Nikol Krejčová: Lesy ČR slibují omezení kácení v Krušných horách, přitom chtějí kácet v oblastech, kde jim to úřad zakázal
20.9.2023
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace
V tu samou chvíli se ovšem firma odvolává proti zákazu kácení, který v porostech starších 120 let vyhlásil Ústecký kraj a který se týká 1 200 hektarů.
Lesy ČR přitom spravují 8 800 hektarů lesů v krušnohorských bučinách, v současné době chtějí pokácet 15 200 stromů. V minulosti také kvůli omezení kácení Lesy ČR podle zjištění Greenpeace obepisovaly místní obce a strašily je zákazem vstupu do lesů.
Jakékoli rozšiřování bezzásahových zón v unikátních lesích starších 120 let vítáme. Ale návrh lesů ochránit jen 250 hektarů státního lesa v krušnohorských bučinách je zoufale nedostatečný a je to skoro pětkrát méně, než co po firmě už nyní požaduje Ústecký kraj.
Navíc je třeba si uvědomit, že Lesy ČR už kácejí ve starých cenných porostech ve Ždánickém lese, plánují těžbu dřeva v Evropsky významné lokalitě Chřiby a na dalších místech s unikátní přírodou.
Lesníci ve Východním Krušnohoří vytipovali 250 hektarů, jež zůstanou bez zásahuMinistři Hladík a Výborný by místo nekritického přijímaní drobků ze stolu Lesů ČR měli požadovat konec kácení ve všech starých lesích, a ne jen v těch, do nichž je pro vlastníka obtížné dostat harvestory a motorové pily.
reklama
Nikol Krejčová
Autorka pracuje v Greenpeace jako koordinátorka uhelné kampaně, věnuje se i tématu ochrany biodiverzity.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Nikol Krejčová: Lesy ČR žádají před vyhlášením CHKO Krušné hory o kácení i ve vzácných chráněných územích. Greenpeace varuje před rizikem ztráty biodiverzity
Nikol Krejčová: Česká inspekce životního prostředí uznala I. H. Farm vinnou z vysazování nepůvodních dřevin v bučinách
Nikol Krejčová: Právě teď máme možnost vyjádřit se k budoucnosti našich řek
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (70)
MU
Michal Uhrovič
20.9.2023 11:38Lesy ČR je stát ve státě a dělají si co chtějí. Jako třeba exekutoři.
Žádný úředník jim do toho kecat nebude.
Odpovědět
Žádný úředník jim do toho kecat nebude.
JS
Jiří Svoboda
20.9.2023 12:35 Reaguje na Michal UhrovičKmen stromu je velmi cenná surovina. Nevytěžit jej po jeho zenitu je jako nechat zralé obilí na poli.
Tady jde předně o aplikaci zralého rozumu založeném na rozboru, co je pro planetu lepší, zda nechat zetlít v lese nebo vytěžit a využít.
Odpovědět
Tady jde předně o aplikaci zralého rozumu založeném na rozboru, co je pro planetu lepší, zda nechat zetlít v lese nebo vytěžit a využít.
ss
Pe
Petr
20.9.2023 17:08 Reaguje na Jiří SvobodaSvým zralým rozumem jste to spletl. Neměl jste na mysli co je lepší pro planetu, ale co je lepší pro lidi. Je to jen lidská chtivost, nic víc.
Vytěžit a využít přece pro planetu nemá smysl naprosto žádný, naopak je to jen poškození životního prostředí pro celou armádu druhů, od mikro až po makro, včetně člověka.
Odpovědět
Vytěžit a využít přece pro planetu nemá smysl naprosto žádný, naopak je to jen poškození životního prostředí pro celou armádu druhů, od mikro až po makro, včetně člověka.
SV
Slavomil Vinkler
20.9.2023 19:14 Reaguje na Petr" co je lepší pro planetu" je naprostý nesmysl. Planetě je to jedno, jak jsem již mnohokrát uváděl a všechny vymírání jsou důkazem, že je jí to šuma fuk. A klidně si spustí nějaký supervulkán, nebo trapy a je vymalováno.
Odpovědět
Pe
Petr
20.9.2023 19:24 Reaguje na Slavomil VinklerNesmíte to brát tak doslova. Když někdo napíše třeba Co je lepší pro člověka, tak se tím také nemyslí jeden jediný konkrétní člověk.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.9.2023 13:17 Reaguje na PetrPokud to dřevo zpracujete, uložíte na století uhlík a nehradíte spoustu jiných uhlíkově náročných konstrukčních materiálů. A teď se ukažte, co získáte pro planetu, když to dřevo v lese zetlí.
Odpovědět
Pe
Petr
21.9.2023 16:20 Reaguje na Jiří SvobodaNevím jestli lidská činnost má nějaký význam pro planetu. Já myslím že ne. Lidská činnost má jen vliv na planetu. A ten může být pozitivní i negativní. Ukládání uhlíku je ten negativní vliv - silně nevyvážený barterový obchod za drancování přírodních zdrojů. Když toto pomineme, tak zjistíme, že pro planetu nemá uhlík uložený ve zpracovaném dřevu naprosto žádný pozitivní význam. Význam to má pro přírodu, a to význam negativní - ztráta určitého množství živin a pro mnoho druhů organismů ztráta potravy a životního prostoru. Pokud tedy dřevo v lese zetlí, tak já pro planetu nezískám nic, ale biosféra planety získá kousek životního prostoru pro svoji existenci, což obloukem znamená kousek životního prostoru pro existenci například i vás.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.9.2023 12:36 Reaguje na PetrMyslím, že je nezbytné vyjít z teze, že lidstvo se svého účinkování na planetě nevzdá. Je třeba hledat kompromisy, aby lidstvo svůj vydobytý prostor ztrácelo co nejméně při co nejmenším poškozování planety. Těžko můžete očekávat, že si každý za zbytek peněz pořídíme rakev, lehneme si do ní a počkáme na smrt.
Odpovědět
Pe
Petr
20.9.2023 17:22 Reaguje na Jiří SvobodaA strom "po zenitu" je opět jen lidské měřítko, vytvořené uměle kvůli zisku, protože od určitého věku stromu klesá přírůst a zvyšuje se pravděpodobnost nějakého poškození. Stromy samy žádný "zenit" nemají (už minule jsem se vám pokoušel vysvětlit, že nic jako "zralé stromy" neexistuje). Žijí si klidně stovky let a celou tu dobou jsou významnou, a někdy i nenahraditelnou (například v dutinách jako jediná možnost a příležitost k úkrytu/hnízdění/zimování pro mnoho druhů živočichů) součástí ekosystému. To ale lidé vidět nechtějí, toto je nezajímá a spíš jim to vadí a překáží v "hospodaření", protože chtějí jen prodat dřevo.
Odpovědět
Pe
Petr
20.9.2023 17:32 Reaguje na PetrNejen každý druh dřeviny, ale i každá věková a výšková kategorie stromů mají své konkrétní obyvatele - druhy vázané na onu konkrétní situaci, a které nemohou, nebo jen obtížně, žít v podmínkách jiných. A nejde jen o živočichy, i když u nich je to nejviditelnější.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.9.2023 19:21 Reaguje na PetrVše se má dělat pro lidi, nicméně i staré, ponechané lesy mohou lidem posloužit, například pro zachování biodiverzity. Všeho s mírou.
Odpovědět
Pe
Petr
20.9.2023 19:27 Reaguje na Slavomil VinklerJak jste přišel na to, že vše se má dělat pro lidi?
Odpovědět
Pe
SV
SV
Slavomil Vinkler
20.9.2023 20:31 Reaguje na Slavomil VinklerPokud by lidi nebyli, tak něco chránit nemá smysl. Viz minulá vymírání.
Odpovědět
Pe
Petr
20.9.2023 20:45 Reaguje na Slavomil VinklerPro koho chránit? :-) Krásná ukázka antropocentrismu. Lépe to ani nešlo.
Ne pro koho se má chránit příroda, ale před kým se má chránit příroda.
Pokud by lidi nebyli, tak by neměl kdo něco chránit, a hlavně před kým, tedy ani proč. Příroda by si žila nerušeně po svém.
(Dodatek: Přírodu je nutné chránit před lidmi jako vy - tedy před antropocentristy, kteří jsou přesvědčení, že vše je tu jen pro ně a pro jejich potřebu - a spotřebu)
Odpovědět
Ne pro koho se má chránit příroda, ale před kým se má chránit příroda.
Pokud by lidi nebyli, tak by neměl kdo něco chránit, a hlavně před kým, tedy ani proč. Příroda by si žila nerušeně po svém.
(Dodatek: Přírodu je nutné chránit před lidmi jako vy - tedy před antropocentristy, kteří jsou přesvědčení, že vše je tu jen pro ně a pro jejich potřebu - a spotřebu)
SV
Slavomil Vinkler
21.9.2023 07:52 Reaguje na PetrPřírodu je nutno chránit pro lidi, aby přežili (a i proti lidem co nechápou, že žijeme jen z přírody). Vzhledem k tomu, že žijeme z přírody a jinak to neumíme, zničení přírody i její absolutní ochrana znamená vyhynutí lidí. Konečně to pochopte, že jde o míru, kdy i přežijeme i ochráníme podstatné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.9.2023 20:40 Reaguje na Slavomil VinklerVy se chováte jako pánbíčkář, přírodníčkář. Věříte, že když Bohu Gaie obětujete, ona odmění?
Odpovědět
Pe
Petr
20.9.2023 20:50 Reaguje na Slavomil VinklerAle vůbec se tak nechovám, to si jen představujete, tak jste si to sám sobě přeložil. Jediný kdo tady něco personifikuje, jste vy se svojí planetou, viz příspěvek výše, v 19:14. A na to jsem vám napsal, že poněkoud nesprávně vnímáte významy psaného textu, že je nesmíte brát doslova a dal jsem vám i příklad.
Odpovědět
Pe
Petr
20.9.2023 21:31 Reaguje na Slavomil VinklerTak jako matematik nechápe básníka a puntičkář bohéma, tak vaše antropocentrické vnímání neumožňuje vidět jiná než antropocentrická vnímání. Je to prostě vlastnost antropocentrismu, daná jím samým. Antropocentrismus je tedy ortodoxní. Proto je pro vás nepochopitelné, že by někdo chtěl nechat přírodu sobě samé. Proč by to dělal, když z toho nic nemá. A tak vám vyšlo, že to tedy musí být nějaký věřící, a že když to nedělá pro sebe, tak pro koho tedy? No pro Boha Gaiu přece. Zcela v rámci vašeho chápání - vše je pro někoho a něčí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.9.2023 07:54 Reaguje na PetrKonečně to pochopte, že jde o míru, kdy i přežijeme i ochráníme podstatné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.9.2023 10:01 Reaguje na Slavomil VinklerNěkterým lidem prostě nelze
vysvětlit, že vše co nutně potřebujeme k životu pochází
z přírody a že ji nemůžeme přestat využívat. Oni to znají
už pouze ve finální podobě
v obchodě a neví souvislosti. Nádherná je třeba propagace štěpky místo masivu ze které
se v Jihlavě lisováním vyrábí
OSB desky. Výroba dusí a zabíjí Jihlavany jedovatou chemií,
kterou masiv nepotřebuje, ale
na ten potřebují pily zdravé
dříví a nikoliv souše a mrzáky. Heslem ekologistů je nesázet,
nezasahovat, sledovat samovolný vývoj a NIC RUKAMA NEDĚLAT. Ta
slečna z GREENPEACE rozumí lesu
jako koza petrželi a chtěla by
mít kolem sebe POUZE pralesy.
Ať to vysvětlí třeba Brazilcům
a nesnaží se z hospodářských lesů zde dělat pralesy. Toto
je utopistický nesmysl už díky
skladbě lesů a potřebám lidí.
Ať protestuje proti jedům při
výrobě OSB desek a nechá lesy
lesníkům a vlastníkům, kteří
je na rozdíl od ochranářů
vysázeli a vypěstovali. Homo
ochranář se začíná protivit
většině obyvatel a stává se
nadávkou pro nepřátele lidí.
Škoda, kam až došly některé
spolky a udělaly z ochrany
přírody zpolitizovaný paskvil.
Odpovědět
vysvětlit, že vše co nutně potřebujeme k životu pochází
z přírody a že ji nemůžeme přestat využívat. Oni to znají
už pouze ve finální podobě
v obchodě a neví souvislosti. Nádherná je třeba propagace štěpky místo masivu ze které
se v Jihlavě lisováním vyrábí
OSB desky. Výroba dusí a zabíjí Jihlavany jedovatou chemií,
kterou masiv nepotřebuje, ale
na ten potřebují pily zdravé
dříví a nikoliv souše a mrzáky. Heslem ekologistů je nesázet,
nezasahovat, sledovat samovolný vývoj a NIC RUKAMA NEDĚLAT. Ta
slečna z GREENPEACE rozumí lesu
jako koza petrželi a chtěla by
mít kolem sebe POUZE pralesy.
Ať to vysvětlí třeba Brazilcům
a nesnaží se z hospodářských lesů zde dělat pralesy. Toto
je utopistický nesmysl už díky
skladbě lesů a potřebám lidí.
Ať protestuje proti jedům při
výrobě OSB desek a nechá lesy
lesníkům a vlastníkům, kteří
je na rozdíl od ochranářů
vysázeli a vypěstovali. Homo
ochranář se začíná protivit
většině obyvatel a stává se
nadávkou pro nepřátele lidí.
Škoda, kam až došly některé
spolky a udělaly z ochrany
přírody zpolitizovaný paskvil.
RČ
Radek Čuda
20.9.2023 12:37Tady je navíc pikantní, že oba ministři jsou z jedné strany. A bude zajímavé jak to dopadne a jak se Hladík ukáže, když v případě Křivoklátska na vyhlášení NP tlačí jak o život.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.9.2023 15:54"Požadovat konec kácení ve všech starých lesích, a ne jen v těch, do nichž je pro vlastníka obtížné dostat harvestory a motorové pily". Prostě a jasně, paní Krejšová se asi musela zbláznit. To se bude kácet pouze v těch "mladých lesích"? Jinak motorová pila ( JMP) se dostane do každého lesa.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
21.9.2023 13:43 Reaguje na Jarek SchindlerJá bych na ni nebyl tak zlý. Ona se nezbláznila, ona jen tvrdí, že u některých lesů by měla být preferována mimoprodukční funkce, což je legitimní názor. Ale samozřejmě s tím lze nesouhlasit a hlavně všeho s mírou plus by dotyčná měla vysvětlit, co všechno je starý les a co naopak ne.
Nicméně v případě státních lesů se z obecného hlediska jedná o legitimní diskuzi. U soukromníka by to bylo o dost jiné.
Odpovědět
Nicméně v případě státních lesů se z obecného hlediska jedná o legitimní diskuzi. U soukromníka by to bylo o dost jiné.
JS
Jarek Schindler
23.9.2023 20:57 Reaguje na Radek ČudaKteré mimoprodukční funkce hospodářský ( vychovávaný) les neposkytuje? Která mimoprodukční funkce by tedy měla být tím "bezzásahem" preferována. Jde o porosty které celý jejich život vychovávala pila a vychovávala je , podle některých fotek i z jiných článků, velice dobře. Jinak co vím , velká část těch bučin co mají být nyní chráněny před " chamtivostí majitelů" jsou soukromé.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.9.2023 14:16Rád bych se někdy dočetl, čím jsou krušnohorské bučiny tak cenné, chtělo by to nějaký soupis chráněných druhů. Ano, mýtní buk s hladkou kůrou je bezpečným hnízdištěm datla a potažmo i sýce či doupňáka. Ale např. mravenci (významná potrava šplhavců) potřebují s postavení mraveniště jehličí, ještě jsem neviděl kopu z listí. Také pěvců je poměrně málo, bukové listí housenkám moc nejede, v porovnání např. s dubem, habrem, lípou. V porovnání se smíšenými SM-BK lesy je ptačí diverzita čistých bučin poměrně nízká. No a než vyroste takový ideální smíšený les... Narozdíl od většiny považuji 250 ha bezsásahových bučin za dostatečné, budou-li rozmístěny na ploše +- rovnoměrně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.9.2023 14:31 Reaguje na Karel ZvářalBučiny jsou cenné tím, že jsou staré a je v nich houby, hmyz a ptáci vázaní na staré bučiny. 250 ha pokládám za málo, užitečná plocha jednoho dílu je aspoň 5 ha a takové plochy by měly být rozprostřeny dost blízko u sebe a svázané biokoridory z výstavků. To je tak 1-3 tisíce ha.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.9.2023 14:51 Reaguje na Slavomil VinklerBezzásahová území budou tvořit mozaiku. "Velká plocha by neměla smysl. Chceme, aby to byla mozaiková síť, která mezi sebou bude komunikovat biologickými vazbami," doplnil ředitel.
S tímto naprosto souhlasím, bláboly nějaké vydšešené aktivistky mi nic neříkají.
Odpovědět
S tímto naprosto souhlasím, bláboly nějaké vydšešené aktivistky mi nic neříkají.
SV
Slavomil Vinkler
21.9.2023 15:43 Reaguje na Karel ZvářalNo to jo, ale ty kusy aspoň á 10 ha přestárlých, komunikace řadami výstavků a dohromady aspoň 100 čtverců mozaiky.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.9.2023 15:00 Reaguje na Karel ZvářalMravenci postaví z opadaných halouzek... (pozorováno in situ)... prekérka je spíš v tom, že v zapojeném porostu nemají osluněné místo, kde by mohli mraveniště postavit. Co je také třeba vzít v potaz - základem mraveniště je zpravidla nějaký pařez, na němž pak "vyroste" kupa
Odpovědět
Karel Zvářal
21.9.2023 15:14 Reaguje na Jakub GraňákSouvislá bučina je studená, dobrá tak pro houbaře. Jako ideální pro diverzitu se mi jeví stávající systém hospodaření, počínajíc mýtinou (simuluje "požár"), přes mlaziny, laťáky atd, včetně mýťáků. Každý oddíl má jinou diverzitu, která v součtu vysoce převyšuje uniformní bezzásah.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.9.2023 15:39 Reaguje na Karel ZvářalNo a k tomu kus (100 x 10 ha) přestárlého.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.9.2023 16:24 Reaguje na Karel ZvářalAni pro houbaře to není žádná hitparáda, obzvlášť na horách - sem tam babka a lošáky, pokud tedy nemáte zálibu v chroupání troudnatců:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
21.9.2023 16:54 Reaguje na Jakub Graňákhttps://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/522613-lide-si-uz-z-lesu-nosi-plne-kosiky-hub-mykolozka-radi-kde-a-jake-druhy-hledat
Njn, zase špatně... viz hraniční horstva a sytá zeleň.
Odpovědět
Njn, zase špatně... viz hraniční horstva a sytá zeleň.
Jakub Graňák
21.9.2023 18:15 Reaguje na Karel ZvářalZřejmě jste nepochopil o čem mluvím... Houbaříte? Pokud ano, tak mi sdělte co v čisté bučině sbíráte, kromě toho, co jsem vyjmenoval.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.9.2023 18:33 Reaguje na Jakub GraňákVětšina lidí nesbírá nic jiného než praváky a bedly. Já nepohrdnu ani holubinkami. S takovou by v Nízkých Beskydech či Vihorlatu pojem huba neznali.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.9.2023 18:58 Reaguje na Karel ZvářalAsi si nerozumíme - pointou mého příspěvku bylo, že bukový les mnoho druhů nenabízí, ergo je druhově chudý i po stránce hub, pravda holubinky jsem opomenul, nicméně u nás v bučině najdete max. holubinku olivovou.
Co se týče Vihorlatu - moje tetička (Sniňanka) by vás patrně vyvedla z "omylu", poněvadž jsem tam strávil nejedny prázdniny to vezmu za ní a sdělím, že na houby jsme tam chodili do smíšených lesů (i takové lesy tam jsou), nikoli do čisté bučiny - tam tak maximálně na mloky a tesaříky alpské
Ps: taktéž sbírám holubinky, vzhledem k tomu že u nás jsou lesy převážně smíšené tak si potrpím na to, abych měl v košíku více taxonů, nejenom že se na to hezky dívá, ale zároveň je takové mišaniko i daleko chutnější.
Odpovědět
Co se týče Vihorlatu - moje tetička (Sniňanka) by vás patrně vyvedla z "omylu", poněvadž jsem tam strávil nejedny prázdniny to vezmu za ní a sdělím, že na houby jsme tam chodili do smíšených lesů (i takové lesy tam jsou), nikoli do čisté bučiny - tam tak maximálně na mloky a tesaříky alpské
Ps: taktéž sbírám holubinky, vzhledem k tomu že u nás jsou lesy převážně smíšené tak si potrpím na to, abych měl v košíku více taxonů, nejenom že se na to hezky dívá, ale zároveň je takové mišaniko i daleko chutnější.
SV
Slavomil Vinkler
21.9.2023 22:28 Reaguje na Jakub GraňákHoši, ryzec peprný, vykvašený jako okurky je výborný. A v bucích roste.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.9.2023 22:44 Reaguje na Slavomil VinklerJo to roste, ale fakt ho neberu... to jako myslíte jak kvašáky?
Odpovědět
Pe
Petr
21.9.2023 16:47 Reaguje na Karel ZvářalBezzásahový porost je v podstatě vše v jednom. Najdete tam jak osluněné mýtiny, tak mlaziny a dospělé stromy, prostě vše. Problém je jen v tom, že takových porostů je u nás velice málo. Pokud se přechází na bezzásahový porost, tak je to většinou z normálního, nejčastěji stejnověkého porostu, a tak to prostě nejde udělat jinak, než že to mnoho desítek let bude vypadat uniformně, než přírodní procesy onu uniformitu naruší a vznikne přirozená rozrůzněnost, členitost a diverzita. Že to trvá dlouho ale přece nijak neznamená, že je to špatný způsob návratu k přírodě a že bychom to měli přestat dělat. Že to trvá dlouho vadí jen lidem, a těch se to přece netýká. Jde o les a přírodu, ne o lidi a jejich zábavu.
A netroufal bych si tvrdit, že biodiverzita v hospodářském lese vysoce převyšuje biodiverzitu v lese přírodním. Dokázat to nemůžete, zbývají tedy prosté úvahy. Tedy, co vás k takovému závěru vedlo?
Odpovědět
A netroufal bych si tvrdit, že biodiverzita v hospodářském lese vysoce převyšuje biodiverzitu v lese přírodním. Dokázat to nemůžete, zbývají tedy prosté úvahy. Tedy, co vás k takovému závěru vedlo?
Pe
Petr
21.9.2023 16:56 Reaguje na PetrBezzásahový les může vadit jen lidem, kteří se mylně domnívají, že je to něco pro ně. Ale není.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.9.2023 19:02 Reaguje na PetrNemyslím si že máte pravdu, řada druhů vyžaduje v podstatě okamžitý zásah (především druhy vázané na osluněné soliterní senescentní jedince) - ty si rozhodně nemohou dovolit čekat pár dekád než jim vznikne vhodné stanoviště. A není náhodou, že právě tyto druhy patří v této zemi k těm nejohroženějším.
Odpovědět
Pe
Petr
21.9.2023 19:39 Reaguje na Jakub GraňákKteré druhy konkrétně máte na mysli?
To, čemu my říkáme nejohroženejší, nemusí tak nutně být. Popsal jste případ, který se v přírodě vyskytuje vzácně, z toho tedy logicky vyplývá, že i druhy na tyto podmínky vázané prostě budou vzácné a nebudou běžné. Nemusí to tedy nutně znamenat, že jsou ohrožené, nebo dokonce nejohroženější. Někdy mívám pocit, že lidé chtějí všechno (a taky hned). Ale v přírodě přece nejsou všechny druhy všude, a už vůbec nejsou všechny druhy hojné, nebo stejně rozšířené. To, že některé druhy jsou početnější a některé vzácné je naprosto normální. Nemusíme kvůli tomu zase jiné druhy a jiná stanoviště uměle ničit, abychom vytvořili, opět uměle, místo pro ty druhy, které se nám zdají vzácné a chtěli bychom jich hodně.
Odpovědět
To, čemu my říkáme nejohroženejší, nemusí tak nutně být. Popsal jste případ, který se v přírodě vyskytuje vzácně, z toho tedy logicky vyplývá, že i druhy na tyto podmínky vázané prostě budou vzácné a nebudou běžné. Nemusí to tedy nutně znamenat, že jsou ohrožené, nebo dokonce nejohroženější. Někdy mívám pocit, že lidé chtějí všechno (a taky hned). Ale v přírodě přece nejsou všechny druhy všude, a už vůbec nejsou všechny druhy hojné, nebo stejně rozšířené. To, že některé druhy jsou početnější a některé vzácné je naprosto normální. Nemusíme kvůli tomu zase jiné druhy a jiná stanoviště uměle ničit, abychom vytvořili, opět uměle, místo pro ty druhy, které se nám zdají vzácné a chtěli bychom jich hodně.
Jakub Graňák
21.9.2023 21:23 Reaguje na PetrKonkrétně mám na mysli druhy, které jsou vázané na osluněné senescentní jedince, myslím že jsem se vyjádřil docela jasně. Poud to chcete ještě přesněji, pak jsou to např. pralesní relikty avšak zdaleka nejen ony. Pokud očekáváte, že vám tu snesu výčet stovek druhů hmyzu, rostlin a hub, tak vás s dovolením odkážu na samostudium - od jisté doby mě přestalo bavit plýtvat svými znalostmi ve zdejších jalových diskusích. Podmínky které jsem popsal se v přirozeně se vyvíjejícím prostředí nevyskytují vzácně, nýbrž celkem běžně. Kde se naopak vzácně vyskytují, je právě prostředí produkčního lesa. Pokud však chcete čekat, než dnešní porosty do tohoto stádia dospějí, nemluvě pak o zcela mladých lesích, tak výše uvedeným druhům vhledem k dekádám, které uběhnou, než si budou moci kousnout, nezbyde nic jiného, než vymřít.
Odpověď na vaši otázku jak takové druhy v přírodě přežívaly je poměrně jednoduchá: Přežívaly a přežívají na místech, která vytvořil svou činností člověk (viz. Soutok a jeho rozvolněný les) a na pár izolovaných lokalitách, kde se charakter lesa jen velmi málo liší od přirozeného prostředí (věřte nevěřte i taková místa u nás máme), nebo se od něj neliší vůbec
Odpovědět
Odpověď na vaši otázku jak takové druhy v přírodě přežívaly je poměrně jednoduchá: Přežívaly a přežívají na místech, která vytvořil svou činností člověk (viz. Soutok a jeho rozvolněný les) a na pár izolovaných lokalitách, kde se charakter lesa jen velmi málo liší od přirozeného prostředí (věřte nevěřte i taková místa u nás máme), nebo se od něj neliší vůbec
Pe
Petr
21.9.2023 21:49 Reaguje na Jakub GraňákPokud přežily a přežívají, pak mají vhodné podmínky i lokality a počkat si až nový bezzásahový porost vytvoří vhodné podmínky i pro ně není nic nemožného a nevidím žádnou nutnost okamžitého zásahu. Pro ně to bude nová lokalita a tedy zcela stejný způsob vzniku nových lokalit, jako v jejich původním prostředí, kde čekat na současném stanovišti musejí také, třeba i stovky let, a kde nikdo nechodí dělat okamžité zásahy.
Vidím to jako problém, který jste si sám vytvořil, abyste tím odůvodnil řešení.
Odpovědět
Vidím to jako problém, který jste si sám vytvořil, abyste tím odůvodnil řešení.
Jakub Graňák
21.9.2023 22:40 Reaguje na PetrZkuste si nakreslit časovou osu, pokud je vám to nesrozumitelné... což zjevně je. Každá nika má totiž svou životnost a jednou zanikne. Současné niky se ve značné míře blíží datu expirace - myslíte, že 300 let stará jedle ještě 200 let počká, než jí vyroste nástupkyně? Nebo, že brouci počkají 100 roků schovaní pod kamenem,než se v jejich okolí naskytne vhodný hostitel? Jak dlouho myslíte, že potrvá, než les ze semenáčků nabyde charakteru rozvolněného porostu bez toho, že tomu pomůžeme?
Pokud jsem si tento problém vytvořil, jak tvrdíte, pak rozhodně nejsem sám, nýbrž jedním z celé řady entomologů, mykologů..., kteří tvrdí totéž... úbytek druhové pestrosti je drastický a je dán úbytkem pestrosti stanovišť, uniformním, byť smíšeným, nově "přírodou vychovávaným" lesem, dosáhnete pestrosti stanovišť tak za 100 let a my tu dobu, pokud nechceme přijít o značnou část diverzity, nějak musíme překlenout.
Vidím to jako nedostatek erudice a představivosti, které vám brání abyste pochopil, o jak závažný problém se jedná
Odpovědět
Pokud jsem si tento problém vytvořil, jak tvrdíte, pak rozhodně nejsem sám, nýbrž jedním z celé řady entomologů, mykologů..., kteří tvrdí totéž... úbytek druhové pestrosti je drastický a je dán úbytkem pestrosti stanovišť, uniformním, byť smíšeným, nově "přírodou vychovávaným" lesem, dosáhnete pestrosti stanovišť tak za 100 let a my tu dobu, pokud nechceme přijít o značnou část diverzity, nějak musíme překlenout.
Vidím to jako nedostatek erudice a představivosti, které vám brání abyste pochopil, o jak závažný problém se jedná
Pe
Petr
21.9.2023 23:03 Reaguje na Jakub GraňákSvoje vlastní teorie zároveň sám popíráte.
Na jednu stranu píšete, že i u nás ty přirozené lokality máme, a vzápětí napíšete, že bez zásahů ty druhy čeká vymření.
Pokud nějaké druhy přežily do dnešní doby a přežívají dál, tak evidentně počkat "pod kamenem" dokážou, me že ne. Pletete diverzitu v kvantitou.
Odpovědět
Na jednu stranu píšete, že i u nás ty přirozené lokality máme, a vzápětí napíšete, že bez zásahů ty druhy čeká vymření.
Pokud nějaké druhy přežily do dnešní doby a přežívají dál, tak evidentně počkat "pod kamenem" dokážou, me že ne. Pletete diverzitu v kvantitou.
Jakub Graňák
21.9.2023 23:28 Reaguje na PetrNepopírám nic, to jen vy nerozumíte psanému textu, tudíž s vámi nemíním dále ztrácet čas
Odpovědět
Pe
Petr
21.9.2023 23:37 Reaguje na Jakub GraňákVždyť to píšete. Tak moc jste se snažil o chytře a odborně vypadající text a neplýtvat svými znalostmni, až jste se do toho zamotal. :-)
Odpovědět
Jakub Graňák
22.9.2023 09:12 Reaguje na Petrhttps://www.ceskatelevize.cz/porady/11054978064-fokus-vaclava-moravce/223411030530007/ - pozorně si to poslechněte a žasněte jakého hlupáka tu ze sebe děláte...
Jste přímo ukázkovým příkladem platnosti výroku Friedricha Nietzcheho: " Člověk zřídka dopustí se jen jednoho přenáhlení. Při prvním přenáhlení koná vždy příliš mnoho. Právě proto dopustí se zpravidla druhého přenáhlení - a koná pak příliš málo..."
Tudíž platí, co jsem uvedl výše - postrádáte erudici - smysluplná diskuse s vámi tím pádem není možná
Odpovědět
Jste přímo ukázkovým příkladem platnosti výroku Friedricha Nietzcheho: " Člověk zřídka dopustí se jen jednoho přenáhlení. Při prvním přenáhlení koná vždy příliš mnoho. Právě proto dopustí se zpravidla druhého přenáhlení - a koná pak příliš málo..."
Tudíž platí, co jsem uvedl výše - postrádáte erudici - smysluplná diskuse s vámi tím pádem není možná
Pe
Petr
21.9.2023 19:44 Reaguje na Jakub GraňákJak by potom takové druhy přežívaly v přírodě, když, jak říkáte, vyžadují okamžitý zásah a nemohou si dovolit čekat?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.9.2023 22:33 Reaguje na PetrV příspěvku i celou dobu se tady mluví o mozaice, ve které budou v hospodářském lese ponechány i staré bučiny a výstavky. pokud jste to nepochopil, nebo záměrně ignoroval, vaše trolení.
Odpovědět
Pe
Petr
21.9.2023 23:06 Reaguje na Slavomil VinklerTo jste asi četl nějakou jinou diskuzi. Vůbec netušíte o čem píšu.
Odpovědět
Pe
Petr
21.9.2023 23:13 Reaguje na Slavomil VinklerZkusím pro vás udělat výtah, když nejste schopný chápat delší text. Reagoval jsem na příspěvek p. Zvářala, že bezzásahový porost je uniformní a s menší diverzitou, a uvedl jsem, že to samosebou není hned, ale samo se to napraví. A s tím nesouhlasí zde p. Graňák se svojí teorií o nutném zásahu v bezzásahu, jbez kterého v něm podle něj dojde k vymírání. Jak vidíte, žádná mozaika, žádné výstavky. O ničem takovém tady nehovoříme, Mlho.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.9.2023 07:30 Reaguje na PetrŽádné citace, žádné konkrétní poznatky z vlastní aktivity, jen bohapusté blábolivé trolení, Nulo.
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
22.9.2023 16:00 Reaguje na PetrDovedu si představit, jak Peter nick Nulté napíše kuchařku Vaříme z vody aneb Jak vytrolit zkušené praktiky:-)
Odpovědět
Pe
Petr
22.9.2023 17:19 Reaguje na Karel ZvářalJediný kdo tu trolí, jste opět vy. Chováte se jako dítě. Že vám není hanba. Uražená ješitnost?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.9.2023 17:38 Reaguje na Petr"...A netroufal bych si tvrdit, že biodiverzita v hospodářském lese vysoce převyšuje biodiverzitu v lese přírodním. Dokázat to nemůžete, zbývají tedy prosté úvahy. Tedy, co vás k takovému závěru vedlo?"
Tak to je síla! Co mě vedlo k ÚVAHÁM!-)))
Opakovaně jsem tu psal, že lesní mýtiny/holiny a výsadba jsou vhodné ekotony pro polní druhy (strnad, ťuhýk, hraboš, zajíc, bažant..., o hmyzu nemluvě). Tyto druhy v lese bez souvislejších volných ploch neuvidíte, nějaký vývrat či zastíněná mlazinka neřeší vůbec nic!
Proto tvrdím, že čím více je rozmanitější prostředí, tím více druhů se tam vyskytuje. Proto se volá po mozaikovité krajině, nikoliv monolkulturách.
Zase budete jen blábolit, ale literární/recenzovaný odkaz tvrdící opak, neuvedete. Jste naprosto marný, panelákově-klávesnicový ekolog-teoretik. Ryzí troll.
Odpovědět
Tak to je síla! Co mě vedlo k ÚVAHÁM!-)))
Opakovaně jsem tu psal, že lesní mýtiny/holiny a výsadba jsou vhodné ekotony pro polní druhy (strnad, ťuhýk, hraboš, zajíc, bažant..., o hmyzu nemluvě). Tyto druhy v lese bez souvislejších volných ploch neuvidíte, nějaký vývrat či zastíněná mlazinka neřeší vůbec nic!
Proto tvrdím, že čím více je rozmanitější prostředí, tím více druhů se tam vyskytuje. Proto se volá po mozaikovité krajině, nikoliv monolkulturách.
Zase budete jen blábolit, ale literární/recenzovaný odkaz tvrdící opak, neuvedete. Jste naprosto marný, panelákově-klávesnicový ekolog-teoretik. Ryzí troll.
Pe
Petr
22.9.2023 18:19 Reaguje na Karel ZvářalÁ, tak už jsme doma, uražená ješitnost samozvaného přírodovědce. Kohout, který si tu našel svoje exhibiční smetiště :-) Proto to dětinské vztekání a urážky.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.9.2023 18:26 Reaguje na PetrJasné, argumenty žádné, tak nastoupí dehonestace, tím jste pověstný. A tímto s vámi končím, neb jste se sám popsal. To, co přisuzujete druhým, se týká právě vás. Pozvaný přírodovědče:-DDD
Odpovědět
Pe
Petr
22.9.2023 20:36 Reaguje na Karel ZvářalTo není dehonestace, jen jsem popsal co tu předvádíte, aby ostatní věděli co jste zač, pokud by si tím někdo ještě nebyl jistý.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.9.2023 08:14 Reaguje na PetrAno, bezzásahový porost je v zásadě uniformní, neboť obsahuje jen jeden biotop. Nicméně tento biotop je jiný jako v okolní mozaice, a proto je velmi cenný a s těmi okolními vytváří pestrou mozaiku pro různé druhy. Tak to patří. Mozaiku nemusí vytvářet jen Kyril, nebo mamuti, co nám chybí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.9.2023 09:03 Reaguje na PetrPokud smrkový les nahradím
březovým samovýsevem a nebudu
v něm zasahovat po dobu života
bříz(max. 70let), tak jsem jen
změnil jednu monokulturu na
jinou a čekám na postupný
nálet i jiných dřevin. Původní
hmyz smrkových lesů přišel o
svoje životní prostředí a do
březiny se pomalu nastěhuje
opět pouze specifický hmyz pro
březiny. Nebude tam tudíž hmyz
vázaný na jiné dřeviny a bude
čekat někde v záloze, až se to
za 70-200 let bez pomoci lidí
změní? Bezzásah a samovýsev je
mantra lenivců a kšeftmanů,
kteří vytěžili lesy a nechtějí
do nich investovat a ani v nich
pracovat. Počkají, až bude nálet zralý na seštěpkování a vydrancují ho do poslední větvičky bez nějaké selekce, co by mělo být v lese cílové. Vy
jste pane naletěl lobby těch
kšeftmanů, kteří si zaplatili
"vědce", aby to propagovali
a oni na lese vydělali už za
pár let a ne až za 70 a více
let. Samovýsev pionýrských
dřevin lze seštěpkovat už za
20 let a to se mi do 70 vleze
3x! A to bez práce s výsadbou
a ostatními pěstebními zásahy!
Odpovědět
březovým samovýsevem a nebudu
v něm zasahovat po dobu života
bříz(max. 70let), tak jsem jen
změnil jednu monokulturu na
jinou a čekám na postupný
nálet i jiných dřevin. Původní
hmyz smrkových lesů přišel o
svoje životní prostředí a do
březiny se pomalu nastěhuje
opět pouze specifický hmyz pro
březiny. Nebude tam tudíž hmyz
vázaný na jiné dřeviny a bude
čekat někde v záloze, až se to
za 70-200 let bez pomoci lidí
změní? Bezzásah a samovýsev je
mantra lenivců a kšeftmanů,
kteří vytěžili lesy a nechtějí
do nich investovat a ani v nich
pracovat. Počkají, až bude nálet zralý na seštěpkování a vydrancují ho do poslední větvičky bez nějaké selekce, co by mělo být v lese cílové. Vy
jste pane naletěl lobby těch
kšeftmanů, kteří si zaplatili
"vědce", aby to propagovali
a oni na lese vydělali už za
pár let a ne až za 70 a více
let. Samovýsev pionýrských
dřevin lze seštěpkovat už za
20 let a to se mi do 70 vleze
3x! A to bez práce s výsadbou
a ostatními pěstebními zásahy!
SV
Slavomil Vinkler
22.9.2023 10:53 Reaguje na Břetislav MachačekAle on to ví. Nenaletěl, je to jen trol.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.9.2023 21:02 Reaguje na PetrPodle vás pane Petře ,"Bezzásahový porost je v podstatě vše v jednom. Najdete tam jak osluněné mýtiny,.......Jste si opravdu jist, že v bučinách najdete nějakou jinou osluněnou mítinu než tu co tam vytvořil člověk? Jinak žádná přirozená rozrůzněnost, členitost atd. v žádné bezzásahové bučině nevznikne. To je jen bezduchá mantra pošahaných ochranářů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.9.2023 09:26 Reaguje na Jarek SchindlerOn věří, že požár nebo smršť mu pomohou.
Odpovědět
