Nikol Krejčová: Lesy ČR žádají před vyhlášením CHKO Krušné hory o kácení i ve vzácných chráněných územích. Greenpeace varuje před rizikem ztráty biodiverzity
31.7.2024
Ilustrační snímek krušnohorské bučiny.
Foto | Ibra Ibrahimovič / Greenpeace
U obou maloplošných chráněných území Greenpeace poslalo do řízení, která vede Krajský úřad Ústeckého kraje, vyjádření, v nichž požaduje jasnou specifikaci plánovaného kácení včetně šetření na místě. Greenpeace vyzývá k co největší ochraně území a povolení kácení nebezpečných stromů pouze v těsné blízkosti značených cest a komunikací, naopak se ohrazuje proti povolení kácení bez specifikace, které může být zneužito a je nekontrolovatelné.
Greenpeace také navrhuje nový zoologický a lesnický průzkum lokalit státní ochranou přírody AOPK a vědeckými odborníky, kteří by měli posoudit, zda a jak mají případné zásahy vypadat. Greenpeace se také ohrazuje proti vytváření skládek z klád a odvážení dřeva z lokalit. Pokud mají být stromy pokácené z důvodu bezpečí návštěvníků, měly by podle Greenpeace zůstat v lese a neměly by být prodávány.
Vlčí důl a Lomské údolí jsou jedny z mála maloplošně chráněných území Krušných hor, proto je musíme chránit co nejvíce a zajistit, že lokality ani vzácné a chráněné druhy, které zde našly útočiště, nebudou ničeny. Kácení kvůli bezpečnosti návštěvníků musí být co nejšetrnější k lokalitě i vyskytujícím se druhům. Je rozhodně potřeba dřevo nechávat na místě a upozornit návštěvníky, že vstupují na vysoce cenné území, kde mohou sledovat přírodní procesy a cenné druhy, ale musí dávat větší pozor a do lesů nevstupovat, když fouká silný vítr.
Lesy ČR si kromě kácení v Lomském údolí a Vlčím dole žádají o povolení pokácet v unikátních krušnohorských bučinách přes 15 tisíc stromů, většinou buků. Významná část má být provedena kvůli tzv. obnově lesa, tedy kvůli jeho zmlazení, které však u unikátních starých lesů nedává smysl. Nedávná analýza Agentury ochrany přírody a krajiny dokonce varuje, že pokud se bude hospodařit podle schválených plánů, zmizely by v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří téměř všechny nejstarší porosty vzácných bučin. Během příštích deseti let by došlo ke snížení zastoupení lesů nad 161 let z 9,5 % až na 0,6 %. Podobné je to u lesů starších 130 let souhrnně, kde by došlo k poklesu ze 17,9 % na 9,3 %.
Krajský úřad část žádostí o kácení Lesům ČR povolil, přestože si je vědom toho, že by daná území měla být v budoucnu lépe chráněna a na některých by měl být bezzásahový režim. Organizace Greenpeace se proti povolením odvolala. Proti kácení 1800 stromů u Litvínova, které Lesům ČR potvrdilo Ministerstvo životního prostředí, podala organizace Greenpeace v červnu žalobu. Podle Greenpeace by měly Lesy ČR až do vyhlášení CHKO těžby v krušnohorských lesích zastavit s výjimkou neodkladného havarijního kácení kvůli bezpečnosti návštěvníků.
Že si Lesy ČR si před vyhlášením CHKO Krušné hory žádají stále o další a další kácení, je obrovský problém, protože úřady kácení povolují kvůli dosud chybějící ochraně. Čím dříve bude CHKO vyhlášena, tím lépe. Ideální by bylo, kdyby Ministerstvo vyhlašování urychlilo a CHKO bychom se dočkali už v příštím roce. Za ochranu místních lesů pak bude zodpovědná Správa CHKO, která by měla mít více kapacit se o ně odborně postarat a problematickému kácení zabránit. Území, které spravují Lesy ČR, by pak podle nás mělo být primárně převáděno do I. zón, kde je ochrana přírody největší. Není možné, aby Lesy ČR v takovém hospodaření pokračovaly i nadále.
Přírodní rezervace Vlčí důl a přírodní památka Lomské údolí
Přírodní rezervace Vlčí důl a přírodní památka Lomské údolí jsou domovem mnoha vzácných a chráněných druhů citlivých na lidské zásahy a změnu biotopu, kterou kácení představuje. Kácením může docházet k ničení jejich stanoviště, což je u chráněných druhů bez výjimky vydané orgánem ochrany přírody nezákonné. Ve Vlčím dole se jedna o dvousetletou bučinu se spoustou doupných stromů dutinami, které obývají živočichové) pralesovitého charakteru.
Vlajkovým druhem obou lokalit je plž vřetenec horský, kriticky ohrožený druh žijící v pouze v pralesovitých lesích, který se v Česku vyskytuje pouze na pěti lokalitách Krušných hor. Vyskytují se zde ale i další druhy, které potřebují staré stromy a mrtvé dřevo a co nejmenší lidské zásahy. Jedná se například o chráněné druhy brouků (majka fialová, páchník hnědý), ptáků (holub doupňák, lejsek malý, sluka lesní, lejsek šedý, ořešník kropenatý, krkavec velký) a netopýrů (netopýr velký, netopýr vousatý a netopýr ušatý).
reklama
Nikol Krejčová
Autorka pracuje v Greenpeace jako koordinátorka uhelné kampaně, věnuje se i tématu ochrany biodiverzity.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Nikol Krejčová: Lesy ČR slibují omezení kácení v Krušných horách, přitom chtějí kácet v oblastech, kde jim to úřad zakázal
Nikol Krejčová: Česká inspekce životního prostředí uznala I. H. Farm vinnou z vysazování nepůvodních dřevin v bučinách
Nikol Krejčová: Právě teď máme možnost vyjádřit se k budoucnosti našich řek
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (69)
JS
Jiří Svoboda
31.7.2024 08:58A zase to hrotí ad absurdum bez ochoty nalézt kompromis. Nechat kvalitní kmeny shnít v lese by mělo být protizákonné.
Možná by bylo vhodné nabídnout Greenpeace, aby se sami o ty lokality začali starat a nesli za to i adekvátní zodpovědnost. Státní podporu by za to dostali stejnou jako LČR.
Odpovědět
Možná by bylo vhodné nabídnout Greenpeace, aby se sami o ty lokality začali starat a nesli za to i adekvátní zodpovědnost. Státní podporu by za to dostali stejnou jako LČR.
ss
RČ
Radek Čuda
31.7.2024 14:27 Reaguje na Jiří SvobodaNo, pokud je to území přírodní rezervací nebo přírodní památkou, tak s tím ponecháním dřeva v lese nemám žádný problém.
U běžného hospodářského lesa je to samozřejmě jiná pohádka, ale od toho snad tyhle kategorie ochrany máme, ne?
Odpovědět
U běžného hospodářského lesa je to samozřejmě jiná pohádka, ale od toho snad tyhle kategorie ochrany máme, ne?
JS
Jonáš Stýblo
31.7.2024 15:41 Reaguje na Jiří SvobodaI ty brebto. Ponechání části dřeva v lese k zetelní obsahuje i platná koncepce hospodaření v lesích schválená MZE a vládou ČR.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.7.2024 21:21 Reaguje na Jonáš StýbloMezi pomecháním části dřeva a úplným zastavením těžby je snad hodně velký rozdíl. Nebo snad ne brepto?
Odpovědět
JS
JO
Jarka O.
31.7.2024 10:34Ono půjde o NP a je GP do toho? Cizí NGO bude diktovat, jak se smí kde pracovat? Byl tu článek o tom, jak se tamní obce těší na předvídatelnost podnikání :))), s GP jim to půjde hladce. V plánované největší CHKO, když ji tedy chtějí, se musí dát hospodařit.
Kdysi se CHÚ vyhlašovaly, když na to stát získal peníze, dnes na dluh.
Odpovědět
Kdysi se CHÚ vyhlašovaly, když na to stát získal peníze, dnes na dluh.
Sl
Slovan
31.7.2024 10:53 Reaguje na Jarka O.No zasmál sem se dobře.
Ano, GP je mezinárodní organizace. A co jako? Fungují po celém světě a kecají do spousty věcí. Občas je to nanejvýš potřebné a spoustě špatného dokázali zabránit. Navíc v České GP pracují pravděpodobně pouze Češi, tak nám do toho nekecají žádní zlý cizinci. Nebo už ani Češi nemohou kafrat do toho, co se děje v jejich zemi? Můžete s tím nesouhlasit, ale u vás je dokonale vidět ta touha umlčet vaše třídní nepřítele…
V CHKO je samozřejmě hospodaří a všichni s hospodařením počítají. Otázka je, proč by se tak mělo dít i v malých PR. A o tom celém ta kritika je… hrůza, co si někdo dovoluje!
Odpovědět
Ano, GP je mezinárodní organizace. A co jako? Fungují po celém světě a kecají do spousty věcí. Občas je to nanejvýš potřebné a spoustě špatného dokázali zabránit. Navíc v České GP pracují pravděpodobně pouze Češi, tak nám do toho nekecají žádní zlý cizinci. Nebo už ani Češi nemohou kafrat do toho, co se děje v jejich zemi? Můžete s tím nesouhlasit, ale u vás je dokonale vidět ta touha umlčet vaše třídní nepřítele…
V CHKO je samozřejmě hospodaří a všichni s hospodařením počítají. Otázka je, proč by se tak mělo dít i v malých PR. A o tom celém ta kritika je… hrůza, co si někdo dovoluje!
JS
Jiří Svoboda
31.7.2024 11:53 Reaguje na SlovanŘíkáte to správně - kafrat.
Ale proč by se nemělo cenné pokácené dřevo odvézt a ekonomicky využít? Ať tam zůstane jen méně hodnotné dřevo. Toho bude jistě dost.
Odpovědět
Ale proč by se nemělo cenné pokácené dřevo odvézt a ekonomicky využít? Ať tam zůstane jen méně hodnotné dřevo. Toho bude jistě dost.
Pe
Petr
31.7.2024 20:07 Reaguje na Jiří SvobodaA proč zůstat jen u cenného dřeva. Je přece spousta dalšího, co by se tam ještě dalo výtečně zpeněžit. Trofejová zvířata, výborný byznys. Vzácné druhy hmyzu, taky skvělé. A vzácné rostliny... No a pak taky krásná místa na stavební pozemky pro bohaté, to by bylo peněz. Proč to tam nechat jen tak "shnít"? Proč by se to nemělo ekonomicky využít? Ať tam zůstane jen tráva a nějaká obyčejná zvářata, toho tam je přece dost.
Odpovědět
JS
DM
Dalibor Motl
31.7.2024 12:00 Reaguje na SlovanMaloplošná ZCHÚ (PR, NPR, PP...) mají své plány péče. Hospodařit by se v nich mělo v souladu s nimi. GP má právo, jako další právnické a fyzické osoby, požadovat dodržování zákonů. Potud souhlas. Cizí NGO v tomto kontextu chápu jako bez patřičné odpovědnosti (není majetkově ani ekonomicky zainteresovaná a jednotlivé členy fin. neúspěchy žalob nebo námitek nebolí protože je platí naivní hýlové), bez vazby k místu (není součást místních komunit).
Odpovědět
Sl
Slovan
31.7.2024 14:45 Reaguje na Dalibor MotlJde mi hlavně o to, že GP nemá dle Jarky co “diktovat”, protože se obecně jedná o mezinárodní organizaci. Oni ale nic nediktují, pouze něco kritizují. Navíc je to pobočka Česká a s Čechy. Když se člověk podívá do světa, tak si ani nechce představit, jak by ochrana přírody v leckterých státech vypadala a co všechno by se reálně nechránilo (a ztratilo) pokud by tam ty různé ochranářské mezinárodní organizace nefungovali. Nemusíte s GP souhlasit, ale i tato organizace má právo do toho tzv. kecat. A máte samozřejmě pravdu, že každá maloploška má svůj plán péče, ale pak by měli reagovat jak LČR, tak třeba AOPK. Za mě se asi dělá z komára velbloud, ale chce to vysvětlení z druhé strany co, proč a jak - zkrátka si to obhájit. Nic víc.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2024 15:09 Reaguje na SlovanČím tedy obhajují požadevek, aby veškeré pokácené dřevo zůstalo ležet v lese? Tím, že chci nesmyslně moc a pak "ustoupím" na rozumný kompromis? Není správné přijít přímo s rozumným kompromisem, na který lze přistoupit a neprovokovat tahanice? Pak by mohlo být GP lidem sympatičtější.
Odpovědět
Sl
Slovan
31.7.2024 16:49 Reaguje na Jiří Svoboda“Lesy ČR odůvodňují kácení (tzv. nahodilou těžbu) možným nebezpečím pádu stromů” - pokud to dobře chápu, tak i mimo stezky. Což je opravdu zvláštní, nemyslíte? Pokud to tedy chtějí jen kvůli bezpečnosti, nebude problém takový nebezpečný strom, který by se logicky hodil tak akorát na otop, nechat v lese alespoň zetlít, když už se jedná o maloplošku, ne?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.7.2024 21:33 Reaguje na SlovanTak těch 15 tisíc stromů asi nebude pouze v těch maloplošných rezervacích. No a významná část má být provedena kvůli tzv. obnově lesa, tedy kvůli jeho zmlazení. Stejně jako potrhlékům z GP vám to u starých porostů nedává smysl? Jak asi vznikly ty dnešní unikátní staré lesy? Kdybyste to nevěděl tak obnovou těch předchozích starých lesů.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
1.8.2024 14:09 Reaguje na Jarek SchindlerSmysl mi to dává u běžného hosplesa, v PR/PP už o dost méně.
A hlavně je nesporný fakt, že LČR argumentují u těžby v porostu právě tím, aby to na nějakého nebohého houbaře nežuchlo ... což je argumentace fakt dost na palici.
Pokud by se jednalo o vámi uvedenou obnovu lesa, tak se o tom lze bavit ... ne třeba úplně všude souhlasit, ale je to rozhodně argument ... ale když přichází s takovými nesmyslnými důvody, tak bych jim nevěřil ani pozdrav.
Odpovědět
A hlavně je nesporný fakt, že LČR argumentují u těžby v porostu právě tím, aby to na nějakého nebohého houbaře nežuchlo ... což je argumentace fakt dost na palici.
Pokud by se jednalo o vámi uvedenou obnovu lesa, tak se o tom lze bavit ... ne třeba úplně všude souhlasit, ale je to rozhodně argument ... ale když přichází s takovými nesmyslnými důvody, tak bych jim nevěřil ani pozdrav.
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 07:55 Reaguje na Radek ČudaTy zmíňky o PR jsou v článcích GP pro takové jak jste Vy. ve skutečnosti jde o snahu blokovat všechny těžby mýtních ( listnatých) porostů. Není to pouze otázka Krušných hor ale i Ždánického lesa a dalších.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.8.2024 14:17 Reaguje na Jarek SchindlerTedy, vy normálně problémy s chápáním psaného textu nemíváte, ale koukám, že když jde o GP ...
Prostě někde prostě ty snahy smysl dávají, jinde ne.
A já jsem zcela cíleně psal o území PR/PP. Pokud si to hodláte vztáhnout/zobecnit na kde co dalšího, tak si poslužte, ale beze mne.
Odpovědět
Prostě někde prostě ty snahy smysl dávají, jinde ne.
A já jsem zcela cíleně psal o území PR/PP. Pokud si to hodláte vztáhnout/zobecnit na kde co dalšího, tak si poslužte, ale beze mne.
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 10:58 Reaguje na Radek ČudaOna i ta Krejčová píše o PR a vztahuje to na všechny staré lesy. Nebo si snad myslíte, že těch 15 tisích stromů má být pouze v PR. No a pokud nejsou v PR tak jsou v běžném hospodářském lese.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.8.2024 14:24 Reaguje na SlovanAle teď se bavíme o požadavcích GP všechno dřevo ponechat v lese viz
"Greenpeace se také ohrazuje proti vytváření skládek z klád a odvážení dřeva z lokalit.", "Je rozhodně potřeba dřevo nechávat na místě..."
Oni prostě dávají kategorický požadavek na veškeré dřevo. To je na palici. Konečně to uznejte!
Odpovědět
"Greenpeace se také ohrazuje proti vytváření skládek z klád a odvážení dřeva z lokalit.", "Je rozhodně potřeba dřevo nechávat na místě..."
Oni prostě dávají kategorický požadavek na veškeré dřevo. To je na palici. Konečně to uznejte!
EB
Emil Bernardy
31.7.2024 12:09 Reaguje na SlovanOdpovědnost nesou LČR,GP nemají odpovědnost žádnou .
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.7.2024 12:36 Reaguje na SlovanJde jen o kácení v PR? Ptám se kvůli tomuto, jestli to není nátlak: „.. Lesy ČR si před vyhlášením CHKO Krušné hory žádají stále o další a další kácení, je obrovský problém, protože úřady kácení povolují kvůli dosud chybějící ochraně. Čím dříve bude CHKO vyhlášena, tím lépe. Ideální by bylo, kdyby Ministerstvo vyhlašování urychlilo a CHKO bychom se dočkali už v příštím roce. Za ochranu místních lesů pak bude zodpovědná Správa CHKO..“
Odpovědět
Sl
Slovan
31.7.2024 14:47 Reaguje na Jarka O.A ten nátlak je kde? Já v tom vidím jen nějaké stanovisko…
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.7.2024 21:41 Reaguje na SlovanOno snad samotné CHKO ještě neznamemá, že se v tamních lesích jejím vyhlášením přestane těžit. No a momentálně je nátlak i na to přestat těžit v hospodářských lesích jen proto že porosty dosáhly nějakého věku. No a zdá se vám, že víc jak devíti procentní zastoupení porost ve stáří +120 let je málo? Kolik těch starých porostů nakonec vlastně púožadujete? Atd.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
1.8.2024 14:14 Reaguje na Jarek SchindlerNo, já v tom vidím spíše snahu LČT vytěžit co jde, NEŽ tam bude CHKO vyhlášena, bo zatím je to pro administrativně jednodušší a nemusí se dohadovat se správou oblasti.
A druhá skupina chce vcelku přirozeně pravý opak, tedy aby ta těžba tam probíhala už podle "CHKO pravidel".
A největší sranda je opět to, že stát na straně jedné chce tu CHKO a čím dřív, tím lépe, a na druhé statní podnik se snaží stihnout co se dá před vyhlášením CHKO.
Prostě klasický státní bordel u nás.
Odpovědět
A druhá skupina chce vcelku přirozeně pravý opak, tedy aby ta těžba tam probíhala už podle "CHKO pravidel".
A největší sranda je opět to, že stát na straně jedné chce tu CHKO a čím dřív, tím lépe, a na druhé statní podnik se snaží stihnout co se dá před vyhlášením CHKO.
Prostě klasický státní bordel u nás.
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 07:46 Reaguje na Radek ČudaBlábolíte. Co jsou CHKO pravidla? Co je vůbec to LČT které neustále zmiňujete. Ne, ta druhá skupina chce do veškerého hospodaření v přírodě pouze házet vidle. Proč asi?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.8.2024 14:35 Reaguje na Jarek SchindlerLČT je překlep, správně to má být LČR a máte pravdu v tom, že se mi myslím 2x povedl Na druhou stranu vy jste moc chytrý na to, aby vám to nedošlo, takže jen prudíte a neargumentujete. Jestli vás to baví, tak fajn, ale na to vám zvysoka.
Co jsou to to "pravidla CHKO" .. ty uvozovky jste vynechal schválně? ... si zjistěte sám. Pro začátek to zkuste s 114/1992 tam se v třetí a sedmé části dozvíte víc.
A teda zkoušet se tu točit na v diskuzi běžných zkratkovitých obratech a překlepech ... to většinou máte na víc.
A jen na okraj ... do veškerého hospodaření v přírodě házet vidle tak nějak z podstaty nelze, bo dělat cokoli, včetně toho nedělat noc, nějakou tou formou hospodaření v přírodě je.
Odpovědět
Co jsou to to "pravidla CHKO" .. ty uvozovky jste vynechal schválně? ... si zjistěte sám. Pro začátek to zkuste s 114/1992 tam se v třetí a sedmé části dozvíte víc.
A teda zkoušet se tu točit na v diskuzi běžných zkratkovitých obratech a překlepech ... to většinou máte na víc.
A jen na okraj ... do veškerého hospodaření v přírodě házet vidle tak nějak z podstaty nelze, bo dělat cokoli, včetně toho nedělat noc, nějakou tou formou hospodaření v přírodě je.
Sl
Slovan
1.8.2024 15:23 Reaguje na Jarek SchindlerJediné, co sem zaznamenal je požadavek na nekácení v nejcennějších lesích a u porostů s věkem nad 120 let dočasný zákaz, alespoň do doby, dokud se nevyhlásí CHKO. Jak sám tvrdíte, takových lesů je tam necelých 10%. Takže vám stále zbývá víc než 90% těch ostatních. Jestli je takový požadavek něco nehorázného nechť každý posoudí sám, ale o více než 90% lesů není ani řeč.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 07:42 Reaguje na SlovanJá nic netvrdím. Asi jste zase dobře nečetl článek. Tam se snad píše, že by doslo k poklesu ze 17,9 % na 9,3 %. Těch 17,9 % lesů starších 130 let je dost ale opravdu dost vysoké číslo hovořícéí o spoustě věcí. Těch 9,3 % je potom asi nějaký stav podobající se normálu.
Otázka je také kdo rozhoduje o tom co je nejcenější. No a těch dalších 82,1 % lesů jsou lesy které v další době dožijí těch 130 let. Opravdu si myslíte, že jde považovat za nehoráznost sklidit "plody" 130-leté práce? Jo a těžby a jejich náléhavost předepisuje v LHP UHUL. Opravdu si myslíte jako většina pomatených ekosluníčkářů, že si LČR mohou těžit co je zrovna napadne?
Odpovědět
Otázka je také kdo rozhoduje o tom co je nejcenější. No a těch dalších 82,1 % lesů jsou lesy které v další době dožijí těch 130 let. Opravdu si myslíte, že jde považovat za nehoráznost sklidit "plody" 130-leté práce? Jo a těžby a jejich náléhavost předepisuje v LHP UHUL. Opravdu si myslíte jako většina pomatených ekosluníčkářů, že si LČR mohou těžit co je zrovna napadne?
Sl
Slovan
2.8.2024 10:45 Reaguje na Jarek SchindlerAno, spletl jsem se s těmi %. Kolik je dost je těžké určit, ale pro les jako takový čím víc, tím líp. Je třeba nastavit rozumný kompromis. Pokud bychom již znali zónaci budoucí CHKO, bylo by vše jasné. Ty nejcennější porosty by byl v 1. a 2. zóně, zbytek 3. a 4. Podle toho by se hospodařilo. Hotovo, vyřešeno. CHKO rozhodně není o zakazování hospodaření. Spíše ho v určitých cenných oblastech usměrňuje tak, aby to nebylo na úkor ochrany přírody.
Odpovědět
Sl
Slovan
2.8.2024 10:47 Reaguje na SlovanJen doplním - když to vezmu podle CHKO Lužické hory, celých 61% je dokonce ve 2. zóně a nepřijde mi, že by zde lesníci byli nějak extra omezováni..
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.8.2024 12:38 Reaguje na SlovanNejsou omezováni, dostávají dobré rady:) A nezbyde tam pak jen turistika? Návrh zákazu chození do lesa v CHKO, když zafouká, se Jezinkám taky povedl. Oni ví, že bude v lese nebezpečno, ale zdravé větve a stromy asi nepadají, že. I ten chudák tetřev by za to ty výrobce pralesů asi nejraději nakloval do ..(doplnte si).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 14:34 Reaguje na SlovanAbsolutně netvrdím, že by se hospodaření v lesích neslučovalo s titulem CHKO. A jak sám vidíte a uvádíte u vás lesníci ty Lužické hory asi nechtějí "devastovat" tak jak GP veřejnosti předkládá snahu Lčr devastovat Krušné hory.
Odpovědět
Sl
Slovan
2.8.2024 16:57 Reaguje na Jarek SchindlerUrčitě si nemyslím, že by lesníci chtěli něco cíleně devastovat, na druhou stranu jsou LČR velký podnik a za mě je prostě dobře, když jim někdo v oblasti ochrany přírody dává jakési mantinely (AOPK v případě např. CHKO) a nebo jejich činnost sleduje (např. GP). Ne všude je to jejich hospodaření zrovna vzorné (vim, že souhlasit nebudete, ale Soutok je ukázkový příklad). Já sem opravdu rád, že zde to CHKO máme a že to nejspíš funguje relativně dobře. Lesníci hospodaří někde hůř než by si člověk třeba představoval, jinde (a rád bych zdůraznil, že těch míst je většina) je to naopak moc pěkná a příkladná práce.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 10:54 Reaguje na SlovanNevím co se vám nelíbí na tom Soutoku. "Ochranářům" se to líbí natolik, že z toho chtějí další CHKO. Prostě jiné podmínky, jiné dřeviny vyžadují jiné postupy.
Odpovědět
Sl
Slovan
4.8.2024 09:12 Reaguje na Jarek SchindlerVíte moc dobře, co se tam mě nebo ochranářům líbí (a proč tam chtějí CHKO) a jak tu oblast počínání LČR někde ničí. Ale to už jsme se dostali úplně mimo původní téma.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
31.7.2024 15:01Bez ohledu na cokoli dalšího ... chtít sundat strom mimo bezprostřední okolí cesty/turistické stezky, tedy v porostu, a pokoušet se to odůvodnit tím, že by mohl na někoho žuchnout je fakt bomba, bo touto logikou by bylo nejlíp ty stromy sundat komplet všechny a všude.
Už jen díky této "argumentaci" bych LČT nevěřil ani pozdrav.
Odpovědět
Už jen díky této "argumentaci" bych LČT nevěřil ani pozdrav.
JS
Jiří Svoboda
31.7.2024 15:12 Reaguje na Radek ČudaÚčel světí prostředky, to tak v životě bývá.
Odpovědět
JS
Jonáš Stýblo
31.7.2024 15:39Naprostá nehoráznost, co Lesy ČR stále zkoušejí. Pokud by chtěly kácet z důvodu bezpečnosti, žádné povolení nepotřebují. Žádat ovšem o plošné kácení, bez upřesnění konkrétních lokalit a porostů dokazuje, že chtějí před vyhlášením CHKO vytěžit pouze a jen vytěžit co nejvíce dřeva.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
31.7.2024 16:38 Reaguje na Jonáš StýbloMožná Vás to překvapí ale na naprosté většině rozlohy CHKO se relativně běžně hospodaří. Sečou se tam louky, ořou pole, pěstují, kácejí a sázejí se hospodářské lesy. Hlavní rozdíl je v tom, že většina věcí, kterým se běžně mimo CHKO vyjadřují pověřené obce nebo krajský úřad se v CHKO vyjadřuje správa CHKO (AOPK).
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
1.8.2024 14:29 Reaguje na Dalibor MotlTedy se v zásadě jedná o u nás klasický kompetenční spor, kdy se LČR nechtějí dohadovat s AOPK (správou oblasti), protože z nějakého důvodu jim přijde jednodušší se domluvit s krajem/obcemi.
Odpovědět
DM
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 07:59 Reaguje na Dalibor MotlOpravdu. AOPK má snad nějakou odpovědnost za lesy? No na kůrovcové kalamitě se v jejich začátcích dost výrazně podepsala.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.7.2024 21:53 Reaguje na Jonáš StýbloPlán těžeb je součástí LHP a těžby jsou plánovány přesně na jednotlivé porosty a jejich části.
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
1.8.2024 10:15Čtu tu hodně řečí o zodpovědnosti, ale zodpovědnost za co? Ať čtu jak čtu, a ne jen tady, ona není shoda především na cíli. Vydělat peníze? Utratit dotace? Zachránit toho či onoho brouka? Způsobit co největší diverzitu? Včetně inkluze imigrantů na způsob křídlatky? Bobři pouze s podmínkou, že nebudou kácet? Že navrhuju nesmysly? Nic nenavrhuju, ptám se.
A to jsem tu ještě neviděl zmínku, že přírodní neboli sám sobě ponechaný les musí být velký, aby tam jakž tak mohla žít lesní zvířata bez myslivců neboli se "zdravotní policií" na způsob vlků a podobných potvor, protože těch pár zajíců neožere a nepodupe semenáčky tak, aby místo lesa nevzniklo neprostupné křoví, ve kterém budou jeden přes druhý ležet stromy popadané stářím, takže tam zajíci nebudou mít co žrát a srny si tam polámou nohy. To je TAKY možný cíl, i když konkrétně tenhle je spíš cestou do pekla dlážděnou dobrými úmysly.
Odpovědět
A to jsem tu ještě neviděl zmínku, že přírodní neboli sám sobě ponechaný les musí být velký, aby tam jakž tak mohla žít lesní zvířata bez myslivců neboli se "zdravotní policií" na způsob vlků a podobných potvor, protože těch pár zajíců neožere a nepodupe semenáčky tak, aby místo lesa nevzniklo neprostupné křoví, ve kterém budou jeden přes druhý ležet stromy popadané stářím, takže tam zajíci nebudou mít co žrát a srny si tam polámou nohy. To je TAKY možný cíl, i když konkrétně tenhle je spíš cestou do pekla dlážděnou dobrými úmysly.
Karel Zvářal
1.8.2024 11:22 Reaguje na Ladislav Pícha1* Tak nějak to vidím taky. Broukům a houbám postačí ponechat tu a tam pár výstavků či hektar dva mýťáku, kde mrtvého dřeva bude až Aš. Do Vámi popisovaného "strašidelného" lesa stejně nikdo chodit nebude, krom pár specialistů. To jsou právě ty maloplošky, jenže znáte to... S jídlem roste chuť.
Odpovědět
Pe
Petr
1.8.2024 22:02 Reaguje na Ladislav PíchaZ lesa se samovolně nestane ani neprostupné křoví, ani žádný strašidelný les, kde by jeden přes druhý ležely stromy. Ano, přirozená obnova funguje, ale samozřejmě ne celoplošně, a se spadlými stromy je to stejné. Ostatně, na internetu jsou tisíce fotografií ze samovolně a zcela přirozeně fungujících pralesů (včetně údajů o návštěvnosti a oblíbenosti), a je to paráda. Tak prostě vypadá příroda. Je v ní všechno - a to je také ta pravá diverzita. A nebojte, srny si tam nohy nepolámou.
Kdo chce městský park, ten musí jinam.
Odpovědět
Kdo chce městský park, ten musí jinam.
Pe
Petr
1.8.2024 23:59 Reaguje na PetrJe velmi divné pozorovat jak se lidské myšlení vzdaluje přírodě. Jeden chce v lesa odklízet hořlavou hmotu, protože jinak tam dojde k požáru, druhý zase spadlé stromy, protože si tam srny polámou nohy, další zase všechno v lese vypást, aby tam nic nerostlo. Jedna absurdita vedle druhé. Co se to s lidmi stalo, že chtějí přírodu deformovat a ničit, a ještě se domnívají, jak jí tím pomáhají?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 08:10 Reaguje na PetrNo a není to snad spíš o tom házet klacky pod nohy všem co v přírodě žijí a hospodaří? Ano, na internetu člověk najde spoustu sluníčkářských nesmyslů o ponechání lesa svému vývoji atd.
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2024 08:41 Reaguje na Jarek SchindlerNe, není. Příroda přece není výrobní nástroj pro pár lidí, nějaký soustruh a předmět podnikání. Je to něco živého a svébytného, co navíc zcela nutně potřebují i všichni lidé ke svému přežití - a potřebují to ve funkčním stavu. Když to pár majitelů zničí pro svoje zisky, zničí tím nejen sami sebe, ale i všechny další lidi. To si fakt pomůžou. Hlavně že to nebude sluníčkářský nesmysl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 16:34 Reaguje na PetrPříroda je v první řadě prostor v kterém žijí lidé, které ta příroda i živí. No a tak potřebují přírodu samozřejmě ve funkčním stavu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.8.2024 15:56Hospodářský les je jako obilné pole. Když dozraje, tak se sklízí. Prales je
jako nekosená louka, která časem zpustne a už nebude tou předchozí loukou.
Budiž obětujme těžko přístupné části lesů k těmto účelům, ale ponechejme
ty dobře přístupné k tomu hospodaření. Uvědomují si ochranáři, že ty
miliony na jejich dotování pocházejí i z miliard zisků z hospodářských lesů? LČR mohou být i ztrátové, ale může být ztrátové každé podnikání,
které dosud plní státní pokladnu? Naplní pokladnu trouchnivějící dřevo?
Já pouze vím, aktivisty práce neživí a tak tohle nikdy nepochopí. Kdo
ale vysadil v životě les a celý život se o něho staral, tak chce stejně
jako zemědělec taky sklízet a nenechat obilí shnít na poli. Aktivistům
schází vztah k hodnotám, které lidi živí a mají hodnotový žebříček zcela
jinak postavený. Oni vidí jiné cíle, než pracující lidé a podle toho se
taky chovají a přejí si, aby se lidé vzdali výsledků své práce , ale z
čeho mají žít jim neporadí stejně, jako státu, odkud má brát miliardy,
o které se shnitím stromů v lese připraví.
Odpovědět
jako nekosená louka, která časem zpustne a už nebude tou předchozí loukou.
Budiž obětujme těžko přístupné části lesů k těmto účelům, ale ponechejme
ty dobře přístupné k tomu hospodaření. Uvědomují si ochranáři, že ty
miliony na jejich dotování pocházejí i z miliard zisků z hospodářských lesů? LČR mohou být i ztrátové, ale může být ztrátové každé podnikání,
které dosud plní státní pokladnu? Naplní pokladnu trouchnivějící dřevo?
Já pouze vím, aktivisty práce neživí a tak tohle nikdy nepochopí. Kdo
ale vysadil v životě les a celý život se o něho staral, tak chce stejně
jako zemědělec taky sklízet a nenechat obilí shnít na poli. Aktivistům
schází vztah k hodnotám, které lidi živí a mají hodnotový žebříček zcela
jinak postavený. Oni vidí jiné cíle, než pracující lidé a podle toho se
taky chovají a přejí si, aby se lidé vzdali výsledků své práce , ale z
čeho mají žít jim neporadí stejně, jako státu, odkud má brát miliardy,
o které se shnitím stromů v lese připraví.
Pe
Petr
1.8.2024 22:05 Reaguje na Břetislav MachačekPrales není jako nekosená louka. Prales je přirozeně se vyvíjející ekosystém, kdežto louka je uměle vytvořená věc.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 08:11 Reaguje na PetrJe otázka kolik těch skutečných pralesů u nás máme.
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2024 08:48 Reaguje na Jarek SchindlerNení to žádná otázka. Je zcela nepodstatné co je a co není původní. Podstatná je pouze funkčnost. Ano, původních pralesů máme žalostně málo, tak moc jsme naši přírodu stačili zničit. Ale nijak z toho nevyplývá, že všechno už musí zůstat tak jak je, a že přírodě nesmíme vrátit zpátky její prostor, aby si pralesy mohla obnovit a zase začít fungovat.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.8.2024 09:06 Reaguje na PetrA jak víte, že se ten prales obnoví právě žádoucím způsobem. Vy tu vyslovujete zbožná přání a považujete je za realitu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.8.2024 09:23 Reaguje na Jiří SvobodaTo si vyznávači bezzásahu totiž neuvědomují,
že v přírodě vítězí ten silnější a odolnější
i když je nepůvodní a nebo dokonce invazní.
Asi zasáhnou, ale už to nebude bezzásahové
území, ale "park" ve kterém budou přírodu
regulovat podle svých představ. Takový Boubín
je oplocen, aby zvěř neovlivnila samoobnovu
v "parku" . Proč tam stejně nepostupují i u
kůrovce, aby přežily staleté smrky? Je to jen
hra na "pralesy" a nikoliv zcela přírodní
procesy. Víte co těm chytrákům přeji? Aby
po pár letech zase kůrovec sežral Šumavu
a NP ČŠ zarostl i nepůvodními a invazními
druhy a možná i znovu díky břízám shořel.
A víte proč? Aby pochopili skutečnou přírodu, kde vítězí to, co je odolnější a nikoliv to, co si přejí ti teoretici. Je totiž nic než vlastní kopance nepoučí! Ale i na to hledají
jiné viníky, než jsou oni samotní !
Odpovědět
že v přírodě vítězí ten silnější a odolnější
i když je nepůvodní a nebo dokonce invazní.
Asi zasáhnou, ale už to nebude bezzásahové
území, ale "park" ve kterém budou přírodu
regulovat podle svých představ. Takový Boubín
je oplocen, aby zvěř neovlivnila samoobnovu
v "parku" . Proč tam stejně nepostupují i u
kůrovce, aby přežily staleté smrky? Je to jen
hra na "pralesy" a nikoliv zcela přírodní
procesy. Víte co těm chytrákům přeji? Aby
po pár letech zase kůrovec sežral Šumavu
a NP ČŠ zarostl i nepůvodními a invazními
druhy a možná i znovu díky břízám shořel.
A víte proč? Aby pochopili skutečnou přírodu, kde vítězí to, co je odolnější a nikoliv to, co si přejí ti teoretici. Je totiž nic než vlastní kopance nepoučí! Ale i na to hledají
jiné viníky, než jsou oni samotní !
Pe
Petr
2.8.2024 10:03 Reaguje na Břetislav MachačekAle vždyť ano - bezzásah, jak to stále nazýváte, tedy přirozená obnova a vývoj, je přesně o tom, že přežije ten nejsilnější a nejlépe přizpůsobený daným podmínkám. A takový ekosystém pak na daném místě nejlépe prosperuje.
A na našem území je pro přírodu bohužel už velmi málo místa. Proto se třeba oplocuje a podobně, aby se zabránilo ovlivňování něčím lidmi zdeformovaným.
A nebojte, žádný les složený z invazních dřevin nevznikne.
Jen je smutné, že přírodě přejete problémy a zmar, abyste podpořil svoje názory.
Odpovědět
A na našem území je pro přírodu bohužel už velmi málo místa. Proto se třeba oplocuje a podobně, aby se zabránilo ovlivňování něčím lidmi zdeformovaným.
A nebojte, žádný les složený z invazních dřevin nevznikne.
Jen je smutné, že přírodě přejete problémy a zmar, abyste podpořil svoje názory.
BM
Břetislav Machaček
2.8.2024 16:55 Reaguje na PetrVíte já to nepřeji přírodě, ale
zastáncům bezzásahu, aby se jim
konečně rozsvítilo v hlavách, že
v přírodě zvítězí ten nejsilnější
a je jedno, zda je původní, nebo
nepůvodní, či dokonce invazní.
Opět vám uvedu příklad z mého
okolí. Ve stínu starých vrb a topolů
u řek Olše a Odry bývaly kdysi pouze
kopřivy a devětsil. Po vykácení
těch stromů bobry se na osluněných
místech usadily pajasany, křídlatka
a netykavka žláznatá. Ty bobrům ale
nechutnají a vrby a topoly už mezi sebe nepustí a když, tak je bobři
hned za mlada zlikvidují. Chci jen
upozornit, že člověk ty stromy
nekácel, ale byli to bobři a že
tam zvítězily nepůvodní rostliny.
Vrby a topoly, které by opět zase
zastínily ty invazní rostliny tam
ale bez pomocí lidí kvůli bobrům
NIKDY nenarostou. Lidé si tak musí
vybrat, zda bobry, nebo chránit
vrby a topoly stínící nepůvodním
rostlinám a nebo použít chemii a
to opakovat do nekonečna, protože
s povodní se vše šíří bez zásahu
člověka. Poraďte řešení! Já ho
totiž znám! Regulovat počet bobrů
a stromy chránit pletivem a nebo
nátěry gumoasfaltem, který bobrům
nechutná. Tak se vrátí k řekám
stín velikánů, který se křídlatce
a netykavce nelíbí a pajasan se
bude muset hubit do doby, dokud
ho vrby a topoly zcela nezastíní.
Bezzásah ale nevyřeší vůbec nic!
Odpovědět
zastáncům bezzásahu, aby se jim
konečně rozsvítilo v hlavách, že
v přírodě zvítězí ten nejsilnější
a je jedno, zda je původní, nebo
nepůvodní, či dokonce invazní.
Opět vám uvedu příklad z mého
okolí. Ve stínu starých vrb a topolů
u řek Olše a Odry bývaly kdysi pouze
kopřivy a devětsil. Po vykácení
těch stromů bobry se na osluněných
místech usadily pajasany, křídlatka
a netykavka žláznatá. Ty bobrům ale
nechutnají a vrby a topoly už mezi sebe nepustí a když, tak je bobři
hned za mlada zlikvidují. Chci jen
upozornit, že člověk ty stromy
nekácel, ale byli to bobři a že
tam zvítězily nepůvodní rostliny.
Vrby a topoly, které by opět zase
zastínily ty invazní rostliny tam
ale bez pomocí lidí kvůli bobrům
NIKDY nenarostou. Lidé si tak musí
vybrat, zda bobry, nebo chránit
vrby a topoly stínící nepůvodním
rostlinám a nebo použít chemii a
to opakovat do nekonečna, protože
s povodní se vše šíří bez zásahu
člověka. Poraďte řešení! Já ho
totiž znám! Regulovat počet bobrů
a stromy chránit pletivem a nebo
nátěry gumoasfaltem, který bobrům
nechutná. Tak se vrátí k řekám
stín velikánů, který se křídlatce
a netykavce nelíbí a pajasan se
bude muset hubit do doby, dokud
ho vrby a topoly zcela nezastíní.
Bezzásah ale nevyřeší vůbec nic!
JB
Jakub Brenn
2.8.2024 10:43 Reaguje na Břetislav MachačekBoubínský prales je pouhý malý ostrůvek.
Byl hojně navštěvovaný, trpěl sešlapem kolem cenných stromů, proto se oplotil.
Odpovědět
Byl hojně navštěvovaný, trpěl sešlapem kolem cenných stromů, proto se oplotil.
BM
Břetislav Machaček
3.8.2024 13:32 Reaguje na Jakub BrennPřed lidmi stačila pouhá ohrada z
břeven a zákazové tabulky, ale tu
šlo o oplocení kvůli zvěři, aby
nespásala semenáče stromů a nebo
jiné rostliny. Vznikl tak paskvil
a nikoliv prales, který musí být
i s tou zvěří stejně jako před
stovkami let. Tehdy taky žádné
ploty nebyly a to byl prales třeba
jako v Beskydech Mionši, kde zvěř
spásá semenáče stejně, jako tisíce
let před tím a přesto se ten les
stále stačí sám obnovovat. Pouze
tam tam neroste vše to, co by si přáli "ochranáři", ale pouze to,
co zvěř nespase.
Odpovědět
břeven a zákazové tabulky, ale tu
šlo o oplocení kvůli zvěři, aby
nespásala semenáče stromů a nebo
jiné rostliny. Vznikl tak paskvil
a nikoliv prales, který musí být
i s tou zvěří stejně jako před
stovkami let. Tehdy taky žádné
ploty nebyly a to byl prales třeba
jako v Beskydech Mionši, kde zvěř
spásá semenáče stejně, jako tisíce
let před tím a přesto se ten les
stále stačí sám obnovovat. Pouze
tam tam neroste vše to, co by si přáli "ochranáři", ale pouze to,
co zvěř nespase.
Pe
Petr
2.8.2024 09:55 Reaguje na Jiří SvobodaA vy znáte nějaký nežádoucí způsob? To prosím popište jaký.
A vědět to nemusím, stačí se podívat kolem sebe - žijeme v oblasti, kde konečným klimaxovým stádiem ekosystému je vysoký hustý les. Tak to prostě je, nic na tom nezměníme a nestane se ani nic jiného, natož aby to byl nějaký "nežádoucí" způsob. Příroda přece nezná nežádoucí způsoby. To zná jen člověk. A jen člověka může napadnout absurdní slovní spojení nežádoucí způsob pralesa.
Odpovědět
A vědět to nemusím, stačí se podívat kolem sebe - žijeme v oblasti, kde konečným klimaxovým stádiem ekosystému je vysoký hustý les. Tak to prostě je, nic na tom nezměníme a nestane se ani nic jiného, natož aby to byl nějaký "nežádoucí" způsob. Příroda přece nezná nežádoucí způsoby. To zná jen člověk. A jen člověka může napadnout absurdní slovní spojení nežádoucí způsob pralesa.
RČ
Radek Čuda
2.8.2024 14:48 Reaguje na Jiří SvobodaPokud se hodláme bavit o nějakém vývoji žádoucím způsobem, tak si musíme stanovit nějaký cílový stav ... bez toho je ta diskuze trochu na pytel.
A ten žádoucí stav může být samozřejmě v každé konkrétní lokalitě pro každého jiný.
Odpovědět
A ten žádoucí stav může být samozřejmě v každé konkrétní lokalitě pro každého jiný.
JS
Jarek Schindler
2.8.2024 16:40 Reaguje na PetrOtázka pralesa není o nějaké původnosti. Stejně tak to není o bezhlavém bezzásahu. Stejným nesmyslem je potom "vracení přírodních prostorů přírodě".
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.8.2024 09:31 Reaguje na PetrPůvodní prales takový byl, ale nikoliv paskvil vytvořený z
lesa ovlivněného člověkem. Ve skutečném pralese žije totiž
i zvěř a ne jako na Boubíně a vnikají do něho i nepůvodní
a invazní organismy. Pak má svou cenu při sledování, zda si
poradí se zvěří a nálety nepůvodních rostlin zcela sám a
nebo potřebuje ploty a likvidaci těch nepůvodních rostlin.
Nebo si snad myslíte, že v minulosti někdo pralesy chránil
plotem a likvidoval nežádoucí rostliny?
Odpovědět
lesa ovlivněného člověkem. Ve skutečném pralese žije totiž
i zvěř a ne jako na Boubíně a vnikají do něho i nepůvodní
a invazní organismy. Pak má svou cenu při sledování, zda si
poradí se zvěří a nálety nepůvodních rostlin zcela sám a
nebo potřebuje ploty a likvidaci těch nepůvodních rostlin.
Nebo si snad myslíte, že v minulosti někdo pralesy chránil
plotem a likvidoval nežádoucí rostliny?
Pe
Petr
2.8.2024 10:08 Reaguje na Břetislav MachačekV minulosti nikdo nežádoucí rostliny nelikvidoval, protože je ani nikdo nedovážel a nesázel. A ani dnes to zdaleka není celoplošný jev. Je to naštěstí jen na málo místech. Naštěstí se příroda má možnost vyvíjet zcela zdravě. Stačí jí dát prostor.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.8.2024 12:22 Reaguje na PetrA co pomerančové háje, nemusejí je Španělé zlikvidovat, protože pomerančovníky jsou původem z Číny?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.8.2024 17:07 Reaguje na PetrNevozily se z jiných kontinentů, ale například
je šířili ptáci trusem a nebo vítr a ledovce. Bylo
to sice omezeně, ale přesto se to dělo a záleželo
na tom, zda se uchytí a zvítězí. Je marné brečet,
že je dnes šíří člověk vědomě, nebo pouze nevědomě a nedá se tomu účinně zabránit. Snad v počátcích
to jde, ale při masivním rozšíření už nikoliv.
Dobře lze likvidovat třeba bolševník, ale zkuste totéž s křídlatkou. To už je kolem řek pohroma
a výše popisuji proč. Dostala ŽIVOTNÍ PROSTOR
a to taky využila. V bezzásahu zvítězí i kdyby
jste vzýval všechny svaté a bude třeba zasáhnout!
Odpovědět
je šířili ptáci trusem a nebo vítr a ledovce. Bylo
to sice omezeně, ale přesto se to dělo a záleželo
na tom, zda se uchytí a zvítězí. Je marné brečet,
že je dnes šíří člověk vědomě, nebo pouze nevědomě a nedá se tomu účinně zabránit. Snad v počátcích
to jde, ale při masivním rozšíření už nikoliv.
Dobře lze likvidovat třeba bolševník, ale zkuste totéž s křídlatkou. To už je kolem řek pohroma
a výše popisuji proč. Dostala ŽIVOTNÍ PROSTOR
a to taky využila. V bezzásahu zvítězí i kdyby
jste vzýval všechny svaté a bude třeba zasáhnout!
