Letní horka budou Česko stát miliardy, říká studie
V horku, dusnu, vlhku a na slunci od jisté hranice bez závažného zdravotního rizika pracovat nelze. Tepelný, světelný a ventilační komfort ovlivňuje výkonnost a psychickou pohodu dokonce i uvnitř budov. To věděli již Staří Řekové a později byl dokázána mnoha vědeckými pracemi.
Dopady stále častějšího vedra a nižší produktivity práce na českou ekonomiku v horizontu do roku 2060 nyní analyzovali Miroslav Zámečník a Tomáš Lhoták. Analýza ekonomických nákladů a přínosů adaptace budov na změnu klimatu vychází z dříve publikovaných klimatických scénářů.
„Na konci sledovaného období k roku 2060 je pokles produktivity v řádu 800 miliard korun, tedy ekvivalent přibližně šestiny současného ročního HDP České republiky,“ komentuje výsledky studie Miroslav Zámečník. Studie zároveň analyzuje, zda je možné těmto ztrátám zamezit kvalitní renovací budov. „Relativní ztráta sama o sobě může být důležitým faktorem při nastavení budoucí politiky jako významný motivující prvek pro včasnou a důkladnou adaptaci budov na změny klimatu. Budovy adaptované na změnu klimatu mohou této ztrátě mohou zamezit, v závislosti na tom, jak důkladné renovace se budou realizovat,“ dodává.
Je to dáno zejména tím, že v dobře renovovaných domech s kvalitní izolací, dobrými okny, vzduchotechnikou a případně inteligentním chladícím systémem je i bez použití běžné klimatizace v létě stále příjemná teplota. Budova by měla mít také kvalitní vnější stínění na jižní straně a třeba i zelené střechy a fasády, které ochladí budovu i prostředí kolem ní. „Energeticky úsporné renovace budov navíc dle této studie může přinést až 55 tisíc pracovních míst a 1,5procentní růst HDP ročně," doplňuje k tomu ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.
reklama
