Díky iniciativě konvenčně hospodařícího zemědělce se revitalizovala krajina v Černovicích u Tábora

Revitalizace části území v okolí Černovic u Tábora se stala příkladem úspěšné spolupráce mezi odbornou institucí, realizační firmou, zemědělským družstvem a soukromým farmářem i místní samosprávou. Iniciativa k úpravám vzešla přímo od místního zemědělského družstva. V rámci projektu se podařilo dosáhnout i uznání a schválení nového krajinného prvku jako mokřadu v rámci zemědělské dotační politiky, což může být skvělý motivační příklad pro další zemědělce. Projekt v Černovicích je unikátní především díky iniciativě, která vzešla přímo od předsedy konvenčně hospodařícího zemědělského družstva Františka Průši. Jeho aktivní přístup a uvědomění si potřeby adaptace krajiny na změny klimatu byl zásadní. K projektu se připojilo vedení města Černovice, reprezentované starostou Janem Brožkem, a soukromý farmář Jan Záhora. Zapojení všech relevantních aktérů od počátku přispělo k nalezení společné vize a překonání potenciálních konfliktů.

Na počátku celého procesu realizace stála analýza zranitelnosti území, tzv. klima-adaptační diagnostika, kterou na jaře roku 2023 vypracovali odborníci z Národního ústavu pro integrovanou krajinu (NÚIK) pro Zemědělské družstvo Černovice. Tato odborná studie identifikovala problémová místa v okolí Černovic z hlediska dopadů klimatických změn a navrhla konkrétní opatření pro zvýšení její odolnosti. Důležitým aspektem diagnostiky bylo i zohlednění vlastnických vztahů, což umožnilo vybrat tři lokality, kde by mohla být revitalizační opatření poměrně rychle zrealizovatelná a tudíž účinná.

Odbornou firmou ADAPTO.space byla zpracována projektová dokumentace pro dvě z těchto lokalit. Projekt Revitalizace vodního režimu nad rybníkem Klínot, který se již konkrétně zaměřil na obnovu přirozeného vodního režimu narušeného melioracemi z minulosti, byl vybrán k vlastní realizaci. Navrženo bylo přerušení odvodňovacího systému, vytvoření soustavy tůní propojených meandrujícím korytem Obecního potoka a vybudování protierozní meze. Opatření mají za cíl zadržet vodu v krajině, vytvořit mokřadní biotopy pro zvýšení biodiverzity, snížit zanášení koupaliště sedimenty a zlepšit mikroklima navazující lokality.

Cesta k samotné realizaci projektu nebyla jednoduchá a vyžádala si značné úsilí a trpělivost všech zúčastněných stran. Jedním z klíčových problémů bylo překonání různých byrokratických překážek, mezi které patřil například výkup melioračního zařízení, které od druhé poloviny 20. století odvodňovalo oblast v okolí Obecního potoka nad koupalištěm Klínot.

Další problematickou částí bylo uznání a schválení nového krajinného prvku jako mokřadu v rámci zemědělské dotační politiky. Uznání krajinných prvků v LPIS je klíčové pro ekonomickou udržitelnost těchto opatření a motivaci dalších zemědělců k podobným projektům. Nejistota ohledně dotačního statutu by mohla představovat významnou bariéru pro širší implementaci revitalizačních opatření v zemědělské krajině. Vše se nakonec podařilo překonat.

V březnu roku 2025 se podařilo realizovat první významný krajinný prvek v lokalitě nad koupalištěm Klínot v režii odborné firmy ADAPTO.space. Na řešené lokalitě vznikl komplexní systém tůní a mokřadů, který má za cíl zadržet srážkovou vodu v území, snížit odtok povrchové vody a tím i riziko eroze a povodní. Očekává se také pozitivní dopad na biodiverzitu lokality, neboť nově vzniklé biotopy poskytnou útočiště pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Cílové funkci záměru pomůže jistě i změna hospodaření na přilehlých pozemcích, kde se chystá Jan Záhora uplatňovat regenerativní pastvu dobytka.

Změna klimatu a s ní spojené extrémní jevy, jako jsou sucha a přívalové deště, představují stále větší výzvu pro zemědělskou krajinu v České republice. Adaptace na tyto změny je klíčová pro zajištění udržitelného hospodaření a zachování biodiverzity. Iniciativa revitalizace části území u Černovic, která vzešla přímo od místního zemědělského družstva, ukazuje, že i konvenčně hospodařící subjekty si uvědomují potřebu změny v přístupu k hospodaření a mají zájem se aktivně zapojovat do projektů zaměřených na zlepšení vodního režimu a ekologické stability krajiny.

Projekt revitalizace vodního režimu nad rybníkem Klínot v Černovicích u Tábora představuje cennou ukázku toho, jak může proaktivní přístup zemědělců, podpořený odbornou expertízou a spoluprací s místní samosprávou, vést k významnému zlepšení ekologické stability a odolnosti krajiny vůči dopadům klimatických změn.

Tento projekt by se mohl stát inspirací pro další podobné iniciativy a zdůraznit potřebu systémové podpory a zjednodušení administrativních procesů pro realizaci krajinářských opatření v České republice. Uznání krajinných prvků v LPIS a zajištění adekvátní dotační podpory je zásadní pro zajištění jejich dlouhodobé udržitelnosti a rozšíření tohoto pozitivního trendu i do dalších regionů.

---

reklama

---