http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vzacni-krutihlavove-se-v-milovicich-zabydleli-ve-vsech-budkach-a-vyvedli-mlade
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Vzácní krutihlavové se v Milovicích zabydleli ve všech budkách a vyvedli mladé

1.7.2016 13:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Krutihlav obecný je jediným druhem šplhavce žijícího v ČR, který je striktně tažný. Jeho zimoviště se nacházejí především v tropické Africe
Krutihlav obecný je jediným druhem šplhavce žijícího v ČR, který je striktně tažný. Jeho zimoviště se nacházejí především v tropické Africe
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miloslav Jirků / Česká krajina
První sčítání ptáků krutihlavů v milovické rezervaci skončilo velkým úspěchem, informuje společnost Česká krajina. Pět speciálních budek je plně obsazených, i když byly instalovány až v polovině dubna, tedy v době, kdy se tito ptáci vrací z afrických zimovišť.
 

„Jen během prvního hnízdění vyvedli ve třech budkách, v nichž se podařilo okroužkovat mláďata, celkem dvacet tři mláďat. Ze zbylých dvou budek mláďata vylétla před kroužkováním a nemohli jsme je tedy spočítat.“ uvedl ornitolog Martin Šálek z Akademie věd v Brně, který v rezervaci koordinuje výzkum ptáků.

Instalace budek je přitom podle jeho slov pro krutihlavy klíčová. Na rozdíl od dalších druhů šplhavců si krutihlav nedlabe ve stromech vlastní dutiny a je zcela závislý na již existujícícch dutinách, jejichž nabídka může být v některých oblastech značně omezená.

Populace tohoto nenápadného ptáka v Evropě, včetně Česka, v posledních několika desetiletí výrazně ubyly a na mnoha místech se stal velice vzácným. „Jako u mnoha jiných ptáků obývajících do nedávna v hojných počtech zemědělskou krajinu, i populace krutihlava byly výrazně ovlivněny velkoplošnými změnami ve struktuře naší krajiny, vysvětluje Martin Šálek. Z krajiny zmizela pestrá mozaika luk a pastvin i vysokokmenné ovocné sady se starými doupnými stromy. Intenzivní zemědělské hospodaření výrazně snížilo také nabídku drobného hmyzu, včetně mravenců a jejich larev, jenž představující nejdůležitější potravu krutihlavů, připomíná Martin Šálek.

Tohle intenzivní zemědělství neumožní. Mravenčí vajíčka na koňské koblize.
Tohle intenzivní zemědělství neumožní. Mravenčí vajíčka na koňské koblize.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Krutihlavové zároveň ke svému životu pořebují plochy s řídkou a krátkou vegetací, která jim umožnuje potravu najít. Ve vysoké trávě je hmyz „neviditelný“ a špatně dostupný. Proto mají v milovické rezervaci, kde se pase stádo velkých kopytníků, krutihlavové i řada dalších ptáků téměř ideální podmínky, připomnínají ochránci příroda. „Pastva velkých kopytníků za několik měsíců rozvolnila porost a vytvořila krátkostébelné trávníky, v nichž se pak objevila řada osluněných mravenišť,“ popsal proměnu pastviny v Milovicích Miloslav Jirků z Biologického centra akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Krutihlav obecný je jediným druhem šplhavce žijícího v ČR, který je striktně tažný. Jeho zimoviště se nacházejí především v tropické Africe. Letos instalované budky pro krutihlavy by neměly být v rezervaci poslední. „Ještě tento rok bychom do prostoru chtěli umístit další budky, protože je zřetelné, že hnízdní podpora tohoto ohroženého šplhavce skvěle funguje. Budeme rádi, pokud se nám přihlásí dobrovolníci a třeba i školy, kteří by pomohli vyrobit další budky jak pro krutihlavy, tak i ostatní dutinové hnízdiče, jako jsou špačci, sýkory a lejsci,“ dodává Martin Šálek. Na své obyvatele zatím čeká pětice budek pro dudky. Ani ty však letos nezůstaly opuštěné, v některých z nich zahnízdili špačci.

Divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři, kteří se ve středních Čechách postupně objevili od ledna roku 2015 neprospívají jen krutihlavům a ptákům. Loni díky nim botanici napočítali více než stovku nových trsů ohroženého hořce křížatého, připomíná Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.



Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist