Londýn slibuje ekoolympiádu. "Vypral" kvůli ní miliony tun znečištěné hlíny

Do začátku olympiády v Londýně zbývá sto padesát dní. Kvůli ní vzniklo sportoviště ve Stratfordu ve východním Londýně o celkové rozloze 2,5 kilometru čtverečního, což je plocha srovnatelná například s pražským Kunratickým lesem. Vznikla na území bývalých skladišť a průmyslových budov na březích řeky Temže. Londýn se chlubí tím, že tak vznikl největší park v Británii za více než sto let.
Než bylo možné Olympijský park královny Alžběty vybudovat, musela se celá plocha vyčistit od starých budov i kontaminované půdy. Organizátoři vyzdvihují to, že ze 220 zbouraných budov bylo 98 % váhy materiálu z demolice znovu využito. Dekontaminovány musely být dva miliony tun zeminy, 85 % plochy budoucího parku. Znečištění z půdy musela dostat gigantická čistírna zeminy, kterou na místě stavebníci vybudovali. „Kvůli průmyslové minulosti bylo celé území znečištěno těžkými kovy, rtutí nebo olovem,“ říká vedoucí čistícího procesu Clare Stavey.
Díky tomu, že celý park je postaven v okolí řeky, vznikly nové mokřadní plochy a další přírodní stanoviště, která jsou ve městech velmi vzácná. Organizátoři spočítali, že bylo vysázeno 4 000 stromů, 74 000 keřů a květin a 350 000 mokřadních rostlin. Přestěhováno bylo také 2 000 čolků, kteří se před začátkem prací odstěhovaly do chráněné vodní nádrže.
Právě mokřady mají i velmi praktickou funkci. „V důsledku změn klimatu máme významně silnější deště, proto jsme park navrhl jako přirozené absorpční území pro vodu,“ říká John Hopkins, hlavní architekt olympijského parku. V případě vysokého stavu vody by zdejší mokřady měly ochránit část obyvatel Londýna před povodní, díky vzrostlým stromům a dalším rostlinám ale bude rozsáhlý park čistit ovzduší velkoměsta po celý rok. V olympijském parku vzniklo také téměř osm a půl kilometru nových kanálů s 35 mosty.
Svůj environmentální rozměr mají i budovy, ve kterých budou v létě sportovci soupeřit. Jako nejzajímavější označují organizátoři velodrom, který je vybudovaný převážně ze dřeva a jeho střechu tvoří jednoduchá konstrukce zavěšených ocelových lan, ne nepodobná výpletu tenisové rakety. Několika pruhy z průhledného materiálu může střechou dovnitř proudit sluneční světlo, což významně snižuje potřebu umělého osvětlení. Navíc tvar střechy i celého stadionu kopíruje tvar cyklistické dráhy, což zmenšuje budovu na ideální minimum. Díky tomu nemusí být také nijak vytápěna ani vybavena klimatizací.
Londýn počítá s tím, že budovy postavené pro Olympiádu budou sloužit obyvatelům i po skončení her. Řada staveb je jen dočasných nebo se počítá s jejich přestavbou. Například olympijský bazén bude obklopen dočasnými tribunami, které budou po skončení klání odmontovány. Podstatně menší stavba pak bude dál sloužit jako bazén. Podobě i velodrom bude mít v budoucnu menší kapacitu a stane se z něj veřejně přístupný cyklopark.
Na Olympijský stadion, hlavní sportoviště her, vystačilo stavebníkům 10 000 tun oceli, což je prý o 75 % méně, než spotřebují na obdobné stavby jinde na světě. Podle Wikipedia spotřebovaly stavebníci na Ptačí hnízdo, hlavní stadion čínské olympiády v roce 2008, 110 000 tun oceli. Také kapacita londýnského stadionu bude snížena - z olympijských 85 000 sedadel na 25 000 míst.
Jak bude olympijský park vypadat si mohou čeští návštěvníci prohlédnout na modelu, který do České republiky přivezlo britské velvyslanectví. Tento týden je nevelký model vystaven v pražském Technickém muzeu a po víkendu bude k vidění v Moravské zemské knihovně v Brně.
reklama
Olympijský park královny Alžběty







