https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pribeh-komplikovane-pre-o-stare-bukove-lesy-na-svazich-krusnych-hor
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příběh dlouhé pře o krušnohorské bučiny

10.9.2021 16:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vytěžené stromy nad zámkem Jezeří a lomem ČSA.
Vytěžené stromy nad zámkem Jezeří a lomem ČSA.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace
Na dohled uhelného lomu ČSA rostou lesy, které biologové a ochránci přírody považují za natolik cenné, že by v nich měla převládnout ochrana přírody nad hospodařením. Vlastník lesa, společnost I.H.Farm, v nich ale těží dřevo. Navíc způsobem, který podle některých přírodovědců a organizace Greenpeace lesy poškozuje. Kvůli tlaku veřejnosti se Ústecký kraj po několika letech dohodl s vlastníkem lesa, že zajistí lepší ochranu těchto lesů. Podepsali smlouvu, která ale podle kritiků dostatečnou ochranu nezajišťuje. Podle kraje je to však nejlepší prozatímní řešení.
 
„Považujeme-li za důležité chránit naši přírodu, tak tohle je exemplární případ, kde by tomu tak mělo skutečně být,“ poukazuje na přírodní hodnotu krušnohorských bučin přírodovědec Ondřej Volf.

Krušnohorské bučiny.
Krušnohorské bučiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / Greenpeace

O tom, že by si zasloužily lepší hospodaření, je přesvědčená i organizace Greenpeace. „V Krušných horách se nám dodnes dochovaly původní bukové lesy, které dříve pokrývaly téměř polovinu území dnešní České republiky. Vzácné bukové lesy jsou tisíce let staré. Přežily středověké žďáření, nadvládu Habsburků, velkou průmyslovou revoluci, první republiku, protektorát, komunistický režim, plán na velké vyuhlení severních Čech i kyselé deště. A nyní o ně přicházíme jen kvůli zisku několika sobeckých jednotlivců, protože nejsme schopni zajistit jejich ochranu,“ popisuje Lukáš Hrábek z Greenpeace, proč se organizace angažuje v ochraně tohoto území.

Kvůli těžbě stromů v těchto lesích iniciovalo Greenpeace výzvu za ochranu krušnohorských bučin, kterou podepsalo přes 12 000 lidí. Organizace vyzývá k tomu, aby se nesmělo kácet v lesích rozkládajících se od silnice mezi Horním Jiřetínem a Novou Vsí v Horách po Národní přírodní rezervaci Jezerka. V tomto území hospodaří právě firma I.H.Farm.

Podobnou výzvu inicioval i přírodovědec Jeňýk Hofmeister. Připojilo se k ní město Horní Jiřetín, Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ekologii a další vědci, například Jakub Hruška, Karel Prach nebo František Krahulec.

„Acidofilní a květnaté bučiny patří mezi typy stanovišť, u nichž je nejlepší ochranou žádný lesnický management. Rozloha takových lokalit se u nás počítá pořád přinejlepším na stovky hektarů, což je pro ochranu biodiverzity těchto stanovišť zoufale málo,“ vysvětluje Jeňýk Hofmeister, proč vidí těžbu v bučinách jako problematickou.

Staré, těžbou nepoškozené porosty, jaro 2021.
Staré, těžbou nepoškozené porosty, jaro 2021.
Foto | Jeňýk Hofmeister

Diskutované lesy se částečně překrývají s územím Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. V tomto překryvu je ale podle Ústeckého kraje pouze cca 8 km2. Samotná Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří má výměru 146 km2, a lesní majetek I.H.Farm je několikanásobně větší.

Uzavřená smlouva mezi I.H.Farm a Ústeckým krajem se týká 643 hektarů, v bezzásahovém režimu ponechává ale pouze 200 hektarů. Ve zbytku území se může nadále těžit dřevo, i když nikoli tak, aby po těžbě vznikaly holiny. Mýtní těžby mají být umožněné jen po souhlasu orgánu ochrany přírody, kterým je v tomto případě Ústecký kraj.

Těžba v krušnohorských bučinách.
Těžba v krušnohorských bučinách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace
Vlastník lesa, firma I.H.Farm, ale nesouhlasí s tím, že by společnost lesy jakkoli poškozovala. Podle vyjádření její jednatelky Olgy Chabr Grillové hospodaří v lesích v souladu se zákonem a s platným lesním hospodářským plánem. V bukových porostech prý nikdy neprováděla úmyslnou těžbu holosečným způsobem.

Holiny v krušnohorských bučinách.
Holiny v krušnohorských bučinách.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Lenka Malíčková

„Jediné holiny, které se na pozemcích společnosti nacházely, byly důsledkem větrné kalamity z června 2013 a v současné době jsou tato místa již zalesněna,“ uvádí Chabr Grillová ve svém komentáři na Ekolistu.

Martin Volf z krajského úřadu Ústeckého kraje ale pro pořad České televize Nedej se uvedl, že společnost I.H.Farm lesní hospodářský plán dlouhodobě porušovala: „Přinejmenším do roku 2018 vlastník lesa soustavně porušoval směrná ustanovení lesního hospodářského plánu systematickým vnášením smrku a dalších jehličnatých dřevin do porostů při výsadbách.“

Dále připustil, že postup firmy stručně řečeno ochraně přírody neprospěl. „V území došlo k určitému nežádoucímu posunu směrem k hospodářskému lesu nepůvodní druhové skladby a nízkého stupně přirozenosti, které v konečném důsledku nemusí být bez dopadu na rozsah, reprezentativnost a integritu předmětu ochrany Evropsky významné lokality,“ uvedl Volf pro pořad Nedej se v listopadu 2020.

Hospodaření I.H.Farm v krušnohorských bučinách prošetřovala i Česká inspekce životního prostředí, zastavení kácení ale nenařídila. Vzhledem k tomu, že ochrana bučin podle města Horní Jiřetín dlouhodobě nesplňovala požadavek zákona o evropsky významné lokalitě a že úřady byly nečinné, podalo město stížnost k Evropské komisi. Ta se nyní prošetřuje. Pokud Komise shledá významné ničení lokality, hrozí České republice finanční sankce.

Vykácený les ve sporné lokalitě.
Vykácený les ve sporné lokalitě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace

„Platný lesní hospodářský plán byl přijat bez řádného posouzení dopadů těžby dřeva a dalších činností na evropsky významnou lokalitu. Tudíž ani nemohla být zajištěna dostatečná ochrana přírodních stanovišť a vzácných živočišných druhů,” komentoval úroveň ochrany právník Jaromír Kyzour, který Horní Jiřetín zastupuje.

Dnes jsou holiny a vysazované jehličnany zřejmě jedním z důvodů, proč nebyl bezzásahový režim vyhlášen na větším území.

„Bezpodmínečné podřízení celého území bezzásahovému režimu postrádá přínos pro předměty ochrany evropsky významné lokality. Toto území totiž aktuálně zahrnuje významný podíl lesních porostů nízkého stupně přirozenosti (například holiny a stejnověké mlaziny, smrkové a modřínové kultury, porosty poškozené zvěří nebo porosty náhradních dřevin), které lze přitom cílenými hospodářskými zásahy převádět na porosty s vyšším stupněm přirozenosti a s vyšší biotopovou hodnotou za podstatně kratší dobu a s podstatně nižšími veřejnými náklady, než by to bylo možné jejich ponecháním samovolnému vývoji,“ uvádí pro Ekolist mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.

Zalesnění smrkem.
Zalesnění smrkem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace

Podle koordinátorky kampaně Greenpeace za záchranu bučin Nikol Krejčové úřady selhaly, když uzavřely smluvní ochranu pouze pro čtvrtinu území namísto toho, aby vyhlásily chráněné území na celé lokalitě. „V lesích se tak bude moci dále kácet a je otázka, jestli nám ještě za několik desítek let nějaké zbydou. Je absurdní, že ministerstvo na jednu stranu podporuje výsadbu nových stromů, zatímco v Krušných horách nedokáže ochránit původní bukové lesy před kácením," uvedla Krejčová.

I přírodovědec Hofmeister poukazoval na možnost kraje vyhlásit v celé lokalitě přírodní rezervaci nebo přírodní památku. „O tom krajský úřad se společností I.H.FARM s.r.o. nejednal, protože společnost vyjádřila vůli uzavřít smlouvu, a tudíž po celou dobu se s ní jednalo o podmínkách této smlouvy,“ uvedla k tomu Magdalena Fraňková. To Ekolistu potvrdila i Olga Chabr Grillová.

Přírodní rezervace se zřizuje nařízením kraje. Tato alternativa by podle mluvčí kraje byla ve hře, pokud by nedošlo k dohodě na smlouvě. „Uzavřená smlouva je však výhodnější, protože je výrazem konsenzu, a existuje proto předpoklad, že její plnění nebude nutné složitě vymáhat. Uzavření smlouvy je výhodné, jsou-li její podmínky konkrétní, kontrolovatelné a dostatečně důsledné,“ vysvětluje postoj kraje Fraňková.

Podle Ministerstva životního prostředí, o jehož stanovisko Ekolist požádal, je smluvní ochrana plnohodnotnou náhradou za vyhlášení zvláště chráněného území. Podle pokynů Evropské komise, na něž se MŽP ve své odpovědi odvolalo, není soustava Natura 2000, do níž evropsky významné lokality patří, soustavou přísně chráněných území, z nichž jsou vyloučeny ekonomické aktivity. Proto také ve většině lokalit Natury 2000 nebude "uplatnění divočiny" (wilderness approach) nejvhodnější formou péče o ně.

Rozsah a intenzita těžeb v EVL (září 2020).
Rozsah a intenzita těžeb v EVL (září 2020).
Foto | Jeňýk Hofmeister

Ministerstvo zároveň poukazuje na to, že v území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří se budou vyhlašovat další zvláště chráněné území, a zvažuje se i možnost vyhlášení CHKO Krušné hory. „AOPK ČR zpracovala první verzi konceptu vymezení CHKO Krušné hory. Tento materiál je aktuálně podroben odborné diskuzi v rámci resortu životního prostředí jak z hlediska samotného vymezení území, stanovení předmětů ochrany či návrhu vymezení zón ochrany apod. Následně bude koncept představen obcím, krajům, hospodařícím subjektům a vlastníkům nemovitostí v regionu,“ odpověděla Ekolistu za MŽP jeho mluvčí Petra Roubíčková.

I podle Ústeckého kraje se v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří počítá se zvyšováním ochrany. „Jednak budou vyhlašována v EVL nová chráněná území (pravděpodobně na podzim), jednak budou rozhodnutím omezovány některé standardní hospodářské aktivity v lesích – například mýtní těžby v nejstarších listnatých porostech,“ uvádí Magdalena Fraňková.

Zástupkyně kraje zároveň poukazuje na jádro problému ochrany: „V současné době je EVL Východní Krušnohoří (mimo přírodní památky a přírodní rezervace, a nejnověji i mimo nové smluvně chráněné území Jezeří) chráněna pouze v nejobecnější rovině – ze zákona nesmí být poškozována a ničena. Co to však znamená např. v praxi lesního hospodářství, na to evidentně existují mezi jednotlivými aktéry zcela neslučitelné názory, a právě proto bude nutné v některých částech stanovit ochranu přísnější za zcela konkrétních podmínek“.

Pro kontext sporu je na místě zmínit, že majitelka firmy I. H. Farm Olga Chabr Grillová je nevlastní dcera miliardáře Pavla Tykače, jehož firma Sev.en Energy AG provozuje uhelný lom ČS. Ten se nachází vedle zámku Jezeří v katastru města Horní Jiřetín. Firma Sev.en energy usilovala o prolomení limitů těžby, které by ohrozily existenci Horního Jiřetína.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

10.9.2021 14:18
Podle článku to vidím tak, že ekologistické organizace chtějí úplně odstranit vliv původního vlastníka, ty pozemky mu defakto sebrat a na tom území hospodařit pouze zeleně, ekologisticky a nevýdělečně. Původní vlastník je ochotný k dohodě, ale úplnému vyvlastnění a okamžité ztrátě veškerých zisků z tohoto území se logicky brání.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

10.9.2021 16:30 Reaguje na Radim Polášek
si dovoluji myslet, že ekologisti škodí přírodě, vlastníci vědomi si, co za bandu kreténů proti nim stojí, musí dělat vše pro to, aby si jejich majetku ekologisti nevšimli, tím, že preventivně budou hubit vše, co by se někomu stálo za ochranu :-))))
Odpovědět
Hu

Hunter

10.9.2021 18:05
Lepší to rychle vytěžit než aby do toho zaclo kecat greenpeace, HD a podobní. Každý porost doroste do mýtného věku a buky se tam dají vysázet znovu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.9.2021 16:34 Reaguje na Hunter
Nebo se tam buky dají přirozeně zmladit pod ochranou matečného porostu. Viz bukové lesy v Bílých Karpatech.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

12.9.2021 09:36 Reaguje na Dalibor Motl
Nelze jinak než souhlasit. Proč tam udělat velkou holinu a pracně ji osadit modřínem(na tom obrázku byla modřínová výsadba), když by to šlo prosvětlit, a třeba i výrazněji a
on se tam sám a zadarmo udělá kvalitní hustý bukový koberec.
Modřínu a smrku je všude po republice dost.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.9.2021 07:05 Reaguje na Hunter
to asi jo, ale než buk není smrk pokud těžař není pitomý, tak se to obrazí samo, když vytěží všechno, tak má smůlu. Ten svah ty buky taky stabilizovali aby nedojel do té díry po uhlí a jedna perlička ty buky má kupodivu na svědomí stejná firma jako tu díru po uhlí, takže PO NÁS POTOPA se dá docela jasně předpokládat...
Odpovědět
Hu

Hunter

12.9.2021 09:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale no tak, ty buky zcela jstě nejsou staré tisíce let, každý porost jednou doroste do mýtního věku a existuje clonná seč. Co je špatného na těžně uhlí a dřeva?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.9.2021 11:17 Reaguje na Hunter
ono je otázka, jestli to je nutné. Každá oblast by měla mít svůj genofond pro změnu lesních porostů. Je potřeba si uvědomit, že pokud chceme smrkové plantáže eliminovat, musíte na to mít odpovídající semenný materiál nebo dostatečný počet jedinců, který jsou schopny reprodukovat semenáče spadem semen. Krušné hory jsou celkem přebytečně zaplevelený smrkem a takové monokultury jsou náchylné na nemoci a napadení škůdci.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.9.2021 16:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nutné není nic. Až budou všude bezzásahové lesy bude nouze o dřevo. Podporuji vyhlašování rozumných rozloh přírodních rezervací za podmínky, že si je provozuje vlastník nebo si je stát odkoupí a nebo uzavře s vlastníky (za úplatu) dohodu o jejich režimu. Jinak pokud není vlastník hlupák tak cenné porosty pár roků předrží, nasbírá osivo (nechá nasbírat osivo) a potom je přirozeně zmladí. U buků se to provádí podrostním způsobem. Sníží se zkamenění v semenném roce na co největší ploše najednou. Je třeba myslet na rozčlenění plochy nějakou dopravní sítí (vyklizovací linky) aby to pokud zmlazení nastane (a ono nastane) to šlo dotěžit s malými škodami.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.9.2021 17:00 Reaguje na Dalibor Motl
Sníží se zakmenění...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.9.2021 17:01 Reaguje na Dalibor Motl
Následně se do toho mohou dosázet třešně, kleny, jilmy. A potom se porost vychovává...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.9.2021 23:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bučina není monokultůrou? Na sběr osiva máte již dlouho "uznané semenné porosty". No a zaplevelení krušných hor smrkem. Spíš je česká krajina zaplevelena "ekology a podivnými ochranáři".
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.9.2021 16:17 Reaguje na Jarek Schindler
Bučina může a nemusí být monokulturou. V přirozených bučinách se vyskytuje množství dalších dřevin jako jsou klen, jilm horský, smrk, jedle, lípa, jasan, jeřáb (muk, břek), třešeň ptačí, habr, borovice lesní, duby... V hospodářských lesích je velmi výhodná směs buku s modřínem.
Odpovědět
Pe

Petr

12.9.2021 18:42
Příroda je příliš důležitá a má příliš nenahraditelných funkcí na to, aby ji někdo mohl soukromě vlastnit. Snad si to jednou lidé uvědomí. A snad nebude pozdě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.9.2021 23:27 Reaguje na Petr
To už tady jednou bylo a vy jste se s tou dobou bohužel minul. Lidé by si měli v první řadě uvědomit, že není rozdílu mezi zeleným a rudým svazákem.
Odpovědět
Pe

Petr

13.9.2021 21:48 Reaguje na Jarek Schindler
Vlastnit přírodu je stejně absurdní, jako vlastnit vodu, nebo vlastnit vzduch.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2021 11:39 Reaguje na Petr
Vzduch, vodu ani přírodu jako takovou snad nikdo nevlastní. Kdokoliv snad může vlastnit pozemek na kterém stojí jeho dům, Pole které někdo obdělává a plodiny na něm. Les ve kterém hospodaří se stromy které dochoval do mýtního věku. No a potom se tu objeví partička šílenců co se jim zalíbí cizí les a chtějí, pro blaho všech znárodňovat. Jak říkám. Toto vše tu již bohužel bylo. No a jak to dopadlo?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.9.2021 21:54
Jak je možné, že správce lokality – krajský úřad Ústeckého kraje – toleroval firmě nepřímo patřící uhlobaronovi Tykačovi dlouhodobě porušovat lesní hospodářský plán?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.9.2021 23:24 Reaguje na Majka Kletečková
Vy něco víte o jejich LHP? Pochybuji, spíš jen blbě kecáte.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.9.2021 13:24 Reaguje na Jarek Schindler
Ale no tak. Jednak tohle asi fakt není ta nej forma diskuze. Jednak paní Kletečková bezesporu a vcelku pochopitelně vychází z toho, co je v článku jasně uvedeno.

Martin Volf z krajského úřadu Ústeckého kraje ale pro pořad České televize Nedej se uvedl, že společnost I.H.Farm lesní hospodářský plán dlouhodobě porušovala: „Přinejmenším do roku 2018 vlastník lesa soustavně porušoval směrná ustanovení lesního hospodářského plánu systematickým vnášením smrku a dalších jehličnatých dřevin do porostů při výsadbách.“

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2021 11:57 Reaguje na Svatá Prostoto
Svatá Prostoto dovedete si představit, že státní úředník veřejně přizná, že vlastně nic nedělá. Jak může vůbec připustit porušování aniž by něco sám, pro to aby nedošlo k tomu porušování, udělal. No a pan Volf? To bude asi kapitola sama pro sebe. Jinak se mluví o " přinejmenším do roku 2018". A on se již píše rok 2021. No a druhá věc je potom znalost vyhlášky. Ono o tom co na jednotlivé lokality mohu vysadit nerozhoduje ani pan Volf a ani Greenpeace. Jasně to říká právě vyhláška a ta poskytuje hodně širokou nabídku hlavních a melioračních dřevin. Bez hospodářské knihy v ruce ( znalost poměrů)bych si asi těžko dovolil tvrdit, že někdo výsadbou a to pomalu "čehokoliv", porušil LHP. No a pan Volf dokonce tvrdí, že byl porušován soustavně. No a pořad Nedej se. Kdysi jsem to rád sledoval. No je to už hodně dávno. Nyní bych to nazval neobjektívní ekožumpou.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.9.2021 15:40 Reaguje na Majka Kletečková
Tak pokud k nějakému porušování LHP docházelo měl by to asi primárně vysvětlovat odborný lesní hospodář, který hospodaření musí zaštiťovat a potom státní správa lesů na obci s rozšířenou působností a teprve následně kraje. Zde je odkaz na zajímavou analýzu: http://eagri.cz/public/web/file/181647/Legislativni_a_kompetencni_analyza.pdf
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist