https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zuzana-veverkova-masakr-motorovou-pilou-ve-zdanickem-lese
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zuzana Veverková: Masakr motorovou pilou ve Ždánickém lese

17.10.2023
Z cenných bučin na hřebeni Ždánického lesa zbyly paseky s několika málo výstavky.
Z cenných bučin na hřebeni Ždánického lesa zbyly paseky s několika málo výstavky.
Foto | Majda Slámová / Greenpeace
Iniciativa Živý les pro živý region vznikla letos na jaře jako reakce na plošnou těžbu listnatých lesů jihovýchodní Moravy. Sdružuje osoby, kterým není lhostejný stav lesů a způsob jejich obhospodařování. Plošnou těžbu zdravých lesů vnímáme jako ohrožení ekologické a ekonomické stability našeho regionu – lesy zachytávají vodu, ochlazují klima, brzdí extrémní jevy, jako jsou přívalové deště či silný vítr, poskytují dřevo, jsou místem pro volnočasové aktivity, představují potenciál pro turistický ruch, jsou zdrojem jedinečné biodiverzity neboli přírodního bohatství.
 
Problém je nejvíce patrný v severovýchodní části Ždánického lesa, kde donedávna byly rozlehlé bučiny s příměsí dubů, habrů, lip a modřínů. V lese rostly také stromy s odhadovaným stářím 200 let. Před 3 lety došlo k reorganizaci Lesů ČR, s. p., a správcem území se stal Lesní závod Židlochovice. Ten přistoupil k razantnímu kácení těchto porostů, které odůvodňuje takzvanou obnovou.

Všude, kde probíhá obnova, tedy plošné kácení zdravých a stabilních listnatých porostů, došlo k negativnímu zásahu do výše uvedených hodnot a funkcí lesa. Obnova do stejně vzrostlého lesa bude trvat minimálně sto let a bude vyžadovat práci nejméně tří generací lesníků.

Na mnoha místech zůstaly ohromné hromady klád ležet ladem až do současnosti.
Na mnoha místech zůstaly ohromné hromady klád ležet ladem až do současnosti.
Foto | Majda Slámová / Greenpeace

Navíc je tato obnova mimořádně riziková kvůli narůstajícím dopadům klimatické změny. Náš region je jimi velmi silně ovlivněný, je tu mnohem více horko a sucho, než bylo v době, kdy se současné porosty zakládaly. Roční úhrn je cca 500 mm srážek, což je pod republikovým průměrem a dostupnost vody bude nadále klesat.

Kvůli změně klimatu dochází k posunu vegetačních stupňů, to znamená, že buk bude postupně ubývat a bude přibývat dub a další perspektivnější druhy. Současná obnova však vede k masivnímu nárůstu mladých bukových porostů, které zde často vytváří monokulturu.

Obnovené porosty jsou stejnověké, mají stejnou strukturu a převažuje v nich buk. Takový porost je velmi nestabilní a může se plošně rozpadnout tak, jako byl plošně založen. Příkladem území, kde již tento problém vyvstal, je Slovensko, kde vloni kvůli suchu začaly usychat mladé bučiny.

Díky přítomnosti velmi starých buků – až 200 let - víme, že v době obnovy porostu nechávali naši předci mnohem víc vzrostlých stromů, než kolik jich zůstává na pasekách dnes. Porost byl mnohem pestřejší a stabilnější. Vytěžením starých stromů přicházíme o část historie a tyto stromy mají obrovskou přírodovědnou hodnotu.

Bývaly tu biologicky hodnotné porosty bučin, dnes tu jsou znehodnocené skládky dřeva.
Bývaly tu biologicky hodnotné porosty bučin, dnes tu jsou znehodnocené skládky dřeva.
Foto | Majda Slámová / Greenpeace

Zásadní je fakt, že buky se přirozeně obnovují na malých plochách, nikoliv velkoplošným rozpadem jako např. některé jehličnaté porosty. Proces, kdy se vytěží velké plochy zdravého listnatého lesa, je absurdně nepřirozený zásah do lesního ekosystému. Proto nelze následné samovolné procesy považovat za skutečně přirozené a pro les prospěšné.

Cílem iniciativy je podpora šetrných, udržitelných a přírodě skutečně blízkých způsobů hospodaření, které propagují a v praxi provádí například lesníci sdružení v profesní organizaci Pro Silva Bohemica. Ideálem je postupný přechod do nepasečných metod hospodaření, tedy těch, které nevytváří velké paseky, ale stále zajišťují produkci dřeva. A druhým cílem je podpora biodiverzity, zde jde především o ochranu ekologicky cenných porostů, která u nás zásadně chybí.

Hlavním prostředkem iniciativy je petice, ve které petenti vyjadřují podporu našim cílům. A současně vedeme intenzivní debatu s širokou veřejností, lesníky, akademiky a také politiky o dalším směřování našich lesů.


reklama

 
foto - Veverková Zuzana
Zuzana Veverková
Autorka je členka petičního výboru iniciativy Živý les pro živý region, bioložka a předsedkyně ČSOP Kyjov.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

17.10.2023 12:25
Zajímavý postup. Třeba se lesníci rozhodli, právě kvůli změně klimatu, že buk omezí a budou preferovat dub. Proto větší seče.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

17.10.2023 15:26 Reaguje na DAG
Podle zákona nesmí lesníci udělat větší holou seč než jeden hektar.
Odpovědět
RT

Richard Toman

17.10.2023 15:43 Reaguje na Jiří Wenzl
Na dubových či borových stanovištích je výjimka.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.10.2023 23:25 Reaguje na Richard Toman
Výjimka 2 hektarů se týká přirozených borových stanovišť na písčitých půdách nebo přirozených lužních stanovišť. A to není případ Ždánického lesa.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.10.2023 08:58 Reaguje na Jan Škrdla
Těch vyjímek je trošičku víc.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.10.2023 20:50 Reaguje na Jarek Schindler
Ok, ale které z nich se dají napasovat na podmínky Ždánického lesa.
Odpovědět
DA

DAG

20.10.2023 09:34 Reaguje na Jiří Wenzl
Ano holá seč je maximálně jeden hektar a pozor o šíři dvakrát průměr výšky stromu. Až na výjimky níže.
Ovšem přirozená obnova má několik fází. Jestli lesníci udělali všechny fáze a až u poslední si ekologisti všimli, že tam jaksi chybí stromy, tak to podle zákona není špatně.
Prostě jen dokončili obnovu. Pod porostem je dostatečný zajištěný nárost a tudíž zbývající stromy můžou pryč. Pro buk je to naprosto běžná praxe i na velkých plochách (viz ŠLP Křtiny). Prvních několik let v zástinu a pak kompletní uvolnění. Zvládne to i dub, jedle(i když ta má stín ráda delší dobu než buk.) a smrk.
Odpovědět
DA

DAG

20.10.2023 09:42 Reaguje na DAG
Tady celkem zajímavý popis. Doporučuji kreslený obrázek s postupem. To ručně kreslené je fakt pecka. Je to takové nostalgické. Je vidět, že to lesníci uměli už před stopadesáti lety a mi se to znova učíme.

https://rumex.mendelu.cz/uzpl/pestovani_v_heslech/obnova/obn_zakl_sece.html
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.10.2023 17:31 Reaguje na DAG
Na fotce u článku je krásně vidět zmlazení. Takže se asi nejedná o žádnou velkou paseku. No a vždy se něco zničí. Čím je zásah dříve ( zmlazení je nižší) ,tím jsou škody na zmlazení menší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.10.2023 13:43
Je nutno zejména zavést a zvýšit pastvu. Jen tak vzniká pestrý les.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.10.2023 13:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
No měly by se vyčlenit větší plochy bez těžby, s pastvou, propojené koridory. Celkově několik km2.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

17.10.2023 15:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pastvu dobytka v lese zakázala Marie Terezie, protože ten dobytek spásl i semenáčky lesních dřevin, takže samoobnova lesa byla nemožná.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.10.2023 19:23 Reaguje na Jiří Wenzl
Marie Terezie řešila výrobu dřeva a dřevěného uhlí pro vojenský průmysl. Pestrý a řídký les s velkou biotopovou pestrostí vzniká pastvou. Není to továrna na dřevo, ale na biodiverzitu. No nemůže se to udělat všude (dřevo potřebujeme) a nesmí se to přehnat s pastvou.
Odpovědět
Pe

Petr

17.10.2023 16:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co chcete spásat v bukových lesích? A jak z nich spásáním ničeho vznikne pestrý les?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.10.2023 19:24 Reaguje na Petr
Řídký bukový smíšený les má podrost. Vysoký hustý jednodruhový ne.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

17.10.2023 22:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pastvu bych neobnovoval, to by se mohli někteří bouřit, že hospodářská zvířata ničí les.
Ale podpořil zubry, divoké koně, pratury. Ti by spásali taky a navíc by lesy chránili před návštěvníky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2023 09:52 Reaguje na Pavel Jeřábek
Já přece nepsal co má pást. Kráva, koza (bezoárová), ovce (muflon), nebo kůň či zubr, nebo daněk...
Odpovědět
Pe

Petr

17.10.2023 17:08
Vykácet buky a pak je nechat jen tak ležet přes léto na slunci je lesnické hulvátství.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.10.2023 19:26 Reaguje na Petr
To máte pravdu, to je nejen hulvátství to je naprostá decimace hmyzu vázaného na padlé buky (tesařík alpský...)
Odpovědět
Pe

Petr

17.10.2023 21:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
To jste nepochopil. Dřevo nechané na slunci popraská a není pak na nic, takže zcela zbytečně zničený les.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

17.10.2023 22:52 Reaguje na Petr
Alespoň trochu vyschne, než se z něj udělá palivo.

Co jiného z buku chcete dělat. Parkety už nahrazují plovoucí podlahy, hračky plast, ohýbaný nábytek je drahý, tak jedině udělat z něj dýhu na stavební překližky.
Takže v době kdy se prosazuje obnovitelná energie, buk je téměř ideální.
Odpovědět
Pe

Petr

18.10.2023 16:55 Reaguje na Pavel Jeřábek
Buk se pořád ještě používá, a hodně. A bude stále víc. Kuchyňské a potravinářské použití má budoucnost, místo plastu (prkénka, vařečky, držadla, lžičky a dřívka, špachtle,...).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2023 09:49 Reaguje na Petr
Ale to není to špatné, určitě ho prodají, ale ztráta na různých organismech to je to nejhorší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2023 09:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na Slovensku zakázali několik takových skládek kvůli hmyzu odvézt a museli to ponechat na místě k zetlení.
Tam se nesmí buk skladovat v lese déle než, myslím, do dubna.
Odpovědět
Pe

Petr

18.10.2023 16:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ta ale vzniká právě tím zcela zbytečným vykácením.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2023 19:43 Reaguje na Petr
Hádáte se, zda o slepici a vejci. Kácet a odvést je asi potřebné, jak píšete, nechat ležet je špatně. Co způsobí větší škodu na diverzitě je otázka, každé na jiné části. No. A včil mudruj, zda prkýnka nebo hmyz.
Odpovědět
Pe

Petr

19.10.2023 02:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nehádám se, jen nechci, abyste moje příspěvky nějak překrucoval, natož k obrazu svému (pokřivenému), a už vůbec ne abyste mi vkládal do úst něco, co jsem vůbec neřekl. A už to nedělejte. Kácet není potřebné ani náhodou, nikde a nikdy jsem to nepsal, a kdo tohle tvrdí, ať jde jinam. Třeba do háje. A odvoz skládky dřeva s pár brouky je zcela neporovnatelný s likvidací celého lesa. Vám to přijde stejné? Ti brouci tam v okolí žijí stále, jinak by skládku neosídlili, takže odvezení dřeva nemá na diverzitu žádný vliv. Jestli chce někdo populaci podpořit, pár pokácených stromů v lese to vyřeší.
Ale vykácet les a pak nechat dřevo na skládce ležet je prostě lesnické zvěrstvo. Když už to vykáceli, mají dřevo využít, a to nejlíp jak jen šlo. Nechat dřevo na slunci rozpraskat je znehodnocení dřeva a dělá to z vykácení lesa naprostý nesmysl a absurditu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.10.2023 08:28 Reaguje na Petr
No pozdním odvozem bukové ho dřeva byl tesařík alpský v Čechách v podstatě vyhuben. Hromada bukového dřeva na jaře pro něho zcela neodolatelná a ničivá ekologická past.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.10.2023 09:07
Ale ano, ty bučiny nevyrostly sami o sobě a stálo to práci x generací lesníků. Další porost než doroste do mýtního věku bude stát práci dalších generací. Ano tak to funguje. Nynějším ochranářům bohužel k naprostému zmaru stačí jedna generace.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.10.2023 08:35 Reaguje na Jarek Schindler
No to je pravda, nicméně na ukázku přirozené bučiny je snad možné věnovat nějaký les přirozenému vývoji s dostatkem pastvy vhodné zvěře (savanový les), abychom viděli les v době meziledové.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.10.2023 08:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
On totiž v Evropě po vyhubení megafauny nikde není a tak si ho musíme vyrobit. Náznaky jsou obory po KUK pokud to se zvěří nepřeženou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.10.2023 12:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
No on ten buk asi nebude zrovna tou správnou dřevinou pro ten váš savanový les.
Odpovědět
DA

DAG

24.10.2023 15:32
Tady ještě článek v Novinkách. Nadpis a vyznění článku samozřejmě tragické, ale podle fotek je to za mě v pořádku. Nárost hustý akorát vysoký.
Naivita ochranářů ve věkově rozrůzněný buk je nesmysl.
V dalším článku psali, že dříví sledovali a skončilo v papírnách. No nevím co idioti čekali, protože pro buk není nějaký super odbyt.
Za mě vše naprosto v pořádku. Z toho plyne poučení: Jestli nechceš mít problém, tak duby a buky smázni ve 120 letech. Později přijde nějaký ochranář a omezí tě na tvých právech.
Jestli bylo káceno kde nemělo neumím posoudit (např. CHKO).

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-v-cesku-mizi-vzacne-stare-lesy-konci-v-kamnech-nebo-v-cizine-40448139
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist