Příběh dlouhé pře o krušnohorské bučiny

Na dohled uhelného lomu ČSA rostou lesy, které biologové a ochránci přírody považují za natolik cenné, že by v nich měla převládnout ochrana přírody nad hospodařením. Vlastník lesa, společnost I.H.Farm, v nich ale těží dřevo. Navíc způsobem, který podle některých přírodovědců a organizace Greenpeace lesy poškozuje. Kvůli tlaku veřejnosti se Ústecký kraj po několika letech dohodl s vlastníkem lesa, že zajistí lepší ochranu těchto lesů. Podepsali smlouvu, která ale podle kritiků dostatečnou ochranu nezajišťuje. Podle kraje je to však nejlepší prozatímní řešení. „Považujeme-li za důležité chránit naši přírodu, tak tohle je exemplární případ, kde by tomu tak mělo skutečně být,“ poukazuje na přírodní hodnotu krušnohorských bučin přírodovědec Ondřej Volf.

O tom, že by si zasloužily lepší hospodaření, je přesvědčená i organizace Greenpeace. „V Krušných horách se nám dodnes dochovaly původní bukové lesy, které dříve pokrývaly téměř polovinu území dnešní České republiky. Vzácné bukové lesy jsou tisíce let staré. Přežily středověké žďáření, nadvládu Habsburků, velkou průmyslovou revoluci, první republiku, protektorát, komunistický režim, plán na velké vyuhlení severních Čech i kyselé deště. A nyní o ně přicházíme jen kvůli zisku několika sobeckých jednotlivců, protože nejsme schopni zajistit jejich ochranu,“ popisuje Lukáš Hrábek z Greenpeace, proč se organizace angažuje v ochraně tohoto území.

Kvůli těžbě stromů v těchto lesích iniciovalo Greenpeace výzvu za ochranu krušnohorských bučin, kterou podepsalo přes 12 000 lidí. Organizace vyzývá k tomu, aby se nesmělo kácet v lesích rozkládajících se od silnice mezi Horním Jiřetínem a Novou Vsí v Horách po Národní přírodní rezervaci Jezerka. V tomto území hospodaří právě firma I.H.Farm.

Podobnou výzvu inicioval i přírodovědec Jeňýk Hofmeister. Připojilo se k ní město Horní Jiřetín, Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ekologii a další vědci, například Jakub Hruška, Karel Prach nebo František Krahulec.

„Acidofilní a květnaté bučiny patří mezi typy stanovišť, u nichž je nejlepší ochranou žádný lesnický management. Rozloha takových lokalit se u nás počítá pořád přinejlepším na stovky hektarů, což je pro ochranu biodiverzity těchto stanovišť zoufale málo,“ vysvětluje Jeňýk Hofmeister, proč vidí těžbu v bučinách jako problematickou.

Diskutované lesy se částečně překrývají s územím Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. V tomto překryvu je ale podle Ústeckého kraje pouze cca 8 km2. Samotná Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří má výměru 146 km2, a lesní majetek I.H.Farm je několikanásobně větší.

Uzavřená smlouva mezi I.H.Farm a Ústeckým krajem se týká 643 hektarů, v bezzásahovém režimu ponechává ale pouze 200 hektarů. Ve zbytku území se může nadále těžit dřevo, i když nikoli tak, aby po těžbě vznikaly holiny. Mýtní těžby mají být umožněné jen po souhlasu orgánu ochrany přírody, kterým je v tomto případě Ústecký kraj.

Vlastník lesa, firma I.H.Farm, ale nesouhlasí s tím, že by společnost lesy jakkoli poškozovala. Podle vyjádření její jednatelky Olgy Chabr Grillové hospodaří v lesích v souladu se zákonem a s platným lesním hospodářským plánem. V bukových porostech prý nikdy neprováděla úmyslnou těžbu holosečným způsobem.

„Jediné holiny, které se na pozemcích společnosti nacházely, byly důsledkem větrné kalamity z června 2013 a v současné době jsou tato místa již zalesněna,“ uvádí Chabr Grillová ve svém komentáři na Ekolistu.

Martin Volf z krajského úřadu Ústeckého kraje ale pro pořad České televize Nedej se uvedl, že společnost I.H.Farm lesní hospodářský plán dlouhodobě porušovala: „Přinejmenším do roku 2018 vlastník lesa soustavně porušoval směrná ustanovení lesního hospodářského plánu systematickým vnášením smrku a dalších jehličnatých dřevin do porostů při výsadbách.“

Dále připustil, že postup firmy stručně řečeno ochraně přírody neprospěl. „V území došlo k určitému nežádoucímu posunu směrem k hospodářskému lesu nepůvodní druhové skladby a nízkého stupně přirozenosti, které v konečném důsledku nemusí být bez dopadu na rozsah, reprezentativnost a integritu předmětu ochrany Evropsky významné lokality,“ uvedl Volf pro pořad Nedej se v listopadu 2020.

Hospodaření I.H.Farm v krušnohorských bučinách prošetřovala i Česká inspekce životního prostředí, zastavení kácení ale nenařídila. Vzhledem k tomu, že ochrana bučin podle města Horní Jiřetín dlouhodobě nesplňovala požadavek zákona o evropsky významné lokalitě a že úřady byly nečinné, podalo město stížnost k Evropské komisi. Ta se nyní prošetřuje. Pokud Komise shledá významné ničení lokality, hrozí České republice finanční sankce.

„Platný lesní hospodářský plán byl přijat bez řádného posouzení dopadů těžby dřeva a dalších činností na evropsky významnou lokalitu. Tudíž ani nemohla být zajištěna dostatečná ochrana přírodních stanovišť a vzácných živočišných druhů,” komentoval úroveň ochrany právník Jaromír Kyzour, který Horní Jiřetín zastupuje.

Dnes jsou holiny a vysazované jehličnany zřejmě jedním z důvodů, proč nebyl bezzásahový režim vyhlášen na větším území.

„Bezpodmínečné podřízení celého území bezzásahovému režimu postrádá přínos pro předměty ochrany evropsky významné lokality. Toto území totiž aktuálně zahrnuje významný podíl lesních porostů nízkého stupně přirozenosti (například holiny a stejnověké mlaziny, smrkové a modřínové kultury, porosty poškozené zvěří nebo porosty náhradních dřevin), které lze přitom cílenými hospodářskými zásahy převádět na porosty s vyšším stupněm přirozenosti a s vyšší biotopovou hodnotou za podstatně kratší dobu a s podstatně nižšími veřejnými náklady, než by to bylo možné jejich ponecháním samovolnému vývoji,“ uvádí pro Ekolist mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.

Podle koordinátorky kampaně Greenpeace za záchranu bučin Nikol Krejčové úřady selhaly, když uzavřely smluvní ochranu pouze pro čtvrtinu území namísto toho, aby vyhlásily chráněné území na celé lokalitě. „V lesích se tak bude moci dále kácet a je otázka, jestli nám ještě za několik desítek let nějaké zbydou. Je absurdní, že ministerstvo na jednu stranu podporuje výsadbu nových stromů, zatímco v Krušných horách nedokáže ochránit původní bukové lesy před kácením," uvedla Krejčová.

I přírodovědec Hofmeister poukazoval na možnost kraje vyhlásit v celé lokalitě přírodní rezervaci nebo přírodní památku. „O tom krajský úřad se společností I.H.FARM s.r.o. nejednal, protože společnost vyjádřila vůli uzavřít smlouvu, a tudíž po celou dobu se s ní jednalo o podmínkách této smlouvy,“ uvedla k tomu Magdalena Fraňková. To Ekolistu potvrdila i Olga Chabr Grillová.

Přírodní rezervace se zřizuje nařízením kraje. Tato alternativa by podle mluvčí kraje byla ve hře, pokud by nedošlo k dohodě na smlouvě. „Uzavřená smlouva je však výhodnější, protože je výrazem konsenzu, a existuje proto předpoklad, že její plnění nebude nutné složitě vymáhat. Uzavření smlouvy je výhodné, jsou-li její podmínky konkrétní, kontrolovatelné a dostatečně důsledné,“ vysvětluje postoj kraje Fraňková.

Podle Ministerstva životního prostředí, o jehož stanovisko Ekolist požádal, je smluvní ochrana plnohodnotnou náhradou za vyhlášení zvláště chráněného území. Podle pokynů Evropské komise, na něž se MŽP ve své odpovědi odvolalo, není soustava Natura 2000, do níž evropsky významné lokality patří, soustavou přísně chráněných území, z nichž jsou vyloučeny ekonomické aktivity. Proto také ve většině lokalit Natury 2000 nebude "uplatnění divočiny" (wilderness approach) nejvhodnější formou péče o ně.

Ministerstvo zároveň poukazuje na to, že v území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří se budou vyhlašovat další zvláště chráněné území, a zvažuje se i možnost vyhlášení CHKO Krušné hory. „AOPK ČR zpracovala první verzi konceptu vymezení CHKO Krušné hory. Tento materiál je aktuálně podroben odborné diskuzi v rámci resortu životního prostředí jak z hlediska samotného vymezení území, stanovení předmětů ochrany či návrhu vymezení zón ochrany apod. Následně bude koncept představen obcím, krajům, hospodařícím subjektům a vlastníkům nemovitostí v regionu,“ odpověděla Ekolistu za MŽP jeho mluvčí Petra Roubíčková.

I podle Ústeckého kraje se v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří počítá se zvyšováním ochrany. „Jednak budou vyhlašována v EVL nová chráněná území (pravděpodobně na podzim), jednak budou rozhodnutím omezovány některé standardní hospodářské aktivity v lesích – například mýtní těžby v nejstarších listnatých porostech,“ uvádí Magdalena Fraňková.

Zástupkyně kraje zároveň poukazuje na jádro problému ochrany: „V současné době je EVL Východní Krušnohoří (mimo přírodní památky a přírodní rezervace, a nejnověji i mimo nové smluvně chráněné území Jezeří) chráněna pouze v nejobecnější rovině – ze zákona nesmí být poškozována a ničena. Co to však znamená např. v praxi lesního hospodářství, na to evidentně existují mezi jednotlivými aktéry zcela neslučitelné názory, a právě proto bude nutné v některých částech stanovit ochranu přísnější za zcela konkrétních podmínek“.

Pro kontext sporu je na místě zmínit, že majitelka firmy I. H. Farm Olga Chabr Grillová je nevlastní dcera miliardáře Pavla Tykače, jehož firma Sev.en Energy AG provozuje uhelný lom ČS. Ten se nachází vedle zámku Jezeří v katastru města Horní Jiřetín. Firma Sev.en energy usilovala o prolomení limitů těžby, které by ohrozily existenci Horního Jiřetína.

---

reklama

---