MŽP dohání dluh klimatické strategie a s partnery hledá efektivní adaptační opatření
Podle Vladimíra Dolejského, náměstka ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny, není už tak důležité, jestli jsou klimatické změny způsobeny přirozeným vývojem nebo lidskou činností, ale jak na ně reagovat. Jak efektivně chránit majetek a šetřit náklady na odstraňování negativních projevů změny klimatu i přírodu samotnou.
„Z mého pohledu je důležitá odpověď na klíčovou otázku, jestli být pasivní a potom odstraňovat škody, vyplácet vysoké kompenzace, nebo být aktivní, a to k přírodě vstřícnými způsoby,“ uvedl Dolejský. Z adaptační strategie EU pak podle něj mimo jiné vyplývá, že adaptace je levnější než nečinnost.
Národní adaptační strategie už prošla podle Dolejského mezirezortním připomínkovým řízením a k závěru se blíží i proces SEA. Veřejné projednání se očekává na konci srpna a poté bude dokument představen vládě.
„Jsem přesvědčen, že vláda ČR tento materiál tak, jak bude představen, přijme,“ řekl Dolejský, „a my tak vymažeme i ten deficit, takovou malou ostudu v rámci vyspělých států EU.“
Cílem strategie je zmapování všech možných adaptačních opatření napříč resorty a oblastmi jako lesnictví, zemědělství, vodní hospodářství, průmysl a energetika nebo doprava. Inspirací byly podobné dokumenty Německa nebo Švýcarska.
Ministerstvo životního prostředí by rádo, aby realizovaná adaptační opatření byla k přírodě ohleduplná a méně technokratická. „Současné vedení chce podporovat takové projekty, které jsou o přizpůsobování se přírodě, nikoli o jejím znásilňování,“ sdělil Dolejský.
Jako příklad takových adaptačních opatření ve své sekci ochrany přírody a krajiny zmiňuje zvyšování retence vody v půdě, propojování prvků zeleně ve městech, revitalizaci říčních toků, mokřadů a údolních niv nebo využívání či lepší zasakování srážkových vod.
Na realizaci adaptačních opatření mohou být použity například finance z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014-2020, který byl spuštěn minulý týden. Jsou ale i opatření, která nestojí žádné peníze navíc, podotýká Dolejský. Například s ohledem na klimatické podmínky vypracovaný územní plán.
Hledají se příklady k následování
Právě podobné již realizované a úspěšné projekty chce ocenit i nově vyhlášená soutěž Adaptační opatření roku, kterou vyhlásila společnost Integra Consulting společně s Masarykovou univerzitou v Brně.
Příklady efektivní přirozené ventilace v budovách, využívání srážkových vod, výsadby zeleně na budovách, obnovy říčních niv a podpory přirozeného doplňování podzemních vod v krajině do ní může přihlásit veřejná správa, příspěvkové a rozpočtové organizace, podnikatelé i nevládní organizace. A to až do 15. října přes formulář na webových stránkách soutěže.
„Možností, co dělat, jak umožňovat městům a volné krajině přizpůsobovat se (změnám klimatu), je celá řada,“ připomíná Jiří Dusík z Interga Consulting s tím, že nová soutěž by měla ukázat, jaká opatření se už v ČR dělají a kdo za nimi stojí. A vnést do diskuze o klimatických změnách také nějaké pozitivní zprávy.
Mnoho evropských měst už má vypracované vlastní adaptační strategie. Například Stuttgardu pomáhá při územnímu plánování tzv. klimatický atlas – mapa města se zanesenými teplotami v teplých a chladných dnech. Další města jdou cestou ozeleňování, propojování zelených prvků ve městě nebo budováním zelených střech.
V ČR je zatím jediným městem s vlastní adaptační strategií Hradec Králové. Jsou v ní zanesena možná rizika vyplývající z klimatických změn a první návrhy, jak se nové situaci přizpůsobit.
reklama
Ekvádor kvůli suchu a požárům vyhlásil na dva měsíce krizový stav
Letošní doba s teplotou nad pět stupňů je rekordní, měla výrazný vliv na přírodu
AP: Aktivisté na konferenci COP29 čelili omezením, která komplikovala protesty