http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stridat-pastvu-a-seceni-takovy-je-recept-olomouckych-vedcu-zemedelcum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Střídat pastvu a sečení. Takový je recept olomouckých vědců pro úrodné louky

24.9.2015 01:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zatímco při pastvě ubývá v půdě především fosfor, sečením se z ní ztrácí nejrychleji draslík a dusík. Proto ekologové navrhují tyto dva způsoby hospodaření střídat, a vrátit se tak k tradičním praktikám sedláků v minulosti. Současné nastavení zemědělských dotací toto řešení ale mnohdy neumožňuje
Zatímco při pastvě ubývá v půdě především fosfor, sečením se z ní ztrácí nejrychleji draslík a dusík. Proto ekologové navrhují tyto dva způsoby hospodaření střídat, a vrátit se tak k tradičním praktikám sedláků v minulosti. Současné nastavení zemědělských dotací toto řešení ale mnohdy neumožňuje
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Univerzita Palackého v Olomouci
Podpořit co největší druhovou rozmanitost na zemědělských loukách a střídavě je obhospodařovat sečením a pastvou. Právě to doporučují ekologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zemědělcům, kteří chtějí zajistit vysokou produktivitu těchto ploch a přitom hospodařit bez hnojiv. Vědecké doporučení vychází ze závěrů sedmiletého výzkumu, který zaujal i Evropskou komisi.
 

Během výzkumu vědci sledovali vybrané lokality v Bílých Karpatech. Na některých z nich zavedli pastvu a sečení, jiné ponechali ladem. Po sedmi letech vědci odebrali vzorky půdy a rostlinné hmoty. A přestože při sečení i pastvě odchází z půdy velké množství živin, produktivita sledovaných ploch zůstala po letech stejná jako na místech ponechaných ladem.

Lokality se přitom musely obejít bez umělých hnojiv, která jsou v oblasti zakázáno. „Je to dáno tím, že na bělokarpatských loukách se dosud vyskytuje obrovské množství rostlinných druhů, které jsou schopny živiny v půdě mobilizovat. Porosty si tak stále udržují svoji produktivitu,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Jan Mládek z katedry ekologie a životního prostředí. U běžných zemědělských luk by po tak dlouhé době bez hnojení naopak produktivita klesla na polovinu až třetinu.

Na sečených plochách se podle odborníků rozšířily zejména dvouděložné, tedy barevně kvetoucí rostliny, které mají hluboký kořenový systém a dokáží vytáhnout živiny odebrané sečí z hlubších vrstev půdy. Naopak na pasených plochách převládly trávy s mělkým, ale hustým kořenovým systémem, které jsou naopak schopny posbírat živiny z rozkládající se hmoty na povrchu.

Způsob obhospodařování ve velké míře ovlivňuje obsah živin v půdě, připomínají ekologové. Zatímco při pastvě ubývá v půdě především fosfor, sečením se z ní ztrácí nejrychleji draslík a dusík. Proto ekologové navrhují tyto dva způsoby hospodaření střídat, a vrátit se tak k tradičním praktikám sedláků v minulosti.

Současné nastavení zemědělských dotací toto řešení ale mnohdy neumožňuje. O to cennější podle Mládka je skutečnost, že si olomouckého výzkumu všimli v Bruselu a zpráva vyšla i ve věstníku Evropské komise. EU nyní podle jeho slov hledá cesty, jak udržet produktivitu zemědělství a přitom snížit umělé hnojení. Východiskem může být právě takové obhospodařování krajiny, které je co nejvíce v souladu s přírodou.

„Podle našich zjištění se druhová pestrost zasloužila o to, že společenstvo je stále produktivní. Nejde ale jen o živiny. Pokud bude v prostředí více rostlinných druhů, mohou například stabilizovat výskyt škůdců. Rozmanitější porosty s dvouděložnými rostlinami zase poskytují útočiště hmyzu, tedy tolik potřebným opylovačům,“ dodává vědec.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist