Matěj Pomahač: Co se děje s počasím? O klimaticky rozmarném létu
4.8.2025 | Matěj Pomahač |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
„Svatá Markyta, hází srpy do žita“ /13. 7./
„Na proroka Daniele, naleje do mandele“ /21. 7./
„Svatá Anna zavádí žence do pšenic“ /26. 7./
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Vzmáhající se civilizace však spalováním fosilních paliv a vypouštěním skleníkových plynů změnila chemické složení atmosféry, a ta si musí s nově nabytou energií poradit. Výsledkem jsou loňské podzimní deště, suchá a teplá zima, proměnlivé jaro, horký začátek léta a rozpačitě působící červenec. Co se děje?
Tryskové proudění, tedy silný vítr ve vyšších vrstvách atmosféry, se letos nad naším kontinentem výrazně vlní a do střední Evropy pouští chladný a vlhký vzduch ze severozápadu, zatímco Skandinávii či Středozemí sužují vlny veder s požáry (v tomto směru mne víc jak rozmarné středoevropské léto či stabilní počasí na Baltu znepokojuje nadmíru teplé středozemní moře – a jsem asi rád, že se lze projít po části dna Orlické přehrady na vltavské kaskádě, která je snad připravena). Letošní žně proto připomínají roky 2013 či 2020, kdy mokré léto přerušilo dlouhou epizodu sucha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
„Na začátku měsíce se suchem začaly kroutit kukuřice a doufal jsem v déšť,“ přiznává předseda pošumavského družstva. „Od té doby prší skoro každý den, takže jsme sklidili jen pár hektarů ovsa. Zato kukuřice teď má dva metry a začíná nasazovat palice.“
Podobné je to u Prahy, kde to po horkém červnu před třemi týdny vypadalo na rychlé žně. „Řepky, slaďák ani pšenice ale ještě nebyly dotažené, tak jsme čekali, a pak přišla voda. Takže ráno objedu pole, změřím vlhkost, rozjedu sklízecí linku, a než se něco pořádně síkne, tak zase prší a plechová kavalerie se vrací.“ Agronom si naopak pochvaluje cukrovku, jejíž bulvy vypadají díky dešťům skvěle.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
U obilí to nakonec na středních a těžších půdách vypadá na slušné výnosy, problémem začíná být vlhkost, protože každá přeháňka vymývá ze zrn lepek, čímž snižuje hmotnost i kvalitu – kdo nesklidí včas, tak už úrodu neprodá jako potravinářskou, ale jako krmnou se ztrátou na výkupu v řádu 500 Kč za tunu (pranostika „Déšť na sv. Kyliána přináší žito korýtkové“). Při delších deštích hrozí naklíčení suchých zrn, černě a houbové choroby. Vlhké obilí lze sušit, je to však energeticky nákladné. Složitá je i sklizeň řepky, které hrozí vypadávání zrníček z šešulí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
V době rozkolísaného klimatu se tak dlouhodobě nevyplácí vsázet jen na dvě či tři potenciálně vysoce profitabilní, ale také vysoce rizikové komoditní plodiny, jak dělala v posledních letech řada zemědělců omezujících své osevní sledy na obilninya řepku. Ekonomicky i ekologicky dlouhodobě stabilnější strategií se jeví – jinak pracnější – diverzifikace produkce s pestrým osevním postupem či kombinací pěstování plodin a chovem zvířat.
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují
Další články autora |
Matěj Pomahač: Pokrokoví farmáři & klimatická změna: zpátky k půdě
Matěj Pomahač: Černý den pro zemědělství: europarlament ruší ochranu půdy před erozí... i bezmasé párky 
Matěj Pomahač: Bečva pět let po otravě: příroda, lidé i právní stát potřebují v politice skutečné zastáníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
VM
Vladimir Mertan
4.8.2025 06:17Ešte že 3.7. písal expert na poľnohospodárstvo článok suché a horké žně. Mesiac na to je situácia radikálne iná a zase za to môžu skleníkové plyny. V Austrálii pomerne výdatne nasnežilo, niektorí obyvatelia vidia sneh po prvý krát v živote. Príčina je úplne jasná, atmosféra sa musí nejako zbaviť nadbytku energie a tak sneží.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.8.2025 07:45 Reaguje na Vladimir Mertantihle lidé asi mají houby co na práci a mají plná břicha a tak vymýšlí nejrůznější konstrukce... bych k tomu řekl jen "ať s tím jdou do řitě" a začnou žít, tak, kde jsou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2025 08:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJHaká jde dělat kouzla se statistikou.
Měření Praha Klementinum. A to není zohledněna Praha jako veký tepelný ostrov. https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klementinum-data-o-teplotach.A250803_202126_p_klima_nef
Počasí se dělá co chce, ale vhodným intervalem a regresí měření lze zobrazit jak "oteplování" tak "ochlazování".
Odpovědět
Měření Praha Klementinum. A to není zohledněna Praha jako veký tepelný ostrov. https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klementinum-data-o-teplotach.A250803_202126_p_klima_nef
Počasí se dělá co chce, ale vhodným intervalem a regresí měření lze zobrazit jak "oteplování" tak "ochlazování".
PE
Petr Elias
4.8.2025 10:16 Reaguje na Slavomil VinklerDacan Vávra a jeho bláboly. Zkuste kouknout do diskuze pod článek. P. Metelka tam uvádí bláboly tohoto primitiva na pravou míru. ;)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
4.8.2025 11:10 Reaguje na Slavomil VinklerTen clanek se panu Vavrovi nepovedl. Na druhe strane - chtelo by to vzit na srovnavani spis nejakou jinou stanici nez Klementinum. Primo v Klementinu to sice vypada podobne jako za cisare Josefa II ale ten megalopolis kolem je proste jiny. Proc nevzit treba takovou Milesovku ci nejakou jinou pomerne peclive vedenou stanici. Plus zaznamy stavu rek - treba Labe v Usti ci v Decine, tam to meri dostatecne dlouho. I kdyz zpusob (dodatecneho) do/pocitani prutoku nekdy pred 150 lety mohl byt vselijaky prece jen ten pohled na dlouhodoby zaznam muze byt zajimavy. Navic je tak krivolaky - i co se rocnich prutoku tyce - ze snad zadneho negramota ani nenapadne prokladat tim grafem nejake "trendy" - nejcastejsi matematicky analfabetismus
s kterym se u "vedeckych| pojednani podobneho tyuupu setkavame. A na namitku pana Metelky - dekuji predem za odkaz :) najdete ta data na te a te adrese bych predem odpovedel. Znat klimatickou historii je nemene dulezite jako znat historii vyvoje statu. Kdyby se nekdo zvedave zeptal v situaci, kdy dejepis uz nebude soucasti skolni vyuky resp. bude to dejepis orwellovskeho typu "co se v tomhle state a v Evrope vlastne delo v letech 1410 - 1435 1610- 1648 nebo treba i 1914 - 1918" aby odpoved neznela
"prisluzna data si stahnete ze stranky xxx podle rozhodnuti vlady z roku xxxx maji byt volne pristupna :)
Odpovědět
s kterym se u "vedeckych| pojednani podobneho tyuupu setkavame. A na namitku pana Metelky - dekuji predem za odkaz :) najdete ta data na te a te adrese bych predem odpovedel. Znat klimatickou historii je nemene dulezite jako znat historii vyvoje statu. Kdyby se nekdo zvedave zeptal v situaci, kdy dejepis uz nebude soucasti skolni vyuky resp. bude to dejepis orwellovskeho typu "co se v tomhle state a v Evrope vlastne delo v letech 1410 - 1435 1610- 1648 nebo treba i 1914 - 1918" aby odpoved neznela
"prisluzna data si stahnete ze stranky xxx podle rozhodnuti vlady z roku xxxx maji byt volne pristupna :)
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2025 20:09 Reaguje na Miloš ZahradníkNo Klementinum právě proto, že jiná stanice nemá tak dlouhou žadu a to je jeden z fíglů. Přes to, že jde o tepelný ostrov , tak naopak výrazné OTEPLENÍ Z DLOUHODOBÝCH DAT NEVYCHÁZÍ.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.8.2025 06:19 Reaguje na Slavomil VinklerJasně, nevychází. Na začátku měření nějakých 10C a dnes 13C. :)
Odpovědět
JD
Jan Drbušek
4.8.2025 14:50 Reaguje na Slavomil VinklerVávrův kec, kdy ani nepoužil měření z Klementina - má stanici z Ruzyně. Pár hodin nato už stejně ČHMI vydal hodnocení července.
📍 Červenec 2025 s průměrnou měsíční teplotou 21,4 °C byl v Praze-Klementinu teplotně normální, umístil se na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775. Nejteplejší červenec od roku 1775 byl v roce 2006, s průměrnou teplotou 25,0 °C, a nejchladnější červenec byl v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 °C. Letošní červenec byl nejchladnější od roku 2013, ale v období 1953–1990 byly jen dva července teplejší než ten letošní, a to 1976 a 1983.
🌡 V červenci 2025 byla v Praze-Klementinu průměrná měsíční teplota 21,4 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1991–2020 byla −0,1 °C a s touto odchylkou byl červenec teplotně normální. Odchylka od starého normálu 1961–1990 by byla +1,7 °C a podle tohoto normálu by červenec byl teplotně silně nadnormální. Odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2024 byla +1,6 °C. Červenec 2025 se umístil na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775, takže by se vešel mezi 20 % nejteplejších červenců za dosavadní dobu měření.
📍 Nejteplejší a nejchladnější červenec
Nejteplejší červenec od roku 1775 byl červenec 2006 s průměrnou měsíční teplotou 25,0 °C, na 2. nejteplejším místě skončil červenec 1994 s průměrnou teplotou 24,3 °C, 3. nejteplejší byl červenec 1834 s průměrnou teplotou 24,0 °C a na 4. a 5. místě byly července 2015 a 2018 s průměrnou teplotou 23,5 °C. Na 6. místě skončil červenec 2010 s průměrnou teplotou 23,4 °C, na 7. a 8. místě červenec 1788 a 1983 s průměrnou teplotou 23,3 °C. A o 9. a 10. místo se dělí červenec 2023 a 2024 s průměrnou měsíční teplotou 23,2 °C.
🌡 Nejchladnější červenec od roku 1775 byl zaznamenán v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 °C, na 2. nejchladnějším místě byl červenec 1786 s průměrnou teplotou 16,3 °C, na 3. místě červenec 1913 s průměrnou teplotou 16,5 °C a na 4. místě červenec 1907 s průměrnou teplotou 16,7 °C.
📍 Červenec 2025 svou průměrnou teplotou byl nejchladnější za posledních 13 let, tedy od roku 2013. Na druhé straně například od roku 1953 do roku 1990 měl červenec pouze dvakrát průměrnou teplotu vyšší než ten letošní, a to v roce 1976 a 1983, a dvakrát, v roce 1967 a 1982, měl stejnou.
Odpovědět
📍 Červenec 2025 s průměrnou měsíční teplotou 21,4 °C byl v Praze-Klementinu teplotně normální, umístil se na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775. Nejteplejší červenec od roku 1775 byl v roce 2006, s průměrnou teplotou 25,0 °C, a nejchladnější červenec byl v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 °C. Letošní červenec byl nejchladnější od roku 2013, ale v období 1953–1990 byly jen dva července teplejší než ten letošní, a to 1976 a 1983.
🌡 V červenci 2025 byla v Praze-Klementinu průměrná měsíční teplota 21,4 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1991–2020 byla −0,1 °C a s touto odchylkou byl červenec teplotně normální. Odchylka od starého normálu 1961–1990 by byla +1,7 °C a podle tohoto normálu by červenec byl teplotně silně nadnormální. Odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2024 byla +1,6 °C. Červenec 2025 se umístil na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775, takže by se vešel mezi 20 % nejteplejších červenců za dosavadní dobu měření.
📍 Nejteplejší a nejchladnější červenec
Nejteplejší červenec od roku 1775 byl červenec 2006 s průměrnou měsíční teplotou 25,0 °C, na 2. nejteplejším místě skončil červenec 1994 s průměrnou teplotou 24,3 °C, 3. nejteplejší byl červenec 1834 s průměrnou teplotou 24,0 °C a na 4. a 5. místě byly července 2015 a 2018 s průměrnou teplotou 23,5 °C. Na 6. místě skončil červenec 2010 s průměrnou teplotou 23,4 °C, na 7. a 8. místě červenec 1788 a 1983 s průměrnou teplotou 23,3 °C. A o 9. a 10. místo se dělí červenec 2023 a 2024 s průměrnou měsíční teplotou 23,2 °C.
🌡 Nejchladnější červenec od roku 1775 byl zaznamenán v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 °C, na 2. nejchladnějším místě byl červenec 1786 s průměrnou teplotou 16,3 °C, na 3. místě červenec 1913 s průměrnou teplotou 16,5 °C a na 4. místě červenec 1907 s průměrnou teplotou 16,7 °C.
📍 Červenec 2025 svou průměrnou teplotou byl nejchladnější za posledních 13 let, tedy od roku 2013. Na druhé straně například od roku 1953 do roku 1990 měl červenec pouze dvakrát průměrnou teplotu vyšší než ten letošní, a to v roce 1976 a 1983, a dvakrát, v roce 1967 a 1982, měl stejnou.
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2025 20:15 Reaguje na Jan DrbušekNo a přesně to Vávra píše. Jak kdy. Tedy podle čeho a jak hodnotíte, tak byl podprůměrný, průměrný či nadprůměrný.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.8.2025 06:22 Reaguje na Slavomil VinklerRaději si přiznejte, že je vávra dacan a opět se zesměšnil. :)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.8.2025 21:23 Reaguje na Jan DrbušekFakt super hodnotiť a porovnávať teplotu Prahy v roku 1775 a 2025. Samozrejme teplotný efekt veľkomesta sa neráta.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.8.2025 06:22 Reaguje na Vladimir MertanStejně super jako když pošuk Vávra splácá dohromady data z Klementina s nějakými daty pro celou republiku a pak z toho dělá závěry.... Ale tak hlavně že dutá palice Vávra vypráví o šarlatánech z AV. :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2025 08:12 Reaguje na Petr EliasStejně super je že spasíme celý svět: KLIMA Už jenom Evropa je zachraňuje.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-uz-jenom-evropa-zachranuje.A250804_194605_p_klima_nef
Odpovědět
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-uz-jenom-evropa-zachranuje.A250804_194605_p_klima_nef
PE
Petr Elias
5.8.2025 09:21 Reaguje na Slavomil VinklerHrníček a jeho alternativní vysvětlení projektu CERES a schválně vybraný graf jen za rok 2000 až 2024. Co tam máte dál? ;) Fakt nechápu proč si vybíráte jen tyto zoufalce a nepodíváte se nějaké literatury...
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.8.2025 15:23 Reaguje na Slavomil VinklerNa těch 2 článcích na NP je nejlepší ten 3. od p. Smutného. V diskuzích je skvělé, jak klimatici obviňují zahrádkáře z toho, že neumějí zalévat rajčata )), nebo jak kritizují, že p. Vavra srovnal data z Klementina s průměrnou teplotou ČR, přičemž ale oni bez problémů spojují proxy data s teplotami změřenými teploměrem v jednom grafu )).
Odpovědět
Karel Zvářal
4.8.2025 08:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPane Řezáči, co kdybyste s vaším prázdným břichem někdy napsal vlastní pojednání, neb štěkat za plotem dovede každý lbl. To, že jsou (nečekané) výkyvy v počasí, je dávno známo. Jde o to, že dlouhodobý trend vykazuje trvalý vzestup průměrných teplot. I Václav K. se vysmíval, že "teď jsem se vrátil z hor, a tam bylo poměrně chladno". Ale ten svou chybu už přiznal...
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.8.2025 08:32 Reaguje na Karel Zvářalděda mi říkával, že nejdůležitější v životě je, hlavně se z toho nepodělat.
Tihle lidi roupama neví, co mají dělat a tak vymýšlí kokotiny... jestli by měli opravdu hlad, tak by takový nesmysli jaký je klas nebo jak vysoká je kukuřice řešit nebude...
Odpovědět
Tihle lidi roupama neví, co mají dělat a tak vymýšlí kokotiny... jestli by měli opravdu hlad, tak by takový nesmysli jaký je klas nebo jak vysoká je kukuřice řešit nebude...
Karel Zvářal
4.8.2025 08:42 Reaguje na Jaroslav Řezáčzeptejte se rejdaře, co říká na kamenité Labe, jedna vlaštovka jaro nedělá
Suché a horké žně - kdybyste zde byl tak "jasnozřivý" (a nejen vy), tak ani nehlesnu...
Odpovědět
Suché a horké žně - kdybyste zde byl tak "jasnozřivý" (a nejen vy), tak ani nehlesnu...
JŘ
Jaroslav Řezáč
5.8.2025 07:50 Reaguje na Karel Zvářala co má být? děláte, jak kdybychom mohli změnit proudění větrů nebo ochlazovat Oceány na požádání... s něčím bychom se měli taky umět smířit a nehrát si na bohy.
žádní rejdaři nejsou, ostatně pokud chceme vodu držet v krajině, tak není možné provozovat kanál s názvem Labe. Slepá ramena se vysušila a říční koryta nerovnala, ztrácíme mnoho vody bez užitku, která by se mohla vsáknout nebo vytvořit nějaké mikroklima či biologickou rozmanitost.
Odpovědět
žádní rejdaři nejsou, ostatně pokud chceme vodu držet v krajině, tak není možné provozovat kanál s názvem Labe. Slepá ramena se vysušila a říční koryta nerovnala, ztrácíme mnoho vody bez užitku, která by se mohla vsáknout nebo vytvořit nějaké mikroklima či biologickou rozmanitost.
PH
Pavel Hanzl
4.8.2025 15:52 Reaguje na Vladimir MertanUž první klimtické modely z 60. let předpovídaly "divoké počasí", jako důsledek klimatické změny - extrémně rychlého oteplování.
Pokud by se v důsledku globálního oteplení zastavil Golfský proud, v Evropě by se asi výrazně snížila teplota. To byste taky bedákal, že klimatologové lžou?
Odpovědět
Pokud by se v důsledku globálního oteplení zastavil Golfský proud, v Evropě by se asi výrazně snížila teplota. To byste taky bedákal, že klimatologové lžou?
Karel Zvářal
4.8.2025 07:06Vlivem proudění se nám jednou výrazně oteplí (saharský písek), jindy zase výrazně ochladí (arktický vzduch). V těchto dnech snad už podesáté meldují o tryskovém proudění a turbulencích. Bude jen a jen dobře, když se mu bude letecký provoz vyhýbat, prospěje to nejen bezpečnosti letu, ale poznáme to i na chodu oblačnosti a potažmo častějších deštích, včetně ochlazení. Tak prosté to je, promovaní inženýři.
"Optimalizovat trasy letadel" je tak úkol dne, respektive napořád. Jsem zvědav, jak dlouho jim to vydrží:-) Dosti na tom, jak jsme zplundrovali zemský povrch, vzdušný prostor je též řádně vytěžován, vyhněme se alespoň největším chybám/škodám.
Odpovědět
"Optimalizovat trasy letadel" je tak úkol dne, respektive napořád. Jsem zvědav, jak dlouho jim to vydrží:-) Dosti na tom, jak jsme zplundrovali zemský povrch, vzdušný prostor je též řádně vytěžován, vyhněme se alespoň největším chybám/škodám.
ss
Karel Zvářal
4.8.2025 07:58 Reaguje na smějící se bestieDěkuji!, když Majka na mě zanevřela:-) Technické služby fungují, do svodek se to blábolení zřejmě dostalo, jediné štěstí, že se dneska už neupaluje... Pro mě není antropocén prázdné slovo, nýbrž noční i denní můůra.
Šetřit PHM při letu po směru JS je dobrý nápad, jen by těch "křídel motýlích" nesměly být desítky tisíc denně. To je potom debilismus I.a.
Odpovědět
Šetřit PHM při letu po směru JS je dobrý nápad, jen by těch "křídel motýlích" nesměly být desítky tisíc denně. To je potom debilismus I.a.
MK
Majka Kletečková
4.8.2025 15:29 Reaguje na Karel ZvářalMajka na vás nezanevřela. Kdysi jste v diskusi vyjádřil obavy z toho, že vás její podporující reakce kompromituje. Majka tak plní vaše přání tím, že na vás přestala reagovat svými komenty.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.8.2025 16:10 Reaguje na Majka KletečkováOmlouvám se, tehdy i dnes to měl být pokus o vtip, nevadí mi ani negativní reakce (zpětná vazba), natož souhlasné (od některých taškářů by to byl neskutečně těžký porod-). Jen se divím, že že je to od vlkomilky, když já bych reguloval už dnes, rozhodně v těchto případech (viz níže). Aspoň je vidět, že nejste apriori zaujatá, což Vás ctí.
https://www.denik.cz/regiony/vlk-na-sumave-prekvapil-dvojici-pri-prochazce-zvire-se-lidi-ani-psa-nezaleklo-.seznam.cz
https://www.echo24.cz/a/HMqEp/zpravy-svet-nizozemsko-vlk-napadl-sestileteho-chlapce-utrecht-slavkovska-.seznam.cz
Odpovědět
https://www.denik.cz/regiony/vlk-na-sumave-prekvapil-dvojici-pri-prochazce-zvire-se-lidi-ani-psa-nezaleklo-.seznam.cz
https://www.echo24.cz/a/HMqEp/zpravy-svet-nizozemsko-vlk-napadl-sestileteho-chlapce-utrecht-slavkovska-.seznam.cz
PE
JŘ
ss
smějící se bestie
4.8.2025 07:42No co by dělalo ?
Dělá si co chce, navzdory zeleným spasitelům světa,
no !
Odpovědět
Dělá si co chce, navzdory zeleným spasitelům světa,
no !
SV
Slavomil Vinkler
4.8.2025 08:02 Reaguje na smějící se bestiehttps://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klementinum-data-o-teplotach.A250803_202126_p_klima_nef
Odpovědět
va
vaber
4.8.2025 09:18Pokud si vzpomínám,tak v šedesátých a sedemdesátých létech bylo hodně zamračených a deštivých roků. V té době se jezdilo k moři za sluncem a každý kdo se vrátil opálený, se dobře poznal.
Odbornici svedou každou změnu na El Niño a La Niña.
Ale monzum se nevytváří za den ,já bych řekl ,že se připravuje celý rok, alespoň ten Indický. Takže by mělo být snadné jej předpovědět , není, vzpoměňme na předpovědi o současném létě.
Ale kdo chce, může sledovat teploty vekých oblastí planety na https://www.weatheronline.cz/cgi-app/weathercharts
a zjistí, že teplo opravdu je i když ne zrovna u nás.
Odpovědět
Odbornici svedou každou změnu na El Niño a La Niña.
Ale monzum se nevytváří za den ,já bych řekl ,že se připravuje celý rok, alespoň ten Indický. Takže by mělo být snadné jej předpovědět , není, vzpoměňme na předpovědi o současném létě.
Ale kdo chce, může sledovat teploty vekých oblastí planety na https://www.weatheronline.cz/cgi-app/weathercharts
a zjistí, že teplo opravdu je i když ne zrovna u nás.
Karel Zvářal
4.8.2025 09:36 Reaguje na vaberPěkně opálených lidí se hrne na kontinent stále víc, problém je z velké části s přiliš vysokými teplotami a nedostatkem srážek. Monzun také nechodí jak hodinky, v Africe některý rok vůbec nezaprší. Ale babské rady/moudra si člověk na netu rád přečte:-) Např s těmi ("záhadnými") bílými zvířátky jste potvrdil svůj obrovský rozhled...
Odpovědět
LB
Lukas B.
4.8.2025 11:07 Reaguje na Karel Zvářalimigranti se sem hrnou z mnoha důvodů, ale nějaká bájná klimatická krize (existuje-li vůbec) se krčí vzadu mezi důvody významnými:
1. je tady evropský sociální systém, velmi slušně živící i osoby práce se zcela štítící
2. je tady (především německý) pocit dědičného hříchu za kolonialismus a rozpoutání války (jakkoli ti, co si ve válce coby na poslední chvíli odvedení puberťáci vystřelili, jsou stařečci nad hrobem a žije jich pár stovek) vedoucí k pohostinnosti úplně čemukoli
3. státy jsou tak sešněrované svojí multikulti pohostinností, že nevymáhají vlastní zákony a tolerují (a platí) ovládnutí celých městských čtvrtí etnickými a náboženskými gangy (aby prudily místní obyvatelstvo kvůli bagatelním přestupkům například v silniční dopravě nebo bytové výstavbě)
4. euroatlantický prostor tak dlouho vozil do zaostalých zemí (odkud proudí ti migranti) peníze, potraviny a léky, až se tam obyvatelstvo utěšeně přemnožilo a kypí odtud jak v pohádce "hrnečku vař"
Odpovědět
1. je tady evropský sociální systém, velmi slušně živící i osoby práce se zcela štítící
2. je tady (především německý) pocit dědičného hříchu za kolonialismus a rozpoutání války (jakkoli ti, co si ve válce coby na poslední chvíli odvedení puberťáci vystřelili, jsou stařečci nad hrobem a žije jich pár stovek) vedoucí k pohostinnosti úplně čemukoli
3. státy jsou tak sešněrované svojí multikulti pohostinností, že nevymáhají vlastní zákony a tolerují (a platí) ovládnutí celých městských čtvrtí etnickými a náboženskými gangy (aby prudily místní obyvatelstvo kvůli bagatelním přestupkům například v silniční dopravě nebo bytové výstavbě)
4. euroatlantický prostor tak dlouho vozil do zaostalých zemí (odkud proudí ti migranti) peníze, potraviny a léky, až se tam obyvatelstvo utěšeně přemnožilo a kypí odtud jak v pohádce "hrnečku vař"
Karel Zvářal
4.8.2025 11:28 Reaguje na Lukas B.Jak kdosi napsal výše: "můžem za to všichni". Samozřejmě, že změna klímy není jediný důvod - byť je často uváděný, zbylé vyjmenované jsme si vypěstovali. A jak velký sultán prohlásil: dobudeme E. bliznami našich květinek...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
4.8.2025 11:20 Reaguje na Karel ZvářalCo se vyvoje dlouhodobeho vyvoje teplot na Zemi tyce, plati
ze na rovniku je porad vucemene stejne zatimco na polech je uprostred ledovych dob cca o 60 stupnu chladneji zatimco v optimu meziledovych dobach treba jen o 20 stupnu chladneji. No a v mezidobi - jako ted - to cini rekneme 40 stupnu
(Ted si ale nejsem jist zda si ta cisla 20, 40, 60 pamatuji spravne.) Rozhodne ale plati, ze duvodem stehovani se domorodcu od rovniku do Evropy nemuze byt nejaky "klimaticky stres" No a v Sahelu kde pred 50 lety umirali hladem v
extremnim suchu doslo ki pruseru: zacalo tam vic prset a ta zeme byla v poslednich desetiletich schopna uzivit velke mnozstvi exponencialne rychle se tam
nammnozivsiho se obyvatelstva. Co nastane, az zase v Sahelu uderi sucho - radeji nemyslet
Odpovědět
ze na rovniku je porad vucemene stejne zatimco na polech je uprostred ledovych dob cca o 60 stupnu chladneji zatimco v optimu meziledovych dobach treba jen o 20 stupnu chladneji. No a v mezidobi - jako ted - to cini rekneme 40 stupnu
(Ted si ale nejsem jist zda si ta cisla 20, 40, 60 pamatuji spravne.) Rozhodne ale plati, ze duvodem stehovani se domorodcu od rovniku do Evropy nemuze byt nejaky "klimaticky stres" No a v Sahelu kde pred 50 lety umirali hladem v
extremnim suchu doslo ki pruseru: zacalo tam vic prset a ta zeme byla v poslednich desetiletich schopna uzivit velke mnozstvi exponencialne rychle se tam
nammnozivsiho se obyvatelstva. Co nastane, az zase v Sahelu uderi sucho - radeji nemyslet
KP
Karel Ploranský
5.8.2025 09:53 Reaguje na Miloš ZahradníkSouhlas.
Ale dovolím si odbočit z tématu.
Když píšu něco, co mají jiní číst, tak je slušné psát to tak říkajíc "v rámci normy", aby se jim to četlo co nejlépe.
Hus za tím účelem vymyslel háčky a čárky, aby se lidé nemuseli prokousávat textem se spřežkami. Je to takový problém ten jeho vynález používat? i na anglické klávesnici lze psát česky.
Odpovědět
Ale dovolím si odbočit z tématu.
Když píšu něco, co mají jiní číst, tak je slušné psát to tak říkajíc "v rámci normy", aby se jim to četlo co nejlépe.
Hus za tím účelem vymyslel háčky a čárky, aby se lidé nemuseli prokousávat textem se spřežkami. Je to takový problém ten jeho vynález používat? i na anglické klávesnici lze psát česky.
MZ
Miloš Zahradník
9.8.2025 09:02 Reaguje na Karel PloranskýMate sice pravdu a Vasi kritiku uznavam - jenze ja se kdysi ucil psat na psacim stroji s anglickymi znaky a od nastupu pocitacu pred 40 lety pak prirozene pouzival (jak je v matematice zvykem) zasadne anglickou (nebo teda presneji receno americkou) klavesnici. Na ni pisi dvakrat rychleji nez na te ceske a mohu se tak lepe soustredit na to, co pisi. Nevztekat se nad opet prohozenym y/z a nad cislem 2025 napsanym jako ěéěř. Je to, jako kdyby na mě někdo chtěl, abych se k stáru kone4n2 p5eu4il z prav8ka na lev8ka ;} pozn. i ty zatracene zavorky se pak pisi jinak :)
Jana Husa nesoudim, uznam napr. ze azbuka je pro rusky jazyk daleko vhodnejsim mediem nez ten anglosasky paskvil kterym se ruska ci ukrajinska slova do latinky prepisuji ale muj nazor je, ze tvurci ceskeho psaciho stroje nekdy pred temi 150 lety slapli vedle, kdyz rozhodovali o rozlozeni zeskych znaku7 na ceske klavesnici. Jasne,m netusili nic o pocitacich, ktere prijdou
Odpovědět
Jana Husa nesoudim, uznam napr. ze azbuka je pro rusky jazyk daleko vhodnejsim mediem nez ten anglosasky paskvil kterym se ruska ci ukrajinska slova do latinky prepisuji ale muj nazor je, ze tvurci ceskeho psaciho stroje nekdy pred temi 150 lety slapli vedle, kdyz rozhodovali o rozlozeni zeskych znaku7 na ceske klavesnici. Jasne,m netusili nic o pocitacich, ktere prijdou
MZ
Miloš Zahradník
9.8.2025 09:07 Reaguje na Miloš ZahradníkPardon za preklepy v posledni vete. Snad tohle vyresi casem umely inteligent - prevoc bezhackoveho textu do cesky ohackovaneho a to nejakym neinvasivnim zpusobem. Na to, co udela jakykovy "korektor" nekdy v mem mobilu teda casto ziram, clovek aby kontroloval uplne kazde slovo a daval neustale pozor na ty zaludnosti, ktere mu tam ten korektor vklada
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.8.2025 07:34 Reaguje na Miloš ZahradníkLatinku vymysleli Římané a je zajímavé, že jí dokážou psát prakticky všechny jazyky světa. V ruštině a ukrajinštině je to někdy dost komické, zvláště pro nás, zvyklé na azbuku. Čínštinu neznám.
Cyrilici, jako základ azbuky, vymyslel Cyril s Metudem, kteří byli sice z řecké Soluně, ale byli to Slované. Tehdy bylo celé Řecko obsazené Slovany, stejně jako celý Balkán a půl střední Evropy (Slovinsko, Rakousko, Česko i zhruba země býv. NDR.
Odpovědět
Cyrilici, jako základ azbuky, vymyslel Cyril s Metudem, kteří byli sice z řecké Soluně, ale byli to Slované. Tehdy bylo celé Řecko obsazené Slovany, stejně jako celý Balkán a půl střední Evropy (Slovinsko, Rakousko, Česko i zhruba země býv. NDR.
va
vaber
5.8.2025 08:45 Reaguje na Karel ZvářalKájo ,nemotej sem zvířátka,tady je diskuse o počasí . Ale děkuji za pochvalu, nejsem domýšlivý na svůj přehled, domýšliví jsou obvykle ti co nemají žádný přehled a tu trochu co znají ,považují za všechno moudro světa. Začni raději tu svoji o tepelných ostrovech .
Jestli monzum chodí nebo nechodí jak hodinky není problém, problém je, jak vzniká a jak se v daném roce vyvine. Někdo říká současnému vlhčímu červenci taky monzum, letní. Když bude někdo správně předpovídat počasí na měsíce dopředu,budu mu i věřit, když bude předpovídat vývoj teplot na planetě i roky dopředu.
Proto jsem o monzunu psal.
Odpovědět
Jestli monzum chodí nebo nechodí jak hodinky není problém, problém je, jak vzniká a jak se v daném roce vyvine. Někdo říká současnému vlhčímu červenci taky monzum, letní. Když bude někdo správně předpovídat počasí na měsíce dopředu,budu mu i věřit, když bude předpovídat vývoj teplot na planetě i roky dopředu.
Proto jsem o monzunu psal.
PH
Pavel Hanzl
10.8.2025 07:36 Reaguje na vaberVy domýšlivý být ani nemůžete, to je od slova myslet.
Odpovědět
va
vaber
10.8.2025 08:08 Reaguje na Pavel HanzlJá vím, na myšlení je tu největší kobliha Hanzl.
Znají ho všichni jako velkého myslitele , demokrata a chválí jeho moudrost .
Odpovědět
Znají ho všichni jako velkého myslitele , demokrata a chválí jeho moudrost .
PH
Pavel Hanzl
10.8.2025 11:57 Reaguje na vaberKonečně nastalo nějaké prozření? Tolik sexu naráz?
Odpovědět
Karel Zvářal
10.8.2025 11:21 Reaguje na Pavel HanzlNapadlo mě něco podobného, ale nechtěl jsem vabera více dráždit. Od mala nemám rád některá slova, resp považuji je za nevhodná. Když o věcech rád přemýšlím, tak jsem přemýšlivý. Když je domýšlím do důsledku, tak jsem svým způsobem domýšlivý. On měl zřejmě na mysli namyšlenost, i když někteří říkají, že "už to mám namyšlené" místo promyšlené.
Vaber nemá tuchu o domestikaci, která kromě bílých zvířat vytvořila celou barevnou škálu, které se v přírodě nevyskytují, resp velmi zřídka. Hnojárna dnes nese jméno našeho význačného vědce přes genetiku, kterýžto předmět mě uchvátil od dětských let. Jindy obyčejné zelené andulky mohou být modré, žluté, bílé, šedé, fialové, duhové, straky různých barev. Takže podivovat se nad bílou barvou domácích zvířat je reakce náctiletého neználka, nikoliv životem protřelého starce. A u jiných témat je tomu podobně - poslepovat pár vět bez argumentů dovede každý trouba na prvním stupni. A to, že člověkem vytvářené tepelné ostrovy mají vliv na mikro/klima je jasné každému, kdo k problematice v praxi trochu čuchnul. Což vaber evidentně není.
Odpovědět
Vaber nemá tuchu o domestikaci, která kromě bílých zvířat vytvořila celou barevnou škálu, které se v přírodě nevyskytují, resp velmi zřídka. Hnojárna dnes nese jméno našeho význačného vědce přes genetiku, kterýžto předmět mě uchvátil od dětských let. Jindy obyčejné zelené andulky mohou být modré, žluté, bílé, šedé, fialové, duhové, straky různých barev. Takže podivovat se nad bílou barvou domácích zvířat je reakce náctiletého neználka, nikoliv životem protřelého starce. A u jiných témat je tomu podobně - poslepovat pár vět bez argumentů dovede každý trouba na prvním stupni. A to, že člověkem vytvářené tepelné ostrovy mají vliv na mikro/klima je jasné každému, kdo k problematice v praxi trochu čuchnul. Což vaber evidentně není.
PH
Pavel Hanzl
10.8.2025 12:00 Reaguje na Karel ZvářalJistě, já ale na slovíčka háklivý nejsem, na vaberovi mi vadí ale ta podstatná věc. Věří těm proruským dezolátům, takže všechm dalším jeho názorům prostě nevěřím už z principu.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.8.2025 12:15 Reaguje na Pavel HanzlTo já politické názory (na který má každý právo) nezaměňuji s praktickými problémy kolem klimatu a ekologie, a u témat, kde si nejsem jistý, se raději diskuse zdržím. Např neuvažuji o koupi elauta, žigul z 75 mi slouží dobře.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.8.2025 14:56 Reaguje na Karel ZvářalPokud někdo nevěří něčenu takovému, může uvěřit jiné cypovině. Elkára není pro důchodce, který najezdí pár kilometrů.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.8.2025 16:00 Reaguje na Pavel HanzlU některých problémů je důležitý historický kontext, na který lze nahlížet (dle původu a smýšlení) různě.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohdan_Chmelnick%C3%BD
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohdan_Chmelnick%C3%BD
Karel Zvářal
10.8.2025 16:16 Reaguje na Karel ZvářalNěkdy za den 500km, s žebříkem na střeše. S elkárou těžko představitelné.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.8.2025 11:21Jen pro upřesnění, rozdíl mezi krmnou a potravinářskou pšenicí není 500 kč, ale v současné době s bídou 300. Takže nic dramatického a je to jako vždy nikoliv o výnosu, ale o vložených nákladech, jenže tohle si málokdo uvědomuje. nepotřebuju se honit za potravinou, pokud si upravím vstupy, a pak mi bohatě stačí dělat krmnou. A dále- potravinářská pšenice, která z jakéhokoliv důvodu-a nejčastěji z důvodu pádového čísla- již nesplňuje tato kriteria, není krmnou pšenicí, ale měla by být považována za zmetek, dobrý tak do lihovaru. Protože bohužel ten lepek tam většinou zůstane a taková pšenice je pro krmné účely naprosto nevhodná. A co se řepek týká, moderní hybridy mají už většinou danou geneticky podmíněnou nepukavost šešulí, takže klidně pět dešťů za sebou dají bez problémů.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.8.2025 15:26 Reaguje na pavel peregrinPřesně... jinak se mi zdá tohle léto typickým létem z doby před cca 30 lety.
Douška z aktuální sezóny: jeden místní zemědělec zkusil na začátku těch dešťů část pšenice zalepit jak řepku - a sklízel potravinu.
Odpovědět
Douška z aktuální sezóny: jeden místní zemědělec zkusil na začátku těch dešťů část pšenice zalepit jak řepku - a sklízel potravinu.
pp
pavel peregrin
5.8.2025 17:49 Reaguje na Jakub GraňákAno, to funguje- je to vždycky trochu ruleta- při dobrém počasí je to zbytečný prodražující náklad, při špatném to pomůže... chtělo by to křišťálovou kouli.
Odpovědět
