Vláda schválila "suchou" koncepci. Má pomoci zvládnout nedostatek vody
„Za MŽP v koncepci navrhujeme především opatření v oblasti retence vody v krajině, ale i ve městech a obcích, kam například míří i náš dotační program Dešťovka,“ shrnuje koncepci ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Naše vodní zdroje jsou prakticky závislé výhradně na atmosférických srážkách a v přepočtu na jednoho obyvatele patří k nejnižším v Evropě. Dokument rozebírá vznik sucha, jeho rozsah a příčiny s uvedením dopadů na vodní zdroje, zejména v regionech, které trpí výskytem sucha nejčastěji, tedy na jižní Moravě, Rakovnicku, Žatecku a Královéhradecku,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Tato koncepce je unikátní mimo jiné tím, že vůbec poprvé systematicky a podrobně analyzuje současný stav zásob pitné vody v České republice. Konstatuje sice, že stávající zdroje pitné vody v ČR jsou dostačující, ale varuje také, že skoro pětina území ČR je rizikem sucha ohrožena," říká premiér Bohuslav Sobotka.
Teplota vzduchu v ročním průměru se od 60. let minulého století v teplých měsících zvedla přibližně 1 °C. Změnil se i objem srážek během roku, kdy na jaře a v létě dochází spíše k jejich poklesu, v zimě naopak k nárůstu. Mimo to se oproti stavu před rokem 1950 snížila retenční kapacita půdy v ČR přibližně o 40 %. Vodní eroze ohrožuje cca 60 % půdy (z toho je již přibližně 12 % znehodnoceno), 14 % je ohroženo větrnou erozí, 45 % půdy bylo zhutněno. Většina zemědělských půd trpí nedostatkem organické hmoty, má nevyhovující strukturu a v řadě případů dochází k poklesu pH. K tomu se přidává snižující se vydatnost pramenů ve středních Čechách a na jižní Moravě.
„Stát v minulosti udělal mnoho chyb, protože řešil pouze povodně, ale na dlouhodobé sucho se vůbec nepřipravoval. 100 let se tady odváděla voda z krajiny, teď se snažíme všemi možnými prostředky vodu v krajině udržet. Navíc klimatická změna postupuje rychleji, než všichni očekávali,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.
„Zemědělská i lesní půda měla dřív daleko lepší schopnost držet vodu, hlavně kvůli erozi ji ale postupně ztrácela. Dneska je její zadržovací kapacita asi na 50 procentech. Kdyby česká zemědělská půda, které máme asi 3,5 milionu hektarů, byla schopná držet vodu dobře, udržela by jí asi 9 miliard kubíků. Ale udrží jí sotva 5. Ten obrovský rozdíl je několikanásobek objemu vody, který udrží Vltavská kaskáda. Na tom je vidět, kde je největší rezerva v retenci vody – je v samotné půdě.
Koncepce ochrany před suchem a opatření z ní vycházejí mají vést k posílení nebo vytváření nových vodních zdrojů, k vytvoření jednotné komunikační platformy k suchu nebo ke zvýšení objemu vody v půdě a v celé ploše krajiny. To přispěje jak ke snížení deficitu půdní vláhy, tak k omezení výskytu nedostatečných průtoků v tocích.
Během vyhodnocení suché epizody z roku 2015 se ukázalo, že vážným nedostatkem je chybějící ucelená legislativa řešící problematiku sucha a nedostatku vody ve vodním zákoně. Podle MŽP bylo nutné nastavit celý systém operativního řízení a vytvořit mu právní podporu. Koncepce proto popisuje návrh tzv. suché hlavy novely vodního zákona, zahrnující definice základních pojmů, rozlišení mezi pojmy „stav sucha“ a „stav nedostatku vody“.
Zatímco stavem sucha se rozumí míra nebezpečí sucha vázaná na směrodatné limity (zejména množství srážek, velikost průtoků ve vodních tocích a výška hladin podzemních vod), stavem nedostatku vody se rozumí dočasný stav, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vody a kdy je nezbytné omezovat nakládání s vodou a přijímat další opatření s potenciálním dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí.
V souvislosti s připravovanou novou hlavou zákona o vodách se uvažuje o nastavení procesů pro zavedení plánování pro zvládání sucha. Základním nástrojem pro zvládání sucha a nedostatku vody budou plány pro zvládání sucha (jejich cílem je zajistit dostatek vody k pokrytí základních společenských potřeb, minimalizovat dopady na vodní útvary a hospodářskou činnost). Pro období nedostatku vody budou na úrovni krajů, popřípadě obcí s rozšířenou působností svolávány komise pro zvládání sucha, které budou dle zmíněného plánu rozhodovat o přijetí definovaných opatření. Základní strukturu plánů stanoví vodní zákon, další náležitosti tvorby a obsahu budou upraveny metodikou nebo vyhláškou. Plány budou povinně zpracovávány na úrovni krajů krajskými úřady. Pro svůj správní obvod budou mít možnost pořídit plán také obecní úřady obcí s rozšířenou působností, jejich soulad s krajským plánem musí schválit kraj. Krajské plány budou projednány MŽP.
Zavede se jednotný on-line systém pro zvládání sucha, který půjde používat jako webovou či mobilní aplikaci. Online systém „zvládání sucha“ bude přehledně podávat kompletní informace o kvantitativním stavu vod, požadavcích na odběry se zahrnutím cca 200 nejvýznamnějších vodních nádrží a převodech vody. Systém bude zahrnovat i výhledovou předpověď počasí a informaci o aktuální intenzitě sucha (pomocí plánovaných indikátorů). Starostové, podniky povodí, občané tak budou mít k dispozici kompletní informaci o stavu sucha. Systém bude sloužit jako podklad pro operativní rozhodování tzv. „komise pro zvládání sucha“ a jako podklad pro připravovaný „plán pro zvládání sucha“. Spuštění testovací verze MŽP plánuje na konec letošního roku.
reklama
Pardubický kraj chce využít srážkové vody při správě svých budov
Jak vysvětlit lidem přínosy zadržení vody ve městě? Nevysvětlujte, spočítejte jim to
Kazí se vám dešťovka v akumulační nádrži? Poradíme, co s tím