https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/do-srazedel-fosforu-v-plumlovske-prehrade-letos-investovaly-samospravy-300-000-korun.sinice-se-presto-premnozily
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do srážedel fosforu v Plumlovské přehradě letos investovaly samosprávy 300 000 korun. Sinice se přesto přemnožily

27.11.2024 11:27 | PLUMLOV (ČTK)
Foto | cs:User:Pernak / Wikimeda Commons
Přes 300 000 korun letos investoval Olomoucký kraj spolu sedmi obcemi v okolí Plumlovské přehrady do provozu speciálních zařízení snižujících v přítocích nádrže množství fosforu, který je živinou pro sinice a další nežádoucí mikrorganismy. Sinice se v přehradě i přes preventivní opatření opět přemnožily. Kvalitu vody i koupací sezonu nepříznivě ovlivnil přívalový déšť, horko a minimální průtok v tocích. Letošní sezona patřila z hlediska udržení kvality vody v Plumlovské přehradě mezi nejnáročnější, sdělil ČTK ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
 
Kvalita vody v přehradě nedaleko Prostějova se mírně zhoršila před koupací sezonou v květnu, na začátku července už nebyla přehrada vhodná ke koupání a od 25. července v ní platil kvůli sinicím zákaz koupání.

"Byl to velice náročný rok na ošetření přítoku do Plumlovské nádrže, neboť srážedlo fosforu dávkujeme v závislosti na přítocích a přitékajícím znečištění. To bylo v letošním roce velmi nestabilní," uvedl Gargulák a doplnil, že zatímco v létě byl minimální přítok do nádrže, v září byly povodňové průtoky, při kterých se do nádrže dostalo velké množství znečištění.

Kvůli přívalovým srážkám podle Garguláka přitékalo v červnu do Plumlovské přehrady 5500 litrů vody za sekundu a v září přítok překročil 32 000 litrů za sekundu. Naopak v letních měsících výrazně klesl i pod 30 litrů za sekundu, průměrný roční přítok je přitom přibližně 500 litrů za sekundu.

Gargulák upozornil, že chemické srážení fosforu na přítocích do přehrady řeší ale jen důsledky znečištění toků splaškovými vodami. Základem k udržení dobré kvality vody je odstraňování zdrojů znečištění v obcích nad Plumlovskou přehradou. "Provoz opatření není trvalým řešením. Základem pro dobrou kvalitu vody v nádrži je nezbytně nutné pokračovat v odstraňování komunálních, průmyslových i zemědělských zdrojů znečištění v povodí nad vodní nádrží, a to zejména fosforu," dodal Gargulák.

Z devíti obcí v povodí vodní nádrže je pět vybaveno čistírnou odpadních vod, šestá čistírna odpadních vod je ve výstavbě.

Hlavní funkcí vodního díla Plumlov je snižování povodňových průtoků a zlepšování minimálních průtoků říčky Hloučela v době sucha. Plumlovská přehrada byla kvůli čištění dna a opravě hráze v závěru roku 2009 vypuštěna a na podzim 2013 po dokončení stavebních prací se začala napouštět. Povodí Moravy do čištění dna a opravy hráze přehrady investovalo zhruba 270 milionů korun. Díky investici se zlepšila kvalita vody v přehradě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TS

Tonda Selektoda

27.11.2024 15:51
Ony se asi ta srážedla srážely raději s fosforem, a sinic si nějak nevšímaly. Nebyla to diskriminace chudinek sinic?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.11.2024 22:27
Fosfor je nezbytná živina pro rostliny. Docela by mě zajímalo, čím se ten fosfor v těch splaškových vodách sráží? Tedy asi ve vodách "vyčištěných" v čistírnách. Nebylo by jednodušší a levnější, aby za čistírnou bylo biologické dočištění - obyčejná "bažina" - moderně mokřad, v němž by fosfor zachycovaly pěstované rostliny? A pokud ty by pak obsahovaly velké množství fosforu, mohly by jít do kompostů.
Jenže to by bylo moc levné a o takové řešení není zájem.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2024 11:14 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Správnými dávkami solí železa, hliníku, vápníku… Biologicky je to náročné na místo, čas, teplotu, pH, antibiotika ve vode… a pak to není ani levné.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

28.11.2024 15:40 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Sloučeniny fosforu se na čistírnách srážejí především solemi železa v podobě síranu železitého. Na vzniklé hydroxioxidy Fe se pak naváží především fosforečnany. Zároveň to dávkování podporuje usazování aktivovaného kalu v dosazovací nádrži, takže se celkově efektivita čištění zvýší. Fe se ovšem používá i ve složitějším uspořádání.
Biologické dočištění (mokřad, rybník) není bohužel příliš efektivní a lze o něm uvažovat spíše u malých zdrojů (menší obce) a nejlépe až po chemickém srážení, viz výše.
Teď ale stojíme před složitějším úkolem - nejen fosfor z vody odstranit, ale také ho nezahodit, ale nějak zrecyklovat. Protože se blíží doba, kdy nám fosfor prostě začne docházet...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

28.11.2024 15:43
Klasická ukázka řešení následků (fosfor v přítoku do nádrže, kde se chci koupat) místo řešení příčiny (nedostatečné čištění odpadních vod). A k tomu z Plumlova za deště přetékají splaškové kanalizace...
To srážení na přítocích je dobrá pomoc, ale potřebuje i zlepšit ty poměry v povodí. Jinak třeba za deště nestíhá.
Takže, pojďme řešit problémy a méně ty následky :-)!
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

28.11.2024 22:04
Když už je řeč o tom fosforu. Byl jsem asi před pěti až sedmi lety na jednání místní městské ČOV, kde se řešil i problém možnosti zpětného získání fosforu z kalů, po čištění odpadních městských vod. Prý by to šlo pak aplikovat jako zemědělské hnojivo. Zvažovalo se o využití technologie pyrolýzy. V ní se měly vysušené kaly zahřívat na několik stovek ˚C. Snad měl vzniknout nějaký biochar (nebo tak nějak, už si to dobře nepamatuji). V té době, však nikdo z účastníků schůzky nevěděl, zda ta technologie již byla nasazena a úspěšně běží v reálném provozu nějaké naší ČOV, nebo zda jde jen o laboratorní zkušební poloprovoz, a k nasazení do rutinního provozu ještě nedošlo. Nakonec se snad od toho záměru upustilo. Nevíte někdo, zda po letech tu technologii pyrolýzy již nějaká ČOV u nás používá a jak se to osvědčilo v provozu?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.11.2024 10:46 Reaguje na Tonda Selektoda
Technik, jak získávat fosfor z odpadních vod je dnes už celá řada a v Evropě jich také celá řada už běží.
Biochar, česky biouhel, je velkou nadějí pro některé typy čistírenského kalu. Nejprve musíte zajistit, aby ten kal obsahoval fosforu co nejvíc, pak se kal odvodní a za "vhodné" teploty nechá zuhelnatět. Teplota záleží zejména na tom, co ten kal obsahuje za nežádoucí organické látky (zbytky léčiv, polyaromatické uhlovodíky...) a jestli tyto látky bude možné danou teplotou rozložit na něco neškodného. Vzniklý biouhel je super věc pro zemědělské či zahradní půdy nebo jako vstupní látka k dalšímu zpracování a využívání.
Zásadní problém k použití je tam, kde je v tom kalu moc těžkých kovů, protože ty zuhelnatění z materiálu z největší části nedostane. Z toho plyne, že by se do kanalizace takovéhle látky neměly vypouštět a měly by se povinně likvidovat separátně.
U nás je s biouhlem, myslím, zatím jediná instalace, řekl bych, že v Liberci. Snad jsem se moc nespletl.
Kdyby vás téma zajímalo víc, můžete si o fosforu stáhnout ledacos zde:
http://fosforovaplatforma.cz/ke-stazeni/?fbclid=IwY2xjawG2bJdleHRuA2FlbQIxMQABHSEPtCEE4Ob1ZJa5M5G7XrwirO5qcwDsSrcwtFzgMipkjl5n8_W1PFDFnw_aem_lY_SXgO6ytnE2CsHZKw6jA
Je to volně stažitelné a využitelné :-).
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

2.12.2024 08:13 Reaguje na Jindřich Duras
Dík, prohlédl jsem si to. Tu technologii pyrolýzy jsem tam však nenašel. Na druhou stranu vidím, že se jedná o složitější komplexní problém, než jsem si po přečtení článku myslel.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist