale za zpětnou vazbu Vrškovi samozřejmě děkujeme, je to jeden z principů dobrého fungování v tealu.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (109)
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 07:32 Reaguje na smějící se bestieTo, co ničí je paměť krajiny.
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 07:42 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
12.11.2024 09:49 Reaguje na smějící se bestieMichal Ukropec
12.11.2024 19:14 Reaguje na smějící se bestieKarel Zvářal
13.11.2024 09:12 Reaguje na Michal UkropecVladimir Mertan
12.11.2024 07:12Vladimir Mertan
12.11.2024 07:16Jaroslav Řezáč
12.11.2024 07:35 Reaguje na Vladimir MertanJaroslav Řezáč
12.11.2024 07:38 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
12.11.2024 07:46 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
12.11.2024 08:00 Reaguje na Vladimir MertanSmrt je v lese přirozeností, na to by si měli lidi zvyknout i ve svých životech.
To ale koreluje s vidinou hospodářského plundrování až paranoického "uklízení" lesa.
Vladimir Mertan
12.11.2024 08:21 Reaguje na Jaroslav ŘezáčUrčite by sa mal zmeniť prístup ochranárov z nenávistno pohŕdavého postoja na prístup chápajúci súvislosti. Ak takýto dutý strom nájdem a vyznačím, tak ho lesáci ponechajú, ale nemôžem čakať že sami od seba budú stromy skúmať či náhodou nie sú duté a sami ich ponechajú stáť aby tam mohli hniezdiť sovy. Za ponechanie stromu je potrebné následne vyplatiť kompenzáciu, nakoľko v budúcom lese takýto strom predstavuje predsa len stratu a prekážku v ďaľšom hospodárení.
Pekné, že chceme byť pozitívni tak znížme tlak na lesákov, oni musia makať produkovať zisk a ešte zanechat budúcim generáciam lesy ktoré sa budú dať za 100 rokov ťažiť.
Jaroslav Řezáč
12.11.2024 09:00 Reaguje na Vladimir MertanKompenzace je je ten, kdo nevidí přínosy. Chcete dostávat kompenzace na to, že budete mít biologicky bohatý les?
Stabilizační porost je nutnost, to není nikoho přání.
Plundorvání to je, se běžte podívat do těch lesů, dřeva na zetlení tam je kolik?
Tedy jestli nepíšete z Ružomberoku.
Vladimir Mertan
12.11.2024 14:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMôžem len potvrdiť, že lesy okolo Trenčína sú vo veľmi slušnom stave práve vďaka usilovnej a zodpovednej práci lesníkov. Buk sa nádherne obnovuje zmladením a porasty sú postupne brané do ťažby a tie zmladené zase dorastajú. Najväčší problém je s tým jaseňom, to je čistá katastrofa. Pevne verím, že sa samovýberom vyselektujú nejaké odolnejšie odrody a že jasene budú rásť aj v budúcich porastoch.
Inak sám vidím, že tam kde som v mladosti plakal nad vyrúbanými stromami dnes rastie 30 ročný les a žiadna katastrofa sa vlastne nestala. Les je potrebné rozumne využívať, je to naozaj obnoviteľný zdroj biomasy a je nerozumné aby drevo hromadne hnilo v lese keď z neho vieme vyrobiť rôzne výrobky, papier alebo ho hoci využijeme na kúrenie. Veď aj hnitie dreva je len pomalá oxidácia pri ktorej sa vracia do ovzdušia ten zlý kysličník.
Vladimir Mertan
12.11.2024 14:25 Reaguje na Peter SládekEšte sa pridá Hylesinus varius, ale hlavný dôvod zániku jaseňa je huba.
Peter Sládek
12.11.2024 14:39 Reaguje na Vladimir MertanKarel Zvářal
12.11.2024 19:22 Reaguje na Peter Sládekvaber
12.11.2024 08:12Jarek Schindler
12.11.2024 15:08 Reaguje na vabervaber
13.11.2024 08:39 Reaguje na Jarek Schindlervaber
13.11.2024 08:59 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
13.11.2024 10:20 Reaguje na vabervaber
13.11.2024 17:12 Reaguje na Jarek SchindlerSlavomil Vinkler
12.11.2024 08:51Materiální: Potrava, materiály, léčivé a biochemické zdroje, energie,
Nemateriální: Učení a inspirace, zážitky, kulturní dědictví
Regulační: udržování habitatů, kvalita ovzduší, stabilita klimatu, vodní hospodaření, ochrana půdy, omezování organismů škodlivých
Lesy byly vždy ovlivňovány. Zejména klimatem, ale nejen jím:
Pominu-li nyní plošné pohromy a disturbance.
V době poledové byly ředěny, omezovány a zmlazovány pastvou divoké zvěře,
Později lidskou exploatací zejména pastvou a toulavou těžbou . Koncem středověku byly lesy mimo královské a šlechtické obory přetěženy. Došlo k energetické krizi.
A proto nastoupily Tereziánské reformy a lesnická péče, která uvedla lesy do nám známého a pozitivně přijímaného stavu.
Lesy, až na výjimky, nebyly nikdy v minulosti bezzásahové! Bezzásah, nebo nízká péče dovedly současné jehličnaté lesy k plošnému zničení broukem. Že je péče účinná se může každý přesvědčit. Například na sežrané Vysočině ční Kinského lesy chráněné péčí lesníků.
I bukové lesy mají své biotické ničitele. Husté bezzásahové přestárlé lesy jsou k biotickým i abiotickým pohromám daleko citlivější, než lesy obhospodařované.
Samozřejmě mají význam i plochy bezzásahové, ale jen jako několik procent celkové rozlohy. I takový tesařík alpský se lépe udržuje , pokud je pro něho vhodně les obhospodařován než v bezzásahu.
Komu se líbí a upřednostňuje kůrovcové holiny? A jak ukazuje Šumava vyroste v nejlepším případě opět stejnověký smrkový porost (ale za 150 let).
Komu se líbí 12 km2 požářiště? A vyroste kdoví co, ale určitě to bude nový les z pyrofitů (ale tak za 100 let).
A staré bukové porosty určitě nebudou chovat jinak. Slibovat postupnou výměnu stromů v nádherném lese je poněkud mimo mísu.
Karel Zvářal
12.11.2024 08:57Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Je třeba vzít do hrsti, je-li co, a dát si studenou sprchu. Nic proti tomu, mít v lese ostrůvek klidu, kde lidé mohou mohutné stromy objímat a radovat se ze života. Ale kecat nejzelenějšímu řemeslu do řemesla - na to bych si netrouf. To už musí být hodně velká odvaha uzurpovat si celý les. Sorry jako...
Jiří Wenzl
12.11.2024 09:45pavel peregrin
12.11.2024 11:38 Reaguje na Jiří WenzlJiří Wenzl
12.11.2024 17:08 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.11.2024 17:26 Reaguje na Jiří WenzlJiří Wenzl
12.11.2024 18:52 Reaguje na pavel peregrinhttps://www.facebook.com/groups/1239072616865248/permalink/1255114301927746/
Jiří Wenzl
12.11.2024 18:55 Reaguje na pavel peregrin( kliknout na " více", pak na " f")
Honza Honza
12.11.2024 10:14Jsou to věci jdoucí proti sobě, je nutný nějaký průnik množin, jak psal p. Zvářal, nějaký kompromis.
Zároveň je i nutná svoboda k vyjadřování a k ev. omezení protistrany, svoboda k volnému podnikání = liberalizmus.
Když budeme násilně potlačovat jednu nebo druhou věc, vždy si uškodíme.
Já bych dal větší váhu těm, kteří se o lesy skutečně starají, než o těm, kteří do toho mluví. I když z podstaty věci jsem spíše na straně přírodovědců - jde o trend k záchraně přírody.
Podobně by to mělo být i v NP- největší část přírody by měla být pod kontrolou člověka a měl by z ní být i hosp. zisk. Jen velmi malá část by měla být úplně bezzásahová.
Slavomil Vinkler
12.11.2024 10:33Jaroslav Řezáč
12.11.2024 13:42 Reaguje na Slavomil VinklerKaždé hory mají svoje území, které je více mimo trasy.
Bezzásahovost není sprosté slovo, lesů je celkem dost a je možné je vyčleňovat pro přírodní procesy.
Nepasečné hospodaření a nastartování malého vodního režimu v té poušti dnešních dnů bylo vhodné.
Jakub Brenn
12.11.2024 10:34Karel Zvářal
12.11.2024 10:43 Reaguje na Jakub BrennDAG
12.11.2024 11:48 Reaguje na Jakub BrennJestli zakážou ještě topení dřevem, tak se splní vlhký sen ochranářů. Les bude v budoucnu ekonomicky bezcenný. Pak už jen zakázat lidem do nich chodit a nechat vše vlkům a bude to ekospolků ráj.
Jarek Schindler
12.11.2024 13:10 Reaguje na DAGRadek Čuda
13.11.2024 12:02 Reaguje na Jarek SchindlerTakže v tomto případě už znárodněno dávno bylo.
To jen čistě technická, nicméně je to poměrně podstatné, protože respektuji právo občana/ů snažit se ovlivňovat hospodaření státních podniků. Pokud by se jednalo o soukromé vlastníky, tak by to až tak jednoznačné nebylo ... teda pro mě.
Jarek Schindler
13.11.2024 12:17 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
13.11.2024 12:49 Reaguje na Jarek SchindlerŽe se v jiných případech montují i do hospodaření v soukromých lesích je věc jiná a jak jsem psal, tam je můj pohled značně odlišný.
Jarek Schindler
13.11.2024 13:37 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
13.11.2024 14:05 Reaguje na Jarek SchindlerGP samozřejmě mají plné právo mít to pořadí priorit stanoveno jinak než UHUL a rovněž se snažit o jejich prosazování ... jako ostatně kdokoli jiný. Sama o sobě mi ta snaha nepřijde nic zlého, odborně se do toho samozřejmě nebudu montovat, já studoval na Žižkově, ne v Suchdole.-).
Jarek Schindler
13.11.2024 16:37 Reaguje na Radek ČudaJarek Schindler
13.11.2024 10:45 Reaguje na Jakub BrennRadek Čuda
13.11.2024 12:06 Reaguje na Jarek SchindlerAle jak sám správně uvádíte, to není problém, který by měli či mohli řešit vlastníci lesů.
Jarek Schindler
13.11.2024 12:34 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
13.11.2024 12:44 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
13.11.2024 13:31 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
13.11.2024 13:59 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
12.11.2024 11:06na rozdíl od jejich příživnictví, kdy žijí z dotací placených z daní těch
pracujících. Závidím jim tak dalece, že jim chtějí zakázat vytvářet zisky
prací a mají představu, že peníze rostou na těch přestárlých stromech
a stačí stromy objímat, nekácet a nepěstovat nové. I zemědělské plodiny
není třeba pěstovat a sklízet, protože je znají jen z obchodů a nikoliv
z vlastní práce. Dnes se stydím, že jsem býval ochranář, ale to jsme
byli ochranáři, kteří neprotestovali, nežalovali a neblokovali, ale
pracovali a bylo to taky vidět a je to vidět dodnes. Stromy z náletů,
které by přišly vniveč, jsme zdarma sázeli POUZE po dohodě tam, kde
nevadí dodnes a nikde jsme to neprezentovali. Žádné tabulky že je
sázel ten, nebo ten za peníze z EU tam, kde ty stromy trpí a mnohdy
dokonce vadí technice, v dopravě atd. Dnes je to i trucčinnost a
navíc náležitě zpropagována. Nezapomenu na případ starého jasanu
nakloněného nad kamarádův dům u kterého žádal povolení ho pokácet.
Když se to táhlo třetí rok, tak mu do kořenů navrtal díry a do nich
herbicid. "Odborníci" povolili kácení, protože už byl souší a ejhle
on se svět nezbořil a to ho sám nabízel nahradit na obecním pozemku
deseti mladými stromy. Ušetřil za těch deset certifikovaných stromů
a pojišťovna mu snížila spoluúčast, protože už nehrozí pád stromu.
A víte jak skončí přestárlé lesy? Vlastník do nich z hlediska
bezpečnosti pádů souší a větví zakáže vstup a vznikne vysněný prales
bez lidí, ale taky bez užitku.
Petr Elias
12.11.2024 12:04 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
V právním státě by měl být především funkční systém státních orgánů, které jsou schopny vyhodnotit počínání kohokoliv ve vztahu k přírodě, ale také ve vztahu k úloze Lesů ČR a lesníků zásobovat společnost obnovitelnou surovinou. Ideologický zákon o ochraně přírody a krajiny by měl být zásadně změněn do podoby ochrany přírodních hodnot a nikoliv do deptání těch, kteří aktivně pečují.
Když vidíme rozpadající se lesy v národních parcích a lesy, kde hospodaří Lesy ČR, pak zvihám palec pro Lesy ČR. Zplundrovaná Šumava, miliardy škod na mimoprodukčních funkcích lesa zřejmě pana autora nedojímají.
Staré lesy? Nevím, na co si to GP hraje, kolik opravdu starých lesů (200-300 let) padlo kůrovci právě na Š. Byly tu s námi tak dlouho a ochranu přírody nepřežily. Je vidět v činnosti těchto ochranářů tolik pokrytectví, že již nejsou důvěryhodní.
Jde jim opravdu o lesy? Nebo je jejich programem soustavně dehonestovat Lesy ČR, až otráví všechny ty, kteří aktivně pracují? Kde byly, když se kůrovec masově šířil z NPŠ do okolí a kosil další lesní porosty?
Podporují vyhlášení Křivoklátska, aniž je zajímá, zda tuto nepéči tamní stovky les opečovávané lesy vydrží? Proč je nezajímá, že MŽP není schopno vysvětlit důsledky bezzásahovosti, která má být zavedena na tomto území a jaké škody na ŽP způsobí poškození dalšího krajinného celku?
Vyjadřuji podporu článku pana prof.Vršky, po dlouhé době někdo opravdu trefil do černého.
pavel peregrin
12.11.2024 11:42 Reaguje naPetr
12.11.2024 11:55 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.11.2024 12:13 Reaguje na PetrPetr
12.11.2024 12:19 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.11.2024 13:04 Reaguje na PetrNechtěli jsme vytěženou Šumavu, tak ji máme rozvrácenou. Efekt je dtto.
Pokud se týká "vytřískat co nejvíc", to je taky prázdný pojem, nemající žádný pevný bod, to je to samé jako byste řekl, že všichni kradou, znám zemědělství v nějaké oblasti. Ať malý nebo velký zemědělec všichni se snaží a makají a vracejí do půdy, zajímají se o to, i když jedou v konvenčním režimu. Nelze tyto lidi dehonestovat jako škůdce a a ostatní si myjí ruce a přitom by nezvládli ani jeden den práce na farmě. Všechny vstupy se musí zaplatit, z čeho?
Jakože by lesníci a zemědělci měli dělat zadarmo? nebo, že by si další utrhli od úst a dali zemědělci peníze, aby dělali jenom květnaté louky a žádné jídlo? Vzpamatujte se......i ty louky vyžadují péči.
Je toho potřeba dosti změnit, ale vzrůstání vlivu nenávistných skupin vůči těm, kteří pracují v nějakém systému, je nepřijatelné.
Karel Zvářal
12.11.2024 12:45 Reaguje naNic neumět, stačí jen dlouze žvanit.
Jarek Schindler
13.11.2024 10:56 Reaguje na PetrMajka Kletečková
13.11.2024 20:07 Reaguje na PetrPetr Elias
12.11.2024 12:01 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
12.11.2024 12:06 Reaguje na Petr Eliaspavel peregrin
12.11.2024 12:17 Reaguje na Petr EliasPeter Sládek
12.11.2024 14:27 Reaguje na pavel peregrinPetr Elias
13.11.2024 11:50 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Petr Elias
12.11.2024 11:51Jarek Schindler
12.11.2024 13:50 Reaguje na Petr EliasZelení svazáci prostě a jasně chtějí znárodňovat lesy a zakazovat se o ty lesy starat. Nejhorší na tom ale je, že ač sami toho moc neznají, proti všem co v přírodě a s přírodou pracují štvou neznalý lid. Může mi Duha nebo Greenpeace ukázat nějaký výsledek své práce? Nějaký les pro příští generaci co sami vychovali. Jo a nebyla náhodou dřevní hmota zařazena těmito ekoteroristy mezi obnovitelné energetické suroviny?
Radek
12.11.2024 14:10 Reaguje na Jarek SchindlerUvedu jen jeden z mnoha výsledků práce hnutí DUHA a dalších ekoteroristů .
Norek Americký , invazní druh co v ČR nemá přirozené nepřátele , proto v naší přírodě likviduje ohrožené raky , užovky . Loví ryby , vodní ptáky ,králíky , žáby ,hady …….díky hnutí Duha a dalším novodobím KOMUNISTŮM se dostal do naší přírody když je vypouštěli chovatelům co je chovali pro ceněnou kožešinu .
Petr Elias
13.11.2024 12:30 Reaguje na RadekJarek Schindler
13.11.2024 13:27 Reaguje na Petr EliasPeter Sládek
12.11.2024 14:48 Reaguje na Jarek SchindlerZ diskusie k ťažbe lykožrútovej kalamity:
"prečo autá odvádžajúce stromy z lesa majú naložené odčistené stromy od kôry? Teda zámerne odvážajú len stromy bez škodcov, ktoré aj tak ostávajú v lese. Teda žiadne ničenie podkôrneho hmyzu, práve naopak - nechajú ho v lese rozširovať, aby boli ďalšie a ďalšie kalamity, ktoré budú môcť ťažiť."
Jarek Schindler
12.11.2024 15:27 Reaguje na Peter SládekTěmto lidem to nikdo nevysvětlí. Navíc na lesy a myslivost je u nás odborníkem každý turista nebo houbař.
Slavomil Vinkler
12.11.2024 16:44 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
12.11.2024 16:50 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
12.11.2024 16:55 Reaguje na Peter SládekSlavomil Vinkler
12.11.2024 17:06 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
12.11.2024 17:11 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
12.11.2024 17:04 Reaguje na Jarek Schindlerpěstované plodiny je hrubá ekologická chyba. Vše co lze patří do půdy (statková hnojiva) a co ne, patří tepelně rozložit a biouhel taky zapravit do půdy. Jednak je to nejjednodušší způsob ukládání uhlíku a navíc zlepšuje úrodnost a vodní kapacitu půdy.
Jarek Schindler
13.11.2024 11:08 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Elias
13.11.2024 12:24 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
13.11.2024 13:19 Reaguje na Petr EliasSlavomil Vinkler
13.11.2024 16:42 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
13.11.2024 20:18 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
13.11.2024 16:40 Reaguje na Jarek SchindlerPetr Elias
13.11.2024 12:15 Reaguje na Jarek SchindlerRadek Čuda
13.11.2024 12:12 Reaguje na Petr EliasA že tady ta kapacita není, to fakt není jejich vina.
Richard Vacek
12.11.2024 16:32Emil Bernardy
12.11.2024 17:12V neděli jsme byli na Křivoklátsku u Městečka,krásné lesy,lesnická práce , jako pololaik perfektní,dnešní i lesní technika dokáže divy, jako na poli a všude.
Na naší cyklostezku tu u Kralup žuchnul na podzim přez cestu chráněný památný hodně starý strom,snad dub,být tam někdo,tak nemá šanci.
Kolem naší vesnice se před lety kácel les.Děti psaly petice.....
Dnes jsou tu vysázeny mladé,již vzrostlé stromy,duby a snad javory,nikdo nemkne jak lesní dělníci,a dámy dělníci? o ně pečují....to je tak nějak samozřejmé.
Jako student jsem hltal na škole za bolševika ekologii,pan doc.Mojmír Šikula,TIS,Brontosaurus,dnes z GP mám kopřivku.
Jarek Schindler
13.11.2024 11:23 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
13.11.2024 11:30 Reaguje na Jarek SchindlerEmil Bernardy
13.11.2024 11:33 Reaguje na Emil BernardyJaroslav Štemberk
12.11.2024 22:51Slavomil Vinkler
13.11.2024 07:08 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkMartin Vlk
13.11.2024 11:10Ceske lesy by mely byt primarne pokladnici nasich lesu a ne jen statni firma produkujici drevo.
Radek Čuda
13.11.2024 12:17 Reaguje na Martin VlkA pokud bychom chtěli po například po LČR aby hospodařily ještě více šetrně, a tedy i s většímu náklady, tak je nutno odpovědět na otázku, kdo bude případné ztráty takového hospodaření LČR hradit a kde na to vezme ... resp. od koho.