Ke smogu přispěly tuhé mrazy, inverze i bezvětří
Ve všech krajích ČR kromě Královéhradeckého a Pardubického byla smogová situace vyhlášena také například v polovině srpna 2015 kvůli vysoké koncentraci ozonu.
Mrazivé počasí je v klimatických podmínkách České republiky obvykle spojeno s takzvaným anticyklonálním počasím. "Slabé proudění vzduchu a výskyt inverzní teploty vytvářejí podmínky pro hromadění znečištění v blízkosti zemského povrchu a vzniku smogových situací zimního typu. Výjimku mohou tvořit případy, kdy se při mrazivém počasí vyskytují vyšší rychlosti větru a rozptylové podmínky se díky zvýšené ventilaci zlepšují," vysvětlili odborníci na ovzduší na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Meteorologové rozlišují smogové situace letního a zimního typu. Letní situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a prachu, nejčastěji nastávají v chladném období od října do března. "Všechno to sedí při zemi, a jak je sníh, není vítr a je hodně jasná obloha nad smogem, tak těžký studený vzduch sedí ve vymražené kotlině," uvedl Ivo Bohmann z plzeňské pobočky ČHMÚ.
Při zimním smogu je nejvíce škodlivin ve vzduchu ráno před východem slunce a večer po jeho západu. Nejlepší podmínky pro krátké větrání či pobyt venku jsou brzo odpoledne.
Na zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší jsou citlivé hlavně malé děti, těhotné ženy, senioři, lidé, kteří trpí akutními či chronickými dýchacími problémy, nemocní s chorobami kardiovaskulárního systému či diabetici. Ohroženi jsou podle odborníků i lidé, kteří jsou oslabeni například kombinací stresu, kouření a nevhodné výživy, osoby v rekonvalescenci nebo s oslabenou imunitou.
reklama
