Divočina na Šumavě přinese více peněz místním lidem, tvrdí ekonomická studie

Jedním z hlavních témat, kolem kterých se točí debata o národním parku Šumava, je ekonomika. Zejména rozvoj lokální ekonomiky a nová pracovní místa, která podle řady politiků přinese výstavba turistických center nebo lanovky pro lyžaře. První ekonomická studie národního parku ale ukazuje pravý opak, nejvíce peněz místním lidem by měla přinést měkká turistika a rozvoj divočiny.

Studii vypracovala britská společnost EFTEC (Economics for the Environment Consultancy) pro Centrum pro výzkum globální změny (CzechGlobe). „Dosavadní výzkumy se zaměřovaly na biologickou stránkou a výzkum lesních celků, zatímco nebyly akcentovány socioekonomické argumenty,“ přiblížil novinářům důvody vzniku studie ředitel Centra výzkumu globální změny Michal V. Marek.

Studie pracuje se třemi scénáři – aktuálním stavem hospodaření, a stavem, který by vyvolalo přijetí zákona o Šumavě, jenž předložil bývalý ministr Tomáš Chalupa. Třetí scénář počítá s rozšířením bezzásahových zón až na zhruba polovinu plochy parku.

Podle studie přináší ročně současný stav od dvou milionů návštěvníků příjmy pro místní podnikatele ve výši zhruba dvou miliard korun (68 milionů euro). Celková hodnota parku vyjádřená penězi je ale podle studie až dvacetkrát vyšší, dosahuje 42 miliard korun. Na tuto částku odhadují ekonomové z EFTEC hodnotu ekosystémových služeb šumavské přírody, jako je ochrana před povodněmi, regulace klimatu nebo kulturní hodnota lesů. „Bohužel současná správa parku se chová více jako developer než jako ochránce území a snaží se ochránit dvě miliardy za turismus spíše než 42 miliard za ekosystémové služby,“ říká Jakub Hruška, předseda stínové vědecké rady parku Šumava.

Místní lidé na Šumavě nevydělávají

Podle studie by případné přijetí ministerského zákona devalvovalo hodnotu národního parku jako populární oblasti s divokou přírodou, a tím oslabilo obchodní hodnotu oblasti jako mimořádné turistické a rekreační destinace. Pracovní místa spojená se stavbou lanovky budou prý jen krátkodobá a přinesou práci zejména lidem odjinud. Stejně tak aktuální místa v lesnictví přinášejí práci především lidem, kteří na Šumavě nežijí. Do značné míry ale podobně negativní důsledky má již dnes působení současné správy parku.

„Výsledky ale ukazují, že zde může vzniknout řešení výhodné jak pro přírodu, tak pro místní ekonomiku,“ vysvětluje hlavní autor studie Ian Dickie. Podle něj tento potenciál dnešní vedení parku nevyužívá.

Naopak v případě rozšíření divočiny bude park schopen využít růst poptávky po ekoturismu a zážitkové turistice, který se již dnes podílí z 12 % na celkovém objemu turistického průmyslu. Více volné přírody také vytvoří nové ekonomické příležitosti díky další turistice v nově rozšířených oblastech. Díky ekoturistice může Šumava turisty přitahovat v průběhu celého roku, nikoli jen v nejvyšších sezónách. O kolik by ale vzrostl počet turistů v případě rozšíření bezzásahových zón až na polovinu rozlohy parku ale autoři studie nevědí. „Záleží to na celé řadě faktorů, zejména na tom, jaké aktivity by na tomto území mohli podnikatelé turistům nabídnout,“ vysvětluje Ian Dickie.

Ekonomickým argumentem pro rozšiřování divočiny je fakt, že „stávající nejlepší přístupová místa k šumavské divočině jsou vnímána jako ‚plná‘ a další nárůst návštěvnosti by poškodil zážitky z divočiny, které sem turisty táhnou“. A protože rozšiřovat počet cest v současném území by vedlo k poškození přírody i zážitku návštěvníků, řešením je naopak rozšířit území ponechané přírodě.

Lanovka na Hraničník se nevyplatí

Studie se také zaměřila podrobněji na navrhovaný projekt lanovky na vrch Hraničník, který by umožnil lyžařům z české strany jezdit na sjezdovkách na rakouské straně. Podle EFTEC je ale projekt na hranici rentability. Podle evropských pravidel by investor musel kompenzovat negativní vlivy na přírodní prostředí. „Náklady na tuto kompenzaci by činily asi 35 milionů korun. Pokud se však zahrnou do plánovaného rozpočtu, projekt se rázem ocitne ve ztrátě 500 000 eur,“ říká studie.

Ohrozit ekonomickou smysluplnost lanovky by mohl i pouhý neúspěch v žádostech o investici z evropských fondů nebo státního rozpočtu. Pokud by prý developeři měli polovinu nákladů pokrýt komerčním úvěrem, areál bude rovněž ve ztrátě 500 000 eur. „Pokud započítáme náklady na náhradní výsadbu stromů, předpokládáme krytí poloviny projektu komerčním úvěrem a navíc lanovku, kterou každoročně použije pouze 120 000 lyžařů namísto plánovaných 130 000, ztráta bude činit 55 milionů korun,“ uzavírá studie.

Závěry studie chtějí aktivisté Hnutí Duha předložit předsedům koaličních stran, a také ministru životního prostředí. „Nechceme předjímat, jak se budoucí ministr zachová. Bude ale mít k dispozici studii, která dokladuje, že z rozšiřování divoké přírody muže profitovat celý region,“ dodává Jaromír Bláha Z Hnutí Duha.

Text celé studie v angličtině i její český souhrn jsou k dispozici na http://www.sumava-kurovec.cz/

---

reklama

---