Lesníci ve Východním Krušnohoří vytipovali 250 hektarů, jež zůstanou bez zásahu Aktualizováno

Lesníci v biologicky cenném Východním Krušnohoří vytipovali 250 hektarů porostu, které zůstanou zcela bez zásahu člověka. Do roku 2025 Lesy ČR označí v celé zemi 40 000 starých odumírajících tzv. biotopových stromů, aby byl v lesích zachován prostor pro hmyz, houby a další mikroorganismy. V lesní správě Litvínov to bude do konce října 30 stromů v každém z 16 revírů. Cílem je chránit a podpořit biologickou rozmanitost porostů starších 120 let. O nových principech tzv. aktivního lesnického managementu dnes novináře informoval generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

První bezzásahovou zónu o velikosti 0,2 hektaru dnes Lesy ČR vyhlásily nedaleko Oseka na Teplicku. "Nebude se tady vůbec zasahovat, i když jsme v hospodářském lese," řekl Šafařík. Podle něj je cílem ochránit krušnohorské bučiny. Vytipovaných 250 hektarů by mělo být označeno do konce příštího roku a v horizontu dalších dvou let přibyde ještě 150 hektarů. Bezzásahová území budou tvořit mozaiku. "Velká plocha by neměla smysl. Chceme, aby to byla mozaiková síť, která mezi sebou bude komunikovat biologickými vazbami," doplnil ředitel.

Lesy ČR mají od loňského roku zpracovanou strategii adaptace na změnu klimatu z rozsahem do roku 2030, uvedl ředitel. Z toho důvodu budou v celé zemí označeny biotopové stromy, které se nebudou kácet a ponechají se na místě až do jejich rozpadu. "Jejich cílem je přispívat ke zvýšení biodiverzity, k vytváření tzv. mikrobiotopů, což jsou drobné lokality pro rozvoj hub, hmyzu a všech složek ekosystému, aby se v dané oblasti biodiverzita zvyšovala," vysvětlil opatření Šafařík.

Stromy budou evidovány pomocí GPS souřadnic. "Vždycky ten konkrétní těžební zásah, který by měl v konkrétní lokalitě probíhat, musí být podmíněn tomu, jakou dřevinu tam chceme zmladit, popřípadě uměle vnést," řekl ČTK lesní správce z Litvínova Aleš Kilb. Podle něj tak na některých plochách zůstane více biotopových stromů, jinde méně. Například duby podle něj ke zmlazení potřebují více světla, buky naopak stín.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zdůraznil, že je v zájmu ministerstva, aby lesy zůstaly přístupné pro veřejnost. "Na druhou stranu také neseme zodpovědnost za bezpečnost," uvedl Výborný, podle kterého je důležité skloubit zabezpečení lesů pro turisty s ochranou vzácných porostů. Bezzásahové zóny se proto nachází dostatečně daleko od lesních cest, kde nemohou stromy během samovolného rozpadu nikoho ohrozit.

Kácení bučin dlouhodobě kritizuje ekologická organizace Greenpeace. Proti kácení dřeva v Krušnohoří protestovala organizace i v úterý. Vytipovaných 250 hektarů bezzásahových území považují zástupci Greenpeace za nedostatečné. Uvedli to dnes v tiskové zprávě. Navíc se podle nich Lesy ČR odvolaly proti zákazu kácení, který na 1200 hektarech vyhlásil Ústecký kraj. "Lesy ČR přitom spravují 8800 hektarů lesů v krušnohorských bučinách, v současné době chtějí pokácet 15.200 stromů," sdělili zástupci. Podle nich podnik navíc kácí ve starých cenných porostech a ministři by proto měli požadovat úplný zákaz těžby ve všech starých lesích. Výborný sdělil, že představa plošného zákazu kácení stromů starších 120 let nedává smysl z odborného hlediska ani z hlediska funkcí, které by měl les plnit.

Ministerstvo životního prostředí pracuje na ustanovení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory, která by měla přinést definitivní řešení z pohledu ochrany přírody i nastavení vhodného lesního managementu, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) František Pelc řekl, že se ustanovení CHKO Krušné hory týká 69 obcí. "Navštívili jsme vedení Ústeckého a Karlovarského kraje a 25 obcí v Ústeckém kraji. Během jednání převažuje korektní výměna názorů a připravují se podklady," sdělil Pelc. Do konce roku budou poklady předány obcím a ministerstvu a začne se jednat o dalším postupu.

---

reklama

---