Polovina zvířat ze státních symbolů může brzy vyhynout
Hned 35 % živočichů, kteří slouží k prezentaci rozmanitých národů, dnes čelí bezprostřednímu riziku vyhubení. Příkladem může být majestátní orel bělohlavý, kterého ve Spojených státech nalezneme nejen vytištěného na penězích, ale třeba i na přebalu cestovního pasu. Nebo lev, pomyslný král zvířat, kterého rády v propagaci využívají africké země. A také hrdlička divoká nebo potáplice lední. Výzkumníkům z Rosentielovy školy pro oceánské a atmosférické vědy skutečně nedalo moc práce nalézt 189 takových emblematických zvířat, se kterými země spojují svou identitu. O poznání namáhavější už bylo zjistit, proč je třetina z nich na pokraji vyhynutí.
Pokud bychom zmíněných 189 druhů zvířat brali jako jeden celek, zjistíme, že 45 % z nich nyní zažívá setrvalý pokles v početnosti. A jen 16 % se může těšit nějaké formě státem garantované ochrany. Proto většina z nich čelí všem „fádním“ příčinám úbytku. Jsou loveny pro maso nebo jako trofejní zvěř. Omezuje je fragmentace stanovišt, likvidace původních areálů výskytu, z přírody je vytlačují auta a zemědělská pole. Nemálo příčin úbytku pak souvisí s konflikty s lidmi. Vlci, tygři nebo sloni jsou v okolí lidských sídel vítani spíš v tištěné, než živé podobě.
Přitom je zarážející, jak vlastně velkou popularitu zvířata v národním pojetí zemí mají: hned 127 zemí (z +/- 195 celkem) nějakého živočicha jako svůj symbol prezentuje. Jenže symboly neodráží skutečnost. Lva berberského si do znaku vetklo Maroko, Togo, Gambie a Sierra Leone, přičemž originální živá předloha na území těchto států už ve volné přírodě dávno vyhynula. Američané jsou tentokrát světlou výjimkou. Jejich ikonický orel bělohlavý se díky speciálnímu záchrannému programu navrací zpět do krajiny a jeho rostoucí počty demonstrují, že ochrana emblematického zvířete v národním měřítku možná je.
„Emblematická zvířata žijící na území severoamerického kontinentu nebo v australsko-oceánské zóně se mají lépe, než ta africká,“ upozorňuje na geografické souvislosti Neil Hammerschlag, docent University v Miami. „Pokud ale současné populační trendy přetrvají, zhruba 50 % těchto pro státy symbolických zvířat vyhyne.“ Doplňuje ještě, že tyto konkrétní země nyní promarňují poměrně jasnou příležitost k tomu, aby ochránily alespoň ta svá emblematické zvířata. „Jinak je ve vzduchu cítit sžíravá otázka: pokud není stát schopen zajistit ochranu ani svému symbolu, jak šanci pak asi mají v této zemi ostatní ohrožená zvířata?“ ptá se Austin J. Gallagher, spoluautor studie.
Gallagher i Hammershlag přitom v ochraně emblematických zvířat vidí velký potenciál. „Lidé se s nimi dokáží ztotožnit. A když je upozorníte na to, v jakém stavu se tato zvířata nachází, získáte silnou podporu pro ochranu přírody. A ta může skrze ochranu emblematických zvířat zastřešit záchranu řady dalších živočichů a rostlin.“
reklama
