Nikol Krejčová: Lesy ČR žádají před vyhlášením CHKO Krušné hory o kácení i ve vzácných chráněných územích. Greenpeace varuje před rizikem ztráty biodiverzity
U obou maloplošných chráněných území Greenpeace poslalo do řízení, která vede Krajský úřad Ústeckého kraje, vyjádření, v nichž požaduje jasnou specifikaci plánovaného kácení včetně šetření na místě. Greenpeace vyzývá k co největší ochraně území a povolení kácení nebezpečných stromů pouze v těsné blízkosti značených cest a komunikací, naopak se ohrazuje proti povolení kácení bez specifikace, které může být zneužito a je nekontrolovatelné.
Greenpeace také navrhuje nový zoologický a lesnický průzkum lokalit státní ochranou přírody AOPK a vědeckými odborníky, kteří by měli posoudit, zda a jak mají případné zásahy vypadat. Greenpeace se také ohrazuje proti vytváření skládek z klád a odvážení dřeva z lokalit. Pokud mají být stromy pokácené z důvodu bezpečí návštěvníků, měly by podle Greenpeace zůstat v lese a neměly by být prodávány.
Vlčí důl a Lomské údolí jsou jedny z mála maloplošně chráněných území Krušných hor, proto je musíme chránit co nejvíce a zajistit, že lokality ani vzácné a chráněné druhy, které zde našly útočiště, nebudou ničeny. Kácení kvůli bezpečnosti návštěvníků musí být co nejšetrnější k lokalitě i vyskytujícím se druhům. Je rozhodně potřeba dřevo nechávat na místě a upozornit návštěvníky, že vstupují na vysoce cenné území, kde mohou sledovat přírodní procesy a cenné druhy, ale musí dávat větší pozor a do lesů nevstupovat, když fouká silný vítr.
Lesy ČR si kromě kácení v Lomském údolí a Vlčím dole žádají o povolení pokácet v unikátních krušnohorských bučinách přes 15 tisíc stromů, většinou buků. Významná část má být provedena kvůli tzv. obnově lesa, tedy kvůli jeho zmlazení, které však u unikátních starých lesů nedává smysl. Nedávná analýza Agentury ochrany přírody a krajiny dokonce varuje, že pokud se bude hospodařit podle schválených plánů, zmizely by v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří téměř všechny nejstarší porosty vzácných bučin. Během příštích deseti let by došlo ke snížení zastoupení lesů nad 161 let z 9,5 % až na 0,6 %. Podobné je to u lesů starších 130 let souhrnně, kde by došlo k poklesu ze 17,9 % na 9,3 %.
Krajský úřad část žádostí o kácení Lesům ČR povolil, přestože si je vědom toho, že by daná území měla být v budoucnu lépe chráněna a na některých by měl být bezzásahový režim. Organizace Greenpeace se proti povolením odvolala. Proti kácení 1800 stromů u Litvínova, které Lesům ČR potvrdilo Ministerstvo životního prostředí, podala organizace Greenpeace v červnu žalobu. Podle Greenpeace by měly Lesy ČR až do vyhlášení CHKO těžby v krušnohorských lesích zastavit s výjimkou neodkladného havarijního kácení kvůli bezpečnosti návštěvníků.
Že si Lesy ČR si před vyhlášením CHKO Krušné hory žádají stále o další a další kácení, je obrovský problém, protože úřady kácení povolují kvůli dosud chybějící ochraně. Čím dříve bude CHKO vyhlášena, tím lépe. Ideální by bylo, kdyby Ministerstvo vyhlašování urychlilo a CHKO bychom se dočkali už v příštím roce. Za ochranu místních lesů pak bude zodpovědná Správa CHKO, která by měla mít více kapacit se o ně odborně postarat a problematickému kácení zabránit. Území, které spravují Lesy ČR, by pak podle nás mělo být primárně převáděno do I. zón, kde je ochrana přírody největší. Není možné, aby Lesy ČR v takovém hospodaření pokračovaly i nadále.
Přírodní rezervace Vlčí důl a přírodní památka Lomské údolí
Přírodní rezervace Vlčí důl a přírodní památka Lomské údolí jsou domovem mnoha vzácných a chráněných druhů citlivých na lidské zásahy a změnu biotopu, kterou kácení představuje. Kácením může docházet k ničení jejich stanoviště, což je u chráněných druhů bez výjimky vydané orgánem ochrany přírody nezákonné. Ve Vlčím dole se jedna o dvousetletou bučinu se spoustou doupných stromů dutinami, které obývají živočichové) pralesovitého charakteru.
Vlajkovým druhem obou lokalit je plž vřetenec horský, kriticky ohrožený druh žijící v pouze v pralesovitých lesích, který se v Česku vyskytuje pouze na pěti lokalitách Krušných hor. Vyskytují se zde ale i další druhy, které potřebují staré stromy a mrtvé dřevo a co nejmenší lidské zásahy. Jedná se například o chráněné druhy brouků (majka fialová, páchník hnědý), ptáků (holub doupňák, lejsek malý, sluka lesní, lejsek šedý, ořešník kropenatý, krkavec velký) a netopýrů (netopýr velký, netopýr vousatý a netopýr ušatý).
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (69)
Jiří Svoboda
31.7.2024 08:58Možná by bylo vhodné nabídnout Greenpeace, aby se sami o ty lokality začali starat a nesli za to i adekvátní zodpovědnost. Státní podporu by za to dostali stejnou jako LČR.
Radek Čuda
31.7.2024 14:27 Reaguje na Jiří SvobodaU běžného hospodářského lesa je to samozřejmě jiná pohádka, ale od toho snad tyhle kategorie ochrany máme, ne?
Jonáš Stýblo
31.7.2024 15:41 Reaguje na Jiří SvobodaJarek Schindler
31.7.2024 21:21 Reaguje na Jonáš StýbloJarka O.
31.7.2024 10:34Kdysi se CHÚ vyhlašovaly, když na to stát získal peníze, dnes na dluh.
Slovan
31.7.2024 10:53 Reaguje na Jarka O.Ano, GP je mezinárodní organizace. A co jako? Fungují po celém světě a kecají do spousty věcí. Občas je to nanejvýš potřebné a spoustě špatného dokázali zabránit. Navíc v České GP pracují pravděpodobně pouze Češi, tak nám do toho nekecají žádní zlý cizinci. Nebo už ani Češi nemohou kafrat do toho, co se děje v jejich zemi? Můžete s tím nesouhlasit, ale u vás je dokonale vidět ta touha umlčet vaše třídní nepřítele…
V CHKO je samozřejmě hospodaří a všichni s hospodařením počítají. Otázka je, proč by se tak mělo dít i v malých PR. A o tom celém ta kritika je… hrůza, co si někdo dovoluje!
Jiří Svoboda
31.7.2024 11:53 Reaguje na SlovanAle proč by se nemělo cenné pokácené dřevo odvézt a ekonomicky využít? Ať tam zůstane jen méně hodnotné dřevo. Toho bude jistě dost.
Petr
31.7.2024 20:07 Reaguje na Jiří SvobodaDalibor Motl
31.7.2024 12:00 Reaguje na SlovanSlovan
31.7.2024 14:45 Reaguje na Dalibor MotlJiří Svoboda
31.7.2024 15:09 Reaguje na SlovanSlovan
31.7.2024 16:49 Reaguje na Jiří SvobodaJarek Schindler
31.7.2024 21:33 Reaguje na SlovanRadek Čuda
1.8.2024 14:09 Reaguje na Jarek SchindlerA hlavně je nesporný fakt, že LČR argumentují u těžby v porostu právě tím, aby to na nějakého nebohého houbaře nežuchlo ... což je argumentace fakt dost na palici.
Pokud by se jednalo o vámi uvedenou obnovu lesa, tak se o tom lze bavit ... ne třeba úplně všude souhlasit, ale je to rozhodně argument ... ale když přichází s takovými nesmyslnými důvody, tak bych jim nevěřil ani pozdrav.
Jarek Schindler
2.8.2024 07:55 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
2.8.2024 14:17 Reaguje na Jarek SchindlerProstě někde prostě ty snahy smysl dávají, jinde ne.
A já jsem zcela cíleně psal o území PR/PP. Pokud si to hodláte vztáhnout/zobecnit na kde co dalšího, tak si poslužte, ale beze mne.
Jarek Schindler
3.8.2024 10:58 Reaguje na Radek ČudaJiří Svoboda
1.8.2024 14:24 Reaguje na Slovan"Greenpeace se také ohrazuje proti vytváření skládek z klád a odvážení dřeva z lokalit.", "Je rozhodně potřeba dřevo nechávat na místě..."
Oni prostě dávají kategorický požadavek na veškeré dřevo. To je na palici. Konečně to uznejte!
Emil Bernardy
31.7.2024 12:09 Reaguje na SlovanJarka O.
31.7.2024 12:36 Reaguje na SlovanSlovan
31.7.2024 14:47 Reaguje na Jarka O.Jarek Schindler
31.7.2024 21:41 Reaguje na SlovanRadek Čuda
1.8.2024 14:14 Reaguje na Jarek SchindlerA druhá skupina chce vcelku přirozeně pravý opak, tedy aby ta těžba tam probíhala už podle "CHKO pravidel".
A největší sranda je opět to, že stát na straně jedné chce tu CHKO a čím dřív, tím lépe, a na druhé statní podnik se snaží stihnout co se dá před vyhlášením CHKO.
Prostě klasický státní bordel u nás.
Jarek Schindler
2.8.2024 07:46 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
2.8.2024 14:35 Reaguje na Jarek SchindlerCo jsou to to "pravidla CHKO" .. ty uvozovky jste vynechal schválně? ... si zjistěte sám. Pro začátek to zkuste s 114/1992 tam se v třetí a sedmé části dozvíte víc.
A teda zkoušet se tu točit na v diskuzi běžných zkratkovitých obratech a překlepech ... to většinou máte na víc.
A jen na okraj ... do veškerého hospodaření v přírodě házet vidle tak nějak z podstaty nelze, bo dělat cokoli, včetně toho nedělat noc, nějakou tou formou hospodaření v přírodě je.
Slovan
1.8.2024 15:23 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.8.2024 07:42 Reaguje na SlovanOtázka je také kdo rozhoduje o tom co je nejcenější. No a těch dalších 82,1 % lesů jsou lesy které v další době dožijí těch 130 let. Opravdu si myslíte, že jde považovat za nehoráznost sklidit "plody" 130-leté práce? Jo a těžby a jejich náléhavost předepisuje v LHP UHUL. Opravdu si myslíte jako většina pomatených ekosluníčkářů, že si LČR mohou těžit co je zrovna napadne?
Slovan
2.8.2024 10:45 Reaguje na Jarek SchindlerSlovan
2.8.2024 10:47 Reaguje na SlovanJarka O.
2.8.2024 12:38 Reaguje na SlovanJarek Schindler
2.8.2024 14:34 Reaguje na SlovanSlovan
2.8.2024 16:57 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
3.8.2024 10:54 Reaguje na SlovanSlovan
4.8.2024 09:12 Reaguje na Jarek SchindlerRadek Čuda
31.7.2024 15:01Už jen díky této "argumentaci" bych LČT nevěřil ani pozdrav.
Jiří Svoboda
31.7.2024 15:12 Reaguje na Radek ČudaJonáš Stýblo
31.7.2024 15:39Dalibor Motl
31.7.2024 16:38 Reaguje na Jonáš StýbloRadek Čuda
1.8.2024 14:29 Reaguje na Dalibor MotlJarek Schindler
2.8.2024 07:59 Reaguje na Dalibor MotlJarek Schindler
31.7.2024 21:53 Reaguje na Jonáš StýbloLadislav Pícha
1.8.2024 10:15A to jsem tu ještě neviděl zmínku, že přírodní neboli sám sobě ponechaný les musí být velký, aby tam jakž tak mohla žít lesní zvířata bez myslivců neboli se "zdravotní policií" na způsob vlků a podobných potvor, protože těch pár zajíců neožere a nepodupe semenáčky tak, aby místo lesa nevzniklo neprostupné křoví, ve kterém budou jeden přes druhý ležet stromy popadané stářím, takže tam zajíci nebudou mít co žrát a srny si tam polámou nohy. To je TAKY možný cíl, i když konkrétně tenhle je spíš cestou do pekla dlážděnou dobrými úmysly.
Karel Zvářal
1.8.2024 11:22 Reaguje na Ladislav PíchaPetr
1.8.2024 22:02 Reaguje na Ladislav PíchaKdo chce městský park, ten musí jinam.
Petr
1.8.2024 23:59 Reaguje na PetrJarek Schindler
2.8.2024 08:10 Reaguje na PetrPetr
2.8.2024 08:41 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.8.2024 16:34 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
1.8.2024 15:56jako nekosená louka, která časem zpustne a už nebude tou předchozí loukou.
Budiž obětujme těžko přístupné části lesů k těmto účelům, ale ponechejme
ty dobře přístupné k tomu hospodaření. Uvědomují si ochranáři, že ty
miliony na jejich dotování pocházejí i z miliard zisků z hospodářských lesů? LČR mohou být i ztrátové, ale může být ztrátové každé podnikání,
které dosud plní státní pokladnu? Naplní pokladnu trouchnivějící dřevo?
Já pouze vím, aktivisty práce neživí a tak tohle nikdy nepochopí. Kdo
ale vysadil v životě les a celý život se o něho staral, tak chce stejně
jako zemědělec taky sklízet a nenechat obilí shnít na poli. Aktivistům
schází vztah k hodnotám, které lidi živí a mají hodnotový žebříček zcela
jinak postavený. Oni vidí jiné cíle, než pracující lidé a podle toho se
taky chovají a přejí si, aby se lidé vzdali výsledků své práce , ale z
čeho mají žít jim neporadí stejně, jako státu, odkud má brát miliardy,
o které se shnitím stromů v lese připraví.
Petr
1.8.2024 22:05 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
2.8.2024 08:11 Reaguje na PetrPetr
2.8.2024 08:48 Reaguje na Jarek SchindlerJiří Svoboda
2.8.2024 09:06 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
2.8.2024 09:23 Reaguje na Jiří Svobodaže v přírodě vítězí ten silnější a odolnější
i když je nepůvodní a nebo dokonce invazní.
Asi zasáhnou, ale už to nebude bezzásahové
území, ale "park" ve kterém budou přírodu
regulovat podle svých představ. Takový Boubín
je oplocen, aby zvěř neovlivnila samoobnovu
v "parku" . Proč tam stejně nepostupují i u
kůrovce, aby přežily staleté smrky? Je to jen
hra na "pralesy" a nikoliv zcela přírodní
procesy. Víte co těm chytrákům přeji? Aby
po pár letech zase kůrovec sežral Šumavu
a NP ČŠ zarostl i nepůvodními a invazními
druhy a možná i znovu díky břízám shořel.
A víte proč? Aby pochopili skutečnou přírodu, kde vítězí to, co je odolnější a nikoliv to, co si přejí ti teoretici. Je totiž nic než vlastní kopance nepoučí! Ale i na to hledají
jiné viníky, než jsou oni samotní !
Petr
2.8.2024 10:03 Reaguje na Břetislav MachačekA na našem území je pro přírodu bohužel už velmi málo místa. Proto se třeba oplocuje a podobně, aby se zabránilo ovlivňování něčím lidmi zdeformovaným.
A nebojte, žádný les složený z invazních dřevin nevznikne.
Jen je smutné, že přírodě přejete problémy a zmar, abyste podpořil svoje názory.
Břetislav Machaček
2.8.2024 16:55 Reaguje na Petrzastáncům bezzásahu, aby se jim
konečně rozsvítilo v hlavách, že
v přírodě zvítězí ten nejsilnější
a je jedno, zda je původní, nebo
nepůvodní, či dokonce invazní.
Opět vám uvedu příklad z mého
okolí. Ve stínu starých vrb a topolů
u řek Olše a Odry bývaly kdysi pouze
kopřivy a devětsil. Po vykácení
těch stromů bobry se na osluněných
místech usadily pajasany, křídlatka
a netykavka žláznatá. Ty bobrům ale
nechutnají a vrby a topoly už mezi sebe nepustí a když, tak je bobři
hned za mlada zlikvidují. Chci jen
upozornit, že člověk ty stromy
nekácel, ale byli to bobři a že
tam zvítězily nepůvodní rostliny.
Vrby a topoly, které by opět zase
zastínily ty invazní rostliny tam
ale bez pomocí lidí kvůli bobrům
NIKDY nenarostou. Lidé si tak musí
vybrat, zda bobry, nebo chránit
vrby a topoly stínící nepůvodním
rostlinám a nebo použít chemii a
to opakovat do nekonečna, protože
s povodní se vše šíří bez zásahu
člověka. Poraďte řešení! Já ho
totiž znám! Regulovat počet bobrů
a stromy chránit pletivem a nebo
nátěry gumoasfaltem, který bobrům
nechutná. Tak se vrátí k řekám
stín velikánů, který se křídlatce
a netykavce nelíbí a pajasan se
bude muset hubit do doby, dokud
ho vrby a topoly zcela nezastíní.
Bezzásah ale nevyřeší vůbec nic!
Jakub Brenn
2.8.2024 10:43 Reaguje na Břetislav MachačekByl hojně navštěvovaný, trpěl sešlapem kolem cenných stromů, proto se oplotil.
Břetislav Machaček
3.8.2024 13:32 Reaguje na Jakub Brennbřeven a zákazové tabulky, ale tu
šlo o oplocení kvůli zvěři, aby
nespásala semenáče stromů a nebo
jiné rostliny. Vznikl tak paskvil
a nikoliv prales, který musí být
i s tou zvěří stejně jako před
stovkami let. Tehdy taky žádné
ploty nebyly a to byl prales třeba
jako v Beskydech Mionši, kde zvěř
spásá semenáče stejně, jako tisíce
let před tím a přesto se ten les
stále stačí sám obnovovat. Pouze
tam tam neroste vše to, co by si přáli "ochranáři", ale pouze to,
co zvěř nespase.
Petr
2.8.2024 09:55 Reaguje na Jiří SvobodaA vědět to nemusím, stačí se podívat kolem sebe - žijeme v oblasti, kde konečným klimaxovým stádiem ekosystému je vysoký hustý les. Tak to prostě je, nic na tom nezměníme a nestane se ani nic jiného, natož aby to byl nějaký "nežádoucí" způsob. Příroda přece nezná nežádoucí způsoby. To zná jen člověk. A jen člověka může napadnout absurdní slovní spojení nežádoucí způsob pralesa.
Radek Čuda
2.8.2024 14:48 Reaguje na Jiří SvobodaA ten žádoucí stav může být samozřejmě v každé konkrétní lokalitě pro každého jiný.
Jarek Schindler
2.8.2024 16:40 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
2.8.2024 09:31 Reaguje na Petrlesa ovlivněného člověkem. Ve skutečném pralese žije totiž
i zvěř a ne jako na Boubíně a vnikají do něho i nepůvodní
a invazní organismy. Pak má svou cenu při sledování, zda si
poradí se zvěří a nálety nepůvodních rostlin zcela sám a
nebo potřebuje ploty a likvidaci těch nepůvodních rostlin.
Nebo si snad myslíte, že v minulosti někdo pralesy chránil
plotem a likvidoval nežádoucí rostliny?
Petr
2.8.2024 10:08 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
2.8.2024 12:22 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
2.8.2024 17:07 Reaguje na Petrje šířili ptáci trusem a nebo vítr a ledovce. Bylo
to sice omezeně, ale přesto se to dělo a záleželo
na tom, zda se uchytí a zvítězí. Je marné brečet,
že je dnes šíří člověk vědomě, nebo pouze nevědomě a nedá se tomu účinně zabránit. Snad v počátcích
to jde, ale při masivním rozšíření už nikoliv.
Dobře lze likvidovat třeba bolševník, ale zkuste totéž s křídlatkou. To už je kolem řek pohroma
a výše popisuji proč. Dostala ŽIVOTNÍ PROSTOR
a to taky využila. V bezzásahu zvítězí i kdyby
jste vzýval všechny svaté a bude třeba zasáhnout!