V českých městech je příliš světel. Polovině lidí svítí pouliční lampy i do ložnic

V českých městech září noc co noc kromě pouličního osvětlení také reklamní plochy nebo světla upozorňující na architektonickou dominantu. Teď před Vánoci přibyla ještě sváteční výzdoba. Přebytek světla a absence tmy se však podle odborníků čím dál negativněji podepisuje na pohodě a zdraví obyvatel těchto měst. Ti kvůli tzv. světelnému znečištění hůře spí, objevit se mohou ale i další vážnější zdravotní problémy. Světelný smog totiž může odstartovat psychogenní onemocnění nebo zvýšit riziko vzniku civilizačních chorob, například rakovinu prsu nebo kardiovaskulární onemocnění.

Nadbytek a intenzita venkovního osvětlení vadí alespoň občas 45 procentům Čechů. Téměř polovině lidí pak umělé osvětlení svítí do místnosti, kde uléhají ke spánku, zjistil marketingový výzkum pro Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Nepříjemnou situaci si lidé uvědomují nejvíc právě v zimě za dlouhých nocí, během nichž je pro lidské tělo přirozený také delší spánek.

Minimum noční tmy se přitom může vážně podepsat na lidském zdraví. Tma je totiž důležitá pro produkci hormonu melatoninu, který uspává lidský organismus a umožňuje mu se dostatečně regenerovat. Při spánku v nedostatečně zatemněných místnostech se produkce melatoninu snižuje a délka i hloubka odpočinku výrazně klesá. Po nekvalitním spánku se lidé hůře koncentrují, a pokud trvají problémy s nedostatkem kvalitního spánku déle, mohou vyústit v deprese a další psychogenní onemocnění.

„Správná produkce melatoninu ovlivňuje i jiné části našeho hormonálního systému. Spánek za světla či nedostatek spánku tak vede ke zvýšení rizika rakoviny prsu, kardiovaskulárních chorob a obezity,“ uvádí Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí – Recetox Masarykovy univerzity.

Podle studie německých vědců stoupá míra světelného znečištění ve světě každým rokem o zhruba 6 procent. Ze tento trend může především rozšiřování špatně instalovaných veřejných osvětlení, jejichž lampy svítí moc silně a špatným směrem.

„Typickým příkladem špatné praxe jsou lampy namontované se sklonem nebo ty, které mají ve spodu vypouklý kryt. Nevhodné kryty totiž odráží a rozptylují světlo vodorovně a šikmo nahoru, čímž nejen oslňují, ale také zhoršují noční viditelnost," vysvětluje Jan Hollan, který se světelnému znečištění věnuje na Masarykově univerzitě v Brně. „Nové bíle svítící zdroje jsou v tomto ohledu ještě horší než dosavadní oranžové sodíkové výbojky,“ upozorňuje. Situaci zhoršují i osvětlené a silně zářící reklamní plochy a vydatně přiživuje i osvětlení památek, které bývá absurdně silné a míří nejen na budovy, ale i kolem nich a nad ně.

Stačilo by tedy zvolit efektivní typ venkovního osvětlení nebo regulovat světelnou reklamu v ulicích. Obce ale zatím světelný smog na svém území začínají řešit jen velmi pomalu. Lidé, kteří jsou na světlo v noci citliví, proto musí spoléhat na husté závěsy, žaluzie nebo rolety. Tím však zároveň přicházejí o další přirozenou věc, a to přirozené rozednívání.

„Téměř 20 procentům Čechů vadí, že kvůli nucenému zatemnění přichází o přirozené ranní světlo. Pozvolné rozednění má přitom zásadní vliv na správné nastartování organismu a nabuzení mozkové aktivity,“ říká Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, která se zabývá výrobou a distribucí stínící techniky. Lidé, kteří chtějí v noci tmu a ráno světlo, proto musí hledat zatemňovací systémy s automatickými spínacími hodinami, které simulují průběh dne a propouští světlo na základě intenzity slunečního svitu venku.

---

reklama

---