Zuzana Veverková: Setkání ve Ždánickém lese. Jak akce probíhala a co z ní vzešlo?
Proto se zástupci iniciativy jednání přece jen zúčastnili a přítomným předložili hlavní argumenty: příliš velký rozsah plošné těžby listnatých porostů v pramenné oblasti tří potoků (Snovídský potok, Soudný potok, Kloboučka), kde paseky mají rozlohu od 30 do 50 hektarů, chybějící mrtvé dřevo a habitatové stromy na těchto pasekách, dopad klimatických změn na náš region v podobě narůstající průměrné roční teploty (o 2 stupně Celsia od 60. let 20. století) a snižování dostupnosti vody, což dopadá také na les a je nutné změnit hospodaření i z tohoto důvodu. Zástupci iniciativy také připomněli proces vyhlašování Evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000. V letech 2010 až 2016 byl celý Ždánický les pro své vysoké přírodní hodnoty opakovaně navrhován jako EVL. Především kvůli odporu Ministerstva průmyslu a obchodu se ale nepovedlo tento proces dovést do zdárného konce.
Ze strany vedení Lesy ČR bylo řečeno, že rozsáhlé plošné těžby, které probíhaly až do konce března, jsou historickým způsobem hospodaření a nebudou v takovém rozsahu pokračovat. Také bylo přislíbeno, že dojde k vytvoření bezzásahových ploch, přibydou habitatové stromy, zvýší se podíl mrtvého dřeva a především dojde k podstatnému zjemnění způsobu hospodaření.
Ministrovi zemědělství @MarekVyborny a ministrovi životního prostředí @hladikpe jsme ukázali, jak hospodaříme ve Ždánickém lese.
— Dalibor Šafařík (@SafarikDalibor) December 7, 2023
Dohodli jsme se na monitoringu skutečně cenných porostů, ve kterých následně rozhodneme o nejlepším způsobu a režimu ochrany. pic.twitter.com/7HWLaEFTVI
Ministr životního prostředí Petr Hladík uvedl, že závazek státu k územní ochraně vedoucí k podpoře biodiverzity je 30 % území ČR, z toho 10 % v režimu přísně chráněných území. Tento závazek ale není zatím ani zdaleka naplněn a Ždánický les by mohl být do tohoto procesu významněji zapojen.
Jednání se zúčastnili také starostka Ždánic a starosta Dambořic, který již tradičně vyjádřil nesouhlas s iniciativou a petiční akcí. Bohužel se jednání nezúčastnili starostové s opačným názorem, které organizátoři akce z řad MZe a Lesy ČR nepozvali.
Celkově bylo jednání konstruktivní, přineslo první společné setkání dotčených organizací na této úrovni a stalo se prvním krokem k postupnému naplnění dvou cílů iniciativy - rozvoji udržitelného lesního hospodaření a ochrany biodiverzity ve Ždánickém lese.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Jiří Svoboda
10.12.2023 09:19Myslím, že iniciativa i občané mohou být spokojeni.
Když jde ale o hodně velké prachy jako třeba ty spojené s výstavbou hlubinného úložisžtě vyhořelého jaderného paliva, které bezproblémově snese odklad o 100 let, tam konstruktivní jednání nehrozí.
Slavomil Vinkler
10.12.2023 12:14 Reaguje na Jiří SvobodaJarek Schindler
11.12.2023 07:07 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Wenzl
11.12.2023 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerU všech způsobů, kromě výběrného, v lese vzniká mozaika věkových stupňů jednotlivých porostů (mlaziny, tyčkoviny, tyčoviny, kmenoviny, mýtní porosty), což je vidět na leteckých snímcích. U výběrného způsobu se těží ( sklízí) jen jednotlivé ekonomicky zralé stromy, takže les působí jednolitě. Tedy bez mozaiky. Ve Ždánickém lese je hlavní dřevinou buk a dub, tam kde převažuje buk se hospodaří podrostně se vznikem přirozeného zmlazení, kde převažuje dub se hospodaří pasečně se vznikem holin do 1 ha s ponecháním výstavků a potřebou zalesnění sazenicemi. Problém je, že iniciátoři petice proti plošné těžbě v ŽL nedělají rozdíl mezi podrostním a pasečním způsobem.
Břetislav Machaček
11.12.2023 10:58 Reaguje na Jiří Wenzlale já chápu, co chtěl říci a to, aby nevznikaly
po těžbě velké plochy stejného věkového a druhového složení. Ono pokud ale 20 ha sežere kůrovec, tak to ani jinak nejde a musí se to nejen najednou vykácet, ale taky zalesnit. U nás se tak stalo před 50 roky
a vysazovaly se laicky řečeno ty lesy jako mozaika monokultur jednotlivých dřevin v malých výměrách
a prostřídané do "mozaiky", která je nyní taková,
že se už leckde znovu kácí březina, či olšina a na
pokácení si dubina, bučina, či bor počká ještě řadu
let. Les tak není smíšený po celé ploše, ale je to směs monokulturních částí vzájemně se střídajících. Takto založený les půjde těžit pasečně i s využitím techniky bez poškození stromů, jako při výběrové těžbě a s mnohem menšími náklady nejen na těžbu, ale taky na pěstování lesa. Oplocenky jsou pouhými procenty z celkové výměry lesa, zbytek je tak volně prostupný a už není díky věku ohrožen poškozením zvěří jako stromky v lese smíšeném jak druhově, tak věkově, kde bývá chutný podrost spásán a ten méně chutný má potom navrch. Vůbec se nedivím smíšenému lesu, ve kterém jsou spásány jedle a okusovány mladé buky a přežijí méně chutné smrky i bez jejich protěžováni majiteli, kteří na smrk nedají stále dopustit. Po svých zkušenostech s laicky nazvaným mozaikovým lesem tvrdím, že i pro budoucnost bude lepší kvůli těžbě technikou, než nějaká výběrová těžba pár stromů z hektaru co pár let podle jejich mýtní zralosti. Mám totiž obavu, že za pár let tu nebude nikdo ochoten s pilou kácet strom ze zápoje
a vytahovat ho pracně koňmi z lesa tak, aby co nejméně poškodil ostatní dosud nezralé stromy. Do nedávna jsem si takto pořizoval palivové dříví ze souší a dobře vím, jaká je to dřina, když se vám souše zaklesne do okolních stromů a jaké je její přiblížení k silnici. Bez koně to bylo vyvážení metrových kusů stromů na speciálním ručním vozíku
a potom celý den strávený zamazáváním poranění okolních stromů balzámem. Nyní si raději koupím odkory z pily bez všech těch prací s "výběrovou" těžbou souší ve smíšeném různověkém lese. Idea takových lesů je hezká, ale praxe práce v takovém lese je věc jiná a do budoucna značně utopická.
Jiří Wenzl
11.12.2023 14:51 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
11.12.2023 19:13 Reaguje na Jiří WenzlJiří Wenzl
11.12.2023 10:29 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.12.2023 17:44 Reaguje na Jiří WenzlBřetislav Machaček
11.12.2023 18:37 Reaguje na Slavomil VinklerLiechtensteiny jako PLANTÁŽ dubů k výrobě pražců.
Pokud je někdo sázel v rozpětí 20 let, tak je jiný
bude po 100 letech v rozpětí 20 let zase kácet.
Je to stejné, jako s lesy sázenými na Šumavě po velkých vichřicích v 19. století, které k mýtní zralosti dospěly současně. Totéž se děje i po kalamitě mnišky a stejné to bude i po současné
kalamitě s tím rozdílem, že se z nich budou muset
průběžně těžit souše a zralé stromy různých druhů.
K tomu frézování a herbicidům pouze tolik, že
úprava půdy před výsadbou závisí na množství a
druhu dosavadního podrostu. Pokud hrozí to, že ten podrost nedovolí sazenicím zdárně růst, tak se musí před výsadbou eliminovat. Některý lze zlikvidovat frézováním pařezů a kořenů, ze kterých jinak velmi
rychle obrazí a zadusí sazenice cílových dřevin a nebo na to použijete navíc i herbicidy. Pokud ale
seženete jako kdysi Lichtenstejnové dostatek levné
pracovní síly na vyžínání buřeně, tak tu chemii
a frézování nebudete potřebovat. Kde vzít a nekrást? V mládí jsem si přivydělával místo dovolené vyžínáním a mohu vám říci, že to byl
zoufalý způsob si přivydělat a určitě to není
práce o kterou byla rvačka. Proto ta technika
a chemie, která tu dřinu nahrazuje. Ekologie je
hezká, když se o ní diskutuje, ale dělat takové
vyžínání je věc jiná. Zkuste se LČR nabídnout,
že bez chemie budete nově vysazený les několik
let 2x ročně vyžínat a zjistíte, proč ta chemie
a frézování.
Slavomil Vinkler
11.12.2023 19:05 Reaguje na Břetislav MachačekAle proč neprotáhnout obnovu například na 80 let a skutečně mozaikovitě či šachovnicovitě s ponecháním clon a výstavků? To si Českonemůže dovolit? A na ždánickém lese, buchlovsku a krušnohorsku taky ne?
Slavomil Vinkler
11.12.2023 19:12 Reaguje na Slavomil VinklerSíkelův nákup až za 5 miliard Kč v době úspor: Stát dokončil převzetí sítě plynovodů NET4GAS
Slavomil Vinkler
12.12.2023 08:36 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
12.12.2023 10:17 Reaguje na Slavomil Vinklersněženky, bledule a česnek medvědí vám stejně v mladém lese s podrostem buřeně
růst nebudou. Ony potřebují les vzrostlý,
přiměřeně prosvětlený a nikoliv mladou
výsadbu plnou maliní, ostružiní, jiných
keřů a agresivních travin. Ony tam ty
cibulky zahynou tak jako tak a naopak,
když po frézování některé přežijí, tak
mají možnost rostliny přežít v půdě bez
buřeně a agresivních travin. Zkuste si
sněženky zasadit do hustého mladého lesa
do pěti let stáří a povězte mi, kolik
jich tam přežije to zastínění? Chce to
pane pouze myslet, pozorovat přírodu v
praxi a nenechat se opíjet rohlíkem od
aktivistů, kteří nic v lese nedělají
a pouze umí kritizovat ty, co dělají.
Mě už tím rohlíkem neopijí, protože to
znám z praxe a taky vím, že na něco v
tomto státě vždy bude a na něco ne,
neboť je potřeba koupit si voliče a
vrátit přes dotace dary sponzorům. Pak
se stane, že peníze směřují někam, ale
jinde scházejí a nikdy nebudou. Z lesů
stát každý rok lepil státní rozpočet
a nyní pláče, kolik potřebuje na jejich
obnovu. Dobrý hospodář si zisky odkládá,
aby je v době nouze použil, ale špatný
hospodář vše rozhází a bere si půjčky,
které splácí z nových půjček. Jediná
výhoda pro všechny porevoluční neumětely
je to, že se u koryt střídají a mají se
vždy na koho vymluvit. To komunisti za
40 let se už neměli na koho vymlouvat
a tak konali tak, aby se investovalo
pouze to, na co se vydělalo a nikoliv
z takřka nuly udělat 3 biliony dluhů.
Hospodařit na dluh taky, tak tu bylo
JE deset, topili bychom tu elektřinou
zadarmo a na práci do lesů bychom si
najímali nezaměstnané ze Západu. Na
dluh by to dozajista šlo i nyní, ale
kdo to kdy splatí je záhada.
Slavomil Vinkler
12.12.2023 19:10 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
13.12.2023 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekJiří Wenzl
12.12.2023 21:44 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.12.2023 17:44 Reaguje na Jiří Wenzlale nikoliv příliš. Proto i tam vybili bobry, aby jim z lesa nedělali močál,
ve kterém se ty stromy "utopí". Ponechat
tento skvost čistě přírodě i s bobry,
tak časem bude jeho část vypadat jako
u nás lesy v důlních propadlinách nyní
už zaplavených vodou. Souše stromů ční
z hladiny propadlin a mají sakra daleko
ke zdravému žijícímu lesu. Mají už dnes
sice zase jinou funkci, ale není to les.
Jiří Wenzl
12.12.2023 21:10 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
15.12.2023 14:24 Reaguje na Jiří WenzlSlavomil Vinkler
15.12.2023 14:28 Reaguje na Jiří WenzlSlavomil Vinkler
15.12.2023 14:31 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
17.12.2023 08:26 Reaguje na Slavomil Vinklerzalesnění), kdy jsou některá z těchto opatření pro vlastníka lesa závazná. No a hlavně, k LHP se před jeho schválením KÚ vyjadřuje například i orgány ochrany přírody
a krajiny. Takže ty těžby někdo schválil a na tom schválení se podílely i orgány ochrany přírody. Ten lesník si opravdu nemůže dělat co zrovna chce ale musí se řídit tím LHP.