Manětínská oblast tmavé oblohy oslavila 10 let
„Oblohu v Manětínské oblasti tmavé oblohy vnímám jako krásnou právě 10 let, od doby, kdy jsem byl u podpisu vzniku této oblasti. A já jí přeju, aby to bylo sto,“ řekl čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar.
„Nejhezčí a možná vůbec první noční oblohu jsem viděl právě na Manětínsku, odkud pochází moje maminka," navazuje ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. „V České Doubravici jsem strávil mnoho času hlavně v létě a dosud sem velmi rád jezdím nejen kvůli nádherné noční obloze. Světelné znečištění je velký problém a já jsem rád, že existují iniciativy jako Manětínská oblast tmavé oblohy a že k řešení světelného smogu obecně pomáhá i Akademie věd.“
Noční obloha na Manětínsku
Česká astronomická společnost dlouhodobě monitoruje jas oblohy na několika stanovištích v oblasti. V rámci příprav Manětínské oblasti tmavé oblohy před 10 lety bylo rovněž provedeno podrobné měření stavu noční oblohy v celém regionu pomocí speciální celooblohové kamery.
Výsledky měření ukazují, že nebe je zde podobně tmavé jako na horách nebo v národních parcích a panují zde příhodné podmínky pro pozorování noční oblohy a astronomických úkazů. Velmi dobře je viditelná Mléčná dráha, za příznivých okolností pak i některé vzácnější jevy jako např. zvířetníkové světlo. Zatímco na Manětínsku lze na nebi spatřit asi 2000 hvězd, ve velkým městech je to jen několik desítek či stovek. Mezi hvězdáři z Plzeňska je tento region oblíbenou destinací, pravidelně sem jezdí pozorovat a fotografovat objekty blízkého i vzdáleného vesmíru nebo meteorické roje.
Z měření dále vyplývá, že severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silněji projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí. Většina světelného znečištění poškozujícího noční oblohu pochází z obcí a měst mimo oblast (Plzeň, Praha, Karlovy Vary ...), místní zdroje světla ovlivňují zejména své bezprostřední okolí.
Základní údaje o Manětínské oblasti tmavé oblohy
Rozloha: 346 km2 (0,4 % rozlohy ČR)
Počet obyvatel: 4474 (k r. 2024)
Hustota zalidnění: 13 obyvatel/km2 (průměr ČR 136 obyvatel/km2)
Nadmořská výška: 350 – 825 m n. m.
Zúčastněné obce: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim (pouze část katastru) – na území krajů Plzeňského a Karlovarského.
Světelné znečištění
Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku a životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny, kteří žijí v širokém okolí zdroje.
Dopady světelného znečištění
• ekonomie – nesprávné a neefektivní používání umělého světla způsobuje nezanedbatelné ztráty související s plýtváním vyrobené elektrické energie
• bezpečnost – špatně navržené pouliční osvětlení a osvětlení okolních staveb může účastníky silničního provozu nebezpečně oslňovat
• astronomie – světelné znečištění uměle zjasňuje noční oblohu a ztěžuje, někdy přímo znemožňuje astronomům pozorování oblohy
• kultura a estetika – uměle osvětlené nebe ochuzuje krajinu o významnou složku tmavé hvězdné oblohy, která odedávna inspirovala a utvářela člověka
• zdraví – přemíra umělého světla v noci může vést u člověka k řadě vážných potíží a nemocí
• životní prostředí – nedostatek tmy v noci narušuje přirozené střídání světla a tmy, což má nepříznivý vliv na floru i faunu
Portál o světelném znečištění
Manětínská oblast tmavé oblohy
Akademie věd a řešení světelného znečištění
Astronomický ústav AV ČR / světelné znečištění (s mnoha krátkými filmy)
Příručka pro obce a další materiály
reklama

Dále čtěte |
Plzeň zmodernizuje veřejné osvětlení v celém městě. Chce svítit úsporně a vyhnout se modrému světlu
Na modernizaci veřejného osvětlení rozdělí MŽP půl miliardy korun v dotacích
Hmyzem roku 2025 se staly světlušky. Vědci chtějí jejich prostřednictvím upozornit na světelné znečištění


Borůvkové galaxie nám mohou prozradit, jaké byly vůbec první galaxie ve vesmíru
Český tým astrofyziků odhalil další z tajemství černých děr