Nečas: Zátěžové testy elektráren nesmí být zpolitizovány
"Je zásadní, aby definování pravidel i vyhodnocování zátěžových testů zůstalo na odborné a chci zdůraznit na vysoce odborné úrovni. Nesmíme si dovolit zpolitizování tohoto problému. Domnívám se zejména, že aspekt terorismu nemůže být součástí těchto testů a jejich vyhodnocení," řekl Nečas.
Podle Drábové se členské země na podobě zátěžových testů z velké části dohodly již v předchozích dnech. "Na technické úrovni panuje shoda," řekla. Spory jsou však kolem bodu, zda testy mají obsahovat také kritérium ochrany před teroristickým útokem. "Je to principiální věc," uvedla Drábová.
Některé země, včetně ČR, k tomu mají výhrady. "České republika je proti, stejně jako drtivá většina dalších zemí," řekla Drábová. Proti je například také Francie, naopak Evropská komise kritérium teroristického útoku v testech prosazuje.
Jednání o zátěžových testech tento týden zkomplikovaly výhrady Německa, Rakouska a částečně také Evropské komise. Na jaderném fóru nyní politici a zástupci energetického sektoru jednají o dalším postupu.
Podle Nečase by kritéria zátěžových testů měla být dohodnuta do poloviny roku. Testy pak posoudí Evropská komise a Evropská rada, které schválí jejich konečnou podobu v průběhu června. Testy by měly začít v druhé polovině roku. Komise podá o výsledcích zátěžových testů v prosinci první zprávu Evropské radě, dodal Nečas.
Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera je podoba zátěžových testů z velké části hotova. Zbývá dohoda kolem dvou či tří kritérií, podotkl.
Oettinger v minulých dnech prohlásil, že je pro co nejpřísnější kritéria zátěžových testů. Měla by podle něj mimo jiné zahrnovat teroristické riziko, hrozbu kybernetického útoku nebo případný pád letadla na elektrárnu. Některé země, včetně ČR, k tomu mají ale výhrady.
"Nedovedu si představit, že by kritéria zahrnovala hrozbu terorismu," řekl Nečas. Ochrana občanů před terorismem je podle něj v zájmu každého státu a ochranná opatření před útoky teroristů by neměla být součástí transparentních testů průmyslových zařízení. Potenciální teroristé by pak totiž takové informace mohli zneužít, dodal.
Evropská unie začala uvažovat o zátěžových testech v době, kdy zemětřesení a následná vlna tsunami těžce poškodili japonskou elektrárnu Fukušima. Tamní jadernou havárii japonské úřady dokonce označily za stejně závažnou jako havárii v Černobylu v roce 1986.
"Česká republika zastává názor, že je potřeba nejprve technicky vyhodnotit posloupnost událostí, ke kterým došlo v jaderné elektrárně Fukušima a teprve na základě těchto detailních analýz přistoupit k adekvátním technickým, organizačním a i politickým opatřením," řekl Nečas.
Premiér uvedl, že Česko zátěžové testy podporuje a zároveň zopakoval, že stát stále počítá s dostavbou dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Zdůraznil, že každá členská země EU má právo zvolit si vlastní energetický mix a Česko hodlá pokračovat ve využívání jaderné energie. Bezpečnost jaderných elektráren je pro státní orgány prvořadou prioritou, zdůraznil Nečas a připomněl, že jedna třetina výroby elektrické energie v naší zemi je z jádra. "Jsme přesvědčení, že energetika v ČR ani EU se v budoucnosti bez zásadního podílu jaderné energetiky neobejde," řekl Nečas.
Podporu pro zátěžové testy vyjádřila kromě Nečase také slovenská premiérka Iveta Radičová. Podle ní také Slovensko bude pokračovat ve využívání jaderné energie. Radičová řekla, že jsou na Slovensku připraveni udělat všechna opatření, která jsou v lidských silách, aby byla jaderná energetika bezpečná. "Ale ne vše je v lidských silách, proti vlně tsunami jsme bezmocní," připomněla Radičová. Slovenská republika prý v nedávné době investovala stovky milionů Eur do zvýšení bezpečnosti tamních jaderných bloků.
reklama
Vědec z ČVUT vyvinul odolnější palivo, které v krajním případě jaderné havárie zajistí více času pro její zvládnutí
Ekologické organizace: Dva reaktory jsou lepší než čtyři, musíme ale nadále rozvíjet OZE
Sněmovna podpořila rychlejší povolování staveb jaderných bloků