Vzácní krutihlavové se v Milovicích zabydleli ve všech budkách a vyvedli mladé

První sčítání ptáků krutihlavů v milovické rezervaci skončilo velkým úspěchem, informuje společnost Česká krajina. Pět speciálních budek je plně obsazených, i když byly instalovány až v polovině dubna, tedy v době, kdy se tito ptáci vrací z afrických zimovišť.

„Jen během prvního hnízdění vyvedli ve třech budkách, v nichž se podařilo okroužkovat mláďata, celkem dvacet tři mláďat. Ze zbylých dvou budek mláďata vylétla před kroužkováním a nemohli jsme je tedy spočítat.“ uvedl ornitolog Martin Šálek z Akademie věd v Brně, který v rezervaci koordinuje výzkum ptáků.

Instalace budek je přitom podle jeho slov pro krutihlavy klíčová. Na rozdíl od dalších druhů šplhavců si krutihlav nedlabe ve stromech vlastní dutiny a je zcela závislý na již existujícícch dutinách, jejichž nabídka může být v některých oblastech značně omezená.

Populace tohoto nenápadného ptáka v Evropě, včetně Česka, v posledních několika desetiletí výrazně ubyly a na mnoha místech se stal velice vzácným. „Jako u mnoha jiných ptáků obývajících do nedávna v hojných počtech zemědělskou krajinu, i populace krutihlava byly výrazně ovlivněny velkoplošnými změnami ve struktuře naší krajiny, vysvětluje Martin Šálek. Z krajiny zmizela pestrá mozaika luk a pastvin i vysokokmenné ovocné sady se starými doupnými stromy. Intenzivní zemědělské hospodaření výrazně snížilo také nabídku drobného hmyzu, včetně mravenců a jejich larev, jenž představující nejdůležitější potravu krutihlavů, připomíná Martin Šálek.

Krutihlavové zároveň ke svému životu pořebují plochy s řídkou a krátkou vegetací, která jim umožnuje potravu najít. Ve vysoké trávě je hmyz „neviditelný“ a špatně dostupný. Proto mají v milovické rezervaci, kde se pase stádo velkých kopytníků, krutihlavové i řada dalších ptáků téměř ideální podmínky, připomnínají ochránci příroda. „Pastva velkých kopytníků za několik měsíců rozvolnila porost a vytvořila krátkostébelné trávníky, v nichž se pak objevila řada osluněných mravenišť,“ popsal proměnu pastviny v Milovicích Miloslav Jirků z Biologického centra akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Krutihlav obecný je jediným druhem šplhavce žijícího v ČR, který je striktně tažný. Jeho zimoviště se nacházejí především v tropické Africe. Letos instalované budky pro krutihlavy by neměly být v rezervaci poslední. „Ještě tento rok bychom do prostoru chtěli umístit další budky, protože je zřetelné, že hnízdní podpora tohoto ohroženého šplhavce skvěle funguje. Budeme rádi, pokud se nám přihlásí dobrovolníci a třeba i školy, kteří by pomohli vyrobit další budky jak pro krutihlavy, tak i ostatní dutinové hnízdiče, jako jsou špačci, sýkory a lejsci,“ dodává Martin Šálek. Na své obyvatele zatím čeká pětice budek pro dudky. Ani ty však letos nezůstaly opuštěné, v některých z nich zahnízdili špačci.

Divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři, kteří se ve středních Čechách postupně objevili od ledna roku 2015 neprospívají jen krutihlavům a ptákům. Loni díky nim botanici napočítali více než stovku nových trsů ohroženého hořce křížatého, připomíná Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

---

reklama

---