Nikol Krejčová: Česká inspekce životního prostředí uznala I. H. Farm vinnou z vysazování nepůvodních dřevin v bučinách
Vyplývá to z šetření České inspekce pro životní prostředí, které bylo zahájeno na základě rozsáhlého podnětu podaného organizací Greenpeace v březnu tohoto roku. Vlastník lesa v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří bez povolení příslušných orgánů pro ochranu přírody vysazoval nepůvodní dřevinu. Konkrétně douglasku tisolistou, která je považována za potenciálně invazní druh a při vysazení většího množství hrozí její nekontrolovatelné šíření. Takové použití je v chráněném území s přirozeným druhovým složením s převahou listnatých stromů krajně nevhodné a ohrožuje celý místní ekosystém.
Rozhodnutí inspekce ukazuje však nejen na pochybení vlastníka lesa, ale také na nečinnost Krajského úřadu Ústeckého kraje, který je odpovědný za ochranu a zachování evropsky významných lokalit. Ten by měl podle platné legislativy regulovat nejen objem těžby, ale také dohlížet na vysazování dřevin a případné lesnické zásahy omezovat. Krajský úřad však přistoupil k uzemní ochraně stanovišť evropsky významných druhů až po zákonem stanovené lhůtě s téměř sedmiletým zpožděním. Evropsky významná lokalita byla tak v důsledku nečinnosti krajského úřadu i Ministerstva pro životní prostředí dlouhodobě narušována holosečným kácením a výsadbou nepůvodních dřevin, proti kterým příslušné státní orgány nezasáhly včas žádným omezením, přestože byly na tento stav několikrát upozorněny.
Považujeme za úspěch, že ČIŽP proti nezákonnému jednání společnosti I.H.Farm konečně zasáhla a uznala, že se vlastník dopustil přestupku, když v evropsky významné lokalitě vysazoval bez povolení nepůvodní druh dřeviny.
Přečtěte si také |
Příběh dlouhé pře o krušnohorské bučinyPřesto nás udivuje, že ČIŽP za toto protiprávní jednání neudělila viníkovi žádnou sankci za vzniklou škodu a situaci řeší pouhým napomenutím. Pokuta za nezákonný zásah v chráněném území se přitom může vyšplhat až na dva miliony korun. Zároveň nás mrzí, že inspekce došla k závěru až nyní, přičemž podnět, kde upozorňujeme na vysazování nepůvodních dřevin, má k dispozici od března.
V červenci navíc inspekce toto protiprávní jednání ve své odpovědi obhajovala s tím, že povolení orgánů ochrany přírody vlastník pro vysazování douglasky nepotřebuje, pokud postupuje podle schváleného lesního hospodářského plánu. O tom, že svůj názor přehodnotila a jaký zvolila další postup při řešení tohoto podnětu, nás už neinformovala a zprávu jsme dostali až na základě naší žádosti o informace.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (152)
Jakub Graňák
21.12.2021 15:48Jaroslav Řezáč
21.12.2021 20:24 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
21.12.2021 23:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDalibor Motl
21.12.2021 16:17Jakub Graňák
21.12.2021 16:50 Reaguje na Dalibor MotlTomáš Tureček
21.12.2021 21:52 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
21.12.2021 22:58 Reaguje na Tomáš TurečekJarek Schindler
22.12.2021 08:33 Reaguje na Jakub GraňákDalibor Motl
22.12.2021 08:52 Reaguje na Jarek Schindler"Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění stanovuje v § 5, odst. 4, že „Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.“ Zdroj: https://invaznidruhy.nature.cz/legislativa/narodni/zakon-c-114-1992-sb/
Jarek Schindler
22.12.2021 09:18 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
22.12.2021 11:21 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
22.12.2021 17:59 Reaguje na Dalibor MotlJinak za zmíńku stojí i slova "dlouhodobě narušována holosečným kácením". Nikde jsem se nedočetl, že by obnova lesa v EVL nemohla probíhat holosečně.
Josef Malinek
28.12.2021 08:55 Reaguje na Jarek SchindlerJosef Střítecký
22.12.2021 01:36 Reaguje na Dalibor MotlJakub Graňák
22.12.2021 07:56 Reaguje na Josef StříteckýDAG
22.12.2021 08:04 Reaguje na Jakub GraňákCo hrozí negativním ohlasem to vynechavají.
Jakub Graňák
22.12.2021 08:11 Reaguje na DAGRozdíl je v tom, že výše uvedené plodiny nejsou schopny se v naších podmínkách samovolně rozmnožovat
Jarek Schindler
22.12.2021 08:38 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.12.2021 08:52 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
22.12.2021 09:25 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.12.2021 10:18 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
22.12.2021 18:08 Reaguje na Jakub GraňákVlastně se nedivím a pouze potvrdím to co jste nyní napsal. Zatím jsem nepotkal lokalitu kde by se douglaska zmlazovala tak aby škodila okolí.
Jakub Graňák
22.12.2021 18:31 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
22.12.2021 18:57 Reaguje na Jakub Graňáki bez lidského zásahu a měl jste vidět
štěrkové lavice v Hraničních meandrech Odry
před zavedením čištění odpadních vod. Byly
plné rajčat, dokonce melounů a i zralých!
Ano samovolně se nemnožily, ale člověk tomu nevědomky vyměšováním napomáhal . Meruňka
není původní a semenáč se v přírodě taky
občas najde. To samé vlašský ořech se
množí jedna radost a nikdo neprotestuje
a nešílí z toho. Původní-nepůvodní je dnes
těžko zjistitelné u rostlin i živočichů,
protože není dáno rozhodné datum původnosti.
To by tu taky mohly být původní pouze
plavuně a obří kapradiny a ze zvířat
dinosauři a mamuti. Svět se vyvíjí a popsal
to už Darwin, že druhy se vyvíjí, migrují
a obsazují pro ně vhodné podmínky. Nelze
na věky zakonzervovat stávající druhy
a zabránit druhům novým to zde osídlit.
Příkladem může dnes být křídlatka, které
se už nikdy nezbavíme. Lpění na původnosti
je mantra aktivistů, kteří mají potřebu
řídit přírodní výběr a úspěšnost druhů.
Rozplývají se nad šakaly a sarančaty a ti
tu byli původní kdy? Divoký koník je taky původní v GB a nikoliv tady a ten nevadí?
I ten pratur je pouhým vyšlechtěným tvorem
a nikoliv původním druhem. A tak mohu dál
pokračovat. Pouze se něco do krámu hodí
a něco nikoliv.
Jakub Graňák
22.12.2021 19:30 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
21.12.2021 17:28že tu bude růst něco nepůvodního, než nic. Fanatici to sice nedopustí i
za cenu bezlesí, ale je otázka, zda se jich na to bude někdo ptát. Nyní
mají zatím slovo, ale v jiných zemích se jich nikdo neptá, když místo
pralesů vysazují plantáže nepůvodních banánů, palem olejných, citrusů,
kávy atd. Tu se taky jablka nahrazují meruňkami původem z Číny a taky
hrušněmi asijskými. Námitka, že je to sad, tak hospodářský les je
sad neovocných dřevin a pokud to není přímo rezervace, či NP, tak by
měl být vlastník jediným, kdo rozhodne o výsadbě dřevin v jeho lese.
Vyhlásit něco evropsky významnou lokalitou bez souhlasu vlastníka je
sice možné, ale je to jako vyhlásit ruinu historickou památkou a na
opravu nedat vlastníkovi ani korunu. Jemu musí les vydělávat a tak
bude sázet to, co vynáší a nikoliv to, co si někdo přeje. To by měl
dělat, až bude vlastníkem a muset se tím živit. Pak by možná sázel
i ty smrky. Představa kapitalismu se systémem diktátu nemajetných
majitelům zavání bolševismem a touhou rozhodovat o zisku, či krachu
soukromého vlastníka. Myslím, že soud bude v prvé řadě ctít soukromý majetek a nikoliv diktát, jak ho znehodnotit.
Petr
21.12.2021 18:55 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
21.12.2021 19:00 Reaguje na Petrnáklady, tak se nevyrábí. Hospodářský les nikdo nedotuje
a musí být ekonomicky soběstačný. To je ten rozdíl.
Kukuřice vám jako nepůvodní energetická plodina nevadí?
Petr
21.12.2021 19:13 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
22.12.2021 08:56 Reaguje na PetrNavíc u jehličnatých stromů, kde dochází k jejich množení semeny až ve velmi vysokém věku a jejichž porost se dá snadno zničit, protože jejich pařízky neobráží.
Břetislav Machaček
22.12.2021 09:26 Reaguje na Radim PolášekKdyž mu něco polopaticky vysvětlíte, tak to
není schopen pochopit a jako nemajetný chce
nařizovat tu ekokotlíky, tu ekoauta, tu jak
jíst, pít, co sadit v lese a blokovat stavby.
Normální společnost hrstku potížistů ignoruje a společnost nemocná se jich ptá na jejich
choré názory. Doufám ve vyléčení společnosti od největších hloupostí, ale pouze se bojím,
aby se s vaničkou nevylilo dídě(skutečná
ekologie).
DAG
21.12.2021 21:47 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
21.12.2021 23:29 Reaguje na Břetislav Machaček1. douglaska vyžaduje poměrně značné množství vody, ne nadarmo je to druh vázaný na přímořské podnebí západní části severní Ameriky - to nám bude pro adaptaci na sucho a teplo platné, jak mrtvému teploměr.
2. s rostucími teplotami se nám jen posunou vegetační stupně, takže na horách porostou více listnáče, stačí tudíž domácí dřeviny původem z nižších poloh, případně "otužilejší" genetický materiál od našich jižních sousedů, kupříkladu Slovinců.
3. pokud budou růst teploty tak, že nebude stačit ani to, co jsem uvedl v bodě 2, tak je to konečná - na poušti stromy totiž nerostou.
4. pokud bude platit bod 3, tak můžeme konstatovat, že klimaalarmisté měli pravdu a potom pánbůh s námi.
Jarek Schindler
22.12.2021 08:51 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.12.2021 09:22 Reaguje na Jarek SchindlerNení podstatně odolnější, ale jen odolnější než smrky nebo jedle. Že je douglaska odolnější než smrk, znamená pouze, že je odolnější než taxon, který je odolný prachbídně - to je panečku hitparáda
Jarek Schindler
22.12.2021 09:37 Reaguje na Jakub GraňákTo je tedy opravdu hitparáda.
Jakub Graňák
22.12.2021 10:00 Reaguje na Jarek SchindlerAndreas Bertels - přední německý dendrolog
Dál nemá cenu vás komentovat - hybaj do školy
Jarek Schindler
22.12.2021 18:42 Reaguje na Jakub GraňákVy samozřejmě můžete říci, že se "nakonec vyvrátí každý strom". No a pokud se nevyvrátí tak se zlomí.
No a nakonec i v té Americe roste douglaska v relativně hodně suchých oblastech.
Jakub Graňák
22.12.2021 19:37 Reaguje na Jarek SchindlerSi od nich něco přečtěte
Jakub Graňák
23.12.2021 08:53 Reaguje na Jarek SchindlerJakub Graňák
22.12.2021 19:57 Reaguje na Jarek SchindlerVyžaduje vysokou relativní vzdušnou vlhkost, v suchých oblastech je zastoupená varietou "Glauca" - méně vzrůstnou
Nesnáší podzolovité půdy
Trpí na jarní mrazíky, i když dlužno dodat, že relativně dobře druhotně obrůstá.
Trpí v důsledku křehkosti větví na jejich lámání vlivem námrazy a nárazových větrů.
V mládí vyžaduje přístin, v dospělosti plné slunce
Jarek Schindler
22.12.2021 22:33 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
23.12.2021 08:52 Reaguje na Jarek SchindlerAle buďte tak dobrý a vyvraťte ta fakta, co jsem vám tu snesl, pokud možno i se zdroji, děkuji pěkně
Jarek Schindler
23.12.2021 13:55 Reaguje na Jakub GraňákTedy mimo to na co jsem již reagoval. Tedy váš bod 1. " Douglaska nám bude pro adaptaci na sucho a teplo platná, jak mrtvému teploměr.
Já tvrdím a to od začátku, že je na sucho lépe připravená (lépe ho snáší) než naše jedle nebo smrk. Spíš mi tedy vyvraťte toto mé tvrzení, protože vy v této souvislosti tvrdíte něco o mrtvém a teploměru.
Petr
23.12.2021 14:10 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
23.12.2021 21:53 Reaguje na PetrPetr
23.12.2021 22:17 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
25.12.2021 10:28 Reaguje na PetrPetr
25.12.2021 13:08 Reaguje na Jarek SchindlerZajímavé je, že douglaska ty kalamitní škůdce nemá ani ve své domovině. Údajně má určité insekticidní vlastnosti, tak možná právě proto. Pak by ale byla otázka co by to mohlo ovlivnit u nás. To zatím nikdo nezjišťoval. Už takhle se našemu hmyzu moc nedaří.
Douglaskový porost například velmi intenzivně voní, vylučuje tedy velké množství aromatických látek a silic. Účinek neznámý.
Petr
25.12.2021 13:23 Reaguje na PetrJakub Graňák
23.12.2021 15:14 Reaguje na Jarek SchindlerPřidám porovnání, i když ne úplně průkazné: Někdy před cca pětadvaceti lety jsem ve školce v Artmanově vysomroval sazenice douglasky a borovice černé - za ty roky v podmínkách srážkového stínu má ta borovice kolem deseti metrů výšky a douglaska kolem šesti až sedmi. Prostě mi příjde z dlouhodobého hlediska perspektivnější jít do vysoce suchu odolných dřevin, než za pár dekád splakat nad výdělkem s druhy středně až méně odolnými.
Mimochodem kdysi se mi dostala do rukou na pár dnů kniha pojednávající o koniferách západního pobřeží USA, bylo jich přes tři sta druhů, tehdy jsem byl tím množstvím a druhovou pestrostí docela šokován
Jarek Schindler
23.12.2021 21:55 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
24.12.2021 09:39 Reaguje na Jarek SchindlerJakub Graňák
22.12.2021 19:58 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
22.12.2021 09:43 Reaguje na Jakub Graňáknepůvodních rostlinách v globále. Prostě se odzkouší to,
či ono a co se osvědčí, tím se bude zalesňovat. Pokud
se bude lpět pouze na původnosti, tak to dopadne jak
jsem popsal. Jste to schopen pochopit a nebo budete jako
pan Petr klást pouze nesmyslné otázky? Já taky nezkouším
na zahradě banány, ale zkouším fíkovníky a mandloně.
Takže co se osvědčí, to přežije, co ne, tak ne. Ona ale
ta douglaska tu přežívá celkem úspěšně a myslíte, že
vlastník lesa nakoupí drahé sazenice s vědomím, že mu
uschnou, Určitě se někde inspiroval a zkouší sázet něco
hodnotného a ne pouze náletové pionýrské dřeviny a nebo
pěstovat druhově čistou bučinu. Nehledejte pouze odpůrce, ale hledejte cesty pro budoucnost. Konzervaci druhů
nechejte na rezervace a NP a nevnucujte je všem a všude.
Ve městech se nepůvodní dřeviny sázejí ostošest a nikomu
z ekologů to nevadí a když se má nepůvodní starý strom
kácet, tak ho chrání vlastními těly. Licoměrnost takového
chování je znakem nevyrovnanosti v názorech a odbornost
je těmto lidem pouze nástrojem k potížismu.
Petr
22.12.2021 10:06 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.12.2021 10:23 Reaguje na Petrbioplynovkou a nedotovaným hospodářským lesem nepochopil. Budiž, každému prostě není dáno myslet
a pochopit základní ekonomické pojmy jako zisk
a zisk vygenerovaný za cenu dotace prodělečné
činnosti.
Jakub Graňák
22.12.2021 10:07 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.12.2021 10:59 Reaguje na Jakub Graňákza evropsky chráněnou lokalitu. Místo palivového dříví z vlastního lesa si koupíte dříví od souseda a nikdo vám na soukromý prales nedá ani korunu. To budete tomu rozhodnutí taky tleskat? Vy možná ano,
když vás les neživí a rád přenecháváte stromy
milovaným broukům a k zetlení bez užitku jinde.
Jakub Graňák
22.12.2021 11:15 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.12.2021 15:12 Reaguje na Jakub Graňákrozhodnutí. Tak samo nemá nikdo právo
kecat do složení hospodářského lesa mimo
odborného lesního správce, který jim
zřejmě douglasku doporučil.
Josef Knap
22.12.2021 21:58 Reaguje na Jakub GraňákJosef Knap
22.12.2021 22:02 Reaguje na Jakub GraňákMiroslav Chovanec
21.12.2021 19:34Petr
21.12.2021 19:42 Reaguje na Miroslav ChovanecTomáš Tureček
21.12.2021 21:56 Reaguje na PetrPetr
21.12.2021 22:35 Reaguje na Tomáš TurečekMiroslav Chovanec
22.12.2021 14:05 Reaguje na PetrPetr
21.12.2021 22:45 Reaguje na Tomáš TurečekPřípadně si je sám vypěstovat, stačí touhle dobou nasbírat šišky, semena v nich nějaká budou, klíčivost bezproblémová, růst a další pěstování také.
Jakub Graňák
21.12.2021 22:59 Reaguje na Tomáš TurečekDalibor Motl
22.12.2021 07:56 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.12.2021 08:08 Reaguje na Dalibor MotlPíšete, co by jste stanovil mimo ZCHÚ, ale naturová a EVL oblast jsou přece také chráněná území, jen dle jiného paragrafu (u nás dle nařízení vlády) - a o to právě jde
Dalibor Motl
22.12.2021 08:40 Reaguje na Jakub GraňákJarek Schindler
22.12.2021 09:08 Reaguje na Dalibor MotlJinak i v EVL či ptačích oblastech se v lesích hospodaří podle schváleného LHP. Douglaska se v něm v mnohých souborech vyskytuje jako meliorační a zpevňující dřevina.
Jakub Graňák
22.12.2021 09:47 Reaguje na Dalibor MotlŽe je nějaký předpis v rozporu s předpisem jiným, je klasika tohoto státu, nicméně tyto předpisy musíme dodržovat všichni a všechny,obzvláště pak v situacích kdy douglaska jistě není jediným řešením, namátkou třeba buk:-), nebo modřín...
Jarek Schindler
22.12.2021 10:05 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.12.2021 10:11 Reaguje na Jarek SchindlerMimochodem o slezské varietě smrku jsme se tady už spolu bavili (ve shodě)
Břetislav Machaček
22.12.2021 10:06 Reaguje na Jakub Graňákvýnosy medu z likvidace smrků
na kterých se podepsala téze
bývalého ministra Bursíka o
kůrovci jako lékaři lesa?
Vy v tom lese na fotce vidíte
20% douglasky? Já tedy ne
a věřte mi nebo ne, za každým
novým druhem rostliny časem
přijde i jeho škůdce a může
být třeba producentem medovice.
Taková křídlatka je zdrojem
pozdní snůšky pylu a netykavka dokonce nektaru. O invazním nepůvodním akátu jsem tu už
psal, kdy fanatičtí ochránci
nechali vykácet posledních
pár akátů. To už není nadšení,
to už je prosím fanatizmus.
Jakub Graňák
22.12.2021 10:13 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.12.2021 10:16 Reaguje na Jakub Graňákotázkou, kterou jste
ohledně kompenzací dal
panu Motlovi.
Petr
22.12.2021 10:22 Reaguje na Jakub GraňákA douglaska má vliv i na půdní život. Její chemismus je prostě pro náš domácí lesní život cizí.
Jakub Graňák
22.12.2021 11:31 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
22.12.2021 10:14 Reaguje na Jakub Graňákmed= nebezpečí vyhladovění
včel v zimě. Já mám modřín
rád, ale v době medování si
hlídám snůšku a tu vytočím.
Zdivočelá včelstva a včelstva
alternativních včelařů na nerozebíratelném díle na
ni bohudík dojedou a nešíří
dál nemoci a roztoče.
Jakub Graňák
22.12.2021 10:38 Reaguje na Břetislav MachačekPetr
23.12.2021 09:53 Reaguje na Dalibor MotlMiroslav Chovanec
22.12.2021 14:02 Reaguje na PetrRadim Polášek
22.12.2021 09:04A předpokládám, že takový velký majitel lesa má tu příměs douglasty tisolisté podložen oficiálními dokumenty.
V takovém případě je takový článek, zvláště pocházející od svými činy v minulosti provařené a zkompromitované organizace Greepeace pouze čistě "škodicí" článek. Článek, který pokračuje v tom, co zelení ekologičtí aktivisté mají jako svou hlavní činnost. Škodit lidem a obecně lidské společnosti, všude a za všech okolností.
vaber
22.12.2021 09:43v okolí co znam, jsou buky nezdravé ,jsou napadeny prý nějakou houbou a kořeny ztrácejí pevnost a buky se ještě dříve než uschnou vyvrací,
nové buky sice narůstají, ale podobají se bukovému křoví a ne mohutným stromům které by měly vyrůst
Břetislav Machaček
22.12.2021 09:57 Reaguje na vabermýcení takových bučin. Ono každá dřevina má své škůdce a když
se jim zalíbí v dané lokalitě, tak dokonají dílo zkázy. Taková
václavka zničila místy stejně jako kůrovec a hlavně díky
průběrné těžbě s poškozením kořenů při šetrném přibližování
koňmi. U nás se pustila i do bříz a bylo ji jedno jak starých,
prostě žrala, až sežrala. Nedělat nic znamená nic nemít, kdo
nic nemá, nemá hlavně ani škodit těm, co něco dělají !
vaber
22.12.2021 10:21 Reaguje na Břetislav Machačekvždy když vidím nějaký starý film, předválečný ,dívám se na vegetaci v přírodě a hledám zdali tam uvidím usychající větve ,vyholené koruny ,ale obvykle vidím jen zdravé pěkné stromy i ostatní vegetaci,
kde byly tenkrát ty nemoce a škůdci?
Petr
22.12.2021 10:37 Reaguje na vaberPřílišná intenzita hodpodaření je prostě s přírodou nekompatibilní. I v lese.
Příčina je tedy v lidském myšlení, snaze využít vše na maximum.
Bohužel stále převládá názor, že intenzitu je nutné zvyšovat a produktivita je to hlavní, protože zisky.
pavel peregrin
22.12.2021 10:44 Reaguje na PetrAsi budete překvapen, ale s výjimkami je to tak, jak píšu.
Petr
22.12.2021 10:53 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.12.2021 12:30 Reaguje na PetrPetr
22.12.2021 13:51 Reaguje na pavel peregrinI vy sám jste se tu rozčiloval, že jste musel 62 hektarů rozdělit na menší a zvýšit diverzitu.
Současné zemědělství i lesnictví jsou prostě jako celek pro přírodu velký průšvih.
pavel peregrin
22.12.2021 14:20 Reaguje na PetrAno, rozčiloval jsem se a na svém stanovisku trvám, protože dělit 60 ha pole na tři v neerozní rovině je zrůdnost. Naprosto neopodstatněná zrůdnost a je to mrhání půdou,přispívá k utuženosti.Neštěstím pro současné zemědělství je, jako i pro jiné obory, že o nich rozhodují sice studovaní, ale jinak naprosto nezkušení lidé, kteří v provozu nestrávili kolikrát ani rok, tudíž nějaké praktické zkušenosti jsou jim cizí a řídí se pouze vyčteninkami z knížek.
Radim Polášek
24.12.2021 14:40 Reaguje na pavel peregrinZatímco velcí zemdělci jsou schopni zaměstnávat odborníky, lidi, kteří ty věci sledují průběžně a průběžně jim každý rok věnují spousty času a průběžně podle nich své hospodaření vylepšují. Navíc velcí zemědělci průběžně investují do nových věcí. Třeba nových strojů schopných pracovat podle GPS s přesností na 5 - 10 centimetrů a třeba bez obsluhy, tím maximálně využívat pole. Nebo nové stroje, které jsou schopné díky GPS na jednom poli střídat i dvě nebo více kultur, oboje dvoje nebo všechny plnohodnotně obdělávat, získat tak z nich výnos rovnocenný intenzívní kultuře na monokulturním poli, a přitom na tom poli žádná monokultura není...
O produkčních provozech nového typu, třeba všelijakých hydroponických nebo akvakulturních skleníků ani nemluvě.
Miroslav Chovanec
22.12.2021 14:11 Reaguje na Petrpavel peregrin
22.12.2021 14:21 Reaguje na Miroslav ChovanecPetr Eliáš
22.12.2021 15:44 Reaguje na Miroslav ChovanecBřetislav Machaček
22.12.2021 16:10 Reaguje na Petr Eliášsirnaté sloučeniny k moření česneku
a postřikům stromů je pravda. On každý
prvek je k něčemu dobrý a nějak škodlivý.
Po ukončení spalování uhlí skončí i
odsiřování a dostatek sádry, kterou
bude třeba zase buď těžit a nebo ji
vyrábět z vápence a síry. Vše se vším
souvisí a pouze nedouk to vidí zcela jednoduše.
pavel peregrin
22.12.2021 16:37 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
22.12.2021 16:31 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
22.12.2021 19:57 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.12.2021 20:56 Reaguje na Petr EliášBřetislav Machaček
22.12.2021 21:35 Reaguje na pavel peregrinkvalitě ovoce z okolí činných
sopek a zeleniny na půdě
pravidelně "hnojené" sopečným
popelem. U nás to byl popel
z černého uhlí, který končil
jako kypřidlo v jílovitých
půdách. Porevoluční hysterie
z těžkých kovů v půdě je už
minulostí a zahrádkáři už
složení půdy nezkoumají, protože blivajzy z dovozu rostou bůhví kde a v čem.
Hlupáci mlaskají už jen při
pohledu nad dokonalým tvarem
bez chuti a bez vůně. Já
ale dám přednost výpěstkům
ze své zahrady, byť méně
"dokonalým".
Radim Polášek
24.12.2021 14:51 Reaguje na Břetislav MachačekPopel z uhlí je něco trošku jiného. Je v něm hodně vápníku, ostatních prvků myslím málo a obsahuje často dost toxických prvků. Arzén, rtuť, kadmium atd...
Petr Eliáš
22.12.2021 21:41 Reaguje na pavel peregrinJarka O.
23.12.2021 00:30 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
23.12.2021 06:47 Reaguje na Jarka O.Tady názorné video:
https://www.youtube.com/watch?v=tp74SicbX3Y
Wiki zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Acid_rain#Forests_and_other_vegetation
Effects of Acid Rain on Plant Growth and Development
https://www.researchgate.net/publication/310954525_Effects_of_Acid_Rain_on_Plant_Growth_and_Development
Tak můžete zapátrat v historii. Třeba hnědá stonková hniloba v šedesátých a sedmdesátých letech. U chmele například se jednalo o peronosporu. Atd. ...
Jarka O.
23.12.2021 14:04 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
23.12.2021 15:07 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
23.12.2021 16:06 Reaguje na Petr Eliášpavel peregrin
23.12.2021 07:16 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
23.12.2021 08:09 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
23.12.2021 11:55 Reaguje na Petr EliášDAG
23.12.2021 17:58 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
24.12.2021 15:35 Reaguje na DAGhttps://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy.pdf
Jarka O.
27.12.2021 08:48 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
28.12.2021 09:23 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.12.2021 15:35 Reaguje na Petr EliášPetr
28.12.2021 11:32 Reaguje na Jarka O.Pravdou je opak. Nejlepší péče, kterou člověk přírodě může dát, je nevšímat si jí. A i v případě "hospodaření" v přírodě (v překladu drancování) je ve skutečnosti 99,999 % lesního času právě nicnedělání. Les si prostě roste sám, jak nejlíp to umí. A jen sem tam to člověk nějak usměrní pro vlastní potřebu. Kdyby to nedělal, přírodě by to prospělo a opět by se uzdravila. Jenže to člověk nepřipustí, protože chce z přírody jen brát.
Petr
28.12.2021 11:59 Reaguje na PetrJarka O.
23.12.2021 00:23 Reaguje na Miroslav ChovanecRadim Polášek
24.12.2021 14:46 Reaguje na Miroslav Chovaneckromě toho síra a kyselé deště a fenoly z kouřových plynů po spalování uhlí kdysi nejspíš jehličnany průběžně dost poškozovaly.
Například tehdejší vysoké výnosy medovicových medů z jehličnatých porostů, byly podle jedněch teorií způsobeny právě poškozením porostů a tím pravidelnému vývinu přemnožení mšic na jehličnatých porostech.
Pokud úpadek sklizně medovicových medů nebyl způsoben prostým přešlechtěním našicgh včel na horskou včelu kraňku, která z titulu míst svého vzniku a původního prostředí medovicovou snůšku ignoruje a nevyuživá.
Radim Polášek
24.12.2021 14:58 Reaguje na Radim PolášekHunter
22.12.2021 10:43 Reaguje na vaberJakub Graňák
22.12.2021 10:54 Reaguje na Huntervaber
23.12.2021 09:16 Reaguje na Jakub Graňákasi jste ve stavu ,,mentální inkompetence,, stále, tak vám to nikdy nedojde
Jakub Graňák
23.12.2021 09:46 Reaguje na vaberNevím kolik jste kdy vyprodukoval a zasadil stromů - já desetitisíce. Takže si nechte svoji dojmologii pro laiky vašeho ražení
vaber
24.12.2021 09:24 Reaguje na Jakub Graňákmohu mít deset škol a říkat si odborník ,ale v normální společnosti se musí posuzovat výsledek práce a je jedno jak veliký odborník ji dělal,
za odborníky v lesnictví mluví stav lesů ,to je výsedek práce a nesvádějte ten bídný výslede na několik ochranářů přírody, kteří vám zabránili udělat dodrou práci
Jakub Graňák
24.12.2021 12:08 Reaguje na vaberZadruhé: co se týče alejáků kolem cest, už jste někdy slyšel o termínu pěstitelský tvar? Vysokokmeny se kolem cest sadí záměrně z důvodu bezpečnosti provozu
Zatřetí: podívejte se na moji profilovku - moje nohy trčí z dutiny kolosální lípy s obvodem kmene přes devět metrů a podobných stromů máme v obci desítky (jedinců mladších s OK kolem tří metrů a více stovky) a většinou se těší dobrému zdraví. Fakt, že ve více zalidněných oblastech takové stromy mizí, je především důsledkem hysterie měšťáků, kteří se lifrují na venkov a cítí se starými velkými stromy ohroženi.
Začtvrté: žádný strom neroste do nebes a jednoho dne schřadne a padne, to že momentálně je v krajině podobných stromů málo (jak kde) je důsledek nezájmu, nebo často přímo averze proti stromům ve volné krajině v minulých cca 80 letech, jak ze strany zemědělců, tak i veřejnosti. Ty obří mohutně rozvětvené stromy totiž bývají často relikty starých mezí a hranic pozemků - v zahuštěné lesní kultuře jsou stromy vždy štíhlé, s korunou až v horních partiích - o jejich zdravotním stavu, nebo kvalitě výsadbového materiálu to však nevypovídá vůbec nic, vyplývá to charakteru stanoviště.
Pokud jde o stav lesů, ten je jistě vizitkou lesníků - ostatně už před sto lety mnozí současníci mniškové kalamity upozorňovali na úskalí monokulturních výsadeb - na druhou stranu je dlužno dodat, že poptávka po pestřejší druhové skladbě a plnění i jiných, než produkčních funkcí lesa je "hudbou" posledních několika dekád. Pokud má mít skutečně nejaký smysl, tak i vy si nejspíš budete muset utrhnout od úst a toto bude zejména pro měšťáky problém, ti totiž vždy melou, jak by se mělo..., ale v okamžiku kdy jim řeknete, že budou muset zaplatit z daní kompenzaci za mimoprodukční funkce, tak budou ryčet až jim žilka praskne, že si dovolenou v karibiku, překypující nákupní vozíky a auta za miliony vzít nedají.
Jarka O.
23.12.2021 13:52 Reaguje na vaberJarek Schindler
23.12.2021 14:02 Reaguje na vaberRadim Polášek
24.12.2021 15:03 Reaguje na vaberA taky průběžná probírka, i když se dělá šetrně taháním kmenů třeba koněm, přece jen to občas poškodí i kmeny stromů i občas kořenový systém a houby tak mají usnadněnou práci.
Jarek Schindler
25.12.2021 10:13 Reaguje na Radim Polášekvaber
23.12.2021 09:10 Reaguje na Hunterrád bych viděl co by naši předkové říkali kdyby viděli dnešní stav
Jarek Schindler
23.12.2021 14:33 Reaguje na vabervaber
24.12.2021 09:13 Reaguje na Jarek Schindlerchci říci že bylo mnoho kalamit a přesto zůstalo mnoho starých stromů které to vše přežily ,ale dnes takové stromy všude mizí
pokud děláte do lesníctví určitě poznáte který strom má šanci stát se krásným stromem a který ne ,už u mladého stromu,jen podle koruny a kmene
podívejte se kolem cest kde stromy mají dost světla a přesto jsou to vytáhlá bidla co se brzy zlomí nebo docela uschnou ,chápu že byly ve školce
pokud jde o kácení stromů napadených škůdci v minulosti,tenkrát se sekyrou a ruční pilou a dopravu koňmi, docela pochybuji že dokázali rychle zlikvidovat každý napadený strom tak dobře jak dnes,
Jarek Schindler
25.12.2021 10:23 Reaguje na vaberJinak si uvědomte, že dříve v lesích pracovalo podstatně více lidí. Tam kde je dnes jeden harvestor nebo dva těžaři s traktorem bylo dřív těch lidí klidně třicet, padesát.
No a pokud má strom dostatek světla nestane se tím vaším bidlem. Nemá proč "hnát se" nahorů.
Břetislav Machaček
22.12.2021 11:10 Reaguje na vabervyhledával a ihned likvidoval. Kůrovec se odkornil
už na místě a na větvích se spálila kůra i s larvami. Dnes se buď rozváží po republice a nebo nechá na stojato vylétnout a pak teprve pokácet
(pokud to mudrlanti vůbec dovolí) .U ostatních
škůdců a hub to je to samé. čeká se až na kalamitu
a nebo se bezzásahem umožní další šíření. Kdysi
(za socíku) mi hajný málem platil za vyčištění
lesa od palivových soušek. Dnes mi naúčtuje cenu
za kterou mi pomalu dovezou naštípané dříví. I to
je o tom zdravém lese bez soušek v minulosti a
bude hůře, když je tento trend dokonce mantrou
ekologistů. Nemoci a škůdci množte se, ať je co
zkoumat a koho kritizovat za to, že kdysi sázel
a ošetřoval les jako hospodář a nikoliv jako
r.
A t a