Karel Černý a Martina Skohoutilová: Přestaňme si idealizovat ochranu přírody v Rakousku na základě pár pěkných políček za hranicemi
31.7.2025 | Karel Černý a Martina Skohoutilová |
Zdroj | Pixabay
I upravená krajina může být biologická poušť
Rakousko je často dáváno za příklad, jak by měla vypadat krajina. Ale pohled na pár pěkných polí za hranicemi nebo z auta nestačí. V mnoha oblastech, zejména v nížinách, už příroda bojuje o přežití stejně zoufale jako u nás. Příroda, která vypadá pečlivě udržovaná, může být paradoxně téměř mrtvá – bez hmyzu, bez ptáků, bez pestrosti.
I další mí kolegové upozorňují, že právě v těchto kulturně „dokonalých“ krajinách bývá biodiverzita na dně. Zatímco v českém nepořádku se leckdy ještě udrží třeba luční motýli, v rakouské sterilitě už dávno vymizeli.
Když se „pořádek“ dělá pro přírodu – ale bez přírody
Před pár lety jsem narazil v rakouských Alpách na projekt obnovy horského rašeliniště. Krásné území, plné rosnatek, bylo zjevně dobytčí stezkou a pokáleno – a vedle toho velká cedule o tom, kolik evropských milionů stálo zavedení tradiční horské pastvy, kterou místní sedláci dřív dělali automaticky a bez dotací. Efektní grafy popisovaly, jak kravský pazneht pozitivně ovlivňuje půdu a jak skot podporuje hmyz.
Bylo to přesné. Ale zároveň i trochu absurdní. Měl jsem pocit, že jsem svědkem laboratorního pokusu – zatímco vedle létal jasoň, který k přežití nepotřebuje monitoring, ale funkční krajinu.
Rakousko není ráj. Ani v ochraně přírody
Rakouská krajina není nedotčený ráj – je to stejně transformovaný prostor jako ten náš. Jen se to možná lépe tváří. Za posekanými příkopy se mohou skrývat:
- • zmizelé metapopulace motýlů (viz okáč skalní, žluťásek barvoměnný),
• přerušení biokoridorů kvůli přeúdržbě a dopravním stavbám,
• dlouhodobé užívání pesticidů a antiparazitik,
• přílišná pastva a zánik mozaikovité struktury porostů.
• maximalizace zisku na úkor přírody
Pastva s dotací ještě neznamená dobrý management
Ztráta maloplošných struktur a tradičního hospodaření rozhodně patří mezi hlavní příčiny úbytku hmyzu ve střední Evropě – Rakousko nevyjímaje.
Náš článek (Černý a Skala: ANLiegen Natur, 2023) popisuje desítky projektů managementu pastvou, včetně těch rakouských. A ukazuje, že ani tam není zdaleka vyhráno. Dotační péče o přírodu je často komplikovaná, naráží na limity v biologii i v praxi. Mezi časté chyby patří:
• nedostatečné prostředky pro financování nezbytných opatření
• nasazení nevhodných plemen (např. výkrmových koz nebo ovcí),
• zbytečná a plošná antiparazitární léčba – která zabíjí i chráněný hmyz,
• příkrm zvířat → obohacení půdy živinami → ústup druhově bohatých porostů,
• špatné načasování pastvy – které ničí právě to, co mělo být chráněno.
Výsledkem je paradox: příroda je sice „ošetřena“, ale ve skutečnosti ztrácí svou rozmanitost. A přitom to všechno mnohdy stojí nemalé veřejné prostředky.
Co si z toho odnést?
Rakousko není ekologický ráj. A není fér jej bez kontextu stavět jako vzor. Místo toho bychom měli víc mluvit o tom:
- • jaké druhy chceme chránit a proč,
• jak zajistit kontinuitu péče, nejen dotační výstupy,
• jak si vážit zdánlivého „nepořádku“, který může být útočištěm posledních přeživších rostlin a živočichů.
Úhledné příkopy nejsou známkou zdravé přírody. A dotační cedule s logy EU nejsou zárukou života. Skutečná ochrana přírody není o tom, co úhledně vypadá. Je o tom, co skutečně funguje. Není důležité, zda krajina „vypadá“ uklizeně. Důležité je, zda v ní něco žije.
A právě v tom má Česko oproti Rakousku náskok. Ne v zemědělské politice – tam patříme spíš ke smutným rekordmanům – ale v aktivním přístupu k péči o přírodu. Díky desítkám spolků, projektů, dobrovolníků a odborníků máme v Evropě výjimečně silnou tradici praktického managementu zaměřeného na ohrožené druhy a cenná stanoviště.
Ani u nás ale není situace růžová. Chybí systematické financování, chybí lidé, chybí součinnost s většinovým zemědělstvím. A přesto, nebo právě proto, se z našeho "chaosu" leckdy ozývá víc života než z rakouského pořádku.
Autoři:
Dr. DI Karel Černý – entomolog, ekolog a předseda spolku JARO Österreich, rakouské části Skupiny JARO. Věnuje se výzkumu motýlů a praktické ochraně přírody ve střední Evropě, zejména v Rakousku a Česku. Spolupodílí se na řadě projektů zaměřených na péči o cenná stanoviště formou pastvy a další managementy podporující biologickou rozmanitost.
Bc. Martina Skohoutilová – koordinuje interní i vnější komunikaci Skupiny JARO, která pečuje o vzácné druhy a cenná území přímo v terénu. Dlouhodobě se věnuje ochraně motýlů, návratu tradiční péče do krajiny a propojování vědy s praktickou ochranou přírody. Ve své práci kombinuje zkušenosti z terénu, strategické myšlení a srozumitelnou komunikaci odborných témat směrem k veřejnosti i politikům.
reklama
Karel Černý a Martina Skohoutilová
Autoři pracují pro Mezinárodní ochranářskou skupinu JARO.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Nové tůně v Krnově pomohou zadržet vodu a podpořit biodiverzitu
V soutěži Adapterra Awards 2025 uspěla opatření provedená v souladu s přírodou. V lesích u Velké Bíteše i na řece Svratce
Vláda schválila systémové dokumenty k politice krajiny a biodiverzitěOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (135)
SV
Slavomil Vinkler
31.7.2025 06:57👍Velmi užitečný článek. Pečovat o přírodu se musí, ale přírodě efektivním, nikoli pro oko estetickým způsobem. No ale i estetika nemusí škodit, např. Lednicko valtický areál včetně Soutoku.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.7.2025 08:04 Reaguje na Slavomil Vinklerjde spíš o pestrost druhů...aby hmyz měl co baštit... střídat řepku s hořticí dvacet let není řešení...
Odpovědět
Ra
Radek
31.7.2025 10:39 Reaguje na Slavomil Vinkler Cituji
Ztráta maloplošných struktur a tradičního hospodaření rozhodně patří mezi hlavní příčiny úbytku hmyzu ve střední Evropě – Rakousko nevyjímaje.
Další článek co propaguje české ochranáře , nic víc v to není .
Odpovědět
Ztráta maloplošných struktur a tradičního hospodaření rozhodně patří mezi hlavní příčiny úbytku hmyzu ve střední Evropě – Rakousko nevyjímaje.
Další článek co propaguje české ochranáře , nic víc v to není .
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.7.2025 12:50 Reaguje na Radekto záleží na úhlu pohledu...za mě to není o těch ochranářích, ale spíš o tom, že se někomu nelíbí, to co říkají.
Přitom zmenšení výměry a pestrost osetých polí zvyšuje diverzitu, biologii a určitě lépe odolává erozi...
Odpovědět
Přitom zmenšení výměry a pestrost osetých polí zvyšuje diverzitu, biologii a určitě lépe odolává erozi...
RP
Radim Polášek
31.7.2025 21:06 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZmenšení polí tvrdě zaplatíme ztrátou produktivity zemědělců a jejich ekonomickým krachem kvůli zahraniční konkurenci.
Jestli mají vzniknout drobné diverzifikované plochy, tak buď musím vytvořit nové konkurenceschopné zemědělské odvětví, které bude schopné ty drobné plochy obdělávat a ekonomicky udržet nebo budeme muset nějakou desítku procent těch velkých polí uloupnout a udržovat na nich diverzitu placenými službami coby udržování krajiny.
Odpovědět
Jestli mají vzniknout drobné diverzifikované plochy, tak buď musím vytvořit nové konkurenceschopné zemědělské odvětví, které bude schopné ty drobné plochy obdělávat a ekonomicky udržet nebo budeme muset nějakou desítku procent těch velkých polí uloupnout a udržovat na nich diverzitu placenými službami coby udržování krajiny.
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 11:34 Reaguje na Radim PolášekTřebas i takto:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/do-ceska-proudi-levna-ocel-z-ruska-za-miliardy/r~e093afa66e4811f0b589ac1f6b220ee8/
V článku se píše i o zemědělcích.
Odpovědět
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/do-ceska-proudi-levna-ocel-z-ruska-za-miliardy/r~e093afa66e4811f0b589ac1f6b220ee8/
V článku se píše i o zemědělcích.
JS
Jarek Schindler
6.8.2025 10:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle ta zmenšená a pestřejší pole to je to, co můžete v tom Rakousku vidět. Sám to uvádíte. Tak o jaký úhel pohledu najednou jde?
Odpovědět
MU
JV
Jaroslav Vrabec
31.7.2025 14:49 Reaguje na Slavomil VinklerTa estetika v tom hraje velmi zásadní roli. Když už věnuji tolik času ořezu stromům, tak chcu aby můj sad vypadal i z dálky hezky, tak ho seču více než dvakrát ročně.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 11:37 Reaguje na Jaroslav VrabecJá mám zahradu osázenou mnoha druhy stromů a keřů. A vzhledem k věku nestačím trávu sekat. Takže tu mám i džungli. Sousedé mají zase "anglický drn", sečou min. 1x týdně. Stará paní mě navštívila, rozhlédla se a řekla: "Sousede, vy tady toho máte tak hodně vysázeno." Já se pýchou nadmul, ale ona pokračovala: "Ne! Ne! Zahrada má být čistá!"
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.8.2025 10:16 Reaguje na Jaroslav PokornýCo tak říci, že v první řadě chci na zahradě vidět na co šlapů. Zarostlé je to všude kolem tak proč by to na zahradě nemohlo být zas trochu jiné?
Odpovědět
Jakub Graňák
31.7.2025 07:12Přeuklizenost v německém stylu hmyzí biotě nepomáhá... to je známý fakt. Děkuji autorům za nadzvednutí tématu
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.7.2025 08:00 Reaguje na Jakub Graňákv ČR se o tu džungli bát nemusíme ještě hodně dlouho... tady to rozhodně o přeuklizenosti není. Tady je problém i to, aby majitelé polí a luk Otavu sekali nejpozději na přelomu Května a Června... proč? protože invazní rostliny.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.7.2025 08:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNaopak. Je nutné zlikvidovat veškeré byliny, aby na loukách a pastvinách zůstala jen hodnotná tráva. Nic jiného.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.7.2025 08:58 Reaguje na Michal Ukropecúplně nevím, co chcete říct... v našem městě zakládáme motýlí louky a až po několika letech se první květiny začínají šířit do okolí.
jinak tam, kde neprojede traktor se sekačkou, tak to už není součást louky, takže meze jsou zarostlé travinami a je živná půda pro šíření invazních rostlin. Říká se, že v dnešní době je všechno něčí a má majitele, to, jak ti majitelé provádí péči o vlastní majetek to je hodně na ho...o.
Odpovědět
jinak tam, kde neprojede traktor se sekačkou, tak to už není součást louky, takže meze jsou zarostlé travinami a je živná půda pro šíření invazních rostlin. Říká se, že v dnešní době je všechno něčí a má majitele, to, jak ti majitelé provádí péči o vlastní majetek to je hodně na ho...o.
MU
Michal Ukropec
31.7.2025 09:51 Reaguje na Jaroslav ŘezáčByla to ironie. U nás, na Táborsku je hodně luk pouze jetelotravních, úmyslně zoraných a vysetých, jinde ještě občas přežívá kopretina, zvonek, občas kohoutek.
Odpovědět
DA
DAG
31.7.2025 10:41 Reaguje na Michal UkropecNaprostý souhlas. U nás je květnatých luk ještě relativně dost. Navíc naše "družstvo" je v konglomerátu. Takže jedny stroje sečou několik podniků. K nám se naštěstí dostávají až v červnu. Lepší by bylo, kdyby to sekli do půlky července jako dřív, ale lepší než drátem do oka.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.7.2025 11:51 Reaguje na DAGI za toho totáče se síkly louky mozaikovitě den po dni čerstvou píci pro ustájený skot, a byliny alespoň někde stačily odkvést a vysemenit. Hmyzu bylo 10x tolik.
Odpovědět
MU
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 15:33 Reaguje na Jakub Graňáksorry, to byl překlep
By mě zajímalo, co myslíte zelenou revolucí
Odpovědět
By mě zajímalo, co myslíte zelenou revolucí
Jakub Graňák
31.7.2025 16:31 Reaguje na Michal Uhrovičhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Zelen%C3%A1_revoluce
Odpovědět
MU
sv
s v
31.7.2025 13:13 Reaguje na Michal UkropecFantasmagorie. Na siláž navyklé komunistické krávy si o nějaké čersté píci mohly nechat leda zdát. Totéž dojmy o množství hmyzu.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 13:19 Reaguje na s vStarší lidé si pamatují jen pěkné věci a ostatní mozek vytěsní. Je to přirozený proces, jinak by se člověk zbláznil.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.7.2025 14:22 Reaguje na s vPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
31.7.2025 15:56 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
DA
DAG
31.7.2025 15:06 Reaguje na s vPopravdě, dnes je siláže nebo senáže o mnoho víc.
Ty doby jsou pryč, kdy Toronem každý den sekli trávu do vlečky za traktorem, jako krmení pro krávy. Pak to vysypaly na pás, který věčně nefungoval a pak ženy v kravíne to musely z toho pásu stahovat. To jen tak člověk nezapomene.
Odpovědět
Ty doby jsou pryč, kdy Toronem každý den sekli trávu do vlečky za traktorem, jako krmení pro krávy. Pak to vysypaly na pás, který věčně nefungoval a pak ženy v kravíne to musely z toho pásu stahovat. To jen tak člověk nezapomene.
Jakub Graňák
31.7.2025 15:18 Reaguje na DAGjasně že jo... my jsme takhle táhli stohlavý kravín ještě v 90. letech:-)
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
1.8.2025 09:15 Reaguje na Jakub GraňákModerní velkokapacitní kravíny se budovaly od cca 1970,500-1500ks dojnic.Se střídavým úspěchem,ale tak je to ve všem.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.8.2025 10:59 Reaguje na Emil BernardyČučím, co se ve vlákně strhlo... mízím.
Hezký den přeju:-)
Odpovědět
Hezký den přeju:-)
MU
Michal Ukropec
31.7.2025 18:04 Reaguje na s vNa siláž jely až ty moderní provozy. I seno se dělalo. Siláž a senáž je až moderní technologie.
Odpovědět
Ra
Radek
31.7.2025 19:32 Reaguje na Michal UkropecPřesně , fukarem se valilo na půdy , do seniku .....pak se měřila teplota , aby to neshořelo ....dnes dělají sena jen nadšenci
Odpovědět
RP
Radim Polášek
31.7.2025 21:13 Reaguje na RadekAle houby. Dnes se seno nechá uschnout na louce, potom se namotá do velkého válce, dnes běžného balíku o hmotnosti snad tunu, ten se obalí igelitem a klidně nechá do půlky, třičtvrtě zimy na louce. než se vezme a zkrmí.
Pokud má zemědělec seník, je to velká lehká hala, kde vysokozdvižný vozík ty balíky bez igelitu dává na stojato na sebe ve více vrstvách a s mezerami, mezi kterými profukuje vzduch, A ten je vysušuje a zabraňuje zahoření.
Odpovědět
Pokud má zemědělec seník, je to velká lehká hala, kde vysokozdvižný vozík ty balíky bez igelitu dává na stojato na sebe ve více vrstvách a s mezerami, mezi kterými profukuje vzduch, A ten je vysušuje a zabraňuje zahoření.
Ra
EB
Emil Bernardy
1.8.2025 09:18 Reaguje na Radim PolášekVojtěškové seno takto nejde,jen trávy.Není to ideální.Plísně a problém se sítěmi,odpad,po zničených balících poletují všude.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
1.8.2025 21:16 Reaguje na s vPane SV, vy určitě nejste pamětník.
Komunistické krávy dostávaly mnohem víc zeleného než siláže. Kde by asi jézédáci tu siláž pořád brali? I v létě? Siláž se dělala na podzim a zkrmovala se během zimy, když zelená píce jaksi nebyla.
Odpovědět
Komunistické krávy dostávaly mnohem víc zeleného než siláže. Kde by asi jézédáci tu siláž pořád brali? I v létě? Siláž se dělala na podzim a zkrmovala se během zimy, když zelená píce jaksi nebyla.
Karel Zvářal
1.8.2025 21:26 Reaguje na Karel PloranskýTo je těsně předmileniál, který nachází pochopení u sobě věkově i názorově rovných.
Odpovědět
sv
s v
1.8.2025 23:42 Reaguje na Karel ZvářalTakže jistě chápeš karlíku, že pochopení pro své fantasmagorie u mně nenajdeš.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2025 05:39 Reaguje na s vTo vědí všichni z oboru, kdož zná problematiku kravských předžaludků, jak důležité je zvládnout přechodné období. Někde se siláž dávala celoročně - pro případ vydatných dešťů, ale zelené dobytek dostával. Chápu, že máš 20 prstů, tak toho zdatně využíváš. Tyto báchorky si vykládej u vás v putyce, ne starýmu praktikovi.
Odpovědět
sv
s v
2.8.2025 07:22 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
2.8.2025 07:42 Reaguje na s vPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
2.8.2025 11:08 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
5.8.2025 18:54 Reaguje na Karel ZvářalChápu ... starý praktiku ... v žalování a žvanění jsi mistr už od školky. Se čtením je to u tebe už horší.
Odpovědět
sv
s v
1.8.2025 23:37 Reaguje na Karel PloranskýBohužel už pamětník jsem, ale narozdíl od místních alzhaimriků netrpím stařeckou demencí takže dojmy předřečníků jak bylo za bolševika vše ekologičtější mohou kriticky posoudit a náležitě okomentovat.
Odpovědět
sv
s v
1.8.2025 23:37 Reaguje na Karel PloranskýBohužel už pamětník jsem, ale narozdíl od místních alzhaimriků netrpím stařeckou demencí takže dojmy předřečníků jak bylo za bolševika vše ekologičtější mohou kriticky posoudit a náležitě okomentovat.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 11:42 Reaguje na s vAle ne. Dostávaly i zelené, i seno. A v zimě ještě i řezanku. Jenže to vyžadovalo hodně práce a seno bylo rizikové. Tak se přešlo na senáž.
Odpovědět
sv
s v
4.8.2025 15:19 Reaguje na Jaroslav PokornýTakže závěr je, že krávy za bolsevika dostávaly siláž . . žádné mozaikové sečení jak tvrdí ukropec ... jen jsi to potřeboval okomentovat.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.7.2025 14:50 Reaguje na Michal UkropecHmyzu sice bylo 10 x tolik, ale pořád to bylo 10 x míň, než před zelenou revolucí... jen pro kontext:-)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 11:46 Reaguje na Jakub GraňákKdybyste zažil nedostatek, i hlad, jako moji rodiče, také byste dal přednost tomu, pořádně se najíst, i nakrmit děti, před dostatkem hmyzu a žab.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.8.2025 15:18 Reaguje na Jaroslav PokornýVětší pi..vinu už jste napsat nemohl
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
1.8.2025 19:43 Reaguje na Michal UkropecNevím, jestli 10x.
Ale jedno je jisté. Ještě před cca 25 lety to bylo tak, že když jsme v létě jeli navštívit tchyni, tak po těch 22 kilometrech jsem měl čelní sklo tak zaflákané hmyzem, že jsem si ho musel před cestou domů umýt. Dnes ujedu k mladým na chalupu 190 km - a okno je čisté.
Kdesi jsem četl zajímavou hypotézu. Prý hmyz ubývá proto, že se ve velkém používá vysílání na velmi vysokých kmitočtech, čili s velmi krátkými vlnovými délkami. Tak krátkými, že jsou už srovnatelné s rozměry hmyzích tělíček a proto jsou pro hmyz vražedné. Což to vysílání na nižších kmitočtech nebylo.
Odpovědět
Ale jedno je jisté. Ještě před cca 25 lety to bylo tak, že když jsme v létě jeli navštívit tchyni, tak po těch 22 kilometrech jsem měl čelní sklo tak zaflákané hmyzem, že jsem si ho musel před cestou domů umýt. Dnes ujedu k mladým na chalupu 190 km - a okno je čisté.
Kdesi jsem četl zajímavou hypotézu. Prý hmyz ubývá proto, že se ve velkém používá vysílání na velmi vysokých kmitočtech, čili s velmi krátkými vlnovými délkami. Tak krátkými, že jsou už srovnatelné s rozměry hmyzích tělíček a proto jsou pro hmyz vražedné. Což to vysílání na nižších kmitočtech nebylo.
Jakub Graňák
2.8.2025 11:51 Reaguje na Karel Ploranský5G sítě jsou v provozu od r 2019 - úbytek hmyzu pozorujeme 70 let...
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
5.8.2025 18:11 Reaguje na Karel Ploranský5 GHz odpovídá vlnové délce 6 cm. Zdejší hmyzáci jsou podstatně menší.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 11:39 Reaguje na Michal UkropecNo jo, teď už je jiná technologie krmení. Převážně senáž, zelené asi vůbec ne.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.7.2025 14:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčI "džungle" může být monotónní a druhově chudá - a z chudoby botanické pak pramení chudoba entomologická... to je to celé:-)
Odpovědět
MU
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 11:49 Reaguje na Jakub GraňákAno, a proto obnovu krajiny i biodiverzity Matka Příroda zajišťuje pomocí vichřic, orkánů, požárů, ale i třeba mniškou či lýkožroutem.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.7.2025 08:17Tvrdit, že ta "uklizenost" je příčinou úbytku hmyzu je asi příliš odvážné. Ve velmi členité horské krajině, která pokrývá velkou část území Rakouska, je přírodních ploch velké množství a posekané škarpy v údolí s tím nic neudělají.
Zajímavé je, že u nás za komára se mohutně chemizovalo přímo tvrdými jedy a scelené lány pokrývaly většinu zemědělské plochy a hmyzu bylo výrazně více, než dnes. Ta příčina je jinde.
Odpovědět
Zajímavé je, že u nás za komára se mohutně chemizovalo přímo tvrdými jedy a scelené lány pokrývaly většinu zemědělské plochy a hmyzu bylo výrazně více, než dnes. Ta příčina je jinde.
DA
DAG
31.7.2025 10:42 Reaguje na Pavel HanzlNo a není to právě tím, že se víc uklízí. Vidíte třeba po obcích plochy kopřiv, které dřív byly v každém rohu?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 15:35 Reaguje na DAGJá si kopřivy pro slepice pěstuji na vlastním pozemku. Už mě nebaví je hledat po okolí. Je jich čím dál méně
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.7.2025 21:59 Reaguje na DAGNení. Bordelových porostů je všude celkem dost, hmyz ale ubývá silně po celém světě, i na tichomořských ostrovech, kde vůbec nežijí lidé. Někdo tvrdí, že je to mikrovlnným zářením datových sítí, ale důkaz snad nikdo ještě žádný nepodal.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
31.7.2025 11:25 Reaguje na Pavel HanzlTak když pomineme fakt, že vy rozumíte všemu a všechno víte nejlíp, tak by to chtělo rozvést tu poslední větu ... o to, kde ta příčina je.
Plus například i ta horská krajina je poměrně intenzivně zemědělsky využívána (u nás by byla také, kdyby nebylo odsunu), ato s důsledky, které autor opisuje.
U těch bolšánů je to pravda tak napůl, protože co se dalo využít pro intenzivní zemědělskou velkovýrobu dostávalo fest záhul, v tom souhlasím, na druhou stranu co se nedalo se mnoha případech prostě ponechalo svému osudu a příroda si tam mohla dělat do značné míry co chtěla. Starat se o to bylo moc práce a plán se na tom nahnat nedal, takže se na to jézeďáci celkem logicky vyprdli a ty lokality si prostě žily svým vlastním životem.
Paradoxně se to v mnoha případech po listopadu zhoršilo, protože výrazně stoupl tlak na ekonomické využití i těchto zapomenutých lokalit. Sám několik takových míst znám.
A netýká se to jen zemědělství ... teba v Chlumu u Blatné byl ještě v devadesátkách zatopený starý lom, všechno zarostlé, čistá voda, klid, pohoda, prostě taková ta lesní romantika jak sfiňa. Nádhera to byla. No, a pak si holt někdo spočítal, že by se vyplatilo tu těžbu obnovit ... jak to tam dnes vypadá se může na mapy.cz podívat každý sám (a kousek dál v Blatné je nemlich to samé).
Odpovědět
Plus například i ta horská krajina je poměrně intenzivně zemědělsky využívána (u nás by byla také, kdyby nebylo odsunu), ato s důsledky, které autor opisuje.
U těch bolšánů je to pravda tak napůl, protože co se dalo využít pro intenzivní zemědělskou velkovýrobu dostávalo fest záhul, v tom souhlasím, na druhou stranu co se nedalo se mnoha případech prostě ponechalo svému osudu a příroda si tam mohla dělat do značné míry co chtěla. Starat se o to bylo moc práce a plán se na tom nahnat nedal, takže se na to jézeďáci celkem logicky vyprdli a ty lokality si prostě žily svým vlastním životem.
Paradoxně se to v mnoha případech po listopadu zhoršilo, protože výrazně stoupl tlak na ekonomické využití i těchto zapomenutých lokalit. Sám několik takových míst znám.
A netýká se to jen zemědělství ... teba v Chlumu u Blatné byl ještě v devadesátkách zatopený starý lom, všechno zarostlé, čistá voda, klid, pohoda, prostě taková ta lesní romantika jak sfiňa. Nádhera to byla. No, a pak si holt někdo spočítal, že by se vyplatilo tu těžbu obnovit ... jak to tam dnes vypadá se může na mapy.cz podívat každý sám (a kousek dál v Blatné je nemlich to samé).
PH
Pavel Hanzl
31.7.2025 22:04 Reaguje na Radek ČudaJistě, ale jde o celkový zářez, který byl za komára dost děsivý. Splachy jedů z polí a přímo ropné deriváty v řekách, mohutná chemická výroba bez čištění, totálně spálené Krušné hory exhalacemi a půlka Jizerek. V Brně byl čerstvě napadený sníh do rána černý. Tohle dnes nevidíte ani omylem.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.7.2025 22:06 Reaguje na Radek ČudaNational Geographic vyhodnotil někdy začátkem 80. let Severní Čechy jako největší totálně zdevasované území NA SVĚTĚ!!! A hmyzu bylo i tam dost. Tož mudrujte.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.7.2025 14:56 Reaguje na Pavel HanzlPříčina není jinde, jen chvilku trvalo, než se efekty naplno projevily. Nejlepším důkazem byl raketový nárůst diverzity a četností po útlumu míry exploatace krajiny v 90 letech.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.8.2025 07:41 Reaguje na Jakub GraňákProč teda ubývá hmyzu i v oblastech zcela izoloných od lidí?
Odpovědět
Jakub Graňák
2.8.2025 09:02 Reaguje na Pavel HanzlProtože DDT najdete i v tuku antarktických tučňáků
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.8.2025 14:58 Reaguje na Jakub GraňákDDT se přestalo poiužívat před snad 50. lety a problém masivního úbytku je z tohoto století. Dle hmyzího životního cyklu vám to nevyjde ani s tou sertrvačností.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.8.2025 16:54 Reaguje na Pavel HanzlAno a přesto jej dodnes najdete všude, neméně toxické produkty jeho rozkladu (DDD a DDE) jsou rovněž perzistentní a navíc je to jen jeden z desítek perzistentních pesticidů, které byly vypuštěny do prostředí v minulých dekádách v řádech milionů tun.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.8.2025 07:43 Reaguje na Jakub GraňákPři dnešních metodách najdete cokoliv kdekoliv, jen se nepíše, v jaké koncentraci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2025 07:41 Reaguje na Pavel Hanzl"DDT se přestalo používat před snad 50.lety?"
Nechci zpochybňovat vliv ostatní chemie, ale DDT se užívá v rozvojových zemích jako Indie dodnes.
Odpovědět
Nechci zpochybňovat vliv ostatní chemie, ale DDT se užívá v rozvojových zemích jako Indie dodnes.
MU
Michal Ukropec
31.7.2025 08:27Tak nějak hodně nesouhlasím. Asi nejsem typ, který studuje přírodu z auta, takže má perfektní přehled o škarpách, ale zastavím, projdu se, zakouřím, porozhlédnu. A začnu vodou. Od Dunaje po vlásečnice. Mnohem čitší, zejména od splachů. Život v nich mnohem bohatší. Jedno zda potok, řeka, rybník nebo jezero. Větší množství mezí a remízků má blahodárný vliv na výskyt obojživelníků, plazů a drobné zvěře. Takže i koroptví, bažantů, nebo zajíců je tam mnohem více. Nejenom ještěrek nebo lasiček. Na konci filmu " někdo to rád horké" zazní známá věta. Ale musím uznat, že Rakousko je úplně někde jinde. Je zejména bez vlivných agrobaronů, a je to znát.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 09:47 Reaguje na Michal UkropecA ten vajgl odhodíte do té škarpy, předpokládám.
Odpovědět
MU
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 10:39 Reaguje na Michal Ukropechttps://bezvajglu.cz/pages/osveta
to jsem pochopil že jste ten, co ví všechno nejlíp
Odpovědět
to jsem pochopil že jste ten, co ví všechno nejlíp
MU
Michal Ukropec
31.7.2025 11:53 Reaguje na Michal UhrovičOpravdu nejsem Greta a ani její učedník.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 13:35 Reaguje na Michal UkropecMyslíte tu zmanipulovanou dívenku s autismem? Že Vy se jí bojíte?
Odpovědět
MU
Jakub Graňák
31.7.2025 15:15 Reaguje na Michal UkropecJe fakt, že je to v Rakousku v řadě ohledů lepší, nicméně zachovalou středoevropskou entomofaunu už dneska najdete v podstatě jenom v některých oblastech balkánu. Samozřejmě s jistými (avšak maloplošnými) výjimkami.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 13:08Mě uklizenost vadí. Můj dům mám zarostlý plevelem a květinami, seču málo, až jsou kopřivy ke kolenům. V létě to velmi pomáhá proti horku v domě, kolem domu je živá příroda plná hmyzu, motýlů, hlodavců, ptáků, atd. Slepice mají co jíst.
Některým lidem se to nelíbí a obec to občas poseče za mě, kde může.
Odpovědět
Některým lidem se to nelíbí a obec to občas poseče za mě, kde může.
JV
Jaroslav Vrabec
31.7.2025 14:55 Reaguje na Michal UhrovičJednu takovou bábu máme na vesnici. Zdědila grunt se zahradou uprostřed dědiny po svém strejdovi. Lenost v podobě nesečení považuje za ctnost, ani na hody, které jsou koncem srpna to neposeče. Je to za trest mít takové mešuge na dědině.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 15:25 Reaguje na Jaroslav VrabecTaky mám rád na dědině fašisty, co šikanují ostatní, že nemají svůj dům a okolí domu krásné podle jejich představ.
Můžu Vám sdělit, že s tím, jak se starám o okolí mého domu nemá v obci nikdo problém, jen pár turistů, co projdou kolem (řekl bych, stejné nátury, jako Vy). Plevel nikomu neleze do jeho zahrady a nikoho tím neomezuji.
Odpovědět
Můžu Vám sdělit, že s tím, jak se starám o okolí mého domu nemá v obci nikdo problém, jen pár turistů, co projdou kolem (řekl bych, stejné nátury, jako Vy). Plevel nikomu neleze do jeho zahrady a nikoho tím neomezuji.
JV
Jaroslav Vrabec
31.7.2025 16:28 Reaguje na Michal UhrovičO fašismu nemůže být řeč, protože vynucovat pořádek prostě a jednoduše nejde, o šikaně taky ne, protože to by byla voda na mlýn těmto podivínům. Dům na návsi s asi 10m dlouhou zahradou před domem, sousedi kolem tam mají nasazeny stromy, někteří i brambory, v oknech kvítka. A paní jako správný rebel má oplocení ze šrotu, na něm zelenou hadru, metrovou trávu, boudu pro dvě slepice a kolem té boudy zase oplocení. Je to obyčejné ignorantství a buranství.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2025 14:49"Místo toho bychom měli víc mluvit o tom:
• jaké druhy chceme chránit a proč,
• jak zajistit kontinuitu péče, nejen dotační výstupy,
• jak si vážit zdánlivého „nepořádku“, který může být útočištěm posledních přeživších rostlin a živočichů."
To je hodně diskutabilní! Jak chránit a kdo rozhodne co chránit? Nestačilo by neničit místo pečovat za dotace? Nastačí místo odstraňování nepořádku jen méně uklízet a tím i snížit svou spotřebu?
Odpovědět
• jaké druhy chceme chránit a proč,
• jak zajistit kontinuitu péče, nejen dotační výstupy,
• jak si vážit zdánlivého „nepořádku“, který může být útočištěm posledních přeživších rostlin a živočichů."
To je hodně diskutabilní! Jak chránit a kdo rozhodne co chránit? Nestačilo by neničit místo pečovat za dotace? Nastačí místo odstraňování nepořádku jen méně uklízet a tím i snížit svou spotřebu?
JV
Jaroslav Vrabec
31.7.2025 15:03 Reaguje na Jiří SvobodaHodnocení nepořádku se liší podle oblastí. V Rakousku, Slovinsku, Švýcarsku a třeba v Dánsku je úplně normální mít na svojem uklizeno. V ČR se tomu hodně vzdáleně blíží pár dědin na jižní Moravě, v Čechách je větší bordel, v některých oblastech musí obhájce bezzásahovosti zajásat.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 15:36 Reaguje na Jaroslav VrabecKdyž někdo nemá na části svého pozemku posečenou trávu, tak není uklizeno?
Co přesně myslíte tím uklizeno?
Odpovědět
Co přesně myslíte tím uklizeno?
JV
Jaroslav Vrabec
31.7.2025 16:33 Reaguje na Michal UhrovičTo, co vstupuje do veřejného prostoru. Podívejte se, jak to vypadá v jihomoravských obcích např. kolem Velkých Bílovic nebo dále na východ kolem Uherského Brodu. A pak to srovnejte s libovolnou středo až severočeskou dědinou.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.7.2025 16:35 Reaguje na Jaroslav Vrabecjsem z uklizené jihomoravské obce
Odpovědět
JV
Jaroslav Vrabec
31.7.2025 17:01 Reaguje na Michal UhrovičJak jinak, když máte uherské příjmení.
Odpovědět
MU
JV
Jaroslav Vrabec
31.7.2025 18:40 Reaguje na Michal UhrovičVždyť jo. Chorvatsko-Slavonsko bylo součástí Uherska.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
31.7.2025 18:12Prihodim album z me nedavne navstevy jihotyrolskych Alp
je to teda Italie ale ve skutecnosti spis jeste Rakousko. pardon ze prilis veliky objem je to nepromazano (asi 1000 snimku) ale mozna ten zacatek stoji za prohlednuti na pocitaci. Proc to sem davam? Je to Kronplatz nad Bruneckem, dle meho nazoru ukazka - a inspirace pro Krnap a hlavne Sunap - jak lze udrzet poradek a upraveny vzhled a "zemsky raj to na pohled" na kopci rekneme srovnatelnem se Snezkou (jasne, je vyssi ale je to zase jizneji) kam vede 10 lanovek (z nichz ted v lete jsou v provozu 3) kde je velikanska restaurace, kostel, ruzne veze s nejvetsim zvonem v Alpach atd. a krome spousty dalsich atrakci se tam veslo i nove, dalsi (uz asi pate) Messnerovo muzeum. Nezkoumal jsem druhove slozeni tamnich travin (pobliz jsou sice Dolomity ale hornina na tom Kronplatzu je zhruba stejne povahy jako na Snezce ci nas Roklanu) a libilo se mne, jak malo zdevastovane a
nepratelsky (vyhruzne zakazy vstupu, nevzhledne ploty a draty) to tam vypada. (Na rozdil od te Snezky treba.) Jsou tam teda videt prubezne zahradnicke upravy. misty napr. i travniku. Zakazy jsou decentni, muzete jit kamkoliv (zpusob pouziti lehkych plutku a oznaceni smerovek & mnozstvi dobre udrzovanych cest Vam taktne dava najevo, kam byste chodit spis pokud mozno nemeli) i po loukach v okoli vrcholu - nikde nejsou zadne vyhruzne zakazy kvuli unikatni pampelisce kronstadske nebo jestrabniku hohenbruneckemu. Jak je to tam s tetrevy a tetrivky nevim, vlci natoz medvedi se tam ale nevyskytuji. Jasne, Alpy jsou velike a Krkonose
malinkate (Sumava je v tomto ohledu tak uprostred) ale jako namet na srovnani to myslim neni nezajimave. Jinak samozrejme, Dolomity jsou prelidnene, je tam vsude spousta - krome rakouskych a italskych domorodcu i Korejcu a jinych Asiatu, ale misty i zahalenych zenskych nekde z Emiratu a uplne nejvic je tam asi Cechu :) (Mnohem vic nez Polaku, coz je teda rozdil proti te Snezce)
Odpovědět
je to teda Italie ale ve skutecnosti spis jeste Rakousko. pardon ze prilis veliky objem je to nepromazano (asi 1000 snimku) ale mozna ten zacatek stoji za prohlednuti na pocitaci. Proc to sem davam? Je to Kronplatz nad Bruneckem, dle meho nazoru ukazka - a inspirace pro Krnap a hlavne Sunap - jak lze udrzet poradek a upraveny vzhled a "zemsky raj to na pohled" na kopci rekneme srovnatelnem se Snezkou (jasne, je vyssi ale je to zase jizneji) kam vede 10 lanovek (z nichz ted v lete jsou v provozu 3) kde je velikanska restaurace, kostel, ruzne veze s nejvetsim zvonem v Alpach atd. a krome spousty dalsich atrakci se tam veslo i nove, dalsi (uz asi pate) Messnerovo muzeum. Nezkoumal jsem druhove slozeni tamnich travin (pobliz jsou sice Dolomity ale hornina na tom Kronplatzu je zhruba stejne povahy jako na Snezce ci nas Roklanu) a libilo se mne, jak malo zdevastovane a
nepratelsky (vyhruzne zakazy vstupu, nevzhledne ploty a draty) to tam vypada. (Na rozdil od te Snezky treba.) Jsou tam teda videt prubezne zahradnicke upravy. misty napr. i travniku. Zakazy jsou decentni, muzete jit kamkoliv (zpusob pouziti lehkych plutku a oznaceni smerovek & mnozstvi dobre udrzovanych cest Vam taktne dava najevo, kam byste chodit spis pokud mozno nemeli) i po loukach v okoli vrcholu - nikde nejsou zadne vyhruzne zakazy kvuli unikatni pampelisce kronstadske nebo jestrabniku hohenbruneckemu. Jak je to tam s tetrevy a tetrivky nevim, vlci natoz medvedi se tam ale nevyskytuji. Jasne, Alpy jsou velike a Krkonose
malinkate (Sumava je v tomto ohledu tak uprostred) ale jako namet na srovnani to myslim neni nezajimave. Jinak samozrejme, Dolomity jsou prelidnene, je tam vsude spousta - krome rakouskych a italskych domorodcu i Korejcu a jinych Asiatu, ale misty i zahalenych zenskych nekde z Emiratu a uplne nejvic je tam asi Cechu :) (Mnohem vic nez Polaku, coz je teda rozdil proti te Snezce)
MZ
Miloš Zahradník
31.7.2025 18:13 Reaguje na Miloš Zahradníkhttps://photos.app.goo.gl/3wnU9geKXNzy7Bj38
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.8.2025 19:50 Reaguje na Miloš ZahradníkNevím jak kde. Nicméně byl jsem ve středisku Tauplitz, Kalkenalp. Tam je hodně vleků a lanovek. Nicméně je tam ještě porád udržovaná vysoká diverzita květin pastvou jalovic. Nejsou tam ploty, tedy jsou, neb chaty a hotely ohrazené páskou, aby jim krávy nelezly do kuchyně.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
31.7.2025 20:59Je vidět, že všeho moc škodí.
Za socíku byly lesy u nás v podstatě bezúdržbové, byly prosvětlené starými nepoužívanými cestami, vývraty a prostory, kde kdysi vyřezali stromy s vzácnějším dřevem a nechali tak. A to všechno zarůstalo divokými nálety, maliním a dalšími rostlinami. Stejně jako paseky osázené smrčky, slabší smrčky byly nemilosrdně přerosteny vyseměnými listnáči coby divoké nálety. takže byla tam velká diverzita.
Okraje lesů a cest stejně jako drobné louky byly neudržovné, ale byly vysekávané chovateli králíků a podobnými tak akorát ke vzniku a udržování kvetoucích trávníků. Stejně tak jako velké louky JZD nevhodné k rozorávání na pole. Pamatuji ještě na nich pastviny, kde bylo místy plno kvetoucích rostlin a na nich třeba dnes vzácní modrásci a další motýli.
Dnes jsou lesy husté monokultury produkčních dřevin, smrků i listnáčů, které jsou vysázené na parcelách jejich majiteli do posledního metru čtverečního a původně travnaté okraje lesů a cesta, jak po Sametu zmizeli drobní chovatelé králíků, jsou "bezúdržbové" zarostlé vysokými plevely nebo maximálně ostružiním. Kvetoucího prakticky nic a obojí opak toho rakouského, ale taky spíš pustina. Kde prosperují maximálně tak divoká prasata.
Odpovědět
Za socíku byly lesy u nás v podstatě bezúdržbové, byly prosvětlené starými nepoužívanými cestami, vývraty a prostory, kde kdysi vyřezali stromy s vzácnějším dřevem a nechali tak. A to všechno zarůstalo divokými nálety, maliním a dalšími rostlinami. Stejně jako paseky osázené smrčky, slabší smrčky byly nemilosrdně přerosteny vyseměnými listnáči coby divoké nálety. takže byla tam velká diverzita.
Okraje lesů a cest stejně jako drobné louky byly neudržovné, ale byly vysekávané chovateli králíků a podobnými tak akorát ke vzniku a udržování kvetoucích trávníků. Stejně tak jako velké louky JZD nevhodné k rozorávání na pole. Pamatuji ještě na nich pastviny, kde bylo místy plno kvetoucích rostlin a na nich třeba dnes vzácní modrásci a další motýli.
Dnes jsou lesy husté monokultury produkčních dřevin, smrků i listnáčů, které jsou vysázené na parcelách jejich majiteli do posledního metru čtverečního a původně travnaté okraje lesů a cesta, jak po Sametu zmizeli drobní chovatelé králíků, jsou "bezúdržbové" zarostlé vysokými plevely nebo maximálně ostružiním. Kvetoucího prakticky nic a obojí opak toho rakouského, ale taky spíš pustina. Kde prosperují maximálně tak divoká prasata.
EB
Emil Bernardy
1.8.2025 09:22 Reaguje na Radim PolášekDrobnochovatelé se nevrátí...a když jsou,tak si také koupí balík sena za 600-1200Kč.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
1.8.2025 09:27Rakousko? Vzor ochrany přírody? V čem? Většinu shrnul dobře článek, doplním hlavně z pohledu péče o lesy. V Rakousku se dál vesele smrkaří, jak u nás před kůrovcovou kalamitou, co začala před nějakými 10-15 lety. Plantáže smrku se z jižní strany táhnou vesele až skoro k Vídni. Oplocenky jedle, buku, se téměř nedělají, milostivě tam nanejvýš nechají pár stromků, co se uchytily (pokud tedy moc nevybočují z řady). Podsadby, výběrná těžba? Zakázaná slova. Dělají se velkoplošné paseky, lesy jsou přehoustlé. Pastviny? Umělé, bohatě přihnojované louky, velkovykrmny skotu, biodiverzita skoro jak na pšeničném poli.
Sasko, jižní a jihovýchodní Polsko jsou úplně někde jinde. Když ale ta rakouská krajina vypadá tak malebně, že?
Odpovědět
Sasko, jižní a jihovýchodní Polsko jsou úplně někde jinde. Když ale ta rakouská krajina vypadá tak malebně, že?
BM
Břetislav Machaček
1.8.2025 17:06Rakouským problémem je hra na ekologii stejná jako i jinde, včetně nás.
Milek se dnes pase v Alpách více, než jsou Alpy schopné uživit. Pase se
i tam, kde kdysi sedlák sušil seno, které mu nyní vozí kamion z Podunají.
To není ekologické, ale právě naopak, protože se spásá tráva nadměrně,
než tomu bylo v minulosti. Je to stejné, jako u některých chovatelů u nás,
kteří si hrají na ekology co seno nesuší, ale nakupují od někoho jiného.
Ten půdu pouze ždímá a ten co seno kupuje má přebytky nevyužitého hnoje.
Mám v okolí několik koňařů, kteří ani nemají jak trávu pokosit, obrátit
a seno sklidit z nabízených pozemků. Oni se zaměřují na pronájem stájí
a koní a z těch příjmů nakupují i to seno. Nabízejí zdarma hnůj, ale
nemají ani nakladač na jeho naložení. Spoléhají na ruční práci zájemců
o ježdění a na ty peníze za ustájení a ježdění. Toto má k zemědělství
sakra daleko a stejné to je v Rakousku s Milkami. Ony plní funkci pro
příjem ekodotací za údajnou údržbu krajiny ve které chybí komplexní
dosah chovu zvířat. Kdysi tam měli horalé kravky na mléko, koně na
práci, horská políčka k obživě a louky na seno i pastvu. Dnes zbyly ty
Milky a místo polí a luk na seno pouze ty pastviny. Ta uklizenost je
dána agroturistikou, kde návštěvník požaduje tu uklizenost s kytkami
na parapetech a jiné kýčovitá lákadla pro turisty. Bez dotací by to
vypadalo zcela jinak, pokud by tam vůbec dnes někdo ještě hospodařil.
Koukněte na naše hory, kde po revoluci zmizela horská pole nahrazená
loukami a nyní i ty louky zarůstají nálety. Bez dotací se tu chov už
nevyplácí a nostalgické malochovy ovcí díky vlkům končí taky. Co tak
nekritizovat Rakousko, ale přemýšlet, jak dopadne naše horská krajina?
Odpovědět
Milek se dnes pase v Alpách více, než jsou Alpy schopné uživit. Pase se
i tam, kde kdysi sedlák sušil seno, které mu nyní vozí kamion z Podunají.
To není ekologické, ale právě naopak, protože se spásá tráva nadměrně,
než tomu bylo v minulosti. Je to stejné, jako u některých chovatelů u nás,
kteří si hrají na ekology co seno nesuší, ale nakupují od někoho jiného.
Ten půdu pouze ždímá a ten co seno kupuje má přebytky nevyužitého hnoje.
Mám v okolí několik koňařů, kteří ani nemají jak trávu pokosit, obrátit
a seno sklidit z nabízených pozemků. Oni se zaměřují na pronájem stájí
a koní a z těch příjmů nakupují i to seno. Nabízejí zdarma hnůj, ale
nemají ani nakladač na jeho naložení. Spoléhají na ruční práci zájemců
o ježdění a na ty peníze za ustájení a ježdění. Toto má k zemědělství
sakra daleko a stejné to je v Rakousku s Milkami. Ony plní funkci pro
příjem ekodotací za údajnou údržbu krajiny ve které chybí komplexní
dosah chovu zvířat. Kdysi tam měli horalé kravky na mléko, koně na
práci, horská políčka k obživě a louky na seno i pastvu. Dnes zbyly ty
Milky a místo polí a luk na seno pouze ty pastviny. Ta uklizenost je
dána agroturistikou, kde návštěvník požaduje tu uklizenost s kytkami
na parapetech a jiné kýčovitá lákadla pro turisty. Bez dotací by to
vypadalo zcela jinak, pokud by tam vůbec dnes někdo ještě hospodařil.
Koukněte na naše hory, kde po revoluci zmizela horská pole nahrazená
loukami a nyní i ty louky zarůstají nálety. Bez dotací se tu chov už
nevyplácí a nostalgické malochovy ovcí díky vlkům končí taky. Co tak
nekritizovat Rakousko, ale přemýšlet, jak dopadne naše horská krajina?
Jakub Graňák
2.8.2025 11:27 Reaguje na Břetislav MachačekSrovnávat zájmové chovatelství koníčků se zemědělstvím je totální nonsens. To můžete stejně tak vyčítat akvaristům, že nepřispívají tržní rybou na váš vánočí stůl.
Mimochodem: rakousko vyprodukuje přes 3 000 000 tun mlíka ročně - převážně v horských oblastech, vy "agroturistiko"
Odpovědět
Mimochodem: rakousko vyprodukuje přes 3 000 000 tun mlíka ročně - převážně v horských oblastech, vy "agroturistiko"
MZ
Miloš Zahradník
2.8.2025 13:12 Reaguje na Jakub Graňák3 000 000 tun to by bylo tak 330 litru mlika rocne na jednoho obyvatele - to mi prijde nejak moc
Odpovědět
Jakub Graňák
2.8.2025 16:26 Reaguje na Miloš Zahradníkhttps://cmszp.cz/eu/2024/novinky-z-rakouska-pokles-spotreby-masa-a-mleka-v-roce-2023/
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 06:51 Reaguje na Miloš Zahradník"Z této produkce bylo pro domácí a zahraniční trh vyrobeno 4,0 milionu tun kravského, ovčího a kozího mléka,.." Netušil jsem, že Rakušáci tak mohutně vyváží zrovna mlíko.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2025 11:54 Reaguje na Jakub GraňákPokud někdo produkuje něco na úkor možností půdy a krajiny,
tak je jedno, jestli jde o koníček a nebo průmyslovou výrobu!
Oba se zpronevěřili přírodním zákonům udržitelnosti a oba
se chovají k přírodě sobecky. Srovnání s akvaristy a nebo
rybníkáři kulhá v tom, že akvaristé neovlivňují okolní
krajinu, jako třeba ty zájmové chovy koní. Představte si
jen ty vyjížďky, kdy okovanými kopyty koně obnažují půdu stezek na holý kámen a poškozují kořeny stromů. Jejich
pastviny jsou doslova přesyceny dusíkem z trusu a moči
a ten schází na loukách, kde se pro ně vyrábí seno. Ty
zase ti producenti sena hnojí průmyslovými hnojivy pouze
proto, aby byla výtěžnost co největší. A to má k přírodě stejně daleko, jako zplynovat hnůj a pole hnojit chemií.
Komerční činnost má své dopady na přírodu vždy, ať je
jakákoliv. V malém malou a ve velkém velkou, ale více
malých dopadů dohromady mívá vliv stejný, jako jeden
velký. Pokud bude hospodařit stejně deset malých jako
jeden velký, tak to žádná výhra není a nikdy nebude!
Odpovědět
tak je jedno, jestli jde o koníček a nebo průmyslovou výrobu!
Oba se zpronevěřili přírodním zákonům udržitelnosti a oba
se chovají k přírodě sobecky. Srovnání s akvaristy a nebo
rybníkáři kulhá v tom, že akvaristé neovlivňují okolní
krajinu, jako třeba ty zájmové chovy koní. Představte si
jen ty vyjížďky, kdy okovanými kopyty koně obnažují půdu stezek na holý kámen a poškozují kořeny stromů. Jejich
pastviny jsou doslova přesyceny dusíkem z trusu a moči
a ten schází na loukách, kde se pro ně vyrábí seno. Ty
zase ti producenti sena hnojí průmyslovými hnojivy pouze
proto, aby byla výtěžnost co největší. A to má k přírodě stejně daleko, jako zplynovat hnůj a pole hnojit chemií.
Komerční činnost má své dopady na přírodu vždy, ať je
jakákoliv. V malém malou a ve velkém velkou, ale více
malých dopadů dohromady mívá vliv stejný, jako jeden
velký. Pokud bude hospodařit stejně deset malých jako
jeden velký, tak to žádná výhra není a nikdy nebude!
Jakub Graňák
3.8.2025 17:31 Reaguje na Břetislav MachačekNa úkor možností půdy a krajiny funguje v tuzemsku především zemědělství, rybníkářství a lesnictví ve své současné podobě... všechno výše uvedené do krve hájíte. A do krve pizdíte na marginality, v tomto případě na koníčkáře... kolik % výměry státu "slouží" koníčkářům? Myslíte, že to je aspoň 0,01 %?
Akvaristé ovlivňují okolní krajinu... odkud se vzal stříbrný karas a x dalších?
Odpovědět
Akvaristé ovlivňují okolní krajinu... odkud se vzal stříbrný karas a x dalších?
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 11:58 Reaguje na Břetislav MachačekObdobně jsem viděl ve Švýcarsku. A také se dočetl, že ti zemědělci mají až 80% státních dotací. A ještě jim stát udržuje silničky k samotám.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.8.2025 09:12Tohle sem píšu už dlouhá léta a konečně to úposvětili ti nejpovolanější. A to není jediný případ, že pane Studničko.
https://www.forum24.cz/dezinformace-brani-klimatickym-opatrenim-siri-je-extremne-pravicovi-politici-nebo-rusko-stoji-v-analyze
Odpovědět
https://www.forum24.cz/dezinformace-brani-klimatickym-opatrenim-siri-je-extremne-pravicovi-politici-nebo-rusko-stoji-v-analyze
JS
Jaroslav Studnička
2.8.2025 16:43 Reaguje na Pavel HanzlAno máte pravdu, konečně všichni vidí odkud ty vaše lži a demagogie pochází.
Přiznávat jste se k tomu ale takto nemusel, to je sebemrskačství.
Odpovědět
Přiznávat jste se k tomu ale takto nemusel, to je sebemrskačství.
PH
Pavel Hanzl
2.8.2025 19:54 Reaguje na Jaroslav Studnička"Ropný průmysl, politici a pravicové kruhy nebo Rusko. To jsou podle aktuální analýzy hlavní aktéři šířící dezinformace o klimatické změně. Jejich cílem je podle vědců zdiskreditovat a zastavit opatření, která by problémy řešila."
Vy si snad myslítel, že to nedělají? A proč by to nedělali, když mají neomezeně kačáků a sedí jim to do hybridní války proti Evrpě? Tak hupy snad ani být nemožete.
"BIS – jak vyplývá ze zprávy – jasně říká, že hlavní hrozbou je Rusko a jeho tajné služby. A nezakrývá, že Rusové umí všechna ostatní rizika, která tu jsou, využít ve svůj prospěch. Nedůvěru v Evropskou unii, NATO, antiislamismus, fake news, korupci i organizovaný zločin. Analýzu hrozeb ze strany BIS je třeba brát vážně – bez náznaků o nich mluví oficiální instituce státu, která má sledování rizik v popisu práce. Už tedy nejde o zákulisní spekulace, ale o fakty podepřené a veřejně publikované zjištění." Rok 2016, od té doby se to ještě výrazně zhoršilo.
Ani tohle nedáte? To už možný není....
Odpovědět
Vy si snad myslítel, že to nedělají? A proč by to nedělali, když mají neomezeně kačáků a sedí jim to do hybridní války proti Evrpě? Tak hupy snad ani být nemožete.
"BIS – jak vyplývá ze zprávy – jasně říká, že hlavní hrozbou je Rusko a jeho tajné služby. A nezakrývá, že Rusové umí všechna ostatní rizika, která tu jsou, využít ve svůj prospěch. Nedůvěru v Evropskou unii, NATO, antiislamismus, fake news, korupci i organizovaný zločin. Analýzu hrozeb ze strany BIS je třeba brát vážně – bez náznaků o nich mluví oficiální instituce státu, která má sledování rizik v popisu práce. Už tedy nejde o zákulisní spekulace, ale o fakty podepřené a veřejně publikované zjištění." Rok 2016, od té doby se to ještě výrazně zhoršilo.
Ani tohle nedáte? To už možný není....
JS
Jaroslav Studnička
2.8.2025 20:10 Reaguje na Pavel HanzlChápete psaný text Hanzle? Tak dlouhý příšpevek jsem nenapsal, aby to svéprávná osoba nebyla schopná pochopit.
Já nerozporuji uvedený článek, naopak v něm vidím přesně vás. Co vy tady předvádíte za neustále lži, dezinformace a demagogie.
Odpovědět
Já nerozporuji uvedený článek, naopak v něm vidím přesně vás. Co vy tady předvádíte za neustále lži, dezinformace a demagogie.
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 06:45 Reaguje na Jaroslav StudničkaVy nerozporujete uvedený článek, ale vidíte na něm, kde beru ty demagogie a lži.
To je logika ďa cyp.
Odpovědět
To je logika ďa cyp.
JS
Jaroslav Studnička
3.8.2025 08:36 Reaguje na Pavel HanzlŽe jste usvědčený lhář je prostý fakt, že tu neustále šíříte dezinformace a demagogie je v historii diskuzí snadno dohledatelné.
Tak nevím, co si teď stěžujete, že vám někdo nastavil zrcadlo.
Odpovědět
Tak nevím, co si teď stěžujete, že vám někdo nastavil zrcadlo.
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 14:21 Reaguje na Jaroslav StudničkaJá si nestěžuju, já jen upozorňuji na vaše bláboly a urážky, kdy si zásadně odporujete v jediné větě.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
3.8.2025 17:50 Reaguje na Pavel HanzlBohužel pro vás si v ničem neodporuji.
To že jste lhář a demagog není urážka, ale fakt toho, co nejenom na tomto webu předvádíte.
Odpovědět
To že jste lhář a demagog není urážka, ale fakt toho, co nejenom na tomto webu předvádíte.
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 19:15 Reaguje na Jaroslav StudničkaJá nerozporuji uvedený článek, naopak v něm vidím přesně vás. Co vy tady předvádíte za neustále lži, dezinformace a demagogie.
Tan nerozporujete moje lži, fakt dobrý. Tak co pořád žvaníte?
Odpovědět
Tan nerozporujete moje lži, fakt dobrý. Tak co pořád žvaníte?
JS
Jaroslav Studnička
3.8.2025 19:47 Reaguje na Pavel HanzlČlánek popisuje jak jsou šířeny dezinformace a lži a to stejné předvádíte vy.
Tak co je na tom nepochopitelného Hanzle? To by pochopilo i děcko prvního stupně ZŠ.
Odpovědět
Tak co je na tom nepochopitelného Hanzle? To by pochopilo i děcko prvního stupně ZŠ.
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 20:09 Reaguje na Jaroslav StudničkaMuhehehheheheh tak ropáci a dezoláti stále lžou a oblbují (prokatzatelně) a vy jste do toho cha cha namontoval mě, který obhajuje vědecké postupy, že? Asi to máte v životě fakt těžký.....
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
3.8.2025 20:58 Reaguje na Pavel HanzlNo, sláva, již vám začíná svítat. Toto trvalo...
Přesně jako vy. Vy taky stále prokazatelně lžete a šíříte dezinformace.
Komunisti taky tvrdili, že obhajovali věděcké postupy.
Odpovědět
Přesně jako vy. Vy taky stále prokazatelně lžete a šíříte dezinformace.
Komunisti taky tvrdili, že obhajovali věděcké postupy.
PH
Pavel Hanzl
4.8.2025 07:32 Reaguje na Jaroslav StudničkaKomunisti nejen obhajovali vědecké postupy, ale vědu aktivně pěstovali a využívali. Jenom v kosmonautice byli první na světě, měli Gagarina, doletěli na Mars i Venuši. I naše věda byla na úrovni (Heyrovský, Wichterle atd.)atd.). Nějak ale nechápu, co tím chtěl básník říci, to bylo něco jako špatně? Fakt?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
4.8.2025 08:11 Reaguje na Pavel HanzlVy opravdu máte problémy s chápáním základního psaného textu.
To že dle vašeho vyjádření obhajujete věděcké postupy není záruka ničeho a v žádném případě to nevyvrací to, že byste nebyl lhář a dezinformátor.
Odpovědět
To že dle vašeho vyjádření obhajujete věděcké postupy není záruka ničeho a v žádném případě to nevyvrací to, že byste nebyl lhář a dezinformátor.
PH
Pavel Hanzl
4.8.2025 20:53 Reaguje na Jaroslav StudničkaJá ty vaše dost neobratné až zmateční urážky chápu, nasadit na moji víru ve vědu komunismus, (když víte, jak ho nesnáším) se vám fakt nepovedlo. Ale takovou nahrávku na smeč prostě nemůžu nevyužít.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
5.8.2025 10:18 Reaguje na Pavel HanzlSamozřejmě Hanzle, proto jste minulý režim využíval k prospěchu svému jak jste jen mohl.
Tak se oklikou vrátíme k meritu diskuzního vlákna.
Jste usvědčený lhář a dezinformátor.
Odpovědět
Tak se oklikou vrátíme k meritu diskuzního vlákna.
Jste usvědčený lhář a dezinformátor.
PH
Pavel Hanzl
5.8.2025 15:22 Reaguje na Jaroslav StudničkaJá jsem cha cha "využíval komunismus ke svému prospěchu!!!!!!!!!!" ha ha to vám preboga nakukal kdo? Co o mě víte, že tak bohapustě lžete?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
5.8.2025 16:18 Reaguje na Pavel HanzlNěkolikrát jste tu uváděl, jak jste si užíval v SSSR.
Vy ovšem máte velmi krátkou pamět. To jsme se nedávno přesvědčili.
Odpovědět
Vy ovšem máte velmi krátkou pamět. To jsme se nedávno přesvědčili.
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 12:01 Reaguje na Pavel HanzlTéda, to jsem nevěděl, že Rusi jsou tak schopní. Jak je to možné? Vždyť to jsou primitivní asijské hordy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 14:18 Reaguje na Jaroslav PokornýJsou velmi schopní až nejlepší na světě (zcela bezkonkorenčně) v demagogiích a oblbování lidí. Zakladatelem byl Lev Trockij, který studoval Le Bona a jeho "Psychologii davu", sám vytvořil neskutečně dokonalý demagogický systém, který prakticky vyhrál rudým VŘSR i občanskou válku. A od té doby to Rusi stále zdokonalují, dnešní "hybridní válka", (jak ji nazval sám Putin), porazila už Slovensko i Maďarsko, rozvrací velmi úspěšně EU a povedl se jí i skutečný majstrštych, dosadit do Bílého domu agenta Kgb Krasnova!!! Který povýšil zločince Putina na světového diktátora a samotné USA ničí, jak může. Kdo tohle v historii dokázal? Stalin? Hitler? Mao? Pol-Pot? Castro? nikdo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.8.2025 18:18Forum 24 pane Hanzle? To je odporná novinářská žumpa plná zvratků a totálních dezinformací, určená pro lidi s IQ houpacího koně, ale těch je u nás dost a dost.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.8.2025 19:48 Reaguje na pavel peregrinPřesně naopak, jak dycky. Tam skutečně nežerou ruskou demagogii, ale dobře ji odhalují a pojmenovávají.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.8.2025 19:58 Reaguje na pavel peregrinDobře pane Peregrine. V stojící na pozici zločinného, fašistického režimu, který vede krutou válku na Ukrajině a nám vyhrožuuje jaderným napadením.
Já stojím na pozici mírové, prosperující a bohaté Evropy, která se brání a podporuje napadenou a krutě ničenou Ukrajinu.
Ani tak evidentní skutečnost nevidíte? To možné snad ani není....
Odpovědět
Já stojím na pozici mírové, prosperující a bohaté Evropy, která se brání a podporuje napadenou a krutě ničenou Ukrajinu.
Ani tak evidentní skutečnost nevidíte? To možné snad ani není....
PH
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 06:59Do Rakouska jezdím každoročně na horské kolo, hlavně do údolí Lungau a připadá mi to tam stále bohatší a jaksi rakouštější. Nádherně spravená historická jádra městeček, úcta k lidové dřevěné architektuře, pěstování tradic (průvody Samsonů) atd. atd. Přesně naopak, jak nám nakecávají dezoláti, že EU chce mít zglajšované euroobčany bez národního povědomí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 07:04 Reaguje na Pavel HanzlNavíc je tam vidět, že i ekonomika je tam zdravá. Ve skoro každé dědině je nějaká firma na zpracování dřeva, všude se pase dobytek, v zimě jedou lyžařská střediska a na statcích mají běžně cimrfráje. V každé hospůdce se dobře najíte, platí se tam eurem. Tohle je naše cesta, ne Slovensko nebo Maďarsko.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.8.2025 12:06 Reaguje na Pavel Hanzlna statcích mají běžně cimrfráje ................
Kdysi to to bývalo i u nás. Zajímalo by mě, co všechno by takový zemědělec musel zařídit, aby mohl "lufťáky" ubytovávat.
V 90. jsem jeetě zažil to, že když jsem potřeboval přespat v Náchodě, mrknul jsem na net, z nabídek vybral jeden dům, kde nabízeli možnost přenocování. Měli v patře volný byt. Přenocoval jsem za 160 Kč. Přijel jsem, dostal jsem klíče od branky a domu, zaplatil, a přišel v noci přespat. Ráno jsem vrátil klíče a odjel. Je něco takového nyní možné?
Odpovědět
Kdysi to to bývalo i u nás. Zajímalo by mě, co všechno by takový zemědělec musel zařídit, aby mohl "lufťáky" ubytovávat.
V 90. jsem jeetě zažil to, že když jsem potřeboval přespat v Náchodě, mrknul jsem na net, z nabídek vybral jeden dům, kde nabízeli možnost přenocování. Měli v patře volný byt. Přenocoval jsem za 160 Kč. Přijel jsem, dostal jsem klíče od branky a domu, zaplatil, a přišel v noci přespat. Ráno jsem vrátil klíče a odjel. Je něco takového nyní možné?
PH
Pavel Hanzl
3.8.2025 14:06 Reaguje na Jaroslav PokornýJistě, na bookingu najdete ledacos, já jezdím po Česku hlavně po kamarádech, ale penziónků atd. je tu také něurékom, jenom už ne za 160 ká.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.8.2025 10:10To je zase blábol. Jak se dá od " pár pěkných políček někde za hranicemi doskákat až někam na alpská bezlesí . Aha, ochranářská skupina Jaro. Slepci co nevidí, že nejde jen o pár políček někde u hranic. Slepci co nepostřehli, že i u nás se začíná pastvou udržovat to málo co z toho vysokohorského prostředí máme. Ale samozřejmě. Pokud chce někdo chránit přírodu či alespoň v přírodě hospodařit musí to dělat pouze pod dozoprem podobných ochranářskýách společků. Jinak to není ochrana přírody.
Odpovědět
