Tulení samička měla půl roku na krku frisbee. Jenomže se nechtěla nechat chytit

Příběh samice tuleně kuželozubého je dalším z důrazných varovných signálů lidstvu. Co sděluje? Že odpadky nepatří do moře ani na pláže, protože drasticky zasahují do života všech jeho obyvatel. Své o tom ví i malá tulenice, kterou odhozený kus plastu stál málem život. Píše o tom například žurnál Metro.

Před osmi měsíci byli ochránci přírody z Norfolku, sdružení v organizaci „Přátel tuleňů z pláže Horsey“, přivolání ke skutečně nevšednímu případu. Skupina výletníků si tu totiž při pozorování stáda tuleňů povšimla odrostlejšího mláděte, kolem jehož hlavy napevno uvízl rozbitý házecí talíř frisbee. Tým specialistů, vedený Peterem Anselem, ale v daný moment mohl dělat jen málo. Tuleni si totiž od lidí zachovávají značný odstup a zmizeli do vody dříve, než bylo možné zakročit.

Prakticky dalšího půl roku byli ochránci přírody spolu s profesionály ze záchranného centra spřáteleného organizace RSPCA (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals) informování o stavu mladé samice tuleně jen díky snímkům návštěvníků pláže. Tulenice s nechtěnou plastovou ozdobou získala příhodnou přezdívku Frisbee, ale tento plastový náhrdelník jí rozhodně štěstí do života nepřinášel. Jak rostla, zařezával se jí do masa stále těsněji.

„Dlouhých šest měsíců jsme se snažili Frisbee nějak chytit, ale nedařilo se nám to,“ říká Ansel. „Pokaždé nám zmizela do vody. Přitom bylo patrné, že je velmi zesláblá a podvyživená.“ Škrtící kruh totiž znemožňoval tulenici přijímat potravu a nakonec i tekutiny. Když se ji konečně podařilo oddělit od skupiny a chytit, už se vůbec nebránila. Její stav byl více než žalostný. Pouhé mechanické odstranění plastového kola už k její záchraně nestačilo, protože se jí frisbee doslova vrylo pod kůži.

„Když k nám dorazila, byla vyhublá na kost,“ prozrazuje Alison Charlesová, vedoucí záchranného centra RSPCA v East Winch. „Popravdě, nikdy jsme neviděli tak rozsáhlé zranění, a nevěřili jsme, že to zvládne.“ Další dva měsíce pak bojovali o to, aby Frisbee udrželi při životě. Postupná rekonvalescence a vytrvalá péče se naštěstí profesionálům vyplatila. Samici tuleně se postupně vrátil apetit a začala nabírat váhu. „Teď to vypadá, že nám vyjí celou spíž. Spořádá každý den skutečně velké množství ryb,“ říká Charlesová.

Frisbee se postupně propracovala z vnitřního krytého výběhu „pro kritické případy“ do vnějšího bazénu. K návratu do volného moře ale zatím ochránci přistoupit nechtějí. „I po dvou měsících péče je její zranění stále patrné a hluboká otevřená rána se může snadno stát zdrojem infekce,“ vysvětluje Charlesová. „Krmení ji musíme obohacovat o antibiotika, než bude docela zdravá.“ Ochránci z RSPCA, Přátelé tuleňů z pláže Horsey a tisíce dalších lidí mají ze stabilizovaného stavu Frisbee radost, přesto si ale kladou otázku.

„Bylo skutečně nezbytné podstupovat toto život tuleně ohrožující martyrium, bylo opravdu nutné oddělovat mladou samici od své rodiny a celého stáda? Vždyť vlastně jen stačilo, aby lidé věnovali jen minimální péči tomu, jak na pláži zachází se svými odpadky,“ říká Ansel. „Nic z toho by se vlastně nemuselo stát. Lidé si pořád prostě neuvědomují plný rozsah problémů, které svými odhozenými odpadky způsobují.“

---

reklama

---