Podíl nových pasivních domů v ČR loni vzrostl na 6,5 procenta

Podíl nových pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebu energie na vytápění, na celkovém počtu postavených rodinných domů v Česku loni meziročně vzrostl o dva procentní body na 6,5 procenta. Byla jich dokončena asi tisícovka, meziročně o třetinu více. Celkový počet pasivních domů dosáhl zhruba 5000, řekl zakladatel Centra pasivního domu Jan Bárta. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno 15.172 rodinných domů.

"Uvedená čísla jsou čistě orientační. V České republice neexistuje centrální evidence pasivních domů a my můžeme vycházet pouze z údajů Nové zelené úsporám," uvedl Bárta. "Pokud si někdo postaví pasivní dům mimo tento dotační program, nikde evidován není. Bohužel neexistuje žádná statistika o energetické náročnosti budov, pro která bylo vydáno stavební povolení," dodal.

Pro pasivní dům je klíčové je zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. Jako hlavní výhodu těchto domů Bárta vnímá kromě nízké spotřeby energie větší soběstačnost. "Například když vypadne dodávka energie, dům si výrazně déle udrží svou vnitřní teplotu. Když se zvýší cena energie, dopad je menší. Nevýhodou naopak je, že dům je nutné navrhnout i postavit opravdu velmi kvalitně. Na rozdíl od normálních staveb je u pasivních domů vyžadován technický dozor stavebníka. A ten může stavbu prodražit," dodal Bárta.

Nejvíce pasivních domů podle Bárty připadá na rodinné domy, ale stavějí se rovněž bytovky, školky a školy nebo administrativní budovy. Příkladem bytových domů jsou projekty Ecocity Malešice nebo Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, Základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích, 12 základních škol v okolí Prahy (například Psáry a Jesenice), dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.

Co se týče podílu pasivních domů na nově postavených domech patří Česko do evropské špičky s Rakouskem a Belgií, uvedl Bárta. Největší počet pasivních domů je v Německu, podle hrubého odhadu 20.000. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu. "V Česku se začaly první pasivní domy stavět zhruba před deseti lety. A vůbec největší boom zatím zaznamenaly v roce 2014 se spuštěním programu Nová zelená úsporám," doplnil Bárta.

Na pražském výstavišti v Letňanech včera začal veletrh nízkoenergetických pasivních a nulových staveb For Pasiv. Končí v sobotu 10. února.

---

reklama

---