http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zameri-se-vedci-na-boj-s-dezinformacemi-ohledne-klimatu-podle-holanakych-vedcu-je-to-nutnost1
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Zaměří se vědci na boj s dezinformacemi ohledně klimatu? Podle holandských vědců je to nutnost

6.12.2017 07:41 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mezi vědeckými a popíračskými blogy není téměř žádná vzájemná vazba, jsou to dva oddělené světy, ze kterých si veřejnost vybírá. Vědci se musí pustit do debaty. Ilustrační snímek vědců na klimatické konferenci.
Mezi vědeckými a popíračskými blogy není téměř žádná vzájemná vazba, jsou to dva oddělené světy, ze kterých si veřejnost vybírá. Vědci se musí pustit do debaty. Ilustrační snímek vědců na klimatické konferenci.
Vědci se věnují bádání, publikují své výsledky a průběžně s nimi seznamují veřejnost. Podle výzkumníků z Nizozemského institutu ekologie (NIOO-KNAW) to ale přestává stačit. Na příkladu četných internetových blogů, které rozporují tvrzení o globálních klimatických změnách, dokládají, že je třeba, aby se vědci také zapojili do širší diskuse. Proč? Jak vědci vysvětlují v odborném časopisu BioScience, mezera ve vzájemném dialogu by se jinak jen dál zvětšovala.
 

Jeffrey A. Harvey (NIOO-KNAW) spolu s kolegy věnoval čas fenoménu, který popisuje jako „mezeru v konsenzu“, tedy formální nepochopení a nesoulad mezi odpůrci tvrzení o probíhajících klimatických změnách a lidmi, kteří v ně na základě vědeckých faktů věří. V obecné rovině lze současnou situaci popsat jako stav, při kterém se akademičtí pracovníci věnují své vědě, ale už se příliš nestarají o to, jak s výsledky jejich práce naloží veřejnost. Opomíjejí také fakt, že v současnosti funguje významná blogosféra popírající klimatické změny. A byť ta nečerpá z hodnověrných vědeckých poznatků, je jí věnována značná pozornost veřejnosti.

Pro a proti, nic mezi tím

V konečném důsledku tak vznikají dva myšlenkově oddělené tábory, které se jen minimálně v diskusi potkávají. Vědci i odpůrci si tvrdí své, ale nebaví se spolu navzájem. A veřejnost je pak polarizována mezi tyto skupiny. „Silně věříme, že vědci mají profesionální a morální povinnost nejen informovat veřejnost o svých zjištěních a objevech, ale také bojovat s dezinformacemi,“ říká Harvey. K tomuto závěru dospěl po analýze a faktickém vyhodnocení obsahu 45 blogů „klimatických popíračů“. Prostě ho už začalo unavovat, jak se na zmíněných blozích reinterpretují zprávy o mizejícím ledu v Antarktidě nebo o ledních medvědech bojujících o přežití.

„Tyto dezinformace a zkreslené zprávy jsou problém, protože mezi uživateli internetu stojí blogy z hlediska důvěryhodnosti často nad tradičními médii a jinými zdroji informací," píše Harvey ve své studii. Jak jeho analýza blogů probíhala? Vybral si pětačtyřicet těch, které po obsahové stránce klimatické a globální změny popírají, a proti nim postavil dalších pětačtyřicet, které čerpají z prokazatelně vědeckých zdrojů. Tématicky se přitom v obou případech držel co nejblíže ledních medvědů, ledových ker a pozorovatelného oteplování severu Země.

Když se opakovaná nepravda stává faktem

A protože mu blogy popíračů klimatických změn asi skutečně ležely v žaludku, přizval si na pomoc k vyhodnocení i kolegy vědce ze šesti zemí, tří amerických univerzit, a řady polárních institucí. Výsledky nejsou potěšující. Blogy popíračů klimatických změn jsou z hlediska práce s fakty v zásadě přesným opakem blogů vědeckých. Vědci vytváří multioborovou diskusní platformu, ve které se vyjadřují ekologové, klimatologové, psychologové i polárníci. Jejich výsledky, z různých sfér výzkumu, se ve svých závěrech doplňují, každému tvrzení předchází rigorózní vyhodnocení a zpětné srovnávání.

Popírači přitom neprodukují žádný vlastní výzkum, nepublikují žádné vědecké studie ani odborné články, nepracují s dostupnou vědeckou literaturou. „V 80 % je jejich zdrojem informací jen další blog, který klima popírá,“ konstatuje Harvey. Vytváří se tak zřetězení nepravd, které se (z pohledu neinformovaného uživatele internetu) stává pravdou. O tom, jak na Severu netaje led a ledním medvědům nic ke štěstí neschází tak píší lidé, kteří často viděli zmíněná zvířata jen na obrázku. Jenže co s tím?

Z laboratoří na internetové bojiště?

Mezi vědeckými a popíračskými blogy není téměř žádná vzájemná vazba, jsou to dva oddělené světy, ze kterých si veřejnost vybírá. A nevědecké blogy hovoří k milionům čtenářů srozumitelnějším jazykem. „Vědci prostě musí vylézt ze svých laboratoří na denní světlo a zapojit se do boje proti dezinformacím. Ať už na sociálních sítích, nebo přes tradiční média. Zaměřit se více na to, co už víme, a poslat to dál,“ říká Harvey. Že to nebude snadné mu je jasné. „Řada vědců chybně věří, že debata s popírači o příčinách a důsledcích klimatu může být vyhrána čistou vědou, že je přesvědčí svými výsledky. Věda má totiž svá pravidla. Diskuze na blocích jsou ale ve skutečnosti spíš verbální pouliční rvačkou, nebo zákopovou válkou.“

Přesto Harvey věří, že boj s blogy popíračů vyhrát lze. Jejich slabinou je totiž provázanost a absence solidních vědeckých zdrojů. Postačilo by zaútočit na bludy, které blogy sdílí navzájem, a efekt vykořeněných nepravd by pak zatřásl se všemi. Útok na dezinformace by mohl v případě úspěchu depolarizovat společnost a přivést ji zpět k diskuzi o tom, jak snížit globální oteplování, zabránit klimatickým změnám nebo jak zachránit lední medvědy, místo hádek o tom, zda se něco takového vůbec děje.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (13)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

6.12.2017 17:53
Dá se obsahu článku rozumět tak, že tvrdiči jsou renomovaní vědci a popírači všichni laici? Docela odvážné tvrzení.....A podle té ilustrační fotografie je na klimatické konfrenci zřejmě přestávka, nebo mají všichni zobrazení nějaké svoje starosti.
Odpovědět
Jaru Trnková

Jaru Trnková

7.12.2017 09:58 Reaguje na Milan Milan
Většina 'popíračů' asi laici budou, v akademickém prostředí jich prý moc není...
https://www.youtube.com/watch?v=cjuGCJJUGsg
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

7.12.2017 10:20 Reaguje na Milan Milan
Ano, pochopil jste to naprosto správně.
Vědci, kteří mají na znalosti v daném oboru, tématem se léta seriózně zabývají (a to i na místě v arktidě) antropogenní změnu klimatu potvrzují.
Zatímco blogeři popírající aantropogenní změnu klimatu, nemají znalosti, neprovádějí výzkum ani nejsou na toto téma nepublikují články.

Právě proto, že část populace toto tvrzení může považovat za "odvážné", je že to v původním vědeckém článku srozumitelě popsané a dokumentované na tématech ztenčování arktického ledu a ohrožení ledních medvědů.
Howgh.
Odpovědět
lu

8.12.2017 11:49 Reaguje na Martin Jasan
no, ocenil bych trošku kindrštůbe. třeba že mě nebudete nálepkovat jako popírače, ale jako uživatele trojčlenky.

ono je to trošku vícestupňové.
1. mění se počasí, třeba z úterka na středu. o tom nepochybuje nikdo
2. mění se klima. ze století osmnáctého do dvacátého. o tom příliš mnoho příčetných nepochybuje, ale vede se diskuse co to vlastně měříme a co vlastně víme. oukej. proctor pro odborníky.
3. klima se mění vlivem člověka, či spíš civilizace. o tom také nikdo nepochybuje. diskuse se vede o míře ovlivnění. tady jaksi laik nemá co říci (a laikem je stejně zedník jako sociology, ekolog, slaboproudař atakdále)
4. a zcela legitimní diskuse se vede na téma, co s tím máme dělat. tady má laik s trojčlenkou své místo. nejlépe, bude-li to multioborista, nejlépe ekonom. fakt. beze srandy.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

8.12.2017 14:54 Reaguje na
ad 3 a 4.
O tom jestli se klima mění a jestli za změnou stojí člověk velká část společnosti bohužel pochybuje. Často právě proto, že čerpá informace z nepodložených zdrojů.

ad 4. Tady si trochu protiřečíte říkáte nejdříve "laik" nejlépe "ekonom" :).

Faktem imho je, že problémy životního prostředí jsou většinou multioborové.
Např. klimatické změny jsou toho dobrým příkladem a můžete je seriozně zkoumat s pomocí:

1) klimatologie, matematiky, statistiky a fyziky zkoumající samotné klima.
2) Dále použít environmentální, ekonomii, a výzkum zabývající nový technologií, popisující příčinu i řešení vzniku skleníkových plynů.
- Stejně tak i společenské vědy jako sociologie, psychologie i ekonomie, která souvisí s tím, že se tento problém týká celé společnosti a jejího pochopení, přijetí problému i jeho financování a řešení.
- A v neposlední řadě samozřejmě biologických věd, které zkoumají přírodu samotnou a vliv klimatických změn na ní.

S trojčlenkou a selským rozumem, bez detailních znalostí faktů, bych se do ničeho z toho, ale nepouštěl.
Odpovědět

Jan Škrdla

9.12.2017 20:18 Reaguje na
ad 1 a 2 - souhlas
ad 3 - většina rozumných lidí opravdu vede diskuzi ohledně míry ovlivnění. Kromě toh je tu pár demagogů, co tvrdí, že člověk za nic nemůže a spousta těch co jim věří.
ad 4 - laik na první pohled pozná, že např. likvidace lesů nebo spalování fosilních paliv má negativní dopad na klima.
Na druhou stranu si nemusí uvědomit úskalí zdánlivě dobrých opatření, která danou situaci naopak zhoršují (např. biopaliva - řepka, kukuřice, palma olejná).
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

8.12.2017 09:06
Co je horší, vědci kteří na základě statistiky si odhlasují fyzikální zákony nebo laici, kteří jim nevěří.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

8.12.2017 14:55 Reaguje na Vladimír Hošek
Na to se dá napsat jediné. Máte to z toho hulení nebo to myslíte vážně?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

11.12.2017 07:50 Reaguje na Martin Jasan
Podle sebe, soudím tebe.
Odpovědět
sv

9.12.2017 12:56 Reaguje na Vladimír Hošek
Nejhorší jsou podvodníci, kteří si budují kariéru strašením na základě neúplných dat a ideologové, kteří chtějí napravovat přírodní procesy pomocí extrémně drahé a při tom nehotové technologie (viz oze).
Odpovědět

Jan Škrdla

9.12.2017 20:25 Reaguje na
Klima se mění, a svůj díl má na tom člověk - popíráte snad tuto skutečnost?
Psal jste o OZE jako o nehotové technologii - připouštíte tím, že za nějaký ten rok nebo desetiletí, až se dotáhne téměř k dokonalosti, příjde i její čas?
Odpovědět
sv

10.12.2017 13:56 Reaguje na Jan Škrdla
Klima se mění a měnilo neustále i v době, kdy australopitekus čůral člověkem na palmu, přičemž míra podílu člověka na té současné změně není známa. Co je známo, je to, že lití bilionů do oze kanálu má na emise CO2 zcela marginální vliv. Stejně tak je známo, že státy, které mají nízké emise CO2 na obyvatele, mají vysoký podíl jádra na energetickém mixu.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

10.12.2017 16:22 Reaguje na
Z kterého z blogů jste si posbíral tyto informace?
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist