Němci i Češi mají divočinu rádi - a národní parky se vyplatí všem

Německý národní park Bavorský les se svým posláním chránit přírodu nestojí v protikladu k očekáváním a přáním jeho návštěvníků. Právě naopak: chráněné území lidé vyhledávají kvůli jeho výjimečné krajině a návštěvnické infrastruktuře. A přínosy národního parku vnímají i místní obyvatelé. Takové jsou výsledky socioekonomického monitoringu Národního parku Bavorský les a vídeňské Universität für Bodenkultur. Cestu "nedotčené divoké přírody" doporučují odborníci i českému Národnímu parku Šumava, jehož obce si v celorepublikovém srovnání podle Hnutí Duha nestojí ekonomicky špatně.

Pro téměř 60 % dotazovaných návštěvníků německého parku hrál fakt, že se jedná o národní park, významnou roli při jejich rozhodování, zda-li toto území navštíví. Více než pětina (22 %) dokonce uvedla, že bez statutu národního parku by se sem nevydali. Skoro všichni návštěvníci věděli (97 %), že se nachází v chráněném území, 84 % jich při otázce bez možnosti výběru konkrétně uvedlo, že se jedná o Národní park.

Jako dva hlavní důvody pro návštěvu národního parku byly uváděny „načerpání sil“ a „prožitek z přírody“. Na otázku, co se návštěvníkům v parku obzvláště líbí, lidé nejčastěji zmiňovali zdejší přírodu a její nedotčenost. Na druhém místě si pochvalovali klid a možnost oddechu. Na otázku, co se návštěvníkům v národním parku naopak nelíbí, polovina odpověděla, že není nic, co by se jim nelíbilo. Někteří turisté však vnímali záporně mrtvé dřevo a viditelné stopy po kůrovci nebo omezení pohybu na stezkách a další zákazy.

Většina návštěvníků (92 %) hodnotí množství návštěvnické infrastruktury a stezek v národním parku jako ideální a necítí se být statutem národního parku ve svých aktivitách omezena (téměř 94 %). Velmi silně omezeno se cítí při svém pobytu jen pouhých 1,1 % dotazovaných. Povinnost pohybovat se pouze po stezkách v místech výskytu tetřeva hlušce je evidentně pro většinu návštěvníků pochopitelné. Pouze 5 % dotazovaných si nemyslí, že turistika mimo značené stezky má negativní vliv na faunu a flóru národního parku.

Návštěvníci Národního parku Bavorský les jsou zpravidla věrní hosté, kteří chráněné území znají již dlouhou dobu. 87 % všech dotazovaných nebylo v den průzkumu v národním parku poprvé. Jejich první návštěva tohoto území se v průměru odehrála už před 25 lety. Pravděpodobnost, že turisté v příštích 5 letech Bavorský les opět navštíví, je 82%. Více než polovina dotazovaných (56 %) uvedla, že se sem určitě vrátí.

„Samozřejmě máme velikou radost, že nám návštěvníci v tolika kategoriích dali „dobré známky“. Je to pro nás důležitá zpráva, že v mnoha našich snahách na poli turismu a podpory regionálního hospodářství jdeme správným směrem,“ komentuje ředitel parku Franz Leibl první výsledky socioekonomické studie. „Zároveň z toho ale vyplývá i zodpovědnost a náročný úkol udržet tento vysoký standart. Kromě toho budou důležité další detailní vyhodnocení a zpracování dalších témat, tak abychom mohli identifikovat oblasti, v kterých bychom se mohli ještě zlepšit,“ dodává.

Národního parku si ale neváží jen turisté. Také pro drtivou většinu (téměř 90 %) zpovídaných místních obyvatel představuje Bavorský les něco výjimečného a téměř všichni (98 %) jej rádi navštěvují. Více než 60 % místních obyvatel zde nabírá síly nejlépe ze všech rekreačních oblastí v okolí a téměř 40 % pak odpočívá pouze v národním parku. Výrazně převažující většina místních obyvatel je přesvědčena o tom, že Národní park Bavorský les zvyšuje kvalitu života v regionu (81 %) a má kromě toho i pozitivní vliv na jeho hospodářský rozvoj (76 %).

Na šumavské straně

A jak je to na druhé straně hranic? Také lidé na jihu Čech si význam šumavského národního parku uvědomují. V průzkumu agentury STEM 77 % obyvatel Jihočeského kraje v roce 2008 uvedlo, že šumavský národní park je díky přílivu turistů pro místní obce ekonomickým přínosem. Pouze necelá čtvrtina (23 %) Jihočechů považuje národní park za překážku volnému podnikání.

O tom, že existence Národního parku Šumava přináší místním obyvatelům řadu výhod, je přesvědčeno Hnutí DUHA. Podle údajů Českého statistického úřadu a úřadů práce, které Hnutí DUHA okomentovalo u příležitosti schvalování zákona o NP Šumava v Senátu letos v říjnu, je v parku nižší nezaměstnanost než jinde na venkově, a dokonce nižší než celostátní průměr (který zlepšuje nízká nezaměstnanost ve velkých městech). Také průměrný příjem na obyvatele u obcí uvnitř národního parku i těch, které leží na jeho okraji, je podle zjištění ekologického sdružení minimálně dvojnásobný než krajské průměry. Zatímco v Západočeském kraji je průměrný příjem na hlavu 20 tisíc a v Jihočeském 22 tisíc korun, šumavské obce mají příjem 42 tisíc na každého obyvatele.

Ochránci přírody na základě dostupných statistiky odmítají i názor, že se území vylidňuje. "Za posledních dvacet let ubylo v centrální části celkem pět obyvatel. K vylidňování menších obcí, vzdálenějších od měst, dochází na většině území ČR. V porovnání s vylidňováním v Karlovarském, Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji je šumavský údaj téměř zanedbatelný," dodávají.

Podle studie britské poradenské společnosti EFTEC činí ekonomický přínos přírody v národním parku 42 miliard korun ročně a je vyšší na území ponechaném divoké přírodě. „2 miliony návštěvníků NP Šumava utratí každý rok přibližně 68 milionů euro (1,87 miliardy Kč) v oblasti, kde nezaměstnanost je nižší než celostátní průměr,“ uvádí studie. Směřování parku k potlačení divočiny by mohlo poškodit současné i budoucí pracovní příležitosti a příjmy z ekoturistiky. Velké stavby by podle jejích závěrů přinesla také pracovní místa, ale většinou jen krátkodobá a určená pro pracovníky odjinud.

"Šumavské safari"

Ekonomičtí experti EFTEC také upozorňují na to, že pro dvě třetiny oslovených návštěvníků je existence národního parku důležitá pro jejich rozhodnutí jet na Šumavu. „NP Bavorský les má 53 % území divočiny a silnou turistickou ekonomiku: spočívá v ikonické hodnotě ‚značky‘ divočina, v přírodní krajině a pocitu odlehlosti, která se k ní váže – všechno jsou to klíčové prvky marketingu... turistika vynahrazuje ztráty z lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu... větší podíl příjmů z turistiky (oproti dřevařství) zůstává v regionu...,“ píše se ve studii.

Zdá se tedy, že velké bezzásahové zóny turisty neodpuzují, ale že sami návštěvníci podporují rozšíření bezzásahové zóny, protože je přitahují přírodní oblasti s divočinou. Studie EFTEC cituje Neila Birnieho, zakladatele Wilderness Journeys, evropské cestovní kanceláře zaměřené na dobrodružství: „Národní park Šumava má ideální pozici k tomu, aby vydělal na pozitivních trendech ve světové turistice, kde cestovatelé stále více hledají zážitky v divoké přírodě. Poloha parku v blízkosti zalidněných evropských oblastí mu dává konkurenční výhodu před jinými oblastmi....“

Cílová skupina zájemců o turistiku v divoké přírodě může být opravdu velká: jenom organizace Birdlife má v Evropě 1,9 milionu členů, německý Svaz pro ochranu přírody a životního prostředí má 0,5 milionu členů. Jediná pozorovatelna tetřevů Loch Garten ve Skotsku vydělává 100 000 eur (2,7 milionu korun) ročně, a to v době mimo hlavní turistickou sezónu.

Studie navrhuje i opatření, která by mohla současnou nabídku zařízení pro šumavské zejména pěší turisty vylepšit. Nově by se mohly vybudovat pozorovací věže nebo ohrady se vzácnými druhy zvířat (například vlci v Srní) a rozšířit nabídku vycházek s průvodci, které jsou nyní rychle vyprodány. Národní park by pak mohla paradoxně zatraktivnit i některá opatření jevící se na první pohled jako cesta zpátky, například nahrazení některých asfaltových silnic pěšinami.

Více o studii v článku Divočina na Šumavě přinese více peněz místním lidem, tvrdí ekonomická studie.

---

reklama

---