Přírodních koupacích biotopů v Česku přibývá. Čím jsou zajímavé?

Koupací biotop není nic jiného, než obyčejný „koupák“, akorát se o čistou vodu nestará chemie, ale příroda. Nedávno byl jeden biotop otevřen v pražském Radotíně, v úterý odpoledne byl zahájen provoz biotopu v Blovicích u Plzně. Koupacích biotopů je u nás zhruba desítka a další se chystají. Co je na koupacích biotopech zajímavého a proč do nich obce investují?

Biotopy jsou v pravém smyslu slova přírodní koupaliště. O čistotu vody se starají mikroorganismy a bakterie, které žijí ve štěrku a na kořenech vodních rostlin. Proces to není nikterak rychlý, ale zase to skoro nic nestojí. Každý koupací biotop má zpravidla dvě části – tu koupací a tu, v níž se voda čistí.

Co získává této alternativě běžných chlorovaných venkovních bazénů stále větší oblíbenost? Důvodů je hned několik. Tím nejpodstatnějším je, že ve vodě nejsou žádné chemické látky, pocit z koupání je přirozenější a voda je vhodná i pro alergiky.

Také ovšem platí, že investiční a udržovací náklady jsou nižší. Pro rozpočet jakékoliv obce je toto důležitý ukazatel. Podle jednoho z realizátorů těchto koupališť firmy Bioaqua jsou investice až o 80 % nižší a udržovací náklady pak nižší až o 90 % než u chemicky ošetřovaných bazénů. Ušetří se na potřebném objemu vody (většinou se doplňuje jen odpar), na energii na cirkulaci a filtraci vody a také na chemikáliích, ty zkrátka nejsou potřeba. Dalším bonusem je možnost získat dotace od Evropské unie. Fondy pro regionální rozvoj zaplatily například větší část stavebních nákladů koupacího biotopu Blovice u Plzně, podobně tomu bylo například v Litovli v Olomouckém kraji. Mezi výhody patří i teplejší voda vyhřátá již z mělké biologické části s rostlinami a také možnost v zimě koupaliště využít jako kluziště.

Jaké jsou zkušenosti s provozováním koupacího biotopu? Kovalovicích v Jihomoravském kraji zpřístupnili první přírodní koupaliště v Česku v roce 2007. Starosta Milan Blahák si provoz nemůže vynachválit, a to i přesto, že tehdy na žádné dotace od EU nedosáhli. „Za 7 let provozu náš sezónní areál navštívilo přes sto tisíc návštěvníků. I když celodenní vstupné je 40 Kč, studentské 30 Kč, podařilo se nám na vstupném víc než 3,2 milionů Kč. Postupně jsme areál doplnili o dětský bazén s přírodním čištěním, hřištěm na beach volejbal a dětským hřištěm,” vyjmenovává Blahák.

Co se týče hygienických standardů, přírodní koupaliště jsou pod pravidelným dohledem příslušných krajských hygienických stanic. V koupacím biotopu Šiklův Mlýn u Zvole nad Pernštejnem nebyla během čtyřletého provozu zjištěna přítomnost sinic, naopak, voda je tam průzračná po celou sezónu. Podobně je to i v Jincích u Příbrami, kde se po přeměně původního panelového koupaliště na koupací biotop v roce 2012 konečně ustálila vhodná kvalita vody ke koupání.

V neposlední řadě je výhodou koupacích biotopů to, že působí přirozeněji a lépe zapadají do přírody než bazény betonové. Ač v koupací části živočichové asi nebudou, filtrovací část biotopu rozhodně není sterilní prostředí. Můžou se zde vyskytovat například drobní brouci, obojživelníci nebo vážky, odhaduje profesor z katedry aplikované ekologie na ČZU Jan Vymazal, který má zkušenosti s projektováním kořenových čistíren, které také pro čištění vody využívají přírodu. Pro dobrý chod koupacího biotopu je nutné dobře objemově vyvážit filtrační a koupací část.

Prozatím v Česku takových přírodních koupališť funguje něco kolem desítky. Brněnští plánují koupací biotop v Horních Heršpicích na příští rok. „Je jen otázkou času, kdy u nás budou přírodní koupací biotopy stejně tak rozšířené jako třeba v sousedním Rakousku,“ dodává starosta Blahák.

---

reklama

---