https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-vrska-zelena-policie-vysetruje-a-zasahuje
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Vrška: Zelená policie vyšetřuje a zasahuje!

1.11.2024
Foto | Majda Slámová / Greenpeace
Když jsem si vloni četl výzvu české pobočky Greenpeace k zastavení těžby lesních porostů starších 120 let, vzpomněl jsem si na stať Jana Krajhanzla Nádechy českého ekohnutí po 25 letech (publikováno v roce 2014) o krizi českého environmentálního hnutí a zaváhal jsem, jestli náhodou naše ekohnutí (tedy zde konkrétně Greenpeace) nemá pořád stejný problém.
 
Následně, o pět měsíců později po uveřejnění zprávy o sledování cesty dřeva ke zpracovatelům (z buku vytěženého ve Ždánickém lese se dělá v Ružomberoku papír!, to všichni v oboru ví už více než 40 let, akorát Greenpeace to zjistili teprve nyní jako obrovský objev a udělali z toho mediální bombu), jsem si se smutkem sám sobě musel přiznat, že z analýzy Jana Krajhanzla si současný management Greenpeace poučení nevzal.

Posledním podnětem k tomu, abych si dovolil reagovat, je příspěvek Greenpeace v Ekolistu, kde Greenpeace prezentuje výsledky svého „vyšetřování“ (máme se začít bát nové samozvané Zelené policie?) v otázce transportu dříví do Rakouska.

Tento příspěvek není namířen a priori proti ekonevládkám, autor v nich v mládí také působil a považuje je za důležitou součást otevřené občanské společnosti, ale je jeho pokusem o zpětnou vazbu, kdy je evidentní, že od publikování příspěvku Jana Krajhanzla se vlastně nic moc nezměnilo.

Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Část první: 120 let a dost!

Podívejme se na celou věc racionálně z pohledu lesního hospodáře se snahou najít praktické řešení. Předesílám, že o potřebě ochrany starých lesů nepochybuji, podílel jsem se a podílím se i dnes na jejich reálné, ale diverzifikované ochraně.

Samozřejmě můžeme vést diskusi o tom, co je to starý strom nebo starý porost a co má smysl chránit. Ale podívejme se prakticky, co by hnutím Greenpeace (bohužel s podporou dalších ekonevládek) navržený paušální zákaz těžeb v lesích 120+ přinesl.

Při pěstování dubu letního i zimního v lese věkových tříd je nejčastěji používáno obmýtí porostů 140 let (a často též 160 let) s dvaceti- nebo třicetiletou dobou obnovní. Navržený zákaz by s okamžitou platností ukončil těžbu veškerého mýtně zralého dubu v České republice. Jaké by to mělo dopady?

V řádu nižších jednotek měsíců by začaly krachovat pily, které řežou dub, protože by neměly co řezat. V pilařských provozech to není tak, že každá pila může řezat cokoliv – používají se jiné typy technologií pořezu pro jehličnaté dříví a jiné pro listnaté, stejně tak následné zpracování dřevin zkrátka nelze zaměnit.

Následně by krachovaly firmy postavené na výrobních programech z dubu – na trhu by přestaly být dostupné parkety, nábytek z dubu, dubové dýhy, dubová spárovka a spousta dalších výrobků, které jsou nadprůměrně trvanlivé a na rozdíl od lesa jako ekosystému se mohou významněji podílet na zvýšení vázání uhlíku v jeho globálním koloběhu. Respektive – obchodníci by je dovezli na trh ze zahraničí – to chtějí ekohnutí?

Les samozřejmě uhlík váže, ale je to do jisté míry principem průtokového ohřívače, kde vhodným pěstováním (v lesích mírného pásma) lze docílit 10-15% zvýšení online vázaného uhlíku (podobně funguje doakumulování v lesních rezervacích, které jsou samovolnému vývoji dosud ponechány jenom nižší desítky let), ale ne více.

Dlouhodobost ukládání uhlíku je v trvanlivých výrobcích z masivu, které se používají generace (kdo by neznal například židle „Tonetky“ z napařovaného a ohýbaného buku po našich babičkách a dědečcích, které užíváme v domácnostech doposud?), tedy v pěstování co nejvyššího podílu kvalitního dříví v lese s využitím přírodě blízkých modelů hospodaření. Tedy princip cirkulární (bio)ekonomiky, tak jak jej požaduje evropský Green Deal.

Opačný příklad je ze smrkového hospodářství – s ohledem na probíhající klimatickou změnu se obmýtí smrkových porostů postupně snižuje, současně máme minimum modelů (hospodářských souborů), které by obmýtí smrku prodlužovaly nad 120 let. Vyšší obmýtí mají porosty ve smrkovém hospodářství vyšších poloh – nad 1000 m n. m. Přesto i tam dochází častěji ke snížení obmýtí z jednoho prostého důvodu – chřadnutí porostů se zrychluje a snížením obmýtí si lesní hospodář zabezpečí nejenom produkci (tedy i dříví pro trvanlivé výrobky, svoji mzdu atd.), ale třeba i přirozenou obnovu, protože dosud méně stresované porosty plodí, poskytnou stín nové generaci lesa včetně podsadeb chybějících, stín snášejících listnatých dřevin, pomocí nich lze vhodnou pěstební technikou vytvořit následné, prostorově diferencované, smíšené porosty apod.

Jak v nižších polohách, tak v horách jsou v krajině roztroušeny i převážně smrkové biologicky cenné porosty, které mají zvýšenou biologickou hodnotu a které si zaslouží ochranu – ať formou speciálních managementových opatření nebo i bezzásahového režimu. Ale jejich identifikace by měla probíhat na základě odborného průzkumu, protože vždy se jedná o originály a důvody jejich zachování nelze paušalizovat na plochu státu – tedy stylem „zastavme těžby v porostech 120+“.

Dovolím si uvést příklad: v letech 2015-2018 zpracoval odbor ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i. studii o tzv. přestárlých porostech v CHKO Šumava, kterou platily společně Lesy České republiky a Správa NP a CHKO Šumava. Výsledkem bylo překvapující zjištění. Lesní porosty ve věkových stupních 15, 16, 17 vykazovaly přítomnost organismů vázaných na pralesní ekosystémy (etalonem byl Boubínský prales) a také přítomnost mnohem starších stromů – tedy stromů, které v podúrovni přežily šumavskou vichřici v roce 1870 a podržely pralesní biologické dědictví do dalších generací lesa.

Naproti tomu porosty ve věkových stupních 13 a 14 s sebou nenesly téměř žádné srovnatelné biologické dědictví. A odpověď na to, co chránit, kde provádět speciální zásahy pro udržení biodiverzity, je jasná. A netřeba bránit v obnově jiných porostů starších 120 let, kde naopak diferencovanou obnovou a vnesením chybějících dřevin můžeme stav zlepšit.

Na příkladu buku si ukážeme další myšlenkový nonsens – nejenom Greenpeace, ale prakticky všechna ekohnutí volají po uplatnění přírodě blízkých způsobů obhospodařování lesů. Jenže ty nejsou spojeny s modelem lesa věkových tříd, tudíž se v nich s údajem o věku porostu postupně (během přechodu od pasečných k nepasečným – přírodě blízkým – modelům pěstování lesů) přestává pracovat. Co v nich budou po lesnících požadovat naše ekohnutí?

Na našem univerzitním majetku máme například v provozním uplatnění jako jeden z modelů hospodaření „hodnotové přírůstné hospodářství buku“, kde máme stanovenou cílovou tloušťku pro těžbu (nikoliv věk) 50-55 cm (s ohledem na lokální limity přírodních podmínek pro růst buku). Na výzkumných plochách s pokročilou fází přestavby víme, že této tloušťky dosáhneme v cca 80 letech díky precizní práci s růstovou odezvou buku na uvolnění. A přitom jsme schopni generovat mohutné stromy (větší než ve 120 letých stejnorodých bučinách), z nichž některé mohou plnit roli biotopových stromů, ponechaných k dožití a rozkladu.

Tyto porosty navíc poskytují světelnou mozaiku v podúrovni, takže se rozvíjí bylinné patro, jejich velké kulovité koruny poskytují řadu příležitostí ke hnízdění ptáků a mikrobiotopů pro jiné organismy – tedy mnohem lepší prostředí pro podporu biodiverzity než husté bučiny s úzkými korunami, předržené k dlouhému (až 140letému) obmýtí. Co tedy bude u nás Greenpeace vyšetřovat, když nebude znát věk porostů?

GPS trackery v bukovém kmeni.
GPS trackery v bukovém kmeni.
Foto | Ibra Ibrahimovič / Greenpeace

Část druhá: obchod s dřívím

Loňský „zásadní objev“ Greenpeace ve věci obchodu s bukovou vlákninou – tedy zjištění, že buky ze Ždánického lesa jsou odvážené ke zpracování do Ružomberoku (viz info v médiích o GPS trackerech v bukovém dřevě) byl nedávno doplněn výsledkem „vyšetřování“ (viz výše odkaz na Ekolist), které přineslo další „objev“ – buky ze Ždánického lesa byly transportovány po železnici do rakouského Lenzingu.

Laik, který přijde do lesa a vidí hromady silných výřezů, si skutečně může položit otázku, jak to, že tam dříví tak dlouho leží a jak je to s jeho kvalitou a odbytem. Ale už nevidí, že cenné výřezy pro dýhárenské a pilařské zpracování už tam dávno nejsou, ty se odvážejí obratem (zejména u citlivého buku, který je na primární zpracování nejnáročnější a přitom cenově mnohem méně atraktivní než zmíněný smrk nebo dub).

Méně kvalitní dříví, které se používá na výrobu buničiny (tedy se chemicky zpracovává), dřevotřísky, paliva atd. leží v lese někdy déle – to je příklad právě roku 2023, kdy došlo k velkým výkyvům na trhu s dřívím.

I nám v univerzitních lesích leželo až do září několik tisíc kubíků listnatých výřezů, protože firmy zpracovávající tyto sortimenty prostě ve druhém čtvrtletí zastavil příjem dříví z důvodu sníženého odbytu jejich výrobků, které na trhu neuplatnily (přestože si surové dříví u nás v zimě kontraktovaly – ovšem nikdo si nekontraktuje závazná množství a že by např. zaplatil zálohu, tak o tom se v lesnictví nikomu ani nesní).

Jenže vy toto dříví těžíte, směrujete, přibližujete, manipulujete v prvním čtvrtletí, abyste ho měli na druhé čtvrtletí nachystané, to nejsou procesy na jeden nebo dva týdny. Je třeba si uvědomit, že trh s dřívím je globální, ale hajný na svém úseku řeší lokální otázku pěstování lesa.

Jestliže v bývalém ČSSR bylo socialistickými plánovači rozhodnuto, že listnatá vláknina se na buničinu bude zpracovávat v Ružomberoku (protože Slovensko má výrazně vyšší zastoupení listnáčů než Česko) a jehličnatá v Česku (Štětí, Paskov) a tyto obří podniky byly po sametové revoluci zprivatizovány a noví vlastníci do nich nakoupili nové technologie ovšem se stejným výrobním programem, tak dnes není možné prodávat hlavní objemy vlákninových sortimentů na zpracování buničiny jinam, protože jiné fabriky prostě nejsou.

A jestliže si LČR našly odbyt do rakouského Lenzingu, tak dobře udělaly – neboť se jedná o firmu, která z méně kvalitního dříví vyrábí vlákna pro výrobu oděvů, průmyslových tkanin, domácích textilií atd. Tedy z pohledu cirkulární ekonomiky (jeden z cílů Green Dealu) výborné řešení – je to blízko v Evropě bez hranic, nahrazuje to na vodu extrémně náročnou bavlnu!

I my z univerzitních lesů prodáváme listnaté vlákninové sortimenty do jiné obří firmy na Slovensku, která z nich předpřipraví výrobky, které putují na finalizaci do celého světa a to s pompou takzvaně šetrného FSC (kterému nevadí transport této komodity přes kontinenty).

Ilustrační snímek bukové lesa.
Ilustrační snímek bukové lesa.

Část třetí: politický vliv

Jan Krajhanzl napsal: „…Svůj vliv může české environmentální hnutí získat nazpět tehdy, pokud dá přednost lidem před politickou garniturou. Ve své agendě, ve svých argumentech, ve své rétorice. Protože bez lidí se to stejně vyhrát nedá. Je proto potřeba konfrontovat politickou reprezentaci, ne veřejnost. S ní je naopak důležité jednat s respektem k různým názorům a životním stylům……….“;

„…stále se opakují stejná jména. Protože jsou prakticky všechny environmentální problémy spojeny s otázkou komunikace, bez vykročení z vlastního světa a oslovení „těch druhých“ je změna nemožná. …..potíž je v tom, že o těch má české ekohnutí jenom velmi mlhavé představy. Ekonevládky znají relativně dobře politickou reprezentaci, ale málo vědí o „běžných“ lidech – o tom, jak uvažují, jak se rozhodují, co je pro ně v životě důležité, na co jsou alergičtí.

Naše ekohnutí ale nedalo zatím přednost nikomu – sice konfrontuje politickou reprezentaci, ale konfrontuje i odbornou veřejnost (tedy provozní lesníky). Jak chcete spolupracovat, diskutovat s lesníkem, kterého nejdříve veřejně zkritizujete, označíte za pachatele nepřípustných činů a pozvete na něj ČIŽP? (v 95 % případů bezdůvodně – ústní sdělení pracovníka inspekce, jehož totožnost znám).

Totiž komunikací s lidmi v lesnickém provozu by členové ekonevládek získali alespoň částečný vhled do způsobů hospodaření, do rozhodovacích procesů, do užití možných technologií atd. Samozřejmě, že v lesnictví se řada věcí nedělá správně, ale nejprve je třeba analyzovat, kde je problém a potom teprve „vystřelit“.

Takhle ekohnutí často míří na špatný terč a plýtvají náboji. Zásadní objev o transportu dříví do Ružomberku a Lenzingu jako výsledek vyšetřování Greenpeace je přesně ukázkou neschopnosti komunikovat se stakeholdery a současně odhaluje profesní neznalost celé problematiky často samozvaných „expertů“ v ekonevládkách.

Nic není ideální, lesnictví má co dohánět a jsou případy, kdy dochází k flagrantnímu porušení zákonných předpisů a ekonevládky očekávatelně plní roli hlídacího psa, to je správně. Ale tam, kde bych čekal pozitivní přístup a ochotu se nejprve zeptat na věci, kterým nerozumím, stále vidím jenom mentální blok, tendenci „bojovat“ namísto schopnosti normální komunikace.

Přesně jak napsal JK: „..českým ekonevládkám chybí zkušenosti z přímé komunikace s lidmi i znalost podrobných dat, která by jim uvažování české společnosti přiblížila“. Platí to i o lesnictví. A mrzí mě to.

Oprava a omluva: třetí odstavec příspěvku ze dne 1. 11. 2024 obsahoval nesprávně uvedenou citaci zdroje. Jako autor zdroje byl uveden Jan Krajhanzl, ale jedná se o anonymní zdroj. Z toho důvodu byl třetí odstavec v rozsahu dvou vět z originální verze vypuštěn. Z chybu se autor Janu Krajhanzlovi touto cestou omlouvá.


reklama

 
foto - Vrška Tomáš
Tomáš Vrška
Autor je ředitelem Školního lesního podniku Masarykův les Mendelovy univerzity v Brně a prezidentem Pro Silva Europa – sdružení lesníků praktikujících přírodě blízké modely integrovaného lesnického hospodaření. 24 let se věnoval studiu dynamiky pralesovitých rezervací, nyní se v praxi zabývá aplikací získaných poznatků v modelech přírodě blízkého hospodaření a obnovního managmentu lesů. Stejnou problematiku přednáší na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

1.11.2024 07:04
Kde bylo Grýnpís hned po " sametu ", kdy se z ČR začalo vyvážet dřevo do Rakouska, Německa a to nejdříve to jak se říká - nastojato/kmeny, no !
Odpovědět
DA

DAG

1.11.2024 07:23
Tak to, že ekospolky neznají základní data bylo hned jasné z toho článku, kdy si greanpeace hráli na detektivy. Ta masáž je šířena na městské lidi. To jest jejich sponzory a ti už se v problematice neorientují vůbec.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.11.2024 07:27
Dobrý článek. Náš systém lesního hospodaření je dobře nastaven, nelze ho radikálně změnit ze dne na den. Není chybou se mýlit, chyba je v tom pokračovat. Jak píše pan autor, je to o znalostech a vnitřním nastavení.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2024 07:48
Vliv fundamentálních Ekospolků je vidět na tom, že poslední dobou je intenzivní odpor, až nemožné vyhlášení jakéhokoli chráněného území, o NP nebo CHKO nemluvě. Tomu se říká medvědí služba ekologii.
Z hlediska péče o starý bukový les, bylo by užitečné, kdyby se AOPK a lesy spojily a na vhodná území vrátili tesaříka alpského a zavedli management odzkoušený v EVL Vlárský průsmyk. Viz https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/pece-o-tesarika-alpskeho/
Tesařík alpský vyžaduje lesnický management, nikoli bezzásahovost.
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2024 09:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Tesařík alpský vyžaduje lesnický management, nikoli bezzásahovost."
No a jak a kde se tedy takový druh vyvinul, když lidé nebyli a všude byla bezzásahovost?

Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2024 09:18 Reaguje na Petr
A asi si neuvědomujete, že to, čemu říkáte lesnický management, supluje právě onu bezzásahovst, která takovým druhům zajišťuje potřebné podmínky pro život.
Takže sice máme hospodářský les, ale protože tam nenecháme nic spadnout a zetlít, tak tam kácíme dřevo na zem a necháváme zetlít. Jo, vychytralý management.
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2024 10:50 Reaguje na Petr
I ten mamagement ve Vlárském průsmyku je tvořený tak, aby navazoval na předchozí hospodaření a postupně směřoval k bezzásahovosti, která samovolně a nejlépe vytváří podmínky potřebné nejen pro tesaříka, ale i pro další druhy naší přírody.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.11.2024 08:22 Reaguje na Petr
Bezzásahovost je možná, ale jen na ohromných plochách nepřerušovaných porostů a za předpokladu, že by člověk již dávno nevyhubil velké spásače jako bizon, zubr koně mamuti nosorožci... Ani jedno dnes není pravda. Již tisíce let (3, 6, 10?) je nahrazuje člověk svou činností tj. kácením, vypalováním a pastvou.
To není informace pro vás, neb nečtete a trolíte, ale pro někoho, kdo čte a přemýšlí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.11.2024 12:06 Reaguje na Petr
Nechápu proč se musí ochranáři plácat pouze v extrémech a plodit takové nesmysly jak to tady předvádíte. Píšete, že " protože tam nenecháme nic spadnout a zetlít, tak tam kácíme dřevo na zem a necháváme zetlít. Jo, vychytralý management." To není o nějakém managementu ale o nesmyslnosti vašeho uvažování.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

1.11.2024 08:48
Autor mi mluví z duše. Dík. Výborně argumentuje proti fanatickému hlupáctví. Smutné na tom je, že neodborná dogmata podporují i vysokoškolsky vzdělaní vědci. A ještě smutnější je, že pro své postoje nacházejí politickou podporu. Kritika lesnictví se pak stává moderním trendem, stejně jako vyhlašování nových a pokud možno rozsáhlých chráněných území. Lokalit, jejichž stav je dlouhodobým výsledkem uvážlivého lesnického hospodaření.
Odpovědět
DA

DAG

1.11.2024 09:47 Reaguje na Josef Střítecký
Nejen kritika lesnictví, ale i zemědělství, myslivosti, rybářství. Ve nad čím si chtějí ekospolky usurpovat moc.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

12.11.2024 09:10 Reaguje na Josef Střítecký
Typicky CHKO Soutok u Břeclavi.
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2024 09:48
Část první je přehnaná. Nevidím důvod proč by snížení obmýtí u dubu okamžitě zastavilo těžbu dubu, zkrachovali by zpracovatelé a zhroutil se trh s výrobky z dubového dřeva.
Snížení ohmýtí by zmenšilo průměry kmenů jen nepatrně. Vždyť ani dnes přece nemají všechny těžené duby metr v průměru, a takové stejně dokáže zpracovat jen málokdo (a na výrobu parket a spárovek velké kmeny netřeba). A stejně tak nejsou všechny dubové porosty ve věku 130 let a víc.
Snížením obmýtí by se tedy z pohledu těžby, a běžného zpracování a výroby nestalo nic.
Jediné, co by to ovlivnilo, jsou speciální výroby a výrobky z přesílených kmenů. Takové dřevo je velmi drahé, takže kdo se těší jak si namastí kapsu na mohutných starých dubech, ten by utřel, to je pravda.
Odpovědět
DA

DAG

1.11.2024 11:35 Reaguje na Petr
Jenže ono to není jak píšete. Je to tím, že nevíte jak se pěstuje dub a jaké má růstové vlastnosti.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.11.2024 11:58 Reaguje na Petr
Člověče nešťastná zase žvaníte nesmysly. V článku se nepíše, že " by snížení obmýtí u dubu okamžitě zastavilo těžbu dubu". V článku máte jasně napsáno, že by těžbu zastavil požadavek na navržený paušální zákaz těžeb v lesích 120+ . Samozřejmě že všechny dubové porosty nejsou ve věku +130 let. To by bylo hodně špatné. Máme dubové porosty od 1 do +160 let. To znamená že ten dub tu má šanci být i za dalších 140 let. Atd.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.11.2024 17:14 Reaguje na Petr
To je tak hloupý komentář až to fyzicky bolí. Snížení obmýtí dubů by vedlo kromě opravdu výrazných ekonomických škod i ke škodám ekologickým. Prostě by se naše duby musely kácet nesmyslně brzy. Pocítila by to jak příroda tak i zpracovatelé. V lesích by byla nižší zásoba dříví (= méně vázaného CO2).
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2024 17:27 Reaguje na Dalibor Motl
Kácet ve 120 místo ve 140 je opravdu nesmyslný rozdíl. A těch škod... Schválně jich pár vyjmenujte.
Zpracovatel věk stromu nepozná nijak a ani ho to nezajímá. Tomu jde jen o kvalitu dřeva a rozměry.
A příroda to nepocítí taky nijak. Kácí se tak jako tak.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.11.2024 19:38 Reaguje na Petr
Takže si představte pro jednoduchost 140ha dubový les. Rozvržení věkových tříd je rovnoměrné a každý rok Každý rok se kácí 1ha s porostní zásobou 550m3 dubu. Pokud zkrátíte obmýtí o dvacet let tak příčetný vlastník, jehož předchůdci 7 generací ten les pěstovali okamžitě navýší těžby aby to stihl "sklidit" než pitomé nařízení vstoupí v platnost. Tím na té ploše zmizí zhruba 8000-10000m3 nejkvalitnějšího a nejcennějšího dříví. Pomíjím ztráty na ztracené hodnotové produkci. Tenké dříví má výrazně horší zpeněžení takže ekonomika takového podniku půjde do kopru. Pily v okolí se nejdříve budou moci roztrhat a potom to budou moci na 10-15 let zavřít. Dělníci na pilách přijdou o práci v místě. 20 ha nově vzniklých pasek a mladých porostů bude vyžadovat zvýšené náklady nekryté budoucími výnosy za dříví. Nebudou peníze na převody lesů s nevhodnou druhovou skladbou třeba na Dauerwald nebo něco přírodě blízkého, výsadbu břeku, jilmů nebo oskeruše. V lesích, které by bez takového nařízení dalších 20 roků růst přijdou ptáci, netopýři, veverky a houby o dutiny, hnízdiště nebo zdroj žaludů. Je to samozřejmě hypotetický příklad. Pokud by se něco takového blížilo okamžitě bych svůj les ještě rychleji a více prokácel a pokusil se min o zrychlený převod na podrostní nebo skupinově výběrný hospodářský způsob (což už sic v jiných přírodních podmínkách dělám stejně) abych podobným "odborníkům" znemožnil určit stáří mého lesa. Mimochodem už 16 let vracím všechny utržené peníze do zlepšování stavu svého lesa. Zisk je tedy černá nula a to nepočítám cenu za který jsem ten les koupil. To jen až zase budete mlet o hamižnosti a touze lesníků vydělávat. Rozhodně je ekonomicky smysluplnější a jednodušší svůj kapitál vložit do akciového trhu než se pinožit v lese, stavět oplocenky, podsazovat jedle a při každé vichřici se modlit aby to nepopadalo. Mějte se pěkně
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2024 22:00 Reaguje na Dalibor Motl
Přesně jak píšete - hypotetické příklady, vycházející z představ a ideálních hypotetických možností. Realita může být, a taky bývá, úplně jinde.
Já melu o hamižnosti, a přitom vy jste to celé postavil na ekonomice, cenách, ztrátách a dělnících, co přijdou o práci. Nafoukl jste to velmi pěkně, jako v článku. Nesmíte tak přehánět, je to moc okaté.
Hezké je i to o dutinách pro veverky - nemělo to být to nejcennější a nejkvalitnější dřevo? S dutinami. Ano, stačí jedna dutina, nebo se málo pomodlíte, a sedm generací pracovalo zbytečně. S tím souvisí to, že tam kde byste těžil 140letý porost, už budete mít 20letý nový.
20 let rozdílu neudělá nijak výrazný objemový (ne, nebude to tenké dřevo, jak schválně píšete), ani hodnotový rozdíl. Na druhou stranu, zase máte výnosy o 20 let dřív, což je dost významné, obzvlášť v dnešní době rychlé ztráty hodnoty peněz. A když používáte generační argument, tak za čtyři generace lesa 140+ stihnete pět generací lesa 120, takže peněz budete mít víc, můžete sázet oskeruše, nechávat dutiny netopýrům, dělníci můžou zase nastoupit do práce a veverky budou mít dost žaludů. Takže ekologie na tom bude taky líp.
Prostě se na to dá dívat všelijak a z různých stran, jako na všechno.
Díky, a ať se vám daří.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

2.11.2024 18:54 Reaguje na Petr
Dřevo roste na dřevu. Silné duby jsou nejcennější, slabé bezcenné. Dlouhé obmýtí u cenných dubů je stanoveno právě proto aby se lesy nedrancovaly a respektuje maximalizaci hodnotového přírůstu. Během těch 140 let se 2-3x smýtí habry, babyky a lípy v podúrovni. Ten les se celou dobu vychovává a nakonec se může přirozeně zmladit. Delší obnovní doba znamená víc vázaného uhlíku, lepší ekosystémové služby (pozitivní externality) a vyšší výnos (i přes ty dutiny na některých jedincích. Zákaz těžby lesů nad 120 let je pokus hlupáků o poškození majitelů lesů nebo v tom horším případě o obyčejné vyvlastnění nejcennějších lesů. Tahle země to už zažila zažila a pokaždé to pro lesy dopadlo špatně. Vy své oponenty zesměšňujete a s ignorancí ekonomických a přírodních zákonitostí jen blábolíte. Připomínáte brouka pytlíka, který "to" sice nikdy ani nezkusil ale ví nejlíp co by měli lesníci a vlastníci lesů dělat. Zachraňujte svět vlastním úsilím a za vlastní peníze. Hektar lesa stojí kolem 250 000 tisíc a holiny, které tu záchranu potřebují akutně a nejvíc jsou levnější.
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2024 19:23 Reaguje na Dalibor Motl
Nic neignoruji, jen to nepřeháním a úmyslně nezveličuji, jako to děláte vy. A zesměšňování jsem si také nezačal.
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2024 19:44 Reaguje na Dalibor Motl
A že vy se snažíte o les pečovat neznamená, že to tak dělají i ostatní. Kolik asi tak najdete soukromých vlastníků lesa, kteří v porostech mají a úmyslně si tam nechávají velké duby 140+?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.11.2024 04:09 Reaguje na Dalibor Motl
Jak vidíte, je to marný, je to marný, je to marný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.11.2024 17:48 Reaguje na Dalibor Motl
Jak s oblibou říkávám - hlupákovi nevyhovíš. Bukové lesy nechat (déle), duby těžit dříve. Pan by měl napsat bezceler "Dělejte to jinak", neb jak můžeme pravidelně sledovat, nic se nedělá správně.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.11.2024 10:05
Děkuji moc autorovi za článek. Bohužel ve Křtinách jsem byl za totáče s panem profesorem Hromasem, a od té doby jsem tam nebyl . Letos jsem se ale X krát bavil s lesníky z ČZU, jelikož stavíme v Konojedech. Taky odborníci.
Odpovědět
Anyr

Anyr

1.11.2024 10:42
Tak jsem si celý článek takříkajíc usebral v jednoduchost - ono jde prostě jen o peníze. :)

Co jsem taky mohl čekat jiného.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.11.2024 11:49 Reaguje na Anyr
"Protě jde jen o peníze". Tak to je tedy objev hodný vašeho genia pane Anyr. Dá se říci, že o peníze jde nejen těm lesníkům ale i ochranářům a různým ekospolečkům. Jde jen o to, že ti lesníci si ty peníze musí vydělat kdežto ty ekospolečky se zmohou pouze na to o peníze žebrat. Ohlupovat lidi a brát peníze z dotací na nic a za nic. Dovést les do mýtního věku něco stojí a pokud se lesníkům nezačnou platit i ekosystémové služby lesa tak dřevo ( surovina) bude tím jediným co do lesnictví zase vrátí ty dřív investované peníze. Neřekl bych, že je to tak těžké pochopit. Samozřejmě podstatně lehčí je, jak tady dokazuje například pan Petr, žvani nesmysly o namaštěné kapse.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2024 14:30 Reaguje na Anyr
Ano. Nejjednodušší cesta jak z toho ven, je sebrat LČR sp zisk tím, že nebudou kácet. Dostanou se do červených čísel. Stát nemůže dotovat prodělečný podnik. Převede LČR na LČR as a akcie prodá. No nakoupí je nejspíše různé fondy. Fondy podnikají za účelem zisku, tj budou hospodařit na maximální zisk. Ten převedou do daňového ráje.
Sbohem český majetku,
sbohem peníze do státní kasy,
sbohem přírodě blízké hospodaření.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2024 14:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dotaz. A nejsou ty neziskovky podporovány těmi fondy. No když ne, tak ne.
Odpovědět

Roman Šimek

1.11.2024 14:25
Dobře napsaný článek. Ale problematika vytváření vzdušných zámků je širší. Například představa, že nařízení o odlesňování (EUDR) efektivně zabrání dalšímu odlesňování amazonských pralesů je nereálná. Neměli bychom vydávat omezení nebo zákazy, které nejsme schopni zkontrolovat. Ale ono je je jednodušší vydávat nefunkční restrikce, než přesvědčovat veřejnost proč musíme změnit přístup k čerpání přírodních zdrojů :-(
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.11.2024 16:19
Velice dobrý článek.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.11.2024 17:08
100% souhlas. Díky za sofistikovanou a obsáhlou odpověď na nesmyslné návrhy nedouků. Stejně jenom stručněji jsem to komentoval už pod těmi tendenčními bláboly a blouzněním o zákazu těžby 120+. Přijde mi, že čím míň lidé vědí, tím hlasitěji křičí. Tady to je přesně naopak. Jenže jak motivovat nevzdělance a samozvané proroky aby se nejdřív něco naučili?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.11.2024 19:03
Veľmi dobrý článok. Na SLovensku sa takto angažuje združenie Vlk pod vedením "náčelníka" Juraja Lukáča. Stačí dať obrázok kamiónu s nákladom dreva na Facebook a hneď sa sypú finančné príspevky na ich ďaľšiu činnosť - ochranu lesa pred lesníkmi.
Inak mám faktickú poznámku ku skloňovaniu slova Ružomberok. Prosím použivajte tvar do Ružomberku a nie do Ružomberoku, znie to naozaj veľmi smiešne.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.11.2024 20:20
Mě při čtení tohoto odborného článku napadlo, co by se stalo, kdyby se naše lesy náhle nechaly samy sobě bez zásahu člověka. Nepřibyly by přehuštné porosty, nezafixovaly by se ev. dokonce nerozšířily by se monokultury, pyrofyty? Rostlo by to, co má nejvhodnější podmínky na daném místě. Nedochází k tomu v bezzásahových NP? Co když by tam byly nevhodné invazivní rostliny?
Myslím, že místo přírodní - hospodářský, bezzásahový - hospodářský by byl lepší pojem zdravý = vytvořit co nejlepší podmínky pro danou odrůdu, aby nejlépe rostla a místo pojmu obmýtní = kdy je nejefektivnější pro hospodářský výnos strom porazit, by měl být pojem, kdy je to nejvhodnější pro přírodu. Pak by les byl zdravý a měl by i možnost poskytovat nejlepší hosp. výnos. Hlavně by měl v dnešním klimatu možnost přežít a nekolaboval by, nežral by ho tolik kůrovec (s katastrof. dopadem i na hospod. zisk).
Někdy je vhodnější řidší les, smíšený s odrůdami, které se podporují, lépe bojuje proti škůdcům. Největší problém jsou asi monokultury a přehuštěný les (= výhoda pro zisk).
Nejhorší je přemíra zkostnatělých přespisů. Neschopnost se domluvit, dělat kompromisy.

Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.11.2024 09:30 Reaguje na Honza Honza
Zkuste bezzásahový domov.Zahrádku,kuchyň,koupelnu,WC,výchovu a školní vzdělání děcek,vnoučat.....
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2024 19:06 Reaguje na Honza Honza
Necháváte se tady velmi snadno ovlivňovat různými názory.
Kdyby se lesy nechaly samy sobě, tak by se toho až tak moc nezměnilo. Druhová skladba našich lesů ve své podstatě odpovídá té přirozené, jinak by to nerostlo, takže po ponechání by se to postupně trochu popřesouvalo. A to je vše, nic víc by se nestalo. Jen by pak časem přibývaly různé "pralesní jevy" (velmi staré stromy, přirozená obnova, polomy, kmeny po zemi a podobně).
Přehuštěnost v přírodě neexistuje. Na každém místě vyroste vždy maximum možného, tedy přesně to, co se tam uživí, co má dostatek světla, vody a živin. Ani víc, ani míň. Takhle to funguje v úplně každém lese (a nejen v lese, i v trávě, na záhonku, všude), i v tom hospodářském. Kde se udělá trochu světla, tam hned něco roste, kde je toho už moc, tam něco proschne. Vlastně se tedy dá říct, že když v nějakém lese není nálet a přirozená obnova, že je to vašimi slovy přehuštěný porost, tedy maximálně využitý prostor.
No a pyrofyty nemá cenu komentovat. Takových hloupostí si tu vůbec nevšímejte. To je z kategorie nápadů typu ježdění s kolečkem a barelem vody po pasece.
Odpovědět
Pe

Petr

2.11.2024 19:17 Reaguje na Petr
V Evropě je docela dost pralesů, na kterých se může každý snadno po internetu přesvědčit co se stane, když se les nechá sám sobě. Žádná katastrofa, žádné šílenosti ani nic z toho, před čím tu několik lidí neustále varuje. Normální les. Hustý, bohatý, zdravý les.
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.11.2024 06:11 Reaguje na Petr
Ne, ne. Je to povrchní názor. Musíme v přírodě dělat vše, co jsem napsal v mém výše uvedeném komentáři. Když necháte rybník sám sobě, postupně se zanese bahnem a to platí o všech věcech. Zafixujete monokulturu, ta se vám ještě rozšíří, v oteplujícím se klimatu vám zanikne slatina, zanese se slepé rameno, i vysokohorské lesy s kosodřevinou mohou být nahrazovány smrkem, a což invazivní druhy? Což i potřebná diverzifikace? Nejsou býložravci, aby ji zajistili, nejsou predátoři, aby zajistili rovnováhu. Žádná rovnováha není, samovolný vývoj je nemožný, sám jste to psal!
V Amazonii je to jiné, tam to funguje, tam třeba vznikne jiné jezero někde dál. Ale i Amazonie trpí člověkem.
Naše příroda je ovlivněna lidmi, slouží lidem, bez nich to nejde, NP jsou moc malé, aby se samy mohly rozvíjet. Důkaz je ten, že i v NP se pracuje, ochranáři tam už vykonaly hodně práce, bez ní to také nejde.
Je nesmyslné exaktně-přísnou hranicí rozdělovat lesy na užitkové a přírodní, v obou je zapotřebí vyvíjet téměř stejnou činnost a i z NP je nutné mít zisk. Stát nemůže vše dotovat, jinak nebudeme konkurenceschopní s Čínou apod, stát nebude plnit své úkoly- dekarbonizace, elektrifikace, rozvoj průmyslu, důchody. Rozdíl je v tom, že někde (v NP) půjdeme více cestou přírody: např. max. ponechání dřeva na zemi, jinde upřednostníme zisk- prodej dřeva. Bez zisku nelze přírodu udržet. V hosp. lesích nelze si stanovit, že nebudu těžit duby nad 120 let, když již většina má 140 let - zlikviduji tak hospodářství a z tohoto hospodářství je hrazena i údržba lesů v NP.

Takže bezzásahovost určitě ne, ani v 1. zóně NP, i tam nutno alespoň odstranit meliorace, sledovat vývoj přírody a v případě nutnosti i zasáhnout. Zásah je i hašení požáru. I zde by měly být antipožární opatření- nějaký zdroj vody a přístup.

Ale váš názor o přírodním přístupu je dobrý v jiném směru: abychom vždy mysleli na to, zda naše činnost směřuje ke zdraví přírody, abychom přírodu vedli k přírodě, k přirozenosti ne k našemu prospěchu, názoru, fikci. Abychom prostě ji dali max. prostor. Směřuje.li naše příroda k Hercinskému zahuštěnému lesu, nedělat z ní savanu. Podporovat to, co v dané oblasti nejlépe roste, připustit i větší sukcesi, když je to normální přírodní vývoj. To platí v NP a stejně tak i v hosp. lese.
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.11.2024 08:49 Reaguje na Petr
Dát přírodě prostor, aby se sama realizovala, jít cestou norm. přirozeného vývoje by měli dodržovat především lesníci, kteří hlavně vytvářejí naši přírodu- pěstovat les takový a takovým způsobem aby to bylo co nejpřirozenější, nejpřírodnější, nikoli (hlavně) pro zisk- monokulturní zahuštěný smrkový les a také při kůrovcové kalamitě jsou z toho nejvyšší ztráty. Méně tak mohou postupovat zemědělci - starají se hlavně o to, aby zboží prodali. Ale i zde je tlak na to, aby k přírodě směřovali, zamokřená pole by se neměla obhospodářovávat, nechat je přírodě, ev. podpořit močál. Pole (antiekonomicky) rozčleňovat. Nepožívat chemii.

Prostě obě teorie plně platí- směřovat k přírodě, nechat přírodě její přirozenost, max. přirozený vývoj x zasahovat. Je nesmysl stavět jednu proti druhé. Je to stejné jako u částicové x vlnové teorii ve fyzice, teorii relativity x kvantové: neplatí jen jedna, platí obě, nelze je zprůměrovat, sloučit.
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2024 09:26 Reaguje na Honza Honza
"Mě při čtení tohoto odborného článku napadlo, co by se stalo, kdyby se naše lesy náhle nechaly samy sobě bez zásahu člověka."
Na tohle jste se ptal, tak jsem vám na to odpověděl.
Nestalo by se nic z toho, před čím tady někteří varují (a už se přidáváte i vy), stal by se opak - příroda by se zaradovala a nadšeně by se pustila do svého rozkvětu a rozmachu. Nastal by ráj pro přírodu i krajinu.
Ale protože toto lidé nikdy nedovolí (mají z přírody strach a hlavně ji potřebují drancovat a využívat), no tak se to bude muset dělat jak píšete vy - umělou "péčí" nahrazovat přírodní stav, rovnováhu, procesy, a vytvářet přírodu takovou, aby aspoň trochu fungovala. Že to bude velmi těžké a hlavně drahé je jasné i vám. A že to nikdy nebude ideální a plně funkční také. Každá lidská činnost totiž působí dvojstranně - něčemu pomáhá, a něčemu škodí. Ale tak jsme si to vybrali a tak to chceme.
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2024 10:53 Reaguje na Petr
A proto jsem psal o možnosti podívat se na reálné obrázky z nějakého pralesa. Třeba Žofínského, ať jsme doma. Aby bylo vidět, že se fakt nic nestane, a že to fakt funguje.
A stejně se dozvím že ne, že to je špatně.
Tak už nevím co by teda lidé chtěli. Chtějí přírodu, ale přírody se bojí.
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.11.2024 13:31 Reaguje na Petr
Bojí se kolapsu přírody. Proto snižování CO2, elektrifikace, adaptace, prevent. opatření, změna lesa na smíšený les, zachycov. vody. Bojí se, že lesy začnou usychat, že nebude voda, studny vyschnou. Bojí se extrémního počasí, záplav, extrémního vedra, vichřic. Vysychá i amazonský prales- je málo vody v řekách. V mongolské stepi snižují stavy zvířat, sází stromy kolem řek (přitom stromy do této krajiny nepatří). V Africe vybíjejí slony. Všichni se bojí, něco dělají. Vy se nebojíte? Já jo! Bojím se o naši přírodu! Vy ne?
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2024 13:51 Reaguje na Honza Honza
Opět citát z filmu Muži v černém: "Člověk je chytrý, ale lidi jsou hloupý a nebezpečný zvířata."

Těch uvedených problémů se bojíme možná my dva, ale lidi obecně moc ne. Ani ničeho jiného. Vezměte si třeba sucho. Může být sebevětší, ale stačí aby trochu zapršelo, a hned je vše zapomenuto, plány proti suchu mizí ve spodním šuplíku a lidé se posmívají jaké sucho? Vždyť prší.
A tak je to se vším.
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.11.2024 15:04 Reaguje na Petr
Dobře, máte-li také strach, a strach by měli mít i správci NP, přírodovědci, tak je třeba něco dělat, ne jen přihlížet. Sám jste to dříve taky řekl.
Ale to co děláme, musí být hlavně přání přírody- musí to být to, co chce sama příroda, v tom s vámi souhlasím, v tom jsem na vaší straně. Nikdy ne v tom, že by se mělo jen přihlížet.
Když bude nemocný můj pejsek, vždy půjdu k veterináři!
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2024 15:14 Reaguje na Honza Honza
Nikdy jsem netvrdil, že by se mělo jen přihlížet. Jen si uvědomuji nenahraditelnou funkčnost samotné přírody. A jsem názoru, že naše úsilí by mělo směřovat tam, kde jsme přírodu poškodili a její funkčnost snížili, a hlavně k tomu, aby se obnovila samostatnost a plná funkčnost přírody. A tam a tehdy by naše úsilí mělo končit.
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.11.2024 18:57 Reaguje na Petr
Není sporu.
Proto jsem i pochopil správce NP v tzv. bezzásahovosti. Nejít nad hranice, které jste uvedl. Civilizace má také své potřeby, ale je nutno si uvědomit, že je to nad rámec přírody, ke škodě přírody, ne se z toho radovat a myslet si, že je to norma. Dříve jsem si to tak neuvědomoval. Ale i tyto hranice jsou subjektivní. Vše je relativní: např. asteroid může zničit tuto zemi, přitom ale dříve vedl k rozvoji života. Virové mutace zabíjí, přitom díky nim je možný vývoj organizmů. I my sami jsme součástí přírody, sami můžeme např. právě před zničujícím asteroidem Zemi zachránit, právě díky svému technolog. pokroku, který ničí přírodu.
Vše prostě je relativní, hranice jsou vždy neurčité. Einsteinova teorie relativity rovněž vychází z přírody. Proto se zbytečně přete s p. Vinklerem, oba máte pravdu, jen ty hranice, které jsou subjektivní a neurčité vidíte každý jinde, přitom tato různost, tato nejednota je normální realita.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2024 19:11 Reaguje na Honza Honza
Napsal jste to moc hezky, je vidět, že jste v obraze. Ten kompromis je více než nutný, není možné bazírovat jen na jednom. V matematice se tomu říká průnik množin. To by si měl především uvědomit filozof, že lidstvo musí z něčeho žít, není možné krajinu nechat zpustnout.
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.11.2024 20:47 Reaguje na Karel Zvářal
Jo, vyplatí se číst si ekolist a něco se dozvědět.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2024 21:06 Reaguje na Honza Honza
Pro mě je to Ekolist, a pana redaktora si vážím, podobně jako Vás, neb jste jedni z mála opravdových charakterů. Zde nacházím možnost svobodně a demokraticky se vyjádřit k problematice, která mě zajímá a kde mi nikdo nezabrání projevit svůj názor, znalosti a přehled. Štěkot bezejmených psů za plotem je koloritem venkova, na ten jsem zvyklý, špína po osprchování zmizí. S věčnou vlastností je třeba počítat, byť se často cítí nadřazeně.
Odpovědět
Marie  Haisová

Marie Haisová

2.11.2024 09:32
Jen lituji, že se autor nezmínil o nepořádku, který v lesích po těžbě zůstává, konkrétně mám na mysli těžkou mechanikou zničené lesní cesty, na kterých se po deštích nedá vůbec chodit - minulý víkend jsem jednu zažila poblíž Hofmanek na Šumavě - pod lanovkou na Pancíř. Přitom by zřejmě bylo v možnostech současné techniky dát kdysi malebné pěšiny do pořádku. Při těžbě též bere za své turistické značení na stromech, jasný nerespekt k práci českých turistů.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.11.2024 10:39 Reaguje na Marie Haisová
Paní Marie,to,co Vy označujete nepořádkem , je Váš problém s pohybem v lesním terénu.Les není park s udržovanýni cestami.
A turistické značení se holt po 50ti letech obnoví . A dnes máme úžasnou navigaci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.11.2024 11:08 Reaguje na Emil Bernardy
Když se kácí les, zůstávají místy/dočasně větve. Tak jako po povodni bahno, kamení a všemožná náplava. Proč to nikdo do druhého dne neuklidí?-)
Odpovědět
MM

Milan Milan

4.11.2024 15:54 Reaguje na Emil Bernardy
Paní Marie má samozřejmě pravdu. Byly nádherné lesy s pěšinkami pro turisty, značené, a nerušili nikterak život lesních tvorů. Těžba taky probíhala a byl pořádek. Ale dnes se jenom sklidí těžkou mechanizací komerční matroš a o zbytek ať se postará čas. A turista co leze v lesích s mobilem v ruce působí spíše jako městský blb na procházce v parku, nervosní a doufající že bude mít všude signál a nabito, než jako turista mající radost z turistiky.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.11.2024 08:22 Reaguje na Milan Milan
Vás bych rád viděl naživo.V lese.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.11.2024 12:04 Reaguje na Marie Haisová
No ono je někdy pro přírodu dokonce velmi užitečné ty kaluže na cestách ponechat. Tak například pro kuňku žlutou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.11.2024 12:10 Reaguje na Marie Haisová
Tak v první řadě ta lesní cesta tam nebyla primárně dělaná kvůli turistům. Samozřejmě že probíhá povýrobní sanace. Akorát se to dělá až po ukončení práce. Představa že kvůli turistům se to bude dělat denně aby se snad turista nazablátil je hodně směšná.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist