https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/greenpeace-a-zivy-les-pro-zivy-region-drevo-ze-zdanickeho-lesa-se-ve-velkem-vyvazi-do-rakouska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Greenpeace a Živý les pro živý region: Dřevo ze Ždánického lesa se ve velkém vyváží do Rakouska

20.6.2024
Vagony se dřevem v Bučovicích, které skončily v rakouském Lenzingu.
Vagony se dřevem v Bučovicích, které skončily v rakouském Lenzingu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nové vyšetřování české kanceláře organizace Greenpeace a občanské iniciativy Živý les pro živý region ukázalo, že dřevo ze Ždánického lesa se vozí do rakouského městečka Lenzing do stejnojmenné firmy Lenzing AG, předního světového výrobce viskózy a dalších vláken pro textilní průmysl. Nové zjištění na dotaz Greenpeace potvrdil přímo viceprezident firmy pro vztahy s globální veřejností, globální komunikaci a reportingy o udržitelnosti. Vývoz nezpracovaného dřeva za hranice přitom nedávno odmítli ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr zemědělství Marek Výborný, kteří jsou za hospodaření v českých lesích a za jejich ochranu zodpovědní.
 
Již před rokem se podařilo místním lidem z iniciativy Živý les pro živý region vyfotit průvodní dokumenty, které dokazovaly, že prázdné vagony, do nichž se v Bučovicích nakládá dřevo pokácené ve Ždánickém lese, přijely na jižní Moravu z Rakouska od firmy Lenzing AG. Společné vyšetřování Greenpeace a iniciativy nyní potvrdilo, že vagony naložené dřevem z Bučovic mířily v druhé polovině května na vlakové nádraží v rakouském Lenzingu. Firma Lenzing AG zjištění ekologických spolků potvrdila s tím, že ze Ždánického lesa dřevo odebírala, protože je hospodářským lesem, nikoli přírodní rezervací, a že odebírala jen dřevo od Lesů ČR, které mělo certifikaci PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes).

Organizace Greenpeace také v minulých měsících pokračovala ve sledování stromů pokácených ve Ždánickém lese pomocí GPS trackerů. Jeden z nich umístěný v obřím buku skončil 20. března opět v papírně Mondi ve slovenském Ružomberoku - jde již o třetí zdokumentovaný případ, kdy odešla zásilka dřeva ze Ždánického lesa do této firmy. Další tracker pak skončil 12. března v areálu firmy DYAS EU v Uherském Ostrohu, která vyrábí především bukové překližky a dýhy. Posledním místem, které se již dříve podařilo Greenpeace odhalit, je štěpkárna na biomasu na místě bývalé cihelny v Hodoníně.

Svá aktuální zjištění zveřejňuje organizace Greenpeace v době, kdy v regionu startuje greenwashingová kampaň Hospodaříme s odpovědností, pod níž jsou podepsány Lesy ČR, které kácejí ve Ždánickém lese, firma DYAS EU, která dřevo ze Ždánického lesa odebírá, a Lesnicko-dřevařská komora, které šéfuje místopředseda představenstva firmy DYAS EU Jan Václavík. Cílem kampaně je zjevně přesvědčit veřejnost na sociálních sítích a na debatách v Dambořicích, Ždánicích a Bučovicích, že kácení ve Ždánickém lese je v souladu s „lesníky osvědčeným a staletími prověřeným způsobem ochrany krajiny“ a mělo by pokračovat.

Dosavadní kácení ve Ždánickém lese přitom nekritizuje jen Greenpeace a místní občanská iniciativa, ale i řada vědců a odborníků v oblasti lesnictví a ekologie. Právě na základě této kritiky začaly Lesy ČR společně s ministerstvy životního prostředí a zemědělství a Agenturou ochrany přírody a krajiny pracovat na memorandu, které řeší šetrnější lesnické postupy a budoucí ochranu nejcennějších lokalit ve Ždánickém lese.

„Je to nepochopitelné. Před ministry si zástupci Lesů ČR sypou popel na hlavu za destruktivní zásahy ve Ždánickém lese a slibují, že tak prasácky už nikdy nebudou hospodařit, do regionu však přijíždějí s velkou slávou a říkají, že hospodaří odpovědně. A to v době, kdy se teprve domlouvají na nových, odpovědných hospodářských postupech s Agenturou ochrany a přírody. A zatímco ministři mluví o tom, že je nutné dřevo zpracovávat v Česku, Lesy ČR stále ve velkém vyvážejí významnou část stromů pokácených ve Ždánickém lese ve formě nezpracovaného dřeva na Slovensko a do Rakouska. Být ministrem Hladíkem či Výborným, vnímal bych to jako kudlu do zad. V tomto případě tedy spíš sekyru do zad,“ říká Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR.

„V loňském roce proběhlo ve Ždánickém lese jednání, které organizoval Lesní závod Židlochovice. Zástupce vedení se snažil přesvědčit přítomné starosty o potřebě kácení lesa a tvrdil, že 90 % vytěženého dřeva zůstává v našem regionu. Přitom díky sledování klád ze strany Greenpeace bylo mnohokrát potvrzeno, že dřevo míří do papíren na Slovensko nebo do Rakouska. Taková nepravdivá tvrzení se bohužel v debatách ze strany lesníků a lobbistů z dřevozpracujícího průmyslu, kteří vedou ve Ždánickém lese společnou kampaň proti jeho ochraně, objevují pořád,“ říká Zuzana Veverková z iniciativy Živý les pro živý region.

Greenpeace dlouhodobě kritizuje, že staré lesy v Česku nejsou dostatečně chráněny a ilustruje to právě na Ždánickém lese či na vzácných bučinách v Krušných horách. V kampani Zachraňme přírodu usiluje o to, aby se vyhlašovalo více chráněných území v souladu s globálními cíli pro biodiverzitu, k nimž se zavázalo i Česko. Do roku 2030 by tak mělo být 30 % rozlohy EU chráněno, z toho třetina striktně. Greenpeace požaduje po Ministerstvu životního prostředí, aby v Česku byly do nových chráněných území primárně začleňovány staré lesy bohaté na biodiverzitu.


reklama

 
Greenpeace a Živý les pro živý region

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

20.6.2024 15:13
Dřevo je cenná obnovitelná surovina a je žádoucí ji těžit a smysluplně využívat. Je proto třeba hledat kompromis a takto i k problému přistupovat. Mám obavu, že Greepeace toto moc nedokáže. Rád bych se ale mýlil.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

20.6.2024 15:20 Reaguje na Jiří Svoboda
A není hlavní problém, že se to cenné dřevo vozí pryč z republiky ...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.6.2024 01:15 Reaguje na Michal Uhrovič
Hlavním problémem je, že na to v republice nemáme vlastní zpracovatelský průmysl. Nejsou tu zpracovatelé co by byli schopni za dřevo ( surovinu) dát v tom objemu tolik jako ti Rakušané. No a to co nám v republice zůstalo stejně patří z většiny Rakušanům. To by snad oba dva páni ministři měli vědět. Takže to odmítnutí vývozu nezpracovaného dřeva za hranice je od pánů ministrů Hladíka a Výborného jen nějaká trapná póza a nebo důkaz jejich absolutní nekompetence.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

24.6.2024 08:17 Reaguje na Jarek Schindler
Ne nemáte pravdu. Když LČR vyvolala kalamitu, kde byli oni ochranáři? To jim nevadilo, asi proč? No proto, že se zbaví nenáviděného smrku, jen nevědí, že les nenaroste za rok jako obilí. Když tyto kalamity probíhali tak byl problém dřevo prodat, ale těžilo se dál na jiných místech zdravé dřevo a tím se blokoval prodej a byla to i stejná organizace LČR. To se vozilo hlavně do Číny. My měli ebargo a tak to vozili Poláci, Lotiši, Rakušané a další, místní překupníci byli jen zprostředkovatelé. Dnes místo aby se omezily těžby se hledá jak se dostat k oněm zbytkům lesů, aby se dále plundrovalo. LČR by měli omezit těžby min. o padesát procent v oblastech kde les ještě není zasažen. Jen trochu odbočím. Kdyby to bylo změnou klimatu a ne záměrným porušením zákona, výmluva na smlouvy, tak by ony problémy museli přijít od těch nejnišších nadmořských výšek. A ne jako kousek odnás, nejdříve v 600 m.n.m.a pak dole v 300 m.n.m. To je divné, že. No není. Kůrovce množili nejdříve Opavsko a pak to šlo po Vysočině z Moravské strany až do Středočeského kraje. Tam kde se vyskytl dál je ono nádherný plánování, kde se potkavaly dva kamiony z naprosto stejným dřevem. Jeden to vezl do Čáslavi někde od Telče a druhý okolo Čáslavi do Rakouska. Vlaky jeden vlak se dřevem směr na Kolín a mijel ho vlak na druhou stranu. Na každou stranu projeli dva vlaky se dřevem a jen jeden s auty. To byl náš artikl. Takto se krásně rozvozil brouk po celé republice, ale Rakušáci to zvládají, ale i Němci, jen tam musí dělat naši dřevorubci, oni mají problém svoje zaplatit. Dnes mají problém, že se dřevo vyváží. A naše firmy nedokážou pořádně prodat zásluhou některých certifikací, které kdysi vznikli kvůli nezákonnému kácení a u nás si z toho udělali kšeft. Kam šli z toho peníze? Na lesy v jižní Americe, ne to byl jen kšeft.... Dnes se rosčilují. Mohu říci, že na Čáslav jezdí dnes spousta aut s nádherným dřevem, je zdravé bez kůrovce, proč to někdo neomezí? Mimochodem našim ministrům je to jedno, kdyby jim to jedno nebylo, tak nikdy nemohlo dojít k takové katastrofě. Proč jsme nehospodařili jako za první republiky a za komunistů? Tj. LESNÍ ZÁVODY, ale Státní statky, půda se rozkradla a nebo za pár halířů jako prodala. Proč? Nemuselo se stát co se stalo. Ale to nikoho nezajímá, vše se převede na změnu klimatu a je....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.6.2024 19:56 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No , já se v první řadě zmínil jen o tom, že páni ministři toho asi neví moc o svých rezortech, když jsou schopni vypustit do světa takový blud a odmítají připustit vývoz nezpracovaného dřeva za hranice. Vy snad chcete tvrdit pane Ptáčník , že u nás existuje dřevařský průmysl který by byl schopen odebrat od lesníků všechnu dřevní hmotu za cenu kterou nabízí třeba ten Retz? No asi ano, když píšete že nemám pravdu.
K tomu dalšímu. Je vidět že Lčr přimo nenávidíte. Já je sice také nemusím ale to neznamená, že na ně budu házet vše co se tu událo. Za nástup kalamity zase až tak nemohou a za jeji průběh bych spíš vinil politiky kteří se pod rozdělení bývalých státních lesů na LČR a zpracovatelské a.s podepsali a umožnili tak vznik hlavně v době kalamity nepružného systému. Nezapomínejte na to že LČR obhospodařují jen něco přes padesát % lesů. A například na Vysočině to byli hlavně malí vlastníci co kalamitu nezvládli.
Říkám to dlouhodobě, za bývalého podniku státních lesů by se v případě takové kalamity zastavily těžby a kapacity by se přesunuly do postižených míst. Dnešní legislatíva to prostě již neumožňuje a tak je zbytečné si chladit žáhu na LČR. Někdo prostě vymyslel kdysi nesmysl. Nyní se vymýšlí zase nesmysl týkající se myslivosti a věřím, že některá jména a "instituce" co se podepsali pod legislativu ohledně našich lesů najdete i pod návrhem zákona o myslivosti. Bude to stejný paskvil a bude to stát do budoucnosti stát hodně peněz.
No a vaše nesmysly, nemá cenu reagovat na vše. Čáslav co vím tak bere přesílenou kulatinovou hmotu. To že kolem jede na jih další kamion s kulatinou ještě neznamená že je to blbost . Jede pravděpodobne do Ždírce kde berou pouze do 44 cm.
Proč by měl někdo omezovat práci v lese. V pruběhu kalamity se zastavily probírky. Teď se to dohání atd. No a že do Čáslavy jezdí fůra aut s nádherným dřevem? Oni tam za to nádherné dřevo platí. Kdyby neplatili tak jim ho tam nikdo nevozí. A nezapomeňte hlavně na to že LČR má těch lesů u nás jen polovinu.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

24.6.2024 21:21 Reaguje na Jarek Schindler
No řekl bych, že mám bohužel pravdu. Za prvé po likvidaci lesních závodů narostly plochy revírů. Revírník si ulehčil práci a začal dělat plochy hektarové, které zákon povoluje. Tím ovšem otevřeli stěny lesů a tím přibylo kalamit. A nyní, v r. 2006 jsme jezdily na výpomoc do Opavy. Zde novodobí lesníci likvidátoři nám předávali na zpracování dřevo. Směli jsme dělat pouze souše, vedle byly stromy které měly zelené větve, ale loupala se již kůra a brouk byl vylítlý a již v dalších stromech. Na jaře zde bylo kolem čtyřiceti stromů a na podzim zde dělaly dva harvestory. Přišel rok 2008 a u nás padla kalamita. Tehdy ochranář z Hradce od LČR napsal blábol, že brouk ze stromů napadených se přerojí spátky do těch mrtvých a zahyne. Perfaktní blbost. Říkám LČR, myslím s tím vedení. Revírník musel držet krok a ústa. Pár správců se vyměnilo, zasel se strach. Pak to již jelo, uklidnění přišlo po r.2009, ale přišlo to z Moravské Vysočiny v r. 2016 a to byl konec. Proč se naši zákonodárci neprobudili, CO zřizovatel LČR. Nic vykašlali se na vše aa jediný co uměli byly výhrušky soukromnníkům. Covid, nebo americká nemoc, vyřadila lidi ze života, rok 20 a 21.Nelétala letadla a začalo pršet. V tu chvíli se kůrovec začal zastavovat, ale to nebylo v zájmu a tak se vymysleli další nesmysli. Jinak o dřevě, kde se potkavali dva kamiony, bylo třicet plus na čepu a to je onen průšvih ekologů, to nikoho nezajímá. Vím co se dělo, naše lesy zničily celé. Vše jsem viděl, výběrové řízení v okolí proběhlo, než se to rozjelo bylo pozdě a když navozily tisíce kubíků podél lesa, projížděly vlaky s kůrovcem, kamiony, kde je chyba, když to dělali LČR. Ne musel to být úmysl. Není co řešit. Jinak ze začátku byly dlouhodobé smlouvy a ony výpověděli a pak namnožení brouka, bylo buď chyba a nebo hloupost? Nebo nechuť přemýšlet, aby se do smlouvy zanesl takový případ kdy bude kalamita. Nebo LČR neumí takové smlovy vytvořit a radši zlikvidují les? Myslim, že k lesům šel každý s láskou k přírodě, nebo ne? Ale žádná změna klimatu. Podívejte se do historie jaké bylo počasí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.7.2024 05:28 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Tak ještě jednou. já napíšu, že : "Hlavním problémem je, že na to v republice nemáme vlastní zpracovatelský průmysl. Nejsou tu zpracovatelé co by byli schopni za dřevo ( surovinu) dát v tom objemu tolik jako ti Rakušané".Raegoval jsem tím na článek. Vy napíšete, že nemám pravdu ale ihned uskočíte od tématu a začnete pomlouvat Lčr. Já osobně tuto organizaci také nemusím ale nebudu na ně kvůli tomu házet vše. Navíc Vysočina. Tam je celkem dost soukromých lesů, že.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

20.6.2024 15:56
Obilí z Ukrajiny se vyváží do Egypta a dalších afrických zemí. Zaměřil bych se, - jako představitel Greenpeace, i na celý mezinárodní obchod s bioprodukty, a následně všechny takové světové vývozy zakázal. Les by krásně stárl, rozpadal se, pole by se změnila zase na step, bylo by tam hodně motýlů, cvrčků, hadů, ještěrek, divokých koní a zubrů. --- A jako v pohádce, by bylo zase všem dobře. Nastěhoval bych tam pak všechny ty aktivisty, kteří by mohli zase žit v zemljankách, a dívat se v noci na hvězdy. Nedal bych jim ale ani motyky, aby nenarušovali kompaktní drn, natož nůž, nebo sekeru. Umývat by se mohli v tůňkách, ale nesměli by používat dezinfekci, antikoncepci, ani jiné léky, aby se to svinstvo zase nevrátilo do toků.
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

20.6.2024 16:53 Reaguje na Josef Střítecký
Ale no tak! Všeho s mírou.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

20.6.2024 21:13 Reaguje na Kolemjdoucí
O argumenty nikdo nestojí, tak bych tu ironii nezatracoval. Je dobrá, - nastavuje zrcadlo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.6.2024 19:44
Stát požaduje od LČR vytvářet zisk a tak ho vytvářejí. Asi by ho nemusely
vytvářet, kdyby nečekaly různé EKOspolky na dotace od státu. Co tak se vzdát dotací ve prospěch lesů a nebo si ty lesy koupit a chránit? Jsou spolky, co si loupí kus louky, nebo lesa a ten chrání a udržují podle
svého uvážení. LČR prodávají tomu, kdo platí více a pokud by tomu tak
nebylo, tak nekonají s péčí dobrého hospodáře. To je lépe nechat dřevo
znehodnotit překročením mýtního věku , pak pokácet na otop a nebo ho
nechat v lese zetlít? Nemají i zemědělci přestat sklízet zralé obilí
a nechat ho na poli shnít? Aktivistům stát dává peníze z prodeje dřeva
na činnost a to jim nevadí? Být jimi, tak okamžitě odmítnu od takového
zlého státu dotace! Doufám, že mou radu vyslyší a zachrání tím stromy!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.6.2024 19:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Opravuji koupí a ne loupí.
Odpovědět
Ko

Kolemjdoucí

20.6.2024 21:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak se ten stát najednou hodí. Neměl byste kritizovat stát, že místo ochrany přírody požaduje od LČR zisk? Pokud by LČR neměl zisk, pak by nebylo na dotace EKOspolků a problém s dotacemi by byl vyřešen.
Je to jasné, LČR nemají primárně být zaměřené na zisk. To je zásadní chyba. Tím jenom podporují dotacemi ty EKOspolky. Pryč s produkčními lesy, jen podporují různé aktivisty ekolisty.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.6.2024 09:52 Reaguje na Kolemjdoucí
Co bylo dřív? Slepice, nebo vejce? Co bylo dřív? Hospodářský
les živící vlastníka a nebo dotace ekospolkům nutícím toho
vlastníka produkovat o to více zisku na jejich dotování?
Víte jak jsme chránili v minulosti přírodu my? Za vlastní
a za příjem z brigád v lesích a v zemědělství. To nebyly
pouze kecy, ale potěžební úklid, sázení stromků, kosení
buřeně, sušení sena a letniny pro zvěř. Část sice za tu
odměnu, ale převážná část ZDARMA a bez DOTACE na činnost.
Odměnou byla možnost tábořit v lese a dobrý pocit, že
jsme vykonali opravdu něco hmatatelného. Vy jste ale
raději jen KOLEMJDOUCÍ bez toho hmatatelného přínosu
natahující ruku po dotacích a tudíž v důsledku žádající
ziskovost LČR, ač navenek to popíráte. Zkuste popírat
i produkční pole a louky a jsem zvědav čeho se najíte!
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.6.2024 09:16
Takže dřeváci evidentně lhali starostům a v Ždánickém lese řádí jak černá ruka.

A místní diskuzní hlupáci ještě nadávají GP, místním a odborníkům kritizujícím dosavadní postup dřeváků. Asi to jsou stejní lupiči a škůdci jako ti dřeváci...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.6.2024 11:49 Reaguje na Petr Elias
Ten problém, jako mnoho jiných, opravdu není černobílý ala 100% pravda na jedné straně a lež na druhé. Vy se z tohoto schématu evidentně nejste schopen vymanit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.6.2024 11:56 Reaguje na Petr Elias
Ale vůbec ne. Ti dřeváci jedou striktně podle LHP zpracovaným ÚHULem, kde mají mezi jiným i rozpis umístění a výše těžeb. Absolutní negramotnost spíš ukázali páni ministři a GP. U GP se není čemu divit. Ti to prokazují dlouhodobě.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

21.6.2024 14:45 Reaguje na Jarek Schindler
Pane, ti dřeváci těží ze zákona jen to, co běžně přirůstá. Nejraději by taky chodili po lese a dívali se do korun. Podle LHP se dbá na to, aby se nepřetěžovalo, aby produkční základna lesa byla ve stejně dobré kondici teď, stejně jako za dalších 120 let. Díváte se na to tak, že státní lesy nesmí v lese dělat nic? Porosty vychovávají (mladé) a obnovují (zralé). A co ostatní vlastníci? Těm taky zazlíváte, že si z lesa odebírají svůj roční etát, který jim z lesa generuje důchod? Tak výtěžek z lesa nazývali naši předchůdci, po kterých tu máme to, co máme. Mohl byste taky zazlívat ovocnářům, že si na podzim sklidí jablka. Se dřevem je to stejné. A to, že se plánuje umístění a výše obnov, a rozsah probírek, vám vadí proč? Vadí Vám, že máme přehledné lesnické mapy? Jak byste se jinak na svém majetku chtěl orientovat Vy? Klidně to sem napište.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.6.2024 19:03 Reaguje na Josef Střítecký
????? Já snad tvrdím něco jiného, Řekl bych, že zas nevíte na koho reagujete, pane.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

21.6.2024 14:45 Reaguje na Jarek Schindler
Pane, ti dřeváci těží ze zákona jen to, co běžně přirůstá. Nejraději by taky chodili po lese a dívali se do korun. Podle LHP se dbá na to, aby se nepřetěžovalo, aby produkční základna lesa byla ve stejně dobré kondici teď, stejně jako za dalších 120 let. Díváte se na to tak, že státní lesy nesmí v lese dělat nic? Porosty vychovávají (mladé) a obnovují (zralé). A co ostatní vlastníci? Těm taky zazlíváte, že si z lesa odebírají svůj roční etát, který jim z lesa generuje důchod? Tak výtěžek z lesa nazývali naši předchůdci, po kterých tu máme to, co máme. Mohl byste taky zazlívat ovocnářům, že si na podzim sklidí jablka. Se dřevem je to stejné. A to, že se plánuje umístění a výše obnov, a rozsah probírek, vám vadí proč? Vadí Vám, že máme přehledné lesnické mapy? Jak byste se jinak na svém majetku chtěl orientovat Vy? Klidně to sem napište.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

21.6.2024 14:45 Reaguje na Jarek Schindler
Pane, ti dřeváci těží ze zákona jen to, co běžně přirůstá. Nejraději by taky chodili po lese a dívali se do korun. Podle LHP se dbá na to, aby se nepřetěžovalo, aby produkční základna lesa byla ve stejně dobré kondici teď, stejně jako za dalších 120 let. Díváte se na to tak, že státní lesy nesmí v lese dělat nic? Porosty vychovávají (mladé) a obnovují (zralé). A co ostatní vlastníci? Těm taky zazlíváte, že si z lesa odebírají svůj roční etát, který jim z lesa generuje důchod? Tak výtěžek z lesa nazývali naši předchůdci, po kterých tu máme to, co máme. Mohl byste taky zazlívat ovocnářům, že si na podzim sklidí jablka. Se dřevem je to stejné. A to, že se plánuje umístění a výše obnov, a rozsah probírek, vám vadí proč? Vadí Vám, že máme přehledné lesnické mapy? Jak byste se jinak na svém majetku chtěl orientovat Vy? Klidně to sem napište.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

21.6.2024 14:46 Reaguje na Josef Střítecký
Prosím, smažte to zbytečné. Netuším, jak se to stalo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 17:11 Reaguje na Josef Střítecký
Spíš jste měl napsat, že ta Vaše reakce patřila místnímu všeználkovi. Ten to potřebuje zopakovat ne třikrát, ale desetkrát - a stejně to nepochopí:-D
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.6.2024 19:14 Reaguje na Karel Zvářal
Nevšiml jsem si pane Zvářal, že by pan Střítecký tvrdil něco jiného než tvrdím já a tak nerozumín tomu co jste tím svým slintem chtěl vlastně říci. To za prvé. Za druhé, s prominutím ale o lese a o hospodaření v něm toho vím víc než Vy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 19:28 Reaguje na Jarek Schindler
Chudáčku maličký, zakomplexovaný, vztahovačný. Bylo to myšleno na někoho jiného (předřečníka), ale rád si opět kopnete, že, bez toho nemůžete být. Jinak než negativně až zlostně na mně reagovat neumíte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 19:29 Reaguje na Karel Zvářal
To "mně" mělo znamenat, že na mě se rád vždy vyřádíte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 19:31 Reaguje na Jarek Schindler
V 19,03 jste se ze své úchylky usvědčil sám.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.6.2024 20:01 Reaguje na Karel Zvářal
Aha. Já jsem reagoval "zlostně" a vy jste potřeboval tři komentáře na to abyste tu mou reakci rozdýchal. Taky dobrý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 20:05 Reaguje na Jarek Schindler
Od "znalce lesů" bych očekával, že s předstihem informujete o tom, co píši níže (16,57). A to, že jste v mé první pětce krys a hyen, které jsem v životě potkal, vás asi potěší, předpokládám.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.6.2024 20:37 Reaguje na Karel Zvářal
No, diskutuji pod článkem týkajícího se ČR. Nevím proč bych při tom měl reagovat na něco co jste Vy zrovna viděl v televizi? No a že je televize vašim hlavním zdrojem informací, já se řídím hlavně praxí. Vy asi tím co zrovna kde dávají v televizi. Poradím vám. Pusťte si " Méďu Béďu" ať se dovíte něco o medvědech. Řekl bych, že v dalším půlroce půjde o dost zmiňované téma, tak ať jste v obraze.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 20:14 Reaguje na Jarek Schindler
Stačilo reagovat na text v 19,31 - na to ale nemáte.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.6.2024 20:43 Reaguje na Karel Zvářal
Jste zábavný. Já snad na ten váš komentář z 19,31 ve 20,01 nereagoval? Máte to již asi hodně popletené chudáku starý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 21:03 Reaguje na Jarek Schindler
No jistě, kydy o ničem, ale to, co třeba jsem nevěděl, nezmíníte.
Méďu Béďu si pouštějte sám, já si rozšiřuji obzory, o kterých nemáte ánung. Nemáte elementární přehled, tak se realizujete aspoň urážkami, v tom jste opravdu dobrej. Takže sbohem a šáteček a můžete zase "klást pasti" - zůstanou prázdné...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.6.2024 12:18 Reaguje na Karel Zvářal
No, kydy o ničem jsou tady hned ve vašem prvním naprosto zbytečném komentáři. Jste taková druhá Kletečková, že?. No a určitě vám nebudu doplňovat vaše slabé vědomosti. Mě uplně stačí, že na rozdíl od vás třeba vím, že například skřivan polní se na mokřad určitě nenaláká protože preferuje spíš suché prostředí a určitě netvoří kolonie protože je to vysloveně hnízdně teritoriální druh.
S urážkami jste také začal vy a já jsem vyznavačem pravidla o tom jak se do lesa volá.......
No a pastičky( tlučky)? Žádné klást nemusím. Vy se utlučete i bez nich.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.6.2024 20:24 Reaguje na Jarek Schindler
Tady se ukazuje, jaký jste duševní trpaslík, čistokrevný hnidopich. Bionomii skřivana znám velmi dobře, buďte bez obav. V článku zmínka o "kolonii" znamená, že zřejmě v hejnu, ale v kontextu díla naprostá BANALITA.

Pře byla o kvalitě vody, hlupáku!, pod kterou se podepíšu. Medvědi jsou též samotáři, ale grizlyové na podzim loví lososy ve skupině. Srnec je též teritoriální, ale v zimě jsou v tlupách, a atp. - to je makačka na bednu, co?-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.6.2024 07:50 Reaguje na Karel Zvářal
Jen tak dál pane Zvářal.Čím víc toho napíšete tím je zřejmější jak to s vámi ve skutečnosti je.
Já se s vámi o kvalitě vody nepřel a celou dobu pouze upozorňoji na tamní nesmyslná tvrzení. A že jich tam na tak krátký článek bylo, že.
No a Vy? Nezdá se vám, že se snažíte jeden nesmysl ospravedlnit ( vysvětlit)jiným , ještě větším nesmyslem? Kdybyste si pustil toho Méďu Béďu tak byste možná netrousil takové nesmysly.
Grizlyové samozřejmě neloví lososa ve skupině ale pouze na stejném místě. Loví na těch pro lov nejpříhodnějších místech a protože těch míst zas není tolik, tak dochází pomístně na těch vhodných místech ke zvýšené koncentraci medvědů. Že by to ale byla medvědí kolonie?
Ano, srnec je po určitou část roku stejně jako fůra dalších druhů teritoriální. No a po zbytek roku, zase jako většina těchto druhů teritorialní není. Myslíte si, že kromě vás ještě někdo další nazve zimní tlupu srnčí zvěře kolonií? Ono teritorium si každý živočich vytváří v nějakou dobu za nějakým účelem. No a tím účelem je většinou rozmnožování a výchova mláďat. Takže medvědi na podzim, srnec v zimě.... jakou to má souvislost s jarním přísně teritorialním chováním skřivana a tvrzením o znovuobjevení skřivaní kolonie? To, že například mladí ptáci po osamostatnění vytvoří hejnko, či na podzim a jaře táhne skřivan v malém hejnku snad ješte neznamená že někdy v dubnu, květnu tvoří pořád kolonie? On se v tuto dobu totiž nepohybuje už ani v tom hejnku. Ale to přece znáte velice dobře, že?.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2024 08:18 Reaguje na Jarek Schindler
"Pro některé ( vás) se dá použít i přídomek "nejapný" když už jste na to přivedl řeč. No a pokud se tedy jste schopen podepsat pod tento článek tak se tedy podepisujete i pod tvrzení o tom jak se tam díky panem Malíkem vytvořenému mokřadu najednou vyskytla i " kolonie skřivanů"..."

Tolik na úvod, kdo si začal s urážkami. Přel jsem se s M. o kvalitě vody (opět bez rakce - jak jinak) a smíšeném lese (bez reakce - jak jinak), když jste do toho vstoupil a zvedl - jak už jsem uvedl - PODRUŽNOU marginalitu.

Ten článek nebyl o skřivanech, ale kaskádě nádrží. Ale chápu, že jako vlkobijce nemůžete vlkomilovi odpustit zhola nic - narozdíl ode mě, který rozlišuje dobré od špatného. Takže jen tak dál, ať všichni vědí, s kým mají tu čest. Sbohem!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.6.2024 09:10 Reaguje na Karel Zvářal
Nějak jste zapomněl zmínit, že to byla reakce na vaše : Rodové a druhové jméno: Machaček úporný ssp. zaujatý.
Nebo jste to snad nenapsal pane Zvářal?
A opravdu nemohu reagovat na každou vaši ptákovinu. To bych nedělal nic jiného.
No a proti kaskádám , napsal jsem to, celkem nic nemám. Nelíbí se mi ale způsob presentace a uváděná fakta která jsou navíc nesmyslná. Také si jako pan Malík myslíte, že Zdoňovský rybník se díky těm kaskádám již nikdy nebude muset čistit?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.6.2024 09:55 Reaguje na Karel Zvářal
V diskusi o Zdoňově jsem
vám na kvalitu vody z polních drenáží v tůních,
které vysychají napsal,
že s vysycháním roste
ve vodě koncentrace jedů. To je doufám dostatečné
zdůvodnění mého odporu
k vysychajícím tůním.
Taky jsem se vyjádřil k
propagaci směsky BK a SM
kterou opěvujete po
shlédnutí pořadu v ČT.
Víte já už ČT nevěřím
ani předpověď počasí,
protože účelově uvádí
pouze názory některých
"vědců" a jiným nedá
ani slovo. Znám praxi
z beskydských lesů, kde
buk mezi smrky přežije
pouze tehdy, když ty
smrky proředím, aby ho
nestínily. Jinak mezi
nimi živoří a navíc lépe
chutná zvěři, než smrk.
V mládí jsem pracoval na
prořezávkách, likvidoval
buřeň a tak vím, jak se
bukům mezi smrky dařilo.
Buk se dobře doplňoval s jedlí(původní jedlobukové porosty v pralesích), ale
se smrkem jen na okraji, kde se dostal na světlo. Pokud považujete za strom
i zákrsek buku mezi SM, tak budiž, ale ten je tak dobrý leda do kamen. Je
mi smutno, že už i vy jste začal s vulgaritami
jako "duševní trpaslík"
"hnidopich" a "chudáček", protože jsem vás dosud považoval za seriózního inteligentního diskutéra.
Vy asi nesnášíte kritiku
svých názorů a názorů
vám blízkých, ale takový
je prosím život, že ne
vždy vás bude každý jen
chválit. Já mnohdy mlčím při těch vašich článcích, abych se nemusel s vámi přít o tu vaši jedinou pravdu, ale občas co je
moc, to je moc a musím
říci taky to své. A o
tom výčtu "zázračně"
navrácených zvířat do
krajiny u Zdoňova věříte?Já pouze potud, že tam
byly i v minulosti a že
si jich pan Malík všiml
účelově až nyní. Bez té
propagace by totiž nebyly dotace a korunky poslané
"věřícími" na daný účet.
Toto je praxe i těch
"rezervací"(obor) zubrů
a koní, kde se i přelet
dudka považuje za jeho
návrat do "rezervace".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2024 10:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, nezlobte se na mě, ale víte naprosto kulový. Asi jste nikdy nechodil mezi poli, kde v kalužích (i v kolejácích) přežívají pulci kuněk až do úplného vychnutí, jen málokdy se plně vyvinou.

Proč jste takto zprudka nereagoval na článek odborníka: https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jak-vyrobit-dobrou-tun-udelejte-ji-melkou-radi-jaromir-mastera ), který mj. uvádí ..."Záleží, kde tůň vykopete. Když bude na MELIORACI nebo na nějakém potoku či potůčku, o vodu se nemusíte bát"... (0 komentu)

Jinak co se týká nálepkování (nedouk, amatér...), jen vracím půjčené.-) Máte-li zájem vidět směsi SM-BK, dojeďte - a vemte si svačinu na celý den!-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.6.2024 12:04 Reaguje na Karel Zvářal
K článku od p. Maštery
jste napsal dost už vy a já se vyjádřil dokonce pozitivně k jeho následujícímu článku
a víte proč? Že popisuje
tůně nevysychavé hlavně
mimo zemědělskou půdu
v dosavadních mokřadech
a na podmočených loukách.
V tom je ten rozdíl, že
po většinu roku nevysychají a jsou tam,
kde nehrozí kontaminace
vody chemií z polí.
Naopak ty týdenní tůně,
co navnadí žáby k nakladení vajec považuji za pasti a vodu v nich
za koktejl jedů z polí.
To, že p. Maštera napsal
i tu hloupost, kterou
jste tu opsal mu dávám za zlé, protože nedomyslel
právě tu dočasnost a riziko zmaru živočichů.
Jinak žáby a žáby jsou
ohledně délky vývoje
rozdíl. Navíc v hladové
tůni se vyvíjejí déle
a nebo vůbec. Mám v
jezírku stejně staré
pulce ropuchy a jedni
už ztratili ocas a jsou
z nich malé žabky, ale
jiní jsou na půli cesty
s pouze zadními nohama.
Takto to probíhá i v přírodě a jedni vývoj
dokončí a jiní nikoliv.
Bez nohou se z vyschlé tůně nikam nedostanou
a to je ten nedostatek
vysýchavých tůní. Lidem
unikne to, že je třeba
vyžerou predátoři a tvrdí, že už se žabky
rozlezly po okolí, ale
krutá pravda je jiná.
Vidím to nyní v tom jezírku, které chráním
před užovkami překrytím
starou záclonou. Dovedu
si ale představit, jak
by jezírko dopadlo bez
této ochrany. Už by bylo
dávno bez pulců a žabek.
No a ta vysýchavá tůň?
Taky tak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.6.2024 12:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Jinak na některé blby je
nedouk slabé slovo, ale že urážíte p. Schindlera se vám divím, protože to
je jeden z mála, kdo tu
stojí pevně na nohou a
nelétá v oblacích. Taky
se s ním v něčem jako
a vámi neshodnu, ale těmi
nedouky nazývám blby a
ekofanatiky teoretiky.
Někteří by si spíše asi
zasloužili označení blb
a nikoliv nedouk, protože
nedouk se to může doučit,
ale blb blbem zůstane.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2024 06:52 Reaguje na Jarek Schindler
A mimochodem - nesrovnávejte dnešní průměrný stav s potenciální schopností krajiny hostit více párů skřivana. Pamatuji z šedesátek hlas 5-6 skřivanů nad hlavou, literatura uvádí 17-34 ex. na 10 ha. A jelikož autor nezmiňuje konkrétní počty, lze např. 10 párů na poli považovat za "kolonii", byť nemají hnízda blízko sebe jako břehule či havrani.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.6.2024 08:01 Reaguje na Karel Zvářal
Přísně hnízdně teritoriální druh nemuže nikdo normální považovat za druh vytvářející kolonie ve smyslu toho slova.O skřivanovi tedy nejde mluvit jako o ptáku žijícím v kolonii. Nic jako kolonie skřivana neexistuje. No a nezmění na tom nic ani ta koncentrace protože ta hovoří zase a pouze o velikosti hnízdního teritoria.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2024 09:59 Reaguje na Jarek Schindler
Bože bože, to vypadá na demisi vlády... Opakovaně se usvědčujete z hnidopišství (aniž byste ho otevřeně přiznal), když zmínku hydrologa - tedy ne biologa, berete smrtelně vážně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.6.2024 11:50 Reaguje na Karel Zvářal
Tím hydrologem myslíte toho pána co tvrdil, že díky těm kaskádám se již nikdy nebude muset čistit ten rybník pod nimi? Tedy toho co je nejen hydrolog ale i aktivistický ochránce čehokoliv, ekolog co se specializuje i na ochranu zvířat v české krajině plus sto dalších činností?
Tak toho vážně neberu. Jen upozorňuji, že né vše co napíše aby vychválil svůj projekt a podpořil číslo svého účtu je zrovna pravda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.6.2024 12:01 Reaguje na Jarek Schindler
Mě zajímá jádro sdělení: voda v krajině. Splachů/ bahna určitě bude méně, jen bych kolem potůčku to více zatravnil - aspoň 10m z obou stran. A dole v nivě pořádnou tůň, aby ty žabky našly hned kryt v lese. Na tom poli 90-95% zahyne pod radlicí. Ale to je bolest celé dnešní odlesněné a vysušené krajiny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.6.2024 14:54 Reaguje na Karel Zvářal
No a já žiji v krajině kde je vody celkem dost a suchem netrpíme. Před pár lety kdy byla například Vysočina již začátkem srpna spálená, žlutá bylo u nás pořád zeleno a i když nepršelo tak bylo pořád dost rosy. Takových různých tůňek, meandrů, rybníčků biokoridorů či nějakých květnatých krmných pásů se tu v krajině ( i v té zemědělské) udělalo dost a to bez toho, že by to bylo vydávano za pomalu poslední možnost spasení lidstva.
Souhlasím, když tůň tak taková co nevyschne po pár dnech bez deště. To totiž není tůň ale suchý poldr. A málo se orá takže toho pod radlicí moc nezahyne. No a to co by pod ní mělo zahynout budeme raději trávit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.6.2024 12:27 Reaguje na Karel Zvářal
Víte jaký rozdíl mezi
vodou z drenáží po deštích tou vodou z povrchových rygolů podobných tomu
ve Zdoňově? Třeba u
mne z drenáže teče zcela
průzračná voda, protože
jemné částečky půdy zůstaly na povrchu a do
drenáží se přes hrubší
podloží nedostanou. Takže
u drenáží je eroze NULA,
kdežto u splachu po
povrchu do otevřeného a
navíc ničím nezpevněného
koryta nastává i eroze
jeho břehů. Ona ta drenáž
totiž působí jako filtr,
který odvádí pouze vodu
a nikoliv ornici, neboť
je umístěna až pod ornicí
v podorniční vrstvě.
Takže zkuste jít někdy
za deště sledovat výtok
vody z FUNKČNÍ drenáže
a z povrchového rygolu
bez zpevněných břehů.
Včera jsem to opět na
vlastní oči viděl u řeky
Olše, kterou do hněda
zabarvily splachy z hor
a z eroze břehů, ale z
drenáží okolních polí
tekla průzračná voda.
Tak nevím, jak to s tou
erozí kdo myslí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.6.2024 12:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Z fleku můžete dělat lektora létání ve voliéře orlů:-) Na všechny litanie nemám čas ani chuť odpovídat, ale mohu vás ubezpečit, že vím o čem píšu a věřím spíše hydrologovi.

Koukněte do let.map, jak pan agronom předběhl dobu- tady mají novou směrnici k ochraně přírody vyřešenou!-) Už je asi v důchodu, ale tak ho jsem svými kecy (v r.14?) "vytočil"/ nabudil, že vytvořili ukázkovou ochranu půdy (zatravněná údolnice) a vodní tůň/e nadstandartních parametrů. Na letecké mapě ta krajina vyzerá bohousky - když to tak bude všude, budu usínat každý den s úsměvem.

49.2231150N, 17.5696500E

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.6.2024 13:06 Reaguje na Karel Zvářal
P.S. A tůně jsou nápájeny vodou z polí - a jsou v nich i žáby - ale málo, kvůli volavkám. Chtělo by to rákos, ale místním to asi vyhovuje takto.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

25.6.2024 06:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Ovšem drenáže jsou od jednoho metru do dvou, ty právě mají za úkol pochytat prameny a odvést vodu. Tedy vrátit do moře, my jí máme dost. Kdysi u nás udělali melioraci, bydlíme na kopci, studeň jsme měli kolem čtyř metrů. Udělali onu melioraci a zmizela voda, museli jsme kopat a přidat dvě skruže a vody je kolem metru, předtím byla dva metry hloubka. Viděl jsem zkušební vrty u dálnice, sebraly vodu do jednoho metru, svedli jí tam dolu do oněch nepropustných vrstev? Kam zmizela? Dnes se u nás chystá rychlodráha, vrty se již provádí, nám to nepřinese nic jen další strádání, likvidace krajiny, polí, ale hlavně mám strach o vodu, to je základ života ,nejen pro lidi nejsme tu sami. Okolo zlikvidované lesy, od LČR. Víte četl jsem i příspěvky o těžbě, výše. Těžební etát a o tom, že je doba obmýtí 120 let. Já pamatuji od 110 do 120 . po přepočtech se začínalo ve 100 letech. Jenže komunisti dokázali udělat obrovskou zásobu dřeva, LČR po převzetí moci nad lesy, chtěli snížit dobu obmýtí na 60 let, udělal se kompromis na 80 let. Zařazení těžeb není úplně směrodatné, je na lesníkovi jak zná svůj les a jak zařadit onu těžbu, aby nedocházelo ke zbytečným kalamitám, právě zde je les nejvíce choulostivý, celý život žil v zákrytu a ochraně okrajového porostu. Pak buď se LČR zdálo, že je málo dřeva a nebo stát takto řešil onu rychlodráhu, předešel dohadům, že ničí les, když ho zničila změna klimatu, nejspíš v hlavách... Dnes tu je les jen sporadicky, oněch plic Vysočiny nebude plnit min. 30 let. LČR zahájili ony Německé probírky a prořezávky, tj. stromy se vidí daleko a bude les pěkně vysušovat vítr a sluníčko. Včera jsem jel okolo několika takto provedených probírek a prořezávek, děs. Nebyl tu žádný stín a v jednom 30 letém lese bylo jak na louce. Ale i na těch loukách se najde stín. Za další, nenajdeta zdravý strom, vše pobouchané od harvestoru, široké cesty, tak to má být novodobá lesařina. No a ta voda stím souvisí. Když jste šli lesem zapojeným a nevadila žádná paseka, je to les hospodářský tak se kácí, byl zde vždy vlhký vzduch, strom umí vodu vyčesat a udržet, to pole neumí, chytí rosu, část si z ní vezme a zbytek se odpaří. Tak nevím co to všechno má znamenat. Jen dodat k té vodě, u nás v devadesátých letech vodu pochytali do tubek, potoky neexistují a jen voda utíká a jsou to podchycené prameny, tuhle vodu potřebujeme. Za loňský rok deset nových meliorací, letos asi tři co vím.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.6.2024 20:25 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No, pokud jste tedy lesník tak byste měl vědět, že smrk aby byl odolný, stabilní, tak musí mít zelenou korunu co nejdéle co nejníže. To znamená silný přožezávkový zásah.
No a o hatvestorech asi také moc nevíte když tvrdíte, že je po nich všechno "pobouchané". Proč by to mělo být vše pobouchané? Naopak, je to velice šetrná těžba a například při uvolňování zmlazení nic šetrnějšího není.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

25.6.2024 21:24 Reaguje na Jarek Schindler
Jste na velkém omylu. Harvestor není žádná šetrná těžba, při přitahování již dochází k pobouchání stromu a pak při odvětvení. Pokud se jedná o silný prořezávkový zásah, tak po kom byly lesy, LČR ještě před zhruba 15 lety se snažily dělat tak jak nás to učili naši předci, po nich jsme měly lesy zdravé, dávaly kvalitní hmotu a pokud se jedná o ty probírky, nepamatuji si, že by les byl takto řídký a dokonce několik hajných tvrdilo, strom musí mít mpžnost se opřít o druhý v případě třeba mokrého sněhu. To co se dnes učí a nebo to je výmysl LČR, ale takto se nedá les pěstovat. Dnes mám lesy, kde předchůdce nedělal žádné zásahy a zde je problém co s tím, ale co dělají LČR je druhý extrém. Hluboká koruna je podle vás co. Já beru korunu zhruba jedna třetina, čtvrtina je již průšvih, ano hlubší nevadí, zas je to podle stanoviště, přeštíhlení je průšvih. Jenže správně by do porostu nemělo slunce ve velké míře jinak se vysuší půda. Ale to je jiná polemika, kůrovce zavinili LČR a o tom se nedá polemizovat. To co dělali, že nedodržovali zákon a prodlužovali dobu spracování, vyděl jsem lapáky u LČR kde se přibližovalo, když kůra opadává, popř nechaný na skládce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.7.2024 05:12 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Pokud si myslíte , že šetrnější je člověk s pilou a koněm či traktorem, tak asi nevíte o čem mluvíte. Jak se asi předejde tomu přeštíhlení? 1/3 koruny je tak v mýtním věku. Proč by ve věku 40-80 let nemohla být koruna do poloviny a stanoviště s tím nakonec nemá zas tak moc společného. Atd. Je to zbytečné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 16:57
Předvčírem šel dobrý dokument (na dvojce) o velké firmě (podobnost toku dřeva čistě náhodná), jak ve velkém vyváží kulatinu z Rumunska. Detaily nebudu popisovat, výsledky každý uvidí sám z družice. Šest lesníků zemřelo, někteří ten podraz neunesli, jiným asi kvůli odporu pomohli...

Tedy naprosto odlišná situace jak u nás, tisíckrát horší, ale o tom se v mediích nebude, že. A tímto jsem se přestal divit odmítnutím nového e-nařízení o ochraně přírody, neb sílu mocných lobby už dávno nepodceňuji.
Odpovědět
ÚV

Útočný Vrtulník

22.6.2024 08:13
Zajímalo by mě vzdělání nebo mentální výbava lidí kteří vidí něco špatného na tom že dřevo ze Ždánického lesa takže oblast Jižní Morava se vyvaží na Slovensko nebo do Rakouska vždyt tady v Česku není téměř nikdo kdo by to zpracoval nebo koupil a vozit dřevo do sousedních statů my příjde jako to nejmenší zlo co sním jde provést pokud nejsi fanatický zelený khmér který žije z energie slunce a dané dřevo které lze prodat by nechal raději shnít v lese,Greenpeace i s paní ekoložkou ze Snovídek které je toto celé práce a která by chtěla s hospodářského lesa park pro své procházky s naprostým klidem bez zvuku motorové pili v lese o rozloze několika tisíc hektarů která je zhrzena že ji za domem pokácely les by si měly udělat exkurzi do skutečně devastovaných oblastí jako tady píše v diskuzi třeba pán Karel Zvářal v Rumunsku.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

25.6.2024 06:46 Reaguje na Útočný Vrtulník
Tak jste nebyl na Vysočině, totální likvidace, dnes se to již zelená, ale když tu byl jen klest, na to neměli ani ti Rumuni...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.6.2024 06:55 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Pane Ptáčníku, na té Vysočině byla kalamita kvůli zanedbanému kůrovci, ale v tom Rumunsku šly dolů celá polesí zdravých stromů (korupce jak stehno). Těžili 15 tis. kubíků denně po spoustu let. A ano, s vodou jsme to v Česku moc nevyhráli, neumíme s ní hospodařit.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

28.6.2024 07:23 Reaguje na Karel Zvářal
Já vím. Naštěstí jsem viděl hodně málo. Nechápu i ty co to dělají pro zisky, oni namají rodiny, že myslí jen na svoje panděro? Co budoucnost? Nyní by to chtělo pořádný děšť, aby viděli co dělá voda s půdou, která je odhalena na kopcích.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist