Zuzana Veverková: Setkání ve Ždánickém lese. Jak akce probíhala a co z ní vzešlo?
10.12.2023
Zleva Zuzana Veverková (Živý les pro živý region), ministr životního prostředí Petr Hladík, ministr zemědělství Marek Výborný.
Foto | Karel Šimeček / Živý les pro živý region
Proto se zástupci iniciativy jednání přece jen zúčastnili a přítomným předložili hlavní argumenty: příliš velký rozsah plošné těžby listnatých porostů v pramenné oblasti tří potoků (Snovídský potok, Soudný potok, Kloboučka), kde paseky mají rozlohu od 30 do 50 hektarů, chybějící mrtvé dřevo a habitatové stromy na těchto pasekách, dopad klimatických změn na náš region v podobě narůstající průměrné roční teploty (o 2 stupně Celsia od 60. let 20. století) a snižování dostupnosti vody, což dopadá také na les a je nutné změnit hospodaření i z tohoto důvodu. Zástupci iniciativy také připomněli proces vyhlašování Evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000. V letech 2010 až 2016 byl celý Ždánický les pro své vysoké přírodní hodnoty opakovaně navrhován jako EVL. Především kvůli odporu Ministerstva průmyslu a obchodu se ale nepovedlo tento proces dovést do zdárného konce.
Dalibor Šafařík, ředitel Lesů ČR
Foto | Karel Šimeček / Živý les pro živý region
Ze strany vedení Lesy ČR bylo řečeno, že rozsáhlé plošné těžby, které probíhaly až do konce března, jsou historickým způsobem hospodaření a nebudou v takovém rozsahu pokračovat. Také bylo přislíbeno, že dojde k vytvoření bezzásahových ploch, přibydou habitatové stromy, zvýší se podíl mrtvého dřeva a především dojde k podstatnému zjemnění způsobu hospodaření.
Ministrovi zemědělství @MarekVyborny a ministrovi životního prostředí @hladikpe jsme ukázali, jak hospodaříme ve Ždánickém lese.
— Dalibor Šafařík (@SafarikDalibor) December 7, 2023
Dohodli jsme se na monitoringu skutečně cenných porostů, ve kterých následně rozhodneme o nejlepším způsobu a režimu ochrany. pic.twitter.com/7HWLaEFTVI
Ministr životního prostředí Petr Hladík uvedl, že závazek státu k územní ochraně vedoucí k podpoře biodiverzity je 30 % území ČR, z toho 10 % v režimu přísně chráněných území. Tento závazek ale není zatím ani zdaleka naplněn a Ždánický les by mohl být do tohoto procesu významněji zapojen.
Setkání ve Ždánickém lese.
Foto | Karel Šimeček / Živý les pro živý region
Jednání se zúčastnili také starostka Ždánic a starosta Dambořic, který již tradičně vyjádřil nesouhlas s iniciativou a petiční akcí. Bohužel se jednání nezúčastnili starostové s opačným názorem, které organizátoři akce z řad MZe a Lesy ČR nepozvali.
Celkově bylo jednání konstruktivní, přineslo první společné setkání dotčených organizací na této úrovni a stalo se prvním krokem k postupnému naplnění dvou cílů iniciativy - rozvoji udržitelného lesního hospodaření a ochrany biodiverzity ve Ždánickém lese.
reklama
Další informace |
Iniciativa Živý les pro živý region vznikla letos na jaře jako reakce na plošnou těžbu listnatých lesů jihovýchodní Moravy. Sdružuje osoby, kterým není lhostejný stav lesů a způsob jejich obhospodařování. Plošnou těžbu zdravých lesů vnímá iniciativa jako ohrožení ekologické a ekonomické stability našeho regionu – lesy zachytávají vodu, ochlazují klima, brzdí extrémní jevy, jako jsou přívalové deště či silný vítr, poskytují dřevo, jsou místem pro volnočasové aktivity, představují potenciál pro turistický ruch, jsou zdrojem biodiverzity neboli přírodní rozmanitosti.
Zuzana Veverková
Autorka je členka petičního výboru iniciativy Živý les pro živý region, bioložka a předsedkyně ČSOP Kyjov.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Zuzana Veverková: Masakr motorovou pilou ve Ždánickém leseOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
SV
JS
Jiří Svoboda
10.12.2023 09:19"Celkově bylo jednání konstruktivní, přineslo první společné setkání dotčených organizací na této úrovni a stalo se prvním krokem k postupnému naplnění dvou cílů iniciativy - rozvoji udržitelného lesního hospodaření a ochrany biodiverzity ve Ždánickém lese."
Myslím, že iniciativa i občané mohou být spokojeni.
Když jde ale o hodně velké prachy jako třeba ty spojené s výstavbou hlubinného úložisžtě vyhořelého jaderného paliva, které bezproblémově snese odklad o 100 let, tam konstruktivní jednání nehrozí.
Odpovědět
Myslím, že iniciativa i občané mohou být spokojeni.
Když jde ale o hodně velké prachy jako třeba ty spojené s výstavbou hlubinného úložisžtě vyhořelého jaderného paliva, které bezproblémově snese odklad o 100 let, tam konstruktivní jednání nehrozí.
SV
Slavomil Vinkler
10.12.2023 12:14 Reaguje na Jiří SvobodaJiž mnoho let slibují lesy mozaikovou seč, s ponechanými výstavky a spojovacími clonami, bez frézování. A kde to je?
Odpovědět
JB
JS
Jarek Schindler
11.12.2023 07:07 Reaguje na Slavomil VinklerAle, jak si tu "mozaikovou" seč představujete? V současné době nesmí být holina větší než hektar a nesmí se přiřazovat k nezajištěné kultůře. To jde dělat snad jinak než "mozaikovitě? Výstavky se běžně ponechávají a pokut se něco frézuje tak nějaké roviny v nějnižších polohách. No a například na tom videu zas tak moc holin vidět není. To že ochranáři zacházejí v blbnutí lidí tak daleko, že za holinu vydávají dvoumetrovou kultůru je ale opravdu alarmující.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
11.12.2023 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerJsem lesním inženýrem ( z Kyjova, takže Ždánický les znám), ale termín " mozaiková seč" neznám. Znám ale 4 hospodářské způsoby,jimiž jsou lesy obhospodařovány (pasečný,násečný,podrostní a výběrný).
U všech způsobů, kromě výběrného, v lese vzniká mozaika věkových stupňů jednotlivých porostů (mlaziny, tyčkoviny, tyčoviny, kmenoviny, mýtní porosty), což je vidět na leteckých snímcích. U výběrného způsobu se těží ( sklízí) jen jednotlivé ekonomicky zralé stromy, takže les působí jednolitě. Tedy bez mozaiky. Ve Ždánickém lese je hlavní dřevinou buk a dub, tam kde převažuje buk se hospodaří podrostně se vznikem přirozeného zmlazení, kde převažuje dub se hospodaří pasečně se vznikem holin do 1 ha s ponecháním výstavků a potřebou zalesnění sazenicemi. Problém je, že iniciátoři petice proti plošné těžbě v ŽL nedělají rozdíl mezi podrostním a pasečním způsobem.
Odpovědět
U všech způsobů, kromě výběrného, v lese vzniká mozaika věkových stupňů jednotlivých porostů (mlaziny, tyčkoviny, tyčoviny, kmenoviny, mýtní porosty), což je vidět na leteckých snímcích. U výběrného způsobu se těží ( sklízí) jen jednotlivé ekonomicky zralé stromy, takže les působí jednolitě. Tedy bez mozaiky. Ve Ždánickém lese je hlavní dřevinou buk a dub, tam kde převažuje buk se hospodaří podrostně se vznikem přirozeného zmlazení, kde převažuje dub se hospodaří pasečně se vznikem holin do 1 ha s ponecháním výstavků a potřebou zalesnění sazenicemi. Problém je, že iniciátoři petice proti plošné těžbě v ŽL nedělají rozdíl mezi podrostním a pasečním způsobem.
BM
Břetislav Machaček
11.12.2023 10:58 Reaguje na Jiří WenzlOno pan Vinkler se nevyjádřil podle vás odborně,
ale já chápu, co chtěl říci a to, aby nevznikaly
po těžbě velké plochy stejného věkového a druhového složení. Ono pokud ale 20 ha sežere kůrovec, tak to ani jinak nejde a musí se to nejen najednou vykácet, ale taky zalesnit. U nás se tak stalo před 50 roky
a vysazovaly se laicky řečeno ty lesy jako mozaika monokultur jednotlivých dřevin v malých výměrách
a prostřídané do "mozaiky", která je nyní taková,
že se už leckde znovu kácí březina, či olšina a na
pokácení si dubina, bučina, či bor počká ještě řadu
let. Les tak není smíšený po celé ploše, ale je to směs monokulturních částí vzájemně se střídajících. Takto založený les půjde těžit pasečně i s využitím techniky bez poškození stromů, jako při výběrové těžbě a s mnohem menšími náklady nejen na těžbu, ale taky na pěstování lesa. Oplocenky jsou pouhými procenty z celkové výměry lesa, zbytek je tak volně prostupný a už není díky věku ohrožen poškozením zvěří jako stromky v lese smíšeném jak druhově, tak věkově, kde bývá chutný podrost spásán a ten méně chutný má potom navrch. Vůbec se nedivím smíšenému lesu, ve kterém jsou spásány jedle a okusovány mladé buky a přežijí méně chutné smrky i bez jejich protěžováni majiteli, kteří na smrk nedají stále dopustit. Po svých zkušenostech s laicky nazvaným mozaikovým lesem tvrdím, že i pro budoucnost bude lepší kvůli těžbě technikou, než nějaká výběrová těžba pár stromů z hektaru co pár let podle jejich mýtní zralosti. Mám totiž obavu, že za pár let tu nebude nikdo ochoten s pilou kácet strom ze zápoje
a vytahovat ho pracně koňmi z lesa tak, aby co nejméně poškodil ostatní dosud nezralé stromy. Do nedávna jsem si takto pořizoval palivové dříví ze souší a dobře vím, jaká je to dřina, když se vám souše zaklesne do okolních stromů a jaké je její přiblížení k silnici. Bez koně to bylo vyvážení metrových kusů stromů na speciálním ručním vozíku
a potom celý den strávený zamazáváním poranění okolních stromů balzámem. Nyní si raději koupím odkory z pily bez všech těch prací s "výběrovou" těžbou souší ve smíšeném různověkém lese. Idea takových lesů je hezká, ale praxe práce v takovém lese je věc jiná a do budoucna značně utopická.
Odpovědět
ale já chápu, co chtěl říci a to, aby nevznikaly
po těžbě velké plochy stejného věkového a druhového složení. Ono pokud ale 20 ha sežere kůrovec, tak to ani jinak nejde a musí se to nejen najednou vykácet, ale taky zalesnit. U nás se tak stalo před 50 roky
a vysazovaly se laicky řečeno ty lesy jako mozaika monokultur jednotlivých dřevin v malých výměrách
a prostřídané do "mozaiky", která je nyní taková,
že se už leckde znovu kácí březina, či olšina a na
pokácení si dubina, bučina, či bor počká ještě řadu
let. Les tak není smíšený po celé ploše, ale je to směs monokulturních částí vzájemně se střídajících. Takto založený les půjde těžit pasečně i s využitím techniky bez poškození stromů, jako při výběrové těžbě a s mnohem menšími náklady nejen na těžbu, ale taky na pěstování lesa. Oplocenky jsou pouhými procenty z celkové výměry lesa, zbytek je tak volně prostupný a už není díky věku ohrožen poškozením zvěří jako stromky v lese smíšeném jak druhově, tak věkově, kde bývá chutný podrost spásán a ten méně chutný má potom navrch. Vůbec se nedivím smíšenému lesu, ve kterém jsou spásány jedle a okusovány mladé buky a přežijí méně chutné smrky i bez jejich protěžováni majiteli, kteří na smrk nedají stále dopustit. Po svých zkušenostech s laicky nazvaným mozaikovým lesem tvrdím, že i pro budoucnost bude lepší kvůli těžbě technikou, než nějaká výběrová těžba pár stromů z hektaru co pár let podle jejich mýtní zralosti. Mám totiž obavu, že za pár let tu nebude nikdo ochoten s pilou kácet strom ze zápoje
a vytahovat ho pracně koňmi z lesa tak, aby co nejméně poškodil ostatní dosud nezralé stromy. Do nedávna jsem si takto pořizoval palivové dříví ze souší a dobře vím, jaká je to dřina, když se vám souše zaklesne do okolních stromů a jaké je její přiblížení k silnici. Bez koně to bylo vyvážení metrových kusů stromů na speciálním ručním vozíku
a potom celý den strávený zamazáváním poranění okolních stromů balzámem. Nyní si raději koupím odkory z pily bez všech těch prací s "výběrovou" těžbou souší ve smíšeném různověkém lese. Idea takových lesů je hezká, ale praxe práce v takovém lese je věc jiná a do budoucna značně utopická.
JW
Jiří Wenzl
11.12.2023 14:51 Reaguje na Břetislav MachačekVe svém komentáři jsem polemizoval s údajným slibem Lesů ČR obhospodařovat naše lesy " mozaikovitou sečí. Nic takového slíbit totiž nemohli. Mohli ale slíbit, že naše lesy budou věkově, druhově a prostorově rozrůzněné. Snahou je totiž mít pestré lesy, které budou nejlépe odolávat změně klimatu, ve kterých nedojde o plošným kalamitám, jako se stalo se smrkovými monokulturami v letech 2015-2019. Co se týče sečí jakožto formy hospodářského způsobu, tak pestrou mozaiku tvoří seč kotlíková, pruhová či klínová. To jsou drobné holiny, které nemění porostní mikroklima, takže nový porost tam dobře prosperuje. Naproti tomu obrovské kalamitní holiny v řádu desítek hektarů mají extrémní výkyvy teplot, rychle se vysušují, takže zalesnit je je veli obtížné. Prosadit tam stinný buk a jedli, namísto nepůvodního smrku, je o to obtížnější, hlavně když jsou sazenice okusovány přemnoženou zvěří. Zalesňování smrkem je nejméně pracné, proto se k němu lesníci rádi uchylují, ačkoli smrk nemá v polohách pod 700 m n.m. perspektivu dožití mýtního věku.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.12.2023 19:13 Reaguje na Jiří WenzlŘekl bych, že ti iniciátoři nedělají rozdíl ani mezi dřevinami. No a dub podrostním hospodářstvím asi moc nepůjde. Ten prostě potřebuje hodně světla. No a i při tom násečném způsobu ( clonné seče)se i v případě buku musí mateřský porost včas odtěžit. No a ten výběrný způsob (pro dub nevhodný)jde jen tam kde je do porostu dobrý přístup umožňující opakující se dostupnost. Ne nadarmo je většina těch demonstračních ploch s výběrným způsobem hospodaření na rovinách či na minimálně členitých terénech.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
11.12.2023 10:29 Reaguje na Slavomil VinklerFrézování pařezů se kdysi provádělo v lužních lesích a v převážně borových lesích na vátých píscích, kde se hospodařilo pasečně s holinami až 5 ha velkými ( nyní max. 2 ha). Po vyklučení pařezů se holina na vátých píscích poorala těžkými rigálovacími pluhy do hloubky až 80 cm. Účelem bylo dostat živiny splavené do spodního horizontu ( tzv. ortštejn) blíže k povrchu, aby je mohly využívat sazenice. Tato metoda zalesňování byla ekonomicky velmi náročná, tak se od ní ustoupilo. V lužních lesích se od celoplošné přípravy půdy ustoupilo m.j. i kvůli ochraně přírody, celoplošná příprava totiž zničila podzemní části lužních rostlin ( bledule, sněženka,kosatec aj.)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2023 17:44 Reaguje na Jiří WenzlKdyž jste lesník kukněte na lesy soutoku na Mapy cz z letadla a srovnejte foto např. nejnovější a např. z roku 2001. Z té doby tam zůstaly jen clony kolem cest a ostatní je mladá obnova. Neříkám, že stromy se nemají vůbec kácet. Ale obnovit plochu desítek km2 během 20 let tj. vytvořit téměř stejnověký les na celé ploše je špatně. A jak se dotyčné plochy obnovovaly jsem viděl například v těsném sousedství PR Skařiny. Velká oplocenka s výsadbou dubů. Pařezy vyfrézovány a buřeň ošetřena herbicidem. A to je taky špatně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.12.2023 18:37 Reaguje na Slavomil VinklerPřevážně dubové lesy na Soutoku byly vysázené
Liechtensteiny jako PLANTÁŽ dubů k výrobě pražců.
Pokud je někdo sázel v rozpětí 20 let, tak je jiný
bude po 100 letech v rozpětí 20 let zase kácet.
Je to stejné, jako s lesy sázenými na Šumavě po velkých vichřicích v 19. století, které k mýtní zralosti dospěly současně. Totéž se děje i po kalamitě mnišky a stejné to bude i po současné
kalamitě s tím rozdílem, že se z nich budou muset
průběžně těžit souše a zralé stromy různých druhů.
K tomu frézování a herbicidům pouze tolik, že
úprava půdy před výsadbou závisí na množství a
druhu dosavadního podrostu. Pokud hrozí to, že ten podrost nedovolí sazenicím zdárně růst, tak se musí před výsadbou eliminovat. Některý lze zlikvidovat frézováním pařezů a kořenů, ze kterých jinak velmi
rychle obrazí a zadusí sazenice cílových dřevin a nebo na to použijete navíc i herbicidy. Pokud ale
seženete jako kdysi Lichtenstejnové dostatek levné
pracovní síly na vyžínání buřeně, tak tu chemii
a frézování nebudete potřebovat. Kde vzít a nekrást? V mládí jsem si přivydělával místo dovolené vyžínáním a mohu vám říci, že to byl
zoufalý způsob si přivydělat a určitě to není
práce o kterou byla rvačka. Proto ta technika
a chemie, která tu dřinu nahrazuje. Ekologie je
hezká, když se o ní diskutuje, ale dělat takové
vyžínání je věc jiná. Zkuste se LČR nabídnout,
že bez chemie budete nově vysazený les několik
let 2x ročně vyžínat a zjistíte, proč ta chemie
a frézování.
Odpovědět
Liechtensteiny jako PLANTÁŽ dubů k výrobě pražců.
Pokud je někdo sázel v rozpětí 20 let, tak je jiný
bude po 100 letech v rozpětí 20 let zase kácet.
Je to stejné, jako s lesy sázenými na Šumavě po velkých vichřicích v 19. století, které k mýtní zralosti dospěly současně. Totéž se děje i po kalamitě mnišky a stejné to bude i po současné
kalamitě s tím rozdílem, že se z nich budou muset
průběžně těžit souše a zralé stromy různých druhů.
K tomu frézování a herbicidům pouze tolik, že
úprava půdy před výsadbou závisí na množství a
druhu dosavadního podrostu. Pokud hrozí to, že ten podrost nedovolí sazenicím zdárně růst, tak se musí před výsadbou eliminovat. Některý lze zlikvidovat frézováním pařezů a kořenů, ze kterých jinak velmi
rychle obrazí a zadusí sazenice cílových dřevin a nebo na to použijete navíc i herbicidy. Pokud ale
seženete jako kdysi Lichtenstejnové dostatek levné
pracovní síly na vyžínání buřeně, tak tu chemii
a frézování nebudete potřebovat. Kde vzít a nekrást? V mládí jsem si přivydělával místo dovolené vyžínáním a mohu vám říci, že to byl
zoufalý způsob si přivydělat a určitě to není
práce o kterou byla rvačka. Proto ta technika
a chemie, která tu dřinu nahrazuje. Ekologie je
hezká, když se o ní diskutuje, ale dělat takové
vyžínání je věc jiná. Zkuste se LČR nabídnout,
že bez chemie budete nově vysazený les několik
let 2x ročně vyžínat a zjistíte, proč ta chemie
a frézování.
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2023 19:05 Reaguje na Břetislav MachačekAno z čistě ekonomického hlediska máte jistou pravdu.
Ale proč neprotáhnout obnovu například na 80 let a skutečně mozaikovitě či šachovnicovitě s ponecháním clon a výstavků? To si Českonemůže dovolit? A na ždánickém lese, buchlovsku a krušnohorsku taky ne?
Odpovědět
Ale proč neprotáhnout obnovu například na 80 let a skutečně mozaikovitě či šachovnicovitě s ponecháním clon a výstavků? To si Českonemůže dovolit? A na ždánickém lese, buchlovsku a krušnohorsku taky ne?
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2023 19:12 Reaguje na Slavomil VinklerJen tak pro srovnání co si dovolit můžeme:
Síkelův nákup až za 5 miliard Kč v době úspor: Stát dokončil převzetí sítě plynovodů NET4GAS
Odpovědět
Síkelův nákup až za 5 miliard Kč v době úspor: Stát dokončil převzetí sítě plynovodů NET4GAS
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2023 08:36 Reaguje na Břetislav MachačekJenomže v tom lese rostl jarní aspekt, jako sněženky, česnek medvědí, a jiné, zejména ladoňka. A to bylo rozfrézováno. Zákon není porušen, ten poruší babka, co trhá kytičky na prodej.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.12.2023 10:17 Reaguje na Slavomil VinklerK tomu frézování vám povím tolik, že ty
sněženky, bledule a česnek medvědí vám stejně v mladém lese s podrostem buřeně
růst nebudou. Ony potřebují les vzrostlý,
přiměřeně prosvětlený a nikoliv mladou
výsadbu plnou maliní, ostružiní, jiných
keřů a agresivních travin. Ony tam ty
cibulky zahynou tak jako tak a naopak,
když po frézování některé přežijí, tak
mají možnost rostliny přežít v půdě bez
buřeně a agresivních travin. Zkuste si
sněženky zasadit do hustého mladého lesa
do pěti let stáří a povězte mi, kolik
jich tam přežije to zastínění? Chce to
pane pouze myslet, pozorovat přírodu v
praxi a nenechat se opíjet rohlíkem od
aktivistů, kteří nic v lese nedělají
a pouze umí kritizovat ty, co dělají.
Mě už tím rohlíkem neopijí, protože to
znám z praxe a taky vím, že na něco v
tomto státě vždy bude a na něco ne,
neboť je potřeba koupit si voliče a
vrátit přes dotace dary sponzorům. Pak
se stane, že peníze směřují někam, ale
jinde scházejí a nikdy nebudou. Z lesů
stát každý rok lepil státní rozpočet
a nyní pláče, kolik potřebuje na jejich
obnovu. Dobrý hospodář si zisky odkládá,
aby je v době nouze použil, ale špatný
hospodář vše rozhází a bere si půjčky,
které splácí z nových půjček. Jediná
výhoda pro všechny porevoluční neumětely
je to, že se u koryt střídají a mají se
vždy na koho vymluvit. To komunisti za
40 let se už neměli na koho vymlouvat
a tak konali tak, aby se investovalo
pouze to, na co se vydělalo a nikoliv
z takřka nuly udělat 3 biliony dluhů.
Hospodařit na dluh taky, tak tu bylo
JE deset, topili bychom tu elektřinou
zadarmo a na práci do lesů bychom si
najímali nezaměstnané ze Západu. Na
dluh by to dozajista šlo i nyní, ale
kdo to kdy splatí je záhada.
Odpovědět
sněženky, bledule a česnek medvědí vám stejně v mladém lese s podrostem buřeně
růst nebudou. Ony potřebují les vzrostlý,
přiměřeně prosvětlený a nikoliv mladou
výsadbu plnou maliní, ostružiní, jiných
keřů a agresivních travin. Ony tam ty
cibulky zahynou tak jako tak a naopak,
když po frézování některé přežijí, tak
mají možnost rostliny přežít v půdě bez
buřeně a agresivních travin. Zkuste si
sněženky zasadit do hustého mladého lesa
do pěti let stáří a povězte mi, kolik
jich tam přežije to zastínění? Chce to
pane pouze myslet, pozorovat přírodu v
praxi a nenechat se opíjet rohlíkem od
aktivistů, kteří nic v lese nedělají
a pouze umí kritizovat ty, co dělají.
Mě už tím rohlíkem neopijí, protože to
znám z praxe a taky vím, že na něco v
tomto státě vždy bude a na něco ne,
neboť je potřeba koupit si voliče a
vrátit přes dotace dary sponzorům. Pak
se stane, že peníze směřují někam, ale
jinde scházejí a nikdy nebudou. Z lesů
stát každý rok lepil státní rozpočet
a nyní pláče, kolik potřebuje na jejich
obnovu. Dobrý hospodář si zisky odkládá,
aby je v době nouze použil, ale špatný
hospodář vše rozhází a bere si půjčky,
které splácí z nových půjček. Jediná
výhoda pro všechny porevoluční neumětely
je to, že se u koryt střídají a mají se
vždy na koho vymluvit. To komunisti za
40 let se už neměli na koho vymlouvat
a tak konali tak, aby se investovalo
pouze to, na co se vydělalo a nikoliv
z takřka nuly udělat 3 biliony dluhů.
Hospodařit na dluh taky, tak tu bylo
JE deset, topili bychom tu elektřinou
zadarmo a na práci do lesů bychom si
najímali nezaměstnané ze Západu. Na
dluh by to dozajista šlo i nyní, ale
kdo to kdy splatí je záhada.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2023 19:10 Reaguje na Břetislav MachačekNo jak myslíte. Myslím že kombinace frézování a několik let herbicidů nepřežijí, i když vydrží hodně. Já měl na zahradě bledule a sněženky, musel jsem tam navést hromadu hlíny. A po třech letech jsem ji odklidil, ejhle, nějaké rostliny se zachovaly. Čítám, že tu trávu by přežily, neb potřebují jen jarní světlo.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
13.12.2023 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekInterní dluh po komunistech asi 1,6 bilionu KČS, muck... :)
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
12.12.2023 21:44 Reaguje na Břetislav MachačekŽelezniční pražce byly zapotřebí až v období rozvoje železnice po polovině 19. století. Lichtensteinové zde ovšem začaly pěstovat vysokokmenný les už za Marie Terezie, tedy o 100 let dříve. Ostatně proto mohli dubové pražce dodávat o 100 let později, z desetiletých dubů pražce nikdo neudělá. Původní lužní les byl velmi prořídlý, tvořeny vrbami, tololem bílým i černým, olší lepkavou a řídce duby a jasany. Úkolem lesního hospodáře bylo maximalizovat zisk z jednotky plochy, vyloučit pastvu dobytka poškozujícího les. Místní obyvatelstvo mohl z panského lesa zisk polařením, t.j. společným pěstováním plodin (řepa, kukuřice, brambory) se sazenicemi dubů a jasanů. Bylo to výhodné pro lesníky, protože se místní obyvatelstvo postaralo o zdárný růst sazenic. Tak takto vznikla současná podoba temnějších lesů. Rozhodně se nejedná o nějaké pralesy, jak je romantický předkládáno.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.12.2023 17:44 Reaguje na Jiří WenzlAno to je mi známo, že z původního lužního lesa vytěžili duby na pražce a zbytek na jiné použití. Následně se zaměřili na duby v domnění, že dřevěné pražce budou žádané i do budoucna. Dnes je už tomu jinak a představa laiků o původním lese je na Soutoku značně přitažena za vlasy už když se do něho zahledí a uvidí 130 let staré duby pěkně srovnané v řadách, což by příroda tak přesně nikdy nevytvořila. Jinak i ten systém kanálů svědčí o cílené práci lidí, aby to nebyly nějaké lužní močály, ale les, kde mají stromy sice vody dostatek,
ale nikoliv příliš. Proto i tam vybili bobry, aby jim z lesa nedělali močál,
ve kterém se ty stromy "utopí". Ponechat
tento skvost čistě přírodě i s bobry,
tak časem bude jeho část vypadat jako
u nás lesy v důlních propadlinách nyní
už zaplavených vodou. Souše stromů ční
z hladiny propadlin a mají sakra daleko
ke zdravému žijícímu lesu. Mají už dnes
sice zase jinou funkci, ale není to les.
Odpovědět
ale nikoliv příliš. Proto i tam vybili bobry, aby jim z lesa nedělali močál,
ve kterém se ty stromy "utopí". Ponechat
tento skvost čistě přírodě i s bobry,
tak časem bude jeho část vypadat jako
u nás lesy v důlních propadlinách nyní
už zaplavených vodou. Souše stromů ční
z hladiny propadlin a mají sakra daleko
ke zdravému žijícímu lesu. Mají už dnes
sice zase jinou funkci, ale není to les.
JW
Jiří Wenzl
12.12.2023 21:10 Reaguje na Slavomil VinklerV oboře Soutok zaujímají lesy plochu 34 km2, celkově má obora asi 45 km2. Obnovit za pouhých 20 let takovou rozlohu lesa je nemožné. Zdejší tvrdý líh tvořený dubem letní a jasanem úzkolistým se těží ( sklízí) ve věku 120-140 let. Pokud v porostu převažuje jasan, pak je to dříve, pokud dub, tak později. Ten věk je dobou obmýtí. Při těžbě porostů se nesmí překročit tzv.etát, který je vypočítán z celkového přírůstu porostů. Nesmí se zkrátka sklidit víc dřevní hmoty, než který přiroste. To je staré lesnické tabu, aby byle existence lesa trvale udržitelna. Když odhadnu, že průměrně se na Soutoku sklízí porosty ve věku 130 let, tak je zde každý rok možno vytvořit 34/130 km2 holin. Lesnické plánování je ovšem desetileté, takže během tohoto období se může sklízet nerovnoměrně. I etát je počítán na 10 let, ten nelze překročit. Kvůli vysoké hustotě jelení a daňčí zvěře je praxí obnovovat porosty v obnovních blocích. To se oplotí určitá oblast, aby zvěř neničila sazenice, tam je soustředěna těžba a následné zalesňování. Laickým pohledem to může vypadat, že se les drancuje. Obnovní bloky jsou dobře vidět na leteckých snímcích.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.12.2023 14:24 Reaguje na Jiří WenzlVy se nedíváte, jak jsem vám doporučil, na snímky Mapy.cz. Vy teoretizujete, já tam v reálu vidím, že v podstatě celá plocha je obnovená za posledních cca 20 let. Takže ne 35/130, ale asi z 35/20. A navíc přírodně nešetrným způsobem (i když to nebude proti zákonu). Zejména ladoněk je škoda.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.12.2023 14:28 Reaguje na Jiří WenzlJá nekritizuji kácení obecně. Vadí mě, že se nekácí jak píšete v poměru 30/130, že frézuje + používají herbicidy v místech s porosty vzácných kytek.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.12.2023 14:31 Reaguje na Slavomil VinklerTedy 3000ha/130 je asi 20 ha ročně.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.12.2023 08:26 Reaguje na Slavomil VinklerTy vaše výpočty mají jednu chybu. Dřív se naráz kácely celé komplexy lesa které nyní dorostly do mýtního věku. Tenkrát to nebylo o maximalně povolené ploše 1 ha ( vyjímka 2 ha) ale o plochách podstatně větších.No a nyní je tu kromě doby obmýtní ještě doba obnovní (obnovní číslo). No a toto vše si tamní lesníci necucají z prstu ale je to stanoveno LHP který pro jednotlivé majetky vypracovává taxátor. LHP mimo jiné obsahuje návrh hospodářských opatření pro další desetileté období (prořezávky, probírky, těžba,
zalesnění), kdy jsou některá z těchto opatření pro vlastníka lesa závazná. No a hlavně, k LHP se před jeho schválením KÚ vyjadřuje například i orgány ochrany přírody
a krajiny. Takže ty těžby někdo schválil a na tom schválení se podílely i orgány ochrany přírody. Ten lesník si opravdu nemůže dělat co zrovna chce ale musí se řídit tím LHP.
Odpovědět
zalesnění), kdy jsou některá z těchto opatření pro vlastníka lesa závazná. No a hlavně, k LHP se před jeho schválením KÚ vyjadřuje například i orgány ochrany přírody
a krajiny. Takže ty těžby někdo schválil a na tom schválení se podílely i orgány ochrany přírody. Ten lesník si opravdu nemůže dělat co zrovna chce ale musí se řídit tím LHP.
