Manětínská oblast tmavé oblohy oslavila 10 let
„Oblohu v Manětínské oblasti tmavé oblohy vnímám jako krásnou právě 10 let, od doby, kdy jsem byl u podpisu vzniku této oblasti. A já jí přeju, aby to bylo sto,“ řekl čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar.
„Nejhezčí a možná vůbec první noční oblohu jsem viděl právě na Manětínsku, odkud pochází moje maminka," navazuje ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. „V České Doubravici jsem strávil mnoho času hlavně v létě a dosud sem velmi rád jezdím nejen kvůli nádherné noční obloze. Světelné znečištění je velký problém a já jsem rád, že existují iniciativy jako Manětínská oblast tmavé oblohy a že k řešení světelného smogu obecně pomáhá i Akademie věd.“
Noční obloha na Manětínsku
Česká astronomická společnost dlouhodobě monitoruje jas oblohy na několika stanovištích v oblasti. V rámci příprav Manětínské oblasti tmavé oblohy před 10 lety bylo rovněž provedeno podrobné měření stavu noční oblohy v celém regionu pomocí speciální celooblohové kamery.
Výsledky měření ukazují, že nebe je zde podobně tmavé jako na horách nebo v národních parcích a panují zde příhodné podmínky pro pozorování noční oblohy a astronomických úkazů. Velmi dobře je viditelná Mléčná dráha, za příznivých okolností pak i některé vzácnější jevy jako např. zvířetníkové světlo. Zatímco na Manětínsku lze na nebi spatřit asi 2000 hvězd, ve velkým městech je to jen několik desítek či stovek. Mezi hvězdáři z Plzeňska je tento region oblíbenou destinací, pravidelně sem jezdí pozorovat a fotografovat objekty blízkého i vzdáleného vesmíru nebo meteorické roje.
Z měření dále vyplývá, že severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silněji projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí. Většina světelného znečištění poškozujícího noční oblohu pochází z obcí a měst mimo oblast (Plzeň, Praha, Karlovy Vary ...), místní zdroje světla ovlivňují zejména své bezprostřední okolí.
Základní údaje o Manětínské oblasti tmavé oblohy
Rozloha: 346 km2 (0,4 % rozlohy ČR)
Počet obyvatel: 4474 (k r. 2024)
Hustota zalidnění: 13 obyvatel/km2 (průměr ČR 136 obyvatel/km2)
Nadmořská výška: 350 – 825 m n. m.
Zúčastněné obce: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim (pouze část katastru) – na území krajů Plzeňského a Karlovarského.
Světelné znečištění
Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku a životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny, kteří žijí v širokém okolí zdroje.
Dopady světelného znečištění
• ekonomie – nesprávné a neefektivní používání umělého světla způsobuje nezanedbatelné ztráty související s plýtváním vyrobené elektrické energie
• bezpečnost – špatně navržené pouliční osvětlení a osvětlení okolních staveb může účastníky silničního provozu nebezpečně oslňovat
• astronomie – světelné znečištění uměle zjasňuje noční oblohu a ztěžuje, někdy přímo znemožňuje astronomům pozorování oblohy
• kultura a estetika – uměle osvětlené nebe ochuzuje krajinu o významnou složku tmavé hvězdné oblohy, která odedávna inspirovala a utvářela člověka
• zdraví – přemíra umělého světla v noci může vést u člověka k řadě vážných potíží a nemocí
• životní prostředí – nedostatek tmy v noci narušuje přirozené střídání světla a tmy, což má nepříznivý vliv na floru i faunu
Portál o světelném znečištění
Manětínská oblast tmavé oblohy
Akademie věd a řešení světelného znečištění
Astronomický ústav AV ČR / světelné znečištění (s mnoha krátkými filmy)
Příručka pro obce a další materiály
reklama