Kožešinové farmy v Česku ukončí v roce 2019 činnost
Novela zakáže "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají také na maso.
Norma přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by však neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.
V obou parlamentních komorách se o poslanecké novele vedla poměrně dlouhá debata. Předkladatelé argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.
Ačkoli diskuse o zákazu kožešinových farem byly v Poslanecké sněmovně i v Senátu velmi bouřlivé, novela nakonec prošla bez větších obtíží v červnu Poslaneckou sněmovnou (132 pro x 9 proti) a v červenci pak Senátem (39 pro x 3 proti). Přitom v obou případech byly na stole i pozměňovací návrhy, které např. navrhovaly pro farmy pouhé zavedení certifikátu Welfur, nebo prodlužovaly přechodné období existence farem a výrazně navyšovaly kompenzace pro chovatele.
Novela bude mít dopad na 9 českých farem, na kterých se chovají norci a lišky. Jedná se celkem o cca 20 000 zvířat. Podle ochránců zvířat jsou tato zvířata držena v nevyhovujících podmínkách a jsou krutě zabíjena elektrickým proudem či udušením výfukovými plyny. Přijetí novely zakazující chov tzv. kožešinových zvířat Parlamentem je navíc v souladu s míněním české společnosti, neboť podle průzkumu veřejného mínění, který na jaře letošního roku provedla agentura Focus, souhlasí se zákonem rušící kožešinové farmy 83 % obyvatel ČR.
Negativní pohled na chov zvířat pouze či převážně za účelem získání kožešiny nemá jen česká společnost, ale jde o celoevropský trend. Přijetím této novely se Česká republika zařadila po boku dalších 12 evropských zemí, které podobné zákazy či výrazná omezení chovu již přijaly.
Organizace Svoboda zvířat uvedla, že přijetí novely je pro ni zadostiučiněním, neboť o zákaz farem se snažila 18 let.
Dnešním dnem končí také přes dva roky trvající kampaň spolku OBRAZ, jejímž cílem bylo prosazení tohoto zákona. “Je to obrovský úspěch české občanské společnosti, která se dokázala postavit silné zemědělské lobby. Česká republika se tak zařadila mezi vzrůstající počet zemí, které odkázaly kožešinové farmy na smetiště dějin. Úcta ke zvířatům dostala přednost před ekonomickým zájmem na jejich zabíjení pro módu. Je to velký krok pro zvířata i pro naši společnost jako celek. Děkujeme všem, kteří se na tomto úspěchu podíleli,“ řekl Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ.
“Je však třeba si uvědomit, že kvůli pravidlům EU nebylo možno tímto zákonem zakázat dovoz výrobků z pravých kožešin. Proto se nyní zaměříme na spotřebitelskou osvětu a zároveň podpoříme partnerské organizace v dalších zemích, které o zákaz kožešinových farem taktéž usilují. Jsem přesvědčen, že počet zemí zakazujících kožešinové farmy bude vzrůstat a jednoho dne se podaří prosadit zákaz na celoevropské úrovni,“ uvedl také Marek Voršilka.
Provozovatelé farmy ve Vítějevsi na Svitavsku se zhruba 3000 norky a až 600 liškami, František a Marie Ducháčkovi, se obávají velkých ztrát. Už v červnu uvedli, že na venkově jen těžko najdou jiné uplatnění. Náklady na likvidaci farmy odhaduje Ducháček na 1,5 až dva miliony korun, hodnotu farmy na čtyři miliony. "Stát ze mě udělá žebráka," řekl již dříve David Vojtíšek, který vlastní farmu ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku s chovem asi 15.000 norků. Podnik provozuje 25 let a za posledních pět let investoval kolem 30 milionů korun.
reklama
