https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pripadu-zabijeni-vzacnych-dravcu-v-cesku-pribyva.policie-hleda-svedky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Případů zabíjení vzácných dravců v Česku přibývá. Policie hledá svědky

31.7.2025 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz) | Tereza Valchářová
Policie vyšetřuje případ otrávených dravců na Břeclavsku.
Policie vyšetřuje případ otrávených dravců na Břeclavsku.
Foto | Klára Hlubocká / ČSO
Kriminální policie se na několika místech v Česku aktuálně zabývá případy nelegálního zabíjení volně žijících živočichů. Mezi oběťmi jsou i chránění orli mořští, luňáci červení nebo kriticky ohrožený orel královský. Na případech spolupracuje psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se jako jediná v Česku specializuje na vyhledávání otrávených návnad a živočichů za pomoci dvou speciálně vycvičených psů.
 
Kriminalisté případy vyšetřují jako trestný čin a žádají veřejnost, aby poskytla svědectví na telefonním čísle 158, pokud má jakékoli informace o otravách volně žijících živočichů.

Od minulého týdne se jihomoravští kriminalisté zabývají případem otravy několika zvířat v okrese Brno-venkov. Mrtvého luňáka červeného ohlásila kolemjdoucí žena psovodce psí jednotky ČSO Kláře Hlubocké, která se psy ihned vyrazila na místo nálezu.

„Při prohledávání okolí objevili psi další dva mrtvé luňáky červené, kunu a také otrávenou návnadu,“ popisuje Hlubocká. „Vzhledem k velkému počtu uhynulých zvířat na jednom místě jsem pojala podezření na otravu nebezpečným jedem karbofuranem, což následně potvrdily rychlotesty, které jsem provedla přímo v terénu. Případ jsem následně předala policii. Předpokládáme, že stejný pachatel má na svědomí i otravu motáka pochopa, který byl nalezen ani ne o týden dříve zhruba dva kilometry od tohoto místa,“ vysvětluje Hlubocká.

Psí jednotka ČSO od začátku roku řeší bohužel velké množství případů otrávených zvířat po celé republice. „Začátkem února někdo zabil krkavce velkého na Královéhradecku, v březnu se u Brtnice na Jihlavsku potvrdila otrava karbofuranem u orla mořského a luňáka červeného a traviči řádili i na Nymbursku, kde někdo otrávil dva luňáky červené s vysílačkami a jednu káni lesní. Ta díky včasné pomoci přežila a byla vypuštěna zpět do přírody,“ popisuje jednotlivé případy Hlubocká.

„U dalšího případu jsme asistovali během dubna na Břeclavsku. Za oběť travičům tu padli dva orli mořští, dvě káně lesní a luňák červený. Dva případy otrav máme také na Třebíčsku. V dubnu tam někdo otrávil káni lesní a v květnu vránu šedou – v obou případech šlo o otravu karbofuranem. Na Jesenicku někdo otrávil v květnu dva krkavce velké, na Strakonicku luňáka červeného a na Táborsku zabili traviči hned tři chráněné živočichy – luňáka červeného, volavku popelavou a vydru říční.“ dodává Hlubocká.

Otrávený dospělý orel mořský u Nasavrk na Chrudimsku.
Otrávený dospělý orel mořský u Nasavrk na Chrudimsku.
Foto | Klára Hlubocká / ČSO

Otřesný případ travičství vyšetřují kriminalisté také u Nasavrk na Chrudimsku. „Travič zde v květnu zabil celou rodinu orlů mořských – dva dospělé a jejich mládě. Jednalo se o jediný známý hnízdící pár v celé CHKO Železné hory,“ informuje Hlubocká. Porobněji případ popsala Agentura ochrany přírody a krajiny.

Od půlky května se kriminalisté zabývají také případem několika uhynulých zvířat v obci Klučenice na Příbramsku. „Na louce byla nalezena tři uhynulá zvířata – konkrétně šlo o lišku obecnou, káni lesní a orla mořského. Také zde se potvrdilo podezření na otravu karbofuranem,“ říká Hlubocká. Na Příbramsku se přitom nejedná o jediný případ. „Už od dubna zde řešíme otravu orla mořského – i tentokrát prověřujeme, zda traviči použili nebezpečný karbofuran,“ dodává Hlubocká.

„Nejvíce otrávených zvířat zatím evidujeme na Jindřichohradecku. Od února byli během několika týdnů nalezeni dva uhynulí krkavci velcí, dvě káně lesní, orel mořský, luňák červený, čtyři lišky a kuna skalní. U všech obětí se potvrdila otrava karbofuranem,“ sděluje Hlubocká.

Otrávený dravec na dětském hřišti

Koncem března informovali pelhřimovští kriminalisté Kláru Hlubockou o případu orla mořského otráveného karbofuranem. „Ten byl nalezen na dětském hřišti, kde mohly přijít do styku s kadaverem malé děti. To je velmi nebezpečné, jelikož v případě použití karbofuranu je prudce jedovatá nejen samotná návnada, ale také uhynulá zvířata, která ji pozřou. Velmi lehce tak mohlo dojít k neštěstí,“ varuje Hlubocká.

Karbofuran je pro svoji přílišnou jedovatost od roku 2008 zakázán v celé EU. Trestným činem je i jeho samotné držení. „K usmrcení všeho živého stačí jen pár kapek tohoto nervového jedu a nebezpečné jsou i jeho výpary. V ohrožení tak jsou nejen volně žijící zvířata, ale například i psi na vycházce či děti,“ upozorňuje Hlubocká. Otravy psů karbofuranem nejsou bohužel nijak vzácné, např. loni se po pozření návnady otrávila fenka německého ovčáka a v roce 2019 zahynulo čtyřměsíční štěně border kolie.

Střílení dravců, nelegální pasti i zničená hnízda

Kromě trávení dravců se policie potýká také s jejich nelegálními zástřely i chytáním do pastí. Také k těmto případům vyjíždí Hlubocká se psy. „V únoru nám rakouští kolegové nahlásili podezření na nelegální zabití kriticky ohroženého orla královského na Znojemsku. Toho se podařilo dohledat díky GPS/GSM lokátoru, který měl na zádech. Při pitvě byly nalezeny broky, orla tak někdo úmyslně zastřelil,“ vypráví Hlubocká.

„Podezření na zastřelení jsme měli také u dvou kání lesních na Nymbursku. To se ale neprokázalo a momentálně pracujeme s verzí, že dravci uhynuli v důsledku zranění způsobených nastraženou pasti,“ říká Hlubocká, která se ve své práci setkává také s úmyslným ničením hnízd dravců – naposledy minulý týden na Jičínsku, kde neznámý pachatel zlikvidoval hnízdo vzácných motáků lužních se čtyřmi mláďaty.

Otrávený orel mořský u Břeclavsku.
Otrávený orel mořský u Břeclavsku.
Foto | Klára Hlubocká / ČSO

Podezření na úmyslné zničení hnízda orlů mořských vyšetřují od března také kriminalisté na Vysočině u obce Pikárec a na Příbramsku. „I v tomto případě se jedná o trestnou činnost, konkrétně neoprávněné nakládání s chráněnými živočichy. Proto je potřeba hlásit policii i takovéto případy. Nebuďme vůči nelegálnímu zabíjení zvířat lhostejní, případů je opravdu hodně, toto je jen námi prověřená „špička ledovce“. Bez zapojení a pomoci veřejnosti budou pachatelé ve své činnosti pokračovat. Mějte oči otevřené, buďte všímaví a nebojte se podezřelé nálezy nebo chování osob ohlásit,“ vyzývá Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Policie žádá o pomoc svědky

K objasnění případů by mohli policii pomoci svědci, kteří si v místech nálezu všimli návnady, nebo mají informace, které by mohly vést k dopadení pachatele. Pokud máte jakékoli informace, kontaktujte psí jednotku ČSO na čísle 606 412 422 nebo Policii ČR na lince 158.

Kriminalisté kvalifikují případy jako trestné činy týrání zvířat, pytláctví a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Pachatelům může za tyto činy hrozit i několik let za mřížemi.

V minulosti se podařilo s přispěním psí jednotky usvědčit a odsoudit za trávení volně žijících živočichů již tři pachatele. Prvním odsouzeným se stal v roce 2021 rybníkář ze Strakonicka, který dostal podmíněný trest 2,5 roku. Druhý travič – myslivec a chovatel drůbeže a holubů z Břeclavska – odešel od soudu v roce 2022 s tříletým podmíněným trestem. Naposledy byl v roce 2024 odsouzen myslivec a chovatel loveckých psů a ryb z Příbramska, kterému byl vyměřen dvouletý podmíněný trest a pokuta 250 tisíc korun.

Psí jednotku ČSO tvoří psovodka Klára Hlubocká s retrívry Vikym a Irbis, kteří jsou jako jediní v Česku speciálně vycvičení na hledání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí. Hlubocká navštěvuje se psy důležitá místa výskytu dravců, případně místa dřívějšího trávení. Kromě toho vyjíždí k případům na žádost policie či dalších institucí, ale také na ohlášení občanů a k případům, které jí ohlásí speciálně vyškolení terénní spolupracovníci.

Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii na 190 případů, jejichž obětmi se stalo přes 600 zvířat. Letos už počet otrávených zvířat překonal číslo za celý minulý rok.

„Od začátku roku jsme s Policií České republiky asistovali u 24 případů, při kterých bylo nalezeno 55 otrávených ptáků a 16 savců. 14 ptáků bylo nelegálně zastřeleno, chyceno do pasti nebo jinak zabito. Velká část obětí patří ke kriticky ohroženým a zákonem chráněným druhům. K těm letos přibyl bohužel i vlk obecný, i proto jsme navázali dlouhodobou spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko, kde byl jeden z otrávených vlků nalezen,“ říká Hlubocká. O dalším případu čtyř otrávených vlků informovala v polovině května Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Příručka Ptačí kriminalita.pdf Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past.
Ptačí svět.pdf Tematické číslo časopisu ČSO Ptačí svět, které se zabývá ptačí kriminalitou.

Podezření na otravu. Jak poznat?
• víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
• podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
• mrtvé zvíře poblíž návnady
• mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
• mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
• mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)

Co dělat v případě nálezu?
• Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších lidí, dětí i zvířat.
• Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
• Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO...).
• Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
• POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed

Projekt LIFE EUROKITE má za cíl snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. úrazy elektrickým proudem, kolize se silniční a železniční dopravou). Projekt LIFE EUROKITE je spolufinancován Evropskou unií.


reklama

 
foto - Valchářová Tereza
Tereza Valchářová
Autorka je pracovnice České společnosti ornitologické.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Pepa

31.7.2025 07:40
Za posledních 5 let byli usvedceni 3 pachatelé, 2 myslivci a 1 rybnikar, všichni odešli s 2-3 letou podmínkou.
Škodlivost jejich jednání je značná i vzhledem k minimální míře objasnění.
Pokud nebudou velmi vysoké finanční tresty s odnětím svobody na pár let tak budou tito myslivci, rybnikari a jiní hajzlove v jejich trestnich činech pokracovat
Odpovědět
DA

DAG

31.7.2025 08:47 Reaguje na Pepa
Zapomněl jste dodat, že ti dva myslivci byli také rybníkáři. A má oblíbená hláška: Byli i řidiči. Takže 100% travičů jsou řidiči. Navrhuji u všech řidičů domovní prohlídku, jestli nevlastní furadan.
Žijeme v demokratické společnosti, takže nikoho neodsuzujeme za jeho legální koníčky.
I společnost k tomu musí přistupovat racionálně. Takže, když rybníkář otráví orla a luňáka, tak nemá vliv jestli má myslivecké zkoušky nebo řidičák.
Když pěstitel drůbeže otráví jestřába, protože mu chodí na slepice, tak to nemá nic společného s tím, že má řidičák.
Pokud myslivec otráví káně, aby ochránil bažanty a zajíce, tak ano musí být posuzován jako myslivec.
Chápu, že nenávist k myslivcům některým jedincům zatemňuje mozek, ale zbytek společnosti musí být soudný a přistupovat k věcem reálně.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2025 08:58 Reaguje na DAG
Chápu, že jste myslivec a že vás to paušalizování viníků uráží. Oprávněne se bráníte a máte pravdu.
Mě zase udivuje, že lidé v mysliveckých spolcích to u takových lidí nevidí a nezasáhnou. Když přece jsou to vesměs kamarádi nebo známí a každý ví, kdo co dělá.
Odpovědět
DA

DAG

31.7.2025 09:15 Reaguje na Michal Uhrovič
Myslím, že to ostatní neví. Přeci jen, když děláte takovou věc, tak moc lidem věřit nebudete.
U nás není drobná ani nějaké velké rybníky, takže nemůžu úplně soudit.
Nicméně vím, že rybáři jsou v dnešní době hodně nešťastní. Potoky a řeky jsou upraveny proti povodním, tak že se ryby nemají kde schovat. Rybníky byly také tvořeny relativně mělké, aby byly teplé a nikdo moc s predátory nepočítal. A že těch predátorů dneska je.
Podle druhů co se stávají obětí travičství, tak se domnívám, že je to většinou okolo vody. Ale je to spíš takový dojem.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2025 09:22 Reaguje na DAG
V Milovicích to byl chovatel drůběže a celoživotní myslivec, ale už v důchodu. To odpovídá tomu,co píšete, že dříve těch predátorů tolik nebylo, a nyní je jich hodně a staré generace si s tím neumí poradit. Proto by jim měli poradit ve spolcích ti mladší.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.8.2025 10:30 Reaguje na Michal Uhrovič
Můžete odpovědět na otázku jestli trávil jako myslivec nebo z důvodu chovub drůbeže s proč?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2025 09:24 Reaguje na DAG
On je taky rybář a rybář. Jsou rybáří, kteří přijedou s dodávku k řece/rybníku, vyvozí techniku a leží u vody týden nebo rybáři co chtějí chytat opravdové živé ryby v přírodě bez tuny techniky.
Odpovědět
Pája Žížala

Pája Žížala

31.7.2025 23:49 Reaguje na Michal Uhrovič
Na základě jakých indicií tay tvrdíte, že to "nevidí" a nezasáhnou? U nás by nikdo s takovým chováním nepochodil.
Nepomlouvejte laskavě a nešiřte lživý narativ. Pokud víte, kde to tolerují, je vaše povinnost reagovat.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2025 08:22
Oni přece přírodu chrání, jsou to většinou myslivci. Za všechno můžou ekologisti
Odpovědět
JV

Josef Valenta

3.8.2025 15:27 Reaguje na Michal Uhrovič
Ach jo , škoda, že jste neuvedl kominíky a kuchaře.
Odpovědět
Ra

Radek

31.7.2025 08:32
Jen pro pořádek .

Myslivec by něco takového neudělal .

Lepe by znělo , pokud nebudou tito HAJZLOVÉ dostávat velké finanční tresty a odnětí svobody tak se nic nezmění .

Protože to že je někdo členem nějakého mysliveckého spolku , zároveň neznamená že je to myslivec .
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2025 08:38 Reaguje na Radek
problém je tedy v mysliveckých spolcích?
Odpovědět
Ra

Radek

31.7.2025 09:58 Reaguje na Michal Uhrovič
Myslím že je problém pouze v lidech . Žádný spolek , organizace , strana …..nemůžou za to co dělají jejich členi .

Z odhalených případů vyplývá že je dravců více než se uvádí , tak jak píše DAG . Pokud by mohli lidé legálně chránit svůj majetek jistě by tyhle travičské praktiky přestaly .
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2025 10:17 Reaguje na Radek
Myslím, že spolky by měli učit a motivovat lidi k lepšímu. Ale jak píšete, je to o lidech v těch spolcích, každý tam je z jiného důvodu.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

3.8.2025 15:39 Reaguje na Radek
Ano problém je v lidech. Dravců není určitě přemnožení.Sami si regulují svůj stav. Co se týče ochrany je možná, já to vyřešil voliérami,kam se mohou slepice zkovat, trápila mně kuna ,pomohli včelařské odpařovače a kyselina mravenčí,kterou jsem nechal nějaký čas "vonět"u kurníků. Sám mám rozmístěny budky pro poštolky, které mi řeší stav myši na pastvinách, a nedaleko hnízdí káně (je to nádherný pták a když krouží nad dvorem ,zahradou a pastvinami rád na něj koukám . Nedaleko vyvádí i svá štěňata vlci , vylepšili jsme ohradu a pořídili osla. Takže legální ochrana existuje.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.8.2025 16:11 Reaguje na Josef Valenta
Pane Valento,fantazie.
Odpovědět
DA

DAG

31.7.2025 08:33
Myslím že je to spíše více odhalenými případy, něž že by toho přibývalo.
Bují to asi ve větší míře než se všeobecně myslelo.
Ovšem z toho vyplívá, že těchto pernatých dravců je o hodně víc než se předpokládá. Což je dobrá zpráva. Pokud by se podařilo toto travičství vymýtit, tak stavy dravců rychle stoupnou a dalo by se přistoupit k legální regulaci. Pak by lidé mohli legálně chránit svůj majetek a tyto nebezpečné prasárny by přestaly.
Odpovědět
va

vaber

31.7.2025 09:55
Dravci jsou vzácní, nevím .Když jedu po krajině autem ,vidím mnoho dravců. Sedí na polích, na stromech ,kolem silnic a vídám jich mnoho. Nepoznám druhy ,ale vím ,že to nejsou vrány. Ti dravci nemají žádné nepřátele ,v přírodě.
Naopak nevzácné zajíce, nebo bažanty, nevidím vůbec a když, tak jen rozplácnuté na silnici. Za toto zabíjení není zodpovědný nikdo. Jen se pletou do cesty pánovi tvorstva.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2025 09:58 Reaguje na vaber
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2025 09:59 Reaguje na vaber
ANo, řešíme trávení pár dravců a auty zabíjíme nejen dravce, ale mnohem více jiné zvěře než ti traviči.
Stačí žně, to jsou jatka pro nekteré druhy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2025 10:27
Pokud se nevrátíme k regulaci predátorů podle jejich vlivu na kořist v daném místě, tak to prostě někteří zoufalí jedinci budou brát do svých rukou stále více. Vypátrat někoho, kdo tak činí tajně je téměř nemožné, protože otrávená návnada není jako past mající " registrační značku" v podobě původu jejího vlastníka. Ač je dnes celá krajina prošpikována
fotopastmi, tak se vždy najde nesledované místo k "vytroušení" návnady
z "rukávu" a návnada je připravena zabíjet. V tom je jed geniálně velmi
jednoduchý a prakticky tomu nelze nikdy zabránit. To anonymní traviče
láká, že jim nehrozí vypátrání, pokud se tím nebudou chlubit a nebo je
nepostihne to, že je někdo náhodou uvidí. On ten jed je pro některé
zoufalé chovatele satisfakcí za neřešení jejich ztrát na chovech a už
jim přetekl kalich trpělivosti, že to bude stát nějak řešit nikoliv
pouze na jejich úrok. Představte si predátora jako třeba hraboše,
který se neustále množí a znehodnocuje výsledky vaši práce. Mimochodem
letos mi zničili pětinu brambor a jejich likvidace započne až po sklizni
v době hladu. Nyní je hojnost do pastí nenaláká a ani jed, který pouze
užívám v krajním případě totálního přemnožení. Ty hraboše ale můžete legálně chytat do pastí a trávit a většině lidí to ani nevadí, ale u
predátora lovícího na vašem rybníce jako v supermarketu to musíte strpět?
Proč? Jakým právem si nesmím svůj rybník před predací skutečně účinně
chránit? A neblábolte tu o ohradnících, které draví ptáci přeletí a
vydry je podhrabou. Kamarád svůj pstruhový rybníček vybavil před
vnikem vyder elektrickým ohradníkem, který "nějak" překonaly a ten
rybník mu vyplenily za pár dnů. Nakonec ulovil poslední pstruhy,
odstranil ohradník a už tam nic cíleně nechová. Nějaká drobotina
tam je, ale ta už vydry nezajímá, protože plení nově zarybněnou
vedlejší pstruhovou řeku od potočáků a raků. Měl různá nutkání od
pastí po jed, ale nakonec usoudil, že past a jed na jeho zahradě
by ho usvědčily z trestného činu. Je ale dalším z těch, co nemohou
přijít na jméno ochranářům, kteří mu znemožnili chov pstruhů dosud
přírodním způsobem, protože je krmil masnými červy z kadavérů zvířat
sražených auty a vlaky v jeho okolí. Kamarádi ho na to upozornili,
on to posbíral, umístil na síto nad hladinou a přikryl vaničkou.
Pstruzi čekali na každého červa toužícího se zakuklit a cpali se
jimi jako diví i bez granulí, jako v jiných umělých chovech. Nyní
se tak děje v příkopech kolem tratí a cest, protože nemá důvod
zdechliny sbírat jako kdysi. Opět další plýtvání dary přírody, kdy
pracovití lidé uměli zužitkovat i kadavéry na rybí maso a co nyní
bez užitku smrdí v příkopech pouze proto, že se jim znechutilo
chovat to, co jim likvidují predátoři.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist