V Praze stojí už druhé parkoviště ze škváry vznikající při spalování odpadu
Sedm set tun spalovenské strusky našlo nové a v Česku stále ještě přelomové uplatnění. Neskončilo na skládce, ale v podloží dvou nových parkovacích ploch v areálu ZEVO Malešice. Pražské služby tím naplňují principy cirkularity a s odpadem nakládají jako s cenným zdrojem, který dokonale nahrazuje nejen nedostatkovou štěrkodrť. Důkladné testování prokázalo, že škvára nijak neohrožuje životní prostředí, zato by mohla jako stavební materiál pomoci ušetřit dost peněz z veřejných rozpočtů.
V ZEVO Malešice stojí už druhé experimentální parkoviště ze škváry. Jeho výstavba začala v polovině letošního března a trvala měsíc a půl. Pražské služby tak navazují na úspěch prvního parkoviště stejného typu, které vzniklo v tomtéž areálu na podzim roku 2023.
„V podkladních vrstvách obou ploch našlo alternativní uplatnění dohromady 700 tun škváry, která by jinak skončila na skládce. Tímto projektem naplňujeme principy cirkulární ekonomiky, kdy s odpadem nakládáme jako s cenným zdrojem,“ přibližuje tiskový mluvčí společnosti Alexandr Komarnický. Obě parkoviště o rozloze necelých 2 250 metrů čtverečních pojmou dohromady na osm desítek osobních aut.
Dosavadní výsledky vědeckých studií potvrzují, že by škvára ze spáleného odpadu mohla v tuzemsku posloužit při realizaci dopravních staveb, stejně jako v zahraničí. „Na obou našich nových parkovištích ji používáme jako náhradu štěrkodrti a současně ověřujeme možnosti využití škváry, nebo přesněji spalovenské strusky, v hydraulicky stmelené podkladní vrstvě,“ říká ekolog ZEVO Malešice Tomáš Baloch a dodává: „Ona má totiž podobné vlastnosti jako štěrkodrť. Kamenolomů ale v Česku ubývá, proto přicházíme včas s možným řešením.“
Důkladné testování spalovenské strusky jako stavebního materiálu prokázalo environmentální nezávadnost a vyloučilo rizika spojená s ekotoxicitou. Vzhledem k tomu, že splňuje legislativní a vyhláškou stanovené normy, nemůže nijak ohrozit životní prostředí. „Chceme potvrdit její technickou vhodnost a zároveň dát jistý precedens tomu, aby se podle námi navrženého vzoru mohla využívat všechna škvára, která vznikne ve spalovnách komunálního odpadu v Česku. Ročně jde o desetitisíce tun použitelného materiálu, což by mohlo pomoci ušetřit dost peněz z veřejných rozpočtů,“ zdůrazňuje ředitel ZEVO Malešice Aleš Bláha.
Roční produkce směsného komunálního odpadu obyvatel metropole je cca 250 tisíc tun, z čehož ZEVO Malešice vyrobí světlo a teplo pro přibližně 20 000 pražských domácností. Na konci celého procesu energetického využití zůstane popílek a asi 50 až 60 tisíc tun škváry, která v současnosti slouží na skládce k oddělování a zpevňování jednotlivých vrstev uloženého odpadu. Pražské služby v ní ale vidí dosud nevyužitý potenciál, k výzkumu proto přizvaly Akademii věd České republiky i České vysoké učení technické v Praze.
Optikou České republiky se jedná o přelomovou věc. V Evropě už se každopádně spalovenská struska jako podkladový materiál při stavbě silnic a dálnic využívá například v Dánsku, Nizozemí, Belgii nebo ve Finsku. Ve srovnání s tradičními surovinami je dostupnější a výhodnější.
reklama
Alexandr KomarnickýAutor je tiskovým mluvčím Pražských služeb.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Nyní ještě, co možná nejsvětlejší povrch, že !
Odpovědět
nechvalme dne před večerem, ta škvára je plná chemie, žádná vůně fialek z těch ZEVO neleze, co tedy musí být za sloučeninu ta škvára?
Odpovědět
Zbytky hlíny, skla, hliníku a odsiřovacích roztoků. Pokud tam debil nehodí baterii.
Odpovědět
Možná stejný je popel ze spáleného dřeva? Ale nezatápět novinama- jsou tam těžké kovy v barvivech.
Odpovědět
Je nutno rozlišovat, co je škvára (struska) a co je popílek. Struska, vzniklá spálením komunálního dopadu v ZEVO, je již anorganický stabilizovaný materiál. Pokud se v domácnostech nepoužívají toxické, nebo radioaktivní chemické prvky, nemají se jak do škáry dostat. Jinak, všechen organický materiál na bázi uhlíku a vodíku, z odpadu vyhoří. Zůstane asi 20 až 25% hmotnosti odpadu, ve formě té škváry. V dokumentaci EIA každého investičního záměru ZEVO, pro spalování komunálního odpadu, je nabízena možnost její využití ve stavebnictví. Zejména na různé zásypy, nebo jako technické mezivrstvy při stavbách silnic a na skládkách odpadů. Nebezpečným odpadem ze spalování odpadu v ZEVO, tak zůstává jen popílek, zachycený v odlučovačích ze spalin. Ten je pak možné ukládat na skládku nebezpečného odpadu. Třeba ve vacích (Big Bag), nebo po předchozí stabilizaci soldifikací.
Odpovědět
To je jako s elektrárenským popílkem. Též o něj nebyl zájem až do doby, kdy se začal projevovat nedostatek písku, vhodného pro stavebnictví. V současnosti je popílek žádanou komoditou pro výrobu suchých maltovin, která se stala jejich součástí.
Odpovědět
dovolím si Vás drobně opravit: popílek v maltovinách ani tak moc nenahrazuje "písek", ale umožňuje ušetřit pojiva (cement, vápno apod.) při zachování zpracovatelnosti a výsledné pevnosti tím, že jednak optimalizuje křivku zrnitosti kameniva a druhak se sám popílek chová do jisté míry jako hydraulické pojivo (existuje stavební hmota nazývaná popílková suspenze, sestávající z vody, popílku a pár promile stabilizačních přísad, výsledná pevnost je v jednotkách megapascalů, používá se třeba pro vyplňování dutin, starých nepoužívaných kanalizací apod.)). a nejen maltoviny, většina transportbetonu se míchá s nějakým podílem popílku.
a zpátky ke strusce, klasická struska je dávno součástí všech cementů s výjimkou čistého cementu portlandského, opět šetří a zlevňuje.
samozřejmě je pro použití do maltovin/betonů nutná (kromě nezávadnosti) kvalita (ve smyslu technickém, čili stálost parametrů), která je u ZEVO strusky (a popílku) jen těžko představitelná.
samozřejmě pro použití do maltovin/betonů
Odpovědět
poslední řádek je eror z rozepsání. prosím ignorujte jej.
Odpovědět
Asi tam budou těžké kovy, ale je lepší to zapracovat na něco užitečného jako tady, než to skladovat.
Odpovědět
Komunální odpad je odpad vznikající v domácnostech. Tam může být drobným zdrojem těžkých kovů zejména spotřební elektronika a její baterie. Je možné, že někteří lidé tyto vysloužilé věci vyhodí do své popelnice. Dovolím si však tvrdit, že s tím se při návrhu technologie ZEVO, do jisté míry počítá. Při dosahovaných teplotách nad 850°C, dle potřeby s možností zvýšení až na 1200°C, ve spalovací peci, tyto příměsi zoxidují, zplyní. Se spalinami pak putují do několikastupňového filtračního systému čištění spalin, kde jsou neutralizovány. Též i proto je na odfiltrovaný popílek pohlíženo, jako na nebezpečný odpad. Na druhé straně, pokud se odpad z takové popelnice vyveze přímo na haldu skládky, obsažené kovy a chemie baterií se pomalu v tělese skládky rozkládají a jsou při dešti postupně vyplavovány z tělesa skládky.
Odpovědět
Koukám, že je to tak. Chytrá inteligence DeepSeek to potvrzuje:
V popílku Vysoce koncentrované – až 100× více než ve strusce.
Typické kovy: Rtuť (Hg), olovo (Pb), kadmium (Cd), arzen (As).
Odpovědět
Ano, spaliny z hořícího odpadu se musí v peci zdržet při teplotě nad 850°C nejméně dvě vteřiny, aby došlo k termické degradaci (rozkladu),vzniklých plynných složek hoření. Zrnko popílku, unášené spalinami z ohniště v peci, má díky nepravidelné členitosti velký povrch, na kterém některé škodliviny ze spalin kondenzují. Proto ten rozdíl v obsahu škodlivin mezi popílkem a struskou.
Odpovědět
|
|
Stát chystá přísnější pravidla pro nové budovy. Mohou zdražit výstavbu, upozorňují stavebníci
Budějovický Samorost je prvním domem, který má izolaci z podhoubí
Jak recyklovat nevyužívané budovy? Druhý Pražský klimatický dialog se věnoval udržitelné výstavbě a renovacím 