https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milan-kosulic-je-mozne-lesy-devastovat-a-pritom-jednat-podle-zakona
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Košulič: Je možné lesy devastovat, a přitom jednat podle zákona?

6.9.2021
Holina s dřevěným oplocením připravená k výsadbě.
Holina s dřevěným oplocením připravená k výsadbě.
Foto | Robin Ambrož / VÚLHM

Většina ekologicky orientovaných lesníků na otázku zřejmě odpoví, že přímo lesní zákon obsahuje ustanovení, která mohou a taky mají za následek poškozování lesa jako ekosystému. Konkrétně teď se připomínkuje návrh novely vyhlášky o obnově lesa, kde se opět vyskytuje požadavek na minimální hektarový počet sazenic a jejich rovnoměrné zastoupení, což jde přímo proti požadavku na zakládání lesů s pestřejší strukturou.

 

Právník možná prohlásí, že pokud jsem neporušil zákon, nemohla vzniknout škoda, resp. nemůže po mně nikdo vymáhat náhradu škody.

Slovo "devastovat" bych nepoužil, to už předpokládá spíš úmysl. To, co se dnes děje v lesích, má příčinu především ve změnách klimatu a v dřívějším konání lesníků v dobré víře a dle zákonů.

Patřím do nepříliš početné skupiny lesníků, kteří se netají názorem, že současný lesní zákon platný s drobnými novelami od r. 1995, spolu s prováděcími vyhláškami, svou silně restriktivní koncepcí nepřímo podporující spíše produkční funkci lesa než funkce mimoprodukční a přímo některými ustanoveními výrazně přispěl k dnešnímu kalamitnímu stavu a neschopnosti většiny jehličnatých lesů odolávat klimatické změně. Takže jsem přesvědčen, že ano, je možné lesy poškozovat, i když se hospodaří podle zákona.

A to nemluvím o situaci, kdy máme prokazatelně přemnoženou spárkatou zvěř na většině území, ta zvěř působí miliardové škody v důsledku mysliveckého hospodaření řídícího se zastaralým, ale stále platným zákonem o myslivosti, ale vyhláška o škodách zvěří neumožňuje tyto škody vyčíslovat ani vymáhat, resp. dle této vyhlášky lze vymáhat jen zlomek těchto škod. Zde už slovo "devastace" mohu použít s klidným svědomím.

Zákon o lesích obsahuje ustanovení, že "Vlastníci lesů, uživatelé honiteb a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří." Zákon o myslivosti v Zásadách chovu říká: "Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav."

Ovšem státní správa lesů i myslivosti devastaci lesů zvěří bohorovně přehlíží, uživatelé honiteb se tomu vesměs vysmívají (včetně některých činovníků Českomoravské myslivecké jednoty) a vlastníci proti této přesile nic nezmůžou.

Redakční poznámka: Spory o to, zda se na různých místech Česka poškozují lesy, nás v redakci Ekolistu dovedly k otázce, zda les lze poškozovat, a přitom jednat podle zákona. Položili jsme proto tuto otázku několika odborníkům na hospodaření v lesích. V článku Je možné narušit plnění funkcí lesů dodržením zákona o lesích? si můžete přečíst odpověď Dušana Utinka.


reklama

 
foto - Košulič Milan
Milan Košulič
Autor je bývalý lesník v Jeseníkách.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

6.9.2021 07:06
pokud se bude na les koukat jako na byznys, tak se nic nezlepší ono to je především živý ekosystém, který má svůj původ a svá pravidla, který člověk tak "rád" narušuje.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.9.2021 08:04 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Přesně tak.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.9.2021 10:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale les byl po staletí byznys i když to tak majitelé/většinou šlechta, tak nenazývala. Jen se o ten les starala, přes své hajné, lesníky tak, aby byl pokud možno v rovnováze - produkce dřeva/zvěř/predátoři. A přes nějaké minely, to tak fungovalo až do r. 1989.

A nástupem novodobých svazáků + Bursík, to vše téměř zmizelo.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.9.2021 11:44 Reaguje na smějící se bestie
každý kdo z lesa žije by k němu měl mít úctu, protože ten les už není samozřejmost. Starat se o les nepasečným způsobem je možné a je nutné taky dodržet druhovou a věkovou rozmanitost lesa. To, že jsme si zvykli vyvážet dřevo za valuty, to se dělo vždycky, stačí se podívat kam zmizela Šumava? do Vídně a Hamburku a to se nezměnilo. Pak když chceme dřevo tak není žádné a nebo předražené.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.9.2021 12:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Řekl bych, že většina majitelů lesů, tu úctu mají.

Horší je to s návštěvníky lesa/turisty, sběrače lesních plodů, hub a samozřejmě se zelenými + byrokraty.

A zatím se může do lesů téměř po celé ČR. To mnohde v Evropě nemají !
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

6.9.2021 11:15
Milan Košulič je zaníceným a obětavým lesníkem. Vážím si jeho analytických postřehů. Sám o sobě píše, že je ekologicky orientovaným lesníkem. Jsem taky lesníkem, ale svůj odborný postoj jsem vždy zakládal na poslání lesního hospodáře. Podle zákona máme lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. V těchto kategoriích pak nacházíme pěstební a hospodářské postupy diferencované podle toho, jaký je jejich prioritní význam. Veřejnost je mnohdy přesvědčena, že ve všech lesích by se mělo hospodařit jako v rezervaci, či nedotčeném pralese. Ale to je strašné zjednodušení. Je to jako zaměňovat kukuřičné pole s horskou rozkvetlou loukou, rybník sloužící k chovu ryb s pralesní tůní. V diskusi se aktivisté vyjadřují o lese jako o byznysu. Je to zase přitažené do extrému, jako je třeba rozdíl mezi myslivcem a střelcem. Hospodařit přece neznamená devastovat.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.9.2021 15:46 Reaguje na Josef Střítecký
Je to přesně tak. Pouze to slovo byznys snad provokuje, zní tak trochu cize a tvrdě, ale platí i pro hospodářský les, tak jako pro jateční či hospodářská zvířata atd., která také "bohužel" plní určitou hospodářsko ekonomickou funkci zajišťující fungování, nebo i přežití lidské společnosti.....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.9.2021 17:09 Reaguje na Milan Milan
většina lesů je vlastně hospodářských
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.9.2021 11:25
K čemu jinému by měl být soukromý les než ke generování určitého výdělku? Ostatně jako každý soukromý majetek. Pokud se toto nebude respektovat, vracíme se ke komunistům, kteří lesy lidem sebrali, hned ze začátku z nich vyřízli stromy s nejvzácnějším dřevem a potom je nechali tak. Když už se vzmohli k tomu, že ten les vykáceli a zasadili nový, tak ty stromečky nechali přerůst maliním, ostružiním a divokými nálety osiky, lípy, javoru, habru, dubu a podobně. A těsně předtím, než měli lesy vrátit zase svým původním majitelům, nastartovali traktory a vzali pily a zase vyřezali stromy s ceněným dřevem, které tam mezitím narostly.
Bohužel dnes se zase levice, i když ne rudá, ale zelená, všude možně "přemnožila" a svým Green Dealem slibuje ožebračit lidi a přetunelovat peníze od jedněch k jiným mnohonásobně víc než se to kdy povedlo komunistům. Takže je velká otázka, jak to nakonec dopadne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.9.2021 11:49 Reaguje na Radim Polášek
buď k tomu máte nějaký vztah a nebo se to bude sázet jak smrkové sirky. Ono v přírodě i ten les má nějaký řád, jak má v jaké úrovni nadmořské výšky vypadat podle druhové rozmanitosti
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.9.2021 11:31
Nevím co je špatné na požadavku ohledně minimálních hektarových počtů sazenic? Co je to rovnoměrné zastoupení? Pokud vím vyhláška nabízí celkem široký výběr hlavních i melioračních dřevin s jejich minimálním zastoupením. Jak to tedy jde přímo proti požadavku na zakládání lesů s pestřejší strukturou? Takže pouze obecný vzdech o ničem.
Les si v první řadě "na sebe" musí vydělat. Nebo snad má stát a i jiní majitelé tento svůj majetek do nekonečna sponzorovat? Je krásné mluvit o mimoprodukčních funkcích lesa když ty mimoprodukční funkce zatím nikdo nebyl schopen jasně vyčíslit a majiteli zaplatit.
No a tak mimo produkci je pro LES jediným přijmem příjem z myslivosti. Nebo snad nějaký další příjem existuje? No a myslivost a zvěř jako trn v oku progresívního lesníka. Nastupují fráze o prokazatelném přezvěření na VĚTŠINĚ území. Je to opravdu většina území nebo spíš nic neříkající pojem (číslo), který se ale velice dobře prodává. To samé miliardový výpočet škod. Totální, v praxi nespočitatelný nesmysl. No ale zase, dobře se to prodává a fůra lidí na to slyší
Jak se při požadovaných mimimálních stavech udržovuje přírodní kvalita genofondu zvěře? Jak se má cíleně zvyšovát chovná kvalita zvěře? Ono to dohromady dost dobře nejde.
Odpovědět
Hu

Hunter

6.9.2021 11:38
Vážení, trochu se vzpamatujte. Pár ha lesa mám. Vlastníkovi generuje zisk z prodeje dřeva a ten zisk potřebujete k tomu, abyste se o ten les mohli starat, náklady vám nikdo nezaplatí. Tzv. mimoprodukční funkce lesa vám nikdo nezaplatí, nemáte za to nic. Paradoxně se setkávám s tím, že laická veřejnost si stěžuje na to, že je v lese bordel :-), páč je to zarostlý :-). Protože se snažím preferovat přirozené zmlazení. I uplatňuji při hospodaření některé postupy, které publikoval M.Košulič starší. Laická veřejnost touží po průchozím lese stejnověkých smrkových monokultur, kterým bez problémů při sběru hub může projít:-).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.9.2021 13:00 Reaguje na Hunter
Ale dobrovolně zadarmo na brigádu úklidu, nepřijde nikdo.

Neváží si toho, že mohou do lasa téměř všude, zatím.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.9.2021 14:02 Reaguje na smějící se bestie
do lesa
Odpovědět
Hu

Hunter

6.9.2021 11:41
Jinak ten nesmysl o miliardových škodách způsobených zvěří je donekonečna omílaná pohádka lidí neschopných normálně hospodařit. Ale jako výmluva dobrý.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

6.9.2021 21:12 Reaguje na Hunter
Ano máte pravdu, kdysi jeden pán řekl, zvěř má zlaté zuby, viděl jsem buk zkousávný, ale každý rok vhnal nový výhon až utekl, ani ho nemohl srnec rozbít,ale ten jste nevytrhli,právě to je ono udělal si kořen. Škody keci nemusí se tím pádem nec dělat a ohání se náklady, ale jeden starý lesník řekl, les si na sebe vydělává. LČR potkal Bavoráka, možná milión nebo víc, pak není na ochranu.Jsou lokality, kde nechali zvěř přemnožit, zde jsou jiné zájmy co nevíc ulovit.Další místo, v 90 letech se u jednoho vlastníka zmlazovala jedle, jsou zde jeleni. Pak jsme zde byli po r.2010 a najednou velké škody a zvěř chtějí vybít. No jo jenže najednou samá asfaltka, kola a rambajs, ano zvěř vystresovaná a toto je důsledek. Ať jdou do háje. Prosím ať se probudí, máme zničené lesy, zásluhou největší organizace a tak zničíme i zvěř, pěknej hnus.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.9.2021 13:38
Ale většina lesů je přece byznys. Dokonce trvalý a obnovitelný. A tam kde má plnit jiné nehospodářské priority je zpravidle státem a ze zákona chráněn. A tom musí být rovnováha přírody a žití.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

6.9.2021 21:00
Pěkné keci. Za prvé, kalamita není důsledek změny klimatu, ale tuto kalamitu způsobily LČR, kde dodržovala výběrové řízení na práce v lese. Něco jiného je, že po kalamitě větrné, daly výpověď firmám, které měly s nimi dlouhodobou smlouvu a na kalamitu vyhlásily výběrové řízení. Firma co to prohrála dala odvolání a již se to vezlo. Prodlužování a bylo to. Vše začalo na Opavsku,jezdili js,e tam na výpomoc další rok, střídali jsme se. Já poprvé přišel koncem června myslim rok 2006, nevim to přesně. Málem jsem pomocníka revírníka přizabil, on místo aby vyznačil nejen souše ale i napadané stromy, tak to ne. Vyznačil pouze souše, stromy které se loupali a měli zelené větve ty se nechávaly a ty napadené taky ne. Přišel jsem znovu koncem srpna a tam kde bylo čtařicet stromů bylo stovky kubíků museliy se nasadit harvestory.Tak se ničili lesy.K nám se dostala první kalamita 2008 a stejné, nechalo se to rozlítat a pan ochranář LČR řekl, že brouk který vylétne, se přerojí do těch opuštěných stromů, to byla perfekrní pitomost, kterou řekl vzdélaný člověk. V 2017 padla kalmita, někde míň to se ještě zvládalo, ale byl prodej s odbytem, díky hlavně dřevu z Opavska, vozily ho 300km a mi co byly pár km. jsme jen zíraly. Tak to je. Když se ovšem šířil dál brouk po Moravě a dostal se na Třebíčsko jsem čekal, že se stát s LČR probere, ale ne. Rozjeli to po Vysočině. To je fakt, co mám lesy já je okolo LČR, jejich logika, mají OLH na lesých do 50 ha a jejich utržené kousky u nás po úmrtí, židovské, trvalo to min. 5 let. Sem prostě lesočech nedojde co je rok dlouhý a to mohl ohlídat ten jejich jmenovaný státem.Zbytek výběrové řízení, kůr. oka jednotlivě na výběr. říz. a je hotovo, pak složily dřevo kousek od nás a jsme bez lesů, tady nepomohl žádný zákon, ale bordel u LČR vední neví co dělá a revírník jen zírá. Taky jsem zažil, když se v r. 2009 zdělaly kalamity tak prostě správce letěl a to tedy není úmysl. Do téhle doby jsem měl nádhernou práci a nyní to nenávidím, co tento stát dokazuje. Ještě další věc, lets když se zdálo, že se brouk zastaví,LČR rozvěsily feromony po stromech a co jsme zachránily je tu zas brouček. V 18 roce jsem našel roznošené feromony po lese, zahrabané v zemi odparník nad zem a vše okolo sežrané, nedalo se to zastavit a pak jsem našel ty feromony. Nyní to dělají LČR a rozvěšují po stromech.
Další chemie, nechte si ty keci s ekologií, pokud stříkáme klikoroha musí si kousnout dost velký kus neš to zapůsobí, ale brouk který leze ven a je dřevo postříkané, si kousne minimálně, skoro vůbec, ale ničíme všechen hmyz co nám pomáhá a ptactvo, za další pokud je někde larva pak nemá to vůbec cenu stříkat. Co sítě? U nás je jen malá, ale našeljsem zde střízlíka měl spálené stojáčky, stekapouda taky měl oba stojáčky spálené mlátil se na zemi a pěnkavu ta měla spálené celé bříško a stojáčky nebyly, jen pahejly. Perfektní to naši ochránci nevidí.Ale je to změnou klimatu. Náš pan profesor říkal, že již v bibli se psalo 7 let chudejch a 7 bohatých a co další periody. Kalamita je úmyslně rozjetá a nesvádějte to na Lesní zákon.
To je asi tak musí se udělat něco na zadržení vody v krajině, ale nic, jen další meliorace, když sem se zeptal proč se obnovují, bylo mi řečeno, že meliorace je investice a musí se obnovit. Další likvidace keřů a stromů mimi les, přeci si neurazí zrcátka. U nás na obci mi řekli, že to co roste za vsí podél cesty je bordel ne křovina...
Když to tak vezmete, přestali lítat letadla a máme vodu. To oteplení, kdysi se měřilo v místě, kde nejezdily auta, nebyl beton ale jen zeleń i tráva ochladí. Dnes i v polích asfaltky, když chci jít do přírody musím počítat, že i cesta nemůže být asfltová, proto tem jdu.
Je toho moc co říci, ale prostě pomalu se zapomíná jak ona kalamita začala, nejlépe je to svést na změnu klimatu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.9.2021 07:35 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
LČR nezpůsobily kalamitu.

Tu způsobili polistopadoví svazáci, spolu se zelenými, byrokraty státní správy a s mnohými médii za zády. Vše začalo likvidací hajných/lesníků i s hájenkami ( dnes jsou z nich chalupy " vybrané společnosti ) + malých regionálních pil, pokračovalo to Bursíkem + přivazováním zelených ke stromům, za asistence tv kamer. No a byrokratickými výběrovými řízeními na kde co + převoz napadaného dřeva do pil po celé ČR, to končilo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 11:22 Reaguje na smějící se bestie
LČR způsobily kalamitu už jenom tím, že se nepoučily z mniškové kalamity před sto lety a pořád fedrovaly smrk na obrovské rozlohy v nižších polohách
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2021 15:07 Reaguje na Jakub Graňák
Ona se ta mnišková kalamita s tou současnou kůrovcovou moc srovnávat nedá. Přístup k její likvidaci byl také podstatně jiný. Tehdy šlo o to tu mnišku opravdu zlikvidovat. Například Křivokládsko. Tam se stavěla pro odvoz mniškového dříví dokonce železnice.- No a po sto letech tam chtějí vyhlačovat NP. Zajímavé jak jsou ti lesníci nepoučitelní.
Jinak je zajímavé, že například v první polovině minulého století smrk v nižších polohách kůrovcem vůbec netrpěl a kalamity se odehrávaly převážně v pohraničních horách a vyjimkou bylo pouze Třeboňsko. Jinak ale mají tyto kalamity stejný základ, Příznivé podmínky pro množení kalamitního škůdce a zanedbání péče či včasné neasanování předcházejíci větrných či sněhových polomů.
Ano nesmyslnost výběrových řízení na zpracování kůrovce a asanace formou odvozu. Takto si krásně rozvážíme kůrovce po republice a divíme se, že kalamita trvá už pomalu dvacet let.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 19:14 Reaguje na Jarek Schindler
Na východním podhůří Jeseníků trvá už třicet let, a důvod je jediný: nevhodná skladba vzhledem k vegetačnímu stupni, těžko to přisuzovat ekologům, ekoaktivistům, nebo komukoli kromě samotných lesníků.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 19:28 Reaguje na Jakub Graňák
PS: NP tam nechtějí vyhlašovat kvůli zachovalým staletým smrčinám, že ano?:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2021 20:13 Reaguje na Jakub Graňák
NP se snad všude vyhlašují kvůli celkové kvalitě tamní krajiny. Ty před sto lety mniškou poničené porosty i zachovalé staleté smtčiny do ni snad nepatří?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 20:24 Reaguje na Jarek Schindler
Neodpovědel jste na mou původní repliku, že by svědomí?
Procentické zastoupení smrku v CHKO Křivoklátsko je 30%, kdyby to tak bylo všude (kromě míst kam smrk přirozeně patří), tak neřešíme kalamity, že ano?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2021 20:45 Reaguje na Jakub Graňák
Jakou původní repliku máte na mysli? Jinak jednoduché myšlení, jednoduché závěry. No a smrk zrovna jednoduchý není. Jeho původní výskyt je podstatně širší než se mu v současnosti přisuzuje. No a můžete vy odpovědět na otázku proč v minulosti byly podobné kalamity zastaveny většinou do deseti let. Vlastně nemusíte. Odpověď je zřejmá. Do zpracování kalamity nekecali "ochrańbroučci".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 22:05 Reaguje na Jarek Schindler
Jaký původní výskyt máte na mysli? Před 10 000 lety, nebo kdy? To, že roste i v kdejakém tmavém vlhkém koutě neznamená, že může růst kdekoli, a obzvlášť v takové míře.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2021 23:28 Reaguje na Jakub Graňák
Tak před 10 000 lety asi těžko. Mohl byste vědět že smrk se u nás začal šířit až v boreálu. No a na závěr boreálu bylo podstatně teplejší klima než je dnes.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 14:24 Reaguje na Jarek Schindler
Ano boreál se datuje od cca 8500 před kristem, tudíž před deseti tisíci lety
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.9.2021 15:37 Reaguje na Jakub Graňák
No já mám pro boreál zažité číslo 7 800 až 6000. Jinde se uvádí 7000 až 5500 Před těmi 10000 tu v tundře rostla akorát tak sem tam líska a postupně , během dalšího tisíciletí se začala objevovat postupněbříza a borovice. Takže určitě né před 10 000. Když už tak přesnější číslo by bylo 5000.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 17:46 Reaguje na Jarek Schindler
Boreál-období 7700/7500-6000, nověji 8500-6500 př.n.l., první významné klimatické období plného holocénu, vyvíjející se z raně holocenního preboreálu. Směr vývoje podnebí pokračuje, až průměrná teplota a nakonec i vlhkost o něco převyšuje dnešní stav. Co je podstatné, zvláště pro smrky, je ta vlhkost... té se nám momentálně jaksi nedostává však?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 22:33 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud jde o vaši otázku asi jistě víte, že je to z důvodu, že v minulosti šlo převážně o polomy obklopené zdravým lesem, zatímco v současnosti jde o úbytek srážek a rostoucí teploty. Avšak před tímto scénářem již před cca padesáti lety varovali někteří vaši kolegové, tehdy a kupodivu i dnes vysmívaní
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2021 23:42 Reaguje na Jakub Graňák
V první řadě byly hmyzové kalamity zapřičiněny nedostatečnou péčí o lesy. Vámi zmíněná mnišková v průběhu a po I.svět. válce. Kurovcová po té druhé. Extrémně teplý a suchý rok 1947.
Již jednou jsem to napsal. V průběhu první poloviny minulého století se kůrovcové kalamity netýkaly nižších poloh a byly výhradně, mimo Třeboňsko, v pohraničních horách. Jak je to možné?
Jinak z těch polomů obklopených zdravým lesem se kalamitně namnožený brouk šíří právě do těch zdravých lesů. V polomech totiž dlouho nezůstane.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 14:20 Reaguje na Jarek Schindler
V první řadě, hmyzí kalamity jsou ůzce svázány s monokulturami, kde není monokultura, není posléze ani mnohatisícihektarová holina
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.9.2021 15:16 Reaguje na Jakub Graňák
Po zpracování kůrovcem napadených smrků zůstalo stát asi 50% stromů. Modříny,jedle, buky, olše a duby. První trochu silnější vichřice to proředila tak, že i ze smíšeného lesa zůstala holina s pár bukovými výstavky. No a teď to ze zmlazení a nových výsadeb tahejte. Krásná práce. No a mnohatisícihektarové holiny? No jo. To je podobný výkřik jako ty mnohamiliardové škody zvěří
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 17:42 Reaguje na Jarek Schindler
Prohlédněte si laskavě ortofotosnímky na mapách.cz ve "čtverci" od města Albrechtic po Heřmanovice, od Petrovic po Karlovice - až takový je to výkřik. Už dříve jsem vám sdělil, že z Vápenné, nebo kde to bydlíte, to máte přes pár kopečků, tak se můžete přijet osobně podívat. Níže přikládám odkaz (ta oblast, o kterou mi jde je vyznačena fialovou barvou s popiskem evidováno více než 1000000 metrů krychlových)

https://www.nase-voda.cz/rozsah-kurovcove-kalamity-predstavuje-vysoke-riziko-pro-rok-2019/
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.9.2021 20:02 Reaguje na Jakub Graňák
Na to že zásoba smrku, pokud se nepletu , je u nás kolem 500 mil. m3 tak ten milión u vás je takovou kapkou v moři. Ty vršky nad těmi Karloviceni, Heřmanovicemi či Petrovicemi mají dost přes 800m. Ale ano, jezdím tama a uznávám, nevypadá to nejlépe. Zase se ale nedá říci, že by to bylo souvislé. Vždy se tam najde něco listnatého nebo mladšího. No a také bych řekl, že se již nedá hovořit o holinách. Máte tam takovou vaši Šumavu v přímém přenosu. Jen ty stojící suchá torza smrků chybí. Zase vám ale nespadne nic na hlavu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.9.2021 22:41 Reaguje na Jarek Schindler
Jo kolem cesty sem tam něco stojí a taky na místech, kde dřív bývaly pastviny. V podstatě až po Vrbno není jediný kousek souvislého smrkového lesa staršího třiceti let, takže objem těžby bude jistě v následujících letech klesat:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 09:54 Reaguje na Jakub Graňák
Jak kde.Nic netrvá věčně a neroste ani do nebe. Chvíli stoupá, potom zákonitě klesá. Jinak vidíte, že to u vás není zas tak špatné. Za 70 let tam budou možná zase pěkné stoleté smrčiny. No a nebo taky nebudou. Třeba vám tam porostou palmy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2021 20:28 Reaguje na Jakub Graňák
Východní podhůří Hrubého Jeseníku, tedy Nízký Jeseník je převážně dost chladná , výše položená oblast se zastoupením smrku kolem 68 %. Už jsem četl i o stejnorodých a stejnověkých smrkových porostech, které nejsou dlouhodobě schopné odolat drsným klimatickým podmínkám tamního kraje. Ano , vize dneška. Do drsných podmínek jedli a buk.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 22:14 Reaguje na Jarek Schindler
Pohlem na mapu jistě sám zjistíte, že se ani zdaleka nejedná o nějakou jednolitou aridní oblast, kupříkladu na opavsku lze jen stěží hovořit o dost chladné oblasti. Ovšem záleží k čemu to vztahujete, oproti Havaji to jistě je chladná oblast. Na meteostanici v Městě Albrechticích poslední dobou docela často padají teplotní rekordy (od doby, co padly okolní smrkové monokultury), což mimochodem docela výrazně zvyšuje efekt srážkového stínu Hrubého Jeseníku
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2021 23:10 Reaguje na Jakub Graňák
No, zase jste se rozkročil rádně doširoka.
Při pohledu na mapu v první řadě zjistím, že z Opavy (257m.n.m) to není již tak daleko do Ostravy. Za východní podhůří Hrubého Jeseníku považuji právě to Bruntálsko (547m.n.m.) a Rýmařovsko (555m.n.m)Chladné klima. Město Albrechtice (350m.n.m), stejně jako Opava a okolí (257m.nm.) mají oproti předchozím již podstatně jiné podmínky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 14:11 Reaguje na Jarek Schindler
Vy jste začal o nízkém Jeseníku, ne já. Koukněte na mapu Nízkého Jeseníku, zjistíte, že se táhne až po tu vámi zmiňovanou Ostravu.
A podhůřím je, ať se vám to líbí nebo ne i krnovsko, jindřichovsko...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.9.2021 14:57 Reaguje na Jakub Graňák
No, z Opavy do Ostravy není až tak daleko. Však to snad říkám. Akorát ten Nízký Jeseník v oblasti Vítkovské pahorkatiny asi nenazveme předhůřím Hrubého Jeseníku. Já o bruntálsku, vy o jindřichovsku. To je novinka. Jen to Jindřichovsko je spíš součástí Zlatohorské vrchoviny. No a krnovsko? Tam vidím Slezkou nížinu. Že by nížina byla předhůřím? Samozřejmě najdete zase pár obcí spádově řazené ke Krnovu o kterých se dá říci, že již leží v Nízkém Jeseníku. Atd. Zbytečné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2021 17:30 Reaguje na Jarek Schindler
Pane Schindlere, jistě si velmi dobře pamatujete, že mi jde především o mou rodnou hroudu, kterou je jak si jistě pamatujete obec Linhartovy a přilehlé okolí. Když tady hovoříte o podstatně jiných podmínkách, jak tedy vysvětlíte, že ačkoli má hned první kopec nad dědinou má 600 m.n.m a přesto tam všechny smrky padly za vlast a odtamtud až po Vrbno? A jak vysvětlíte ve světle vašeho sdělení, že v takto nevhodných podmínkách byla na rozsáhlých plochách pěstována smrková monokultura? Muselo být přece jasné, že takovýto porost dříve, nebo později padne jako oběť nějaké kůrovcové kalamitě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.9.2021 20:16 Reaguje na Jakub Graňák
Jooo, přírodní živly a disturbance větších rozměrů. To je příroda. No a hospodařský les? Zatím se nikomu nepovedlo nahradit smrk a poptávku po něm. Až nebude poptávka nebude se sázet. Ono to vaše "dříve či později" při objemu vytěženého smrkového dřeva mezi jednotlivými kalamitami není zas tak rozhodující. No a pokud chce někdo majitelům ve velkém diktovat způsob hospodaření s odkazem na další funkce lesa, tak je potřeba ty další funkce nejprve vyčíslit a kompenzovat potom majitelům ztráty z produkce dřeva. Jo o cizím se velmi dobře rozhoduje. Zvlášť když to nic nestojí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.9.2021 22:56 Reaguje na Jarek Schindler
O tom, že je třeba mimoprodukční funkce kompenzovat se tu bavit nemusíme, to je třeba vysvětlovat především měšťákům, ti dodneška nepochopili, že venkov musí být taky z něčeho živ, jinak ho zkoupí "Babiš" a budou mít po vejletech. Mě jde o to, že smrky v těch polohách prostě nemají co dělat,a to je hlavní důvod těch disturbancí a ptám se čemu ti lesníci posloužili, když se ty porosty teď čtyři roky prodávaly za hubičku do ciziny. A po disturbancích přírodních nastoupí disturbance společenská, v mojem okolí je řada lidí, co jsou na práci s pilou v lese závislí, ti pudou do kopru, to v důsledku povede jenom k dalšímu vylidňování venkova. Někdy mám dokonce pocit, že to je přímo "státní politika" vyštvat lidi do měst a za hubičku poskupovat půdu, to je totiž to jediné, co do budoucna nebude ztrácet hodnotu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.9.2021 09:47 Reaguje na Jakub Graňák
No jo, kalamita navíc v takovém rozsahu sebou nese samozřejmě přebytek dřeva a pád cen. No dnes letí ceny zase strmě nahoru. Kulatina přes tři tisíce. No a jít koupit kubík prken. Mám takový dojem že ceny jsou již na 9,10 tisících. Řežte prkna z buku. Kolik jich prodáte. Tvrdil jsem to a tvrdím to dál. Komu zůstal smrk a je jedno jestli v lokalitách pro něj vhodných, je dnes král. No a místní. Ti si v první řadě zase budou muset zvyknout na prořezávky a těžbu slabých stromů v posledních letech zanedbávaných probírkách.
Jinak ano, idioti z Bruselu a naši duhoví prosazovatelé 10% divočiny (bezzásahového uzemí). O tom jste nic neslyšel? 10% z rozlohy státu ponechaných pro zvýšení biodiverzity ladem. Bez zemedělství, lesnictví, myslivosti. To se ti lidé budou moci rovnou stěhovat. Ten smrk je jen slabým odvarem zhovadilostí příštích.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist