Vědci a odborníci: Stanovisko k pokračující těžbě a obnově lesních porostů ve Ždánickém lese a Chřibech

Foto | Majda Slámová / Greenpeace

Přečtěte si také |

Nikol Krejčová: Lesy ČR slibují omezení kácení v Krušných horách, přitom chtějí kácet v oblastech, kde jim to úřad zakázal

V současnosti správce s.p. LČR (zastoupený lesním závodem Židlochovice a lesní správou Buchlovice) uplatňuje při obnově 80‒120 let starých porostů (často ale i starších) na značných plochách tzv. podrostní způsob obnovy. Jeho výsledkem je rychlý vznik desítek hektarů velkých, jen minimálně strukturovaných bukových mlazin, které sice zdánlivě zajišťují lesní kontinuitu ve smyslu dřevinného patra a jeho druhového složení, nikoli však ve smyslu ekologickém či biologickém. Oproti původním (byť kulturním) porostům tak v této podobě nesou jen velmi malou přírodní hodnotu a neplní v dostatečné míře ani další důležité mimoprodukční funkce lesního ekosystému. V obnovených porostech nezůstává téměř žádné tlející dřevo, zrychluje se odtok vody z krajiny, zvyšuje se eroze a mizí specifická (mikro)stanoviště, která jsou životně důležitá pro nejrůznější skupiny organismů a pro fungování ekologických vazeb v lesním ekosystému. Zcela nepochopitelně a neodůvodnitelně jsou z porostů těženy i nejstarší, více než 160 let staré, zčásti prosychající a dožívající stromy jen s minimální ekonomickou hodnotou. Právě na ně přitom bývá vázána klíčová část biodiverzity (dutinoví ptáci, saproxylický hmyz, houby, lišejníky, mechorosty ad.).

Přečtěte si také |

Greenpeace: Stromy ze Ždánického lesa se pálí v Hodoníně a duby z Evropsky významné lokality se drtí na papír

Jsme přesvědčeni, že správa veřejných lesů státním podnikem může probíhat mnohem citlivějším způsobem, při kterém bude kromě finančního zájmu respektován i zájem ekologický a společenský, a to i v případě kulturních lesů, aktuálně mimo chráněná území. Mezi mnoha nástroji, které lze použít, je například ponechání části starých stromů přirozenému dožití a rozkladu, ponechání části dřevní hmoty na místě k přirozené dekompozici nebo respektování některých náhodných jevů v lese (např. vývratů). Ve zbytcích nejzachovalejších starých porostů spatřujeme zároveň ideální zárodky pro vznik nových bezzásahových území, jejichž zakládání je jedním z nástrojů pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zajištění odolných a multifunkčních lesních ekosystémů podle nové Lesní strategie EU do roku 2030, vycházející ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

Přečtěte si také |

Analýza: Ideální ochranou bučin v Krušných horách je národní přírodní rezervace

Navrhujeme otevření konstruktivní diskuse se všemi aktéry, která by měla směřovat ke konkrétním návrhům řešení a k jejich realizaci. Vedle hledání ekonomicky, ekologicky a společensky udržitelného modelu nakládání s lesem doporučujeme provést revizi aktuálního stavu územní ochrany přírody v obou pohořích, která je v současnosti zcela nedostatečná.

Stanovisko připravili zástupci Odboru ekologie lesa VÚKOZ v.v.i. s přispěním řady níže uvedených signatářů.

Stanovisko podpořily:

vědecké instituce a odborné společnosti
Odbor ekologie lesa VÚKOZ v.v.i. (vedoucí Ing. Kamil Král, PhD.)
Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno (ředitel doc. Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA)
Česká botanická společnost (předseda prof. RNDr. Karel Prach, CSc.)
Česká společnost pro ekologii (předseda prof. David Storch, Ph.D.)
Česká společnost entomologická (předseda RNDr. David Král, Ph.D.)
Česká společnost ornitologická - Jihomoravská pobočka (předseda Mgr. Jan Sychra, Ph.D.)
Česká vědecká společnost pro mykologii (předseda Mgr. Jan Holec, Dr.)


zástupci významných odborných společností a akademických pracovišť (v abecedním pořadí):
doc. Tomáš Bartonička, Ph.D., Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
Ing. Vojtěch Čada, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Česká zemědělská univerzita
doc. Petr Čermák, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Ing. Ivo Dostál, lesník, hydrolog
prof. RNDr. Michal Hájek, Ph.D., ekolog, vedoucí odd. ekologie rašelinišť Ústavu botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
RNDr. Jan Hofmeister, Ph.D., ekolog, Katedra ekologie lesa, Česká zemědělská univerzita
prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D., statutární zástupce ředitele, Ústav botaniky a zoologie, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
ing. Libor Hort, VÚKOZ v. v. i., ředitel
Ing. Vladimír Hula, Ph.D. - entomolog, arachnolog, ekolog, Katedra ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
Doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D., Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
doc. Ing. Radim Matula, Ph.D., lesník, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
doc. RNDr. Petr Pařil, Ph.D., hydrobiolog, vedoucí skupiny pro výzkum vysychavých toků, Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc., Botanický ústav AV ČR
Doc. Ing. Radomír Řepka, Ph.D., vedoucí odd. botaniky Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita Ing. Jan Světlík, PhD., vedoucí Katedry ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa, Česká zemědělská univerzita Fakulta lesnická a dřevařská Mgr. Jan Sychra, Ph.D., zoolog, Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita doc. RNDr. Jakub Těšitel, Ph.D., botanik, Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita doc. Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D., Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita kontakty pro média: Mgr. et Mgr. Jan Běťák, Odbor ekologie lesa, VÚKOZ v. v. i., betak@vukoz.cz, tel. 732429397 Mgr. Jan Sychra, Ph.D., Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, sychra@sci.muni.cz, tel. 603901754