http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zakaz-slonoviny-v-cine-nastve-obycejne-cinany-ale-k-ochrane-slonu-nepovede-tvrdi-americky-vedec
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Zákaz slonoviny v Číně? Naštve obyčejné Číňany, ale k ochraně slonů nepovede, tvrdí americký vědec

10.1.2018 08:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
"Řezby, rytiny a výrobky ze slonoviny jsou jedněmi z nejcennějších uměleckých předmětů. Jsou ryzím ztělesněním bohaté čínské kultury, je to čínské nezpochybnitelné kulturní dědictví. A po více než čtyři desetiletí je Čína vystavena mezinárodnímu tlaku, že je to celé špatně,“ míní Peter Li.
"Řezby, rytiny a výrobky ze slonoviny jsou jedněmi z nejcennějších uměleckých předmětů. Jsou ryzím ztělesněním bohaté čínské kultury, je to čínské nezpochybnitelné kulturní dědictví. A po více než čtyři desetiletí je Čína vystavena mezinárodnímu tlaku, že je to celé špatně,“ míní Peter Li.
S nástupem roku 2018 se Čína zřekla obchodu se slonovinou a oficiálně uzavřela tuto komoditu pro domácí trh. Jak ale píše v deníku ForeignPolicy píše americký vědec Peter J. Li, s radostí to zatím není třeba přehánět. Zákaz se totiž týká jen oficiální poptávky. Úlohu světového překladiště slonoviny podle něho rychle zastanou jiné asijské země.
 

Čínský trh se slonovinou byl považován za největší na světě a tak je jeho oficiální uzavření považováno zejména západními ochránci přírody za velké vítězství. Představa, že by snad legální ukončení mělo mít nějaký kladný dopad i na populace masakrovaných slonů v Africe, je ale podle Petera J. Li, docenta univerzity v Houstonu a experta na welfare zvířat, lichá. Důvodů ke zpochybnění neopodstatněného optimismu je podle něho celá řada.

Skončila nabídka, ne poptávka

Hned prvním kritickým bodem je nesoulad mezi poptávkou a nabídkou slonoviny v Číně. Každý rok se tu (až do konce roku 2017) prostřednictvím regulovaného trhu mohlo prodat pět tun slonoviny s certifikovaným původem. A pokaždé se znovu ukázalo, že reálná poptávka přesahuje ročně 100 tun. Místní trh měl tedy v době svého uzavření daleko k nějaké saturaci, a neuspokojená poptávka bude patrně vytvářet pobídky pro nelegální import.

Rok 2018 můžeme sice považovat za „bod nového počátku“, ale prakticky nikdo není schopen odhadnout, jak velké množství slonoviny a především produktů z ní se v Číně momentálně nachází. Cirkulace slonovinových výrobků je natolik rozsáhlá, že prakticky není možné nějak segregovat, které pochází z minulosti před zákazem a které byly vyrobené po něm. Předpoklady pro vytvoření „šedé zóny“ směnného a nelegálního obchodu s nejasně identifikovanými výrobky ze slonoviny jsou tak zřejmé.

Nejde to legálně? Bude se pašovat …

Zakázán byl jen legální dovoz, a tím je podle Petera Li řečeno v podstatě vše. Brány se teď otevírají neoficiálnímu obchodu, který má ale značný potenciál. Korupce a nedostatečná vymahatelnost podstaty celého chvályhodného záměru tomu jen nahrává. Čína sice „zmizela“ z mapy oficiálního mezinárodního prodeje, ale prakticky ihned výrazně posílil trh se slonovinou ve Vietnamu, Thajsku a Japonsku. Stranou nestojí ani Spojené státy americké, kde poptávka po slonovině každoročně narůstá.

Myšlenka, že „když ustane obchod, přestane i zabíjení slonů“ je podle Li nesplnitelným ideálem. V Japonsku je prodej slonoviny i nadále plně legální a z mapy nezmizel ani druhý nejsilnější trh, USA. Problematická, minimálně pro slony, zůstává politická a bezpečnostní situace přímo v Africe. Nadnárodní zločinecké syndikáty zaměřené na pytlačení a pašování slonoviny přetrvávají v terénu prakticky neomezeně, bez ohledu na války a nepokoje.

Nejisté výsledky válek za ideály

Tanzanie, Jihoafrická republika nebo Keňa si tak stále s větší naléhavostí uvědomují, že pro záchranu slonů bude muset nejprve vykořenit korupci v řadách vlastní státní správy. A to je běh na dlouhou trať. Li dále zmiňuje, že jen sám zákaz v zásadě nic neřeší. „Amerika vyhlásila před třiceti lety válku drogám. A máte snad pocit, že by byly z ulic amerických měst skutečně vykořeněny? Slonovina je na trhu ceněna podobně jako drogy. Myslíte si, že to s nimi bude jinak?“ ptá se Li.

Hlavní nedostatek zákazu spatřuje Li především ve způsobu, jakým jej čínská vláda uchopila. Direktivně. „Přitom by na místě byla jemnější opatření. Řezby, rytiny a výrobky ze slonoviny jsou jedněmi z nejcennějších uměleckých předmětů. Jsou ryzím ztělesněním bohaté čínské kultury, je to nezpochybnitelné kulturní dědictví. A po více než čtyři desetiletí je Čína vystavena mezinárodnímu tlaku, že je to celé špatně.“

Li tvrdí, že globální nátlak na uzavření čínských trhů se slonovinou je příkladem „západní kulturní agrese a poněkud nepřiměřeným vměšováním“. A sám zákaz také místní lidé vnímají jako „zahraničím vynucený ústupek“. I proto se o jejich vůli jej skutečně akceptovat dá pochybovat. „Kultura přitom není neměnná, vyvíjí se. Ale lidé se ze dne na den nesmíří s tím, že to, co dělali po tisíce let, je najednou špatné,“ varuje Li.

A jak Li píše: „Než jsem dokončil tento text a vy jej přečetli, umřeli v Africe nejméně dva další sloni. Je zapotřebí pogratulovat čínskému prezidentu Xi Jingpingovi ke správnému rozhodnutí, ale pro záchranu slonů bude zapotřebí udělat víc.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist