Zaměří se vědci na boj s dezinformacemi ohledně klimatu? Podle holandských vědců je to nutnost

Vědci se věnují bádání, publikují své výsledky a průběžně s nimi seznamují veřejnost. Podle výzkumníků z Nizozemského institutu ekologie (NIOO-KNAW) to ale přestává stačit. Na příkladu četných internetových blogů, které rozporují tvrzení o globálních klimatických změnách, dokládají, že je třeba, aby se vědci také zapojili do širší diskuse. Proč? Jak vědci vysvětlují v odborném časopisu BioScience, mezera ve vzájemném dialogu by se jinak jen dál zvětšovala.

Jeffrey A. Harvey (NIOO-KNAW) spolu s kolegy věnoval čas fenoménu, který popisuje jako „mezeru v konsenzu“, tedy formální nepochopení a nesoulad mezi odpůrci tvrzení o probíhajících klimatických změnách a lidmi, kteří v ně na základě vědeckých faktů věří. V obecné rovině lze současnou situaci popsat jako stav, při kterém se akademičtí pracovníci věnují své vědě, ale už se příliš nestarají o to, jak s výsledky jejich práce naloží veřejnost. Opomíjejí také fakt, že v současnosti funguje významná blogosféra popírající klimatické změny. A byť ta nečerpá z hodnověrných vědeckých poznatků, je jí věnována značná pozornost veřejnosti.

Pro a proti, nic mezi tím

V konečném důsledku tak vznikají dva myšlenkově oddělené tábory, které se jen minimálně v diskusi potkávají. Vědci i odpůrci si tvrdí své, ale nebaví se spolu navzájem. A veřejnost je pak polarizována mezi tyto skupiny. „Silně věříme, že vědci mají profesionální a morální povinnost nejen informovat veřejnost o svých zjištěních a objevech, ale také bojovat s dezinformacemi,“ říká Harvey. K tomuto závěru dospěl po analýze a faktickém vyhodnocení obsahu 45 blogů „klimatických popíračů“. Prostě ho už začalo unavovat, jak se na zmíněných blozích reinterpretují zprávy o mizejícím ledu v Antarktidě nebo o ledních medvědech bojujících o přežití.

„Tyto dezinformace a zkreslené zprávy jsou problém, protože mezi uživateli internetu stojí blogy z hlediska důvěryhodnosti často nad tradičními médii a jinými zdroji informací," píše Harvey ve své studii. Jak jeho analýza blogů probíhala? Vybral si pětačtyřicet těch, které po obsahové stránce klimatické a globální změny popírají, a proti nim postavil dalších pětačtyřicet, které čerpají z prokazatelně vědeckých zdrojů. Tématicky se přitom v obou případech držel co nejblíže ledních medvědů, ledových ker a pozorovatelného oteplování severu Země.

Když se opakovaná nepravda stává faktem

A protože mu blogy popíračů klimatických změn asi skutečně ležely v žaludku, přizval si na pomoc k vyhodnocení i kolegy vědce ze šesti zemí, tří amerických univerzit, a řady polárních institucí. Výsledky nejsou potěšující. Blogy popíračů klimatických změn jsou z hlediska práce s fakty v zásadě přesným opakem blogů vědeckých. Vědci vytváří multioborovou diskusní platformu, ve které se vyjadřují ekologové, klimatologové, psychologové i polárníci. Jejich výsledky, z různých sfér výzkumu, se ve svých závěrech doplňují, každému tvrzení předchází rigorózní vyhodnocení a zpětné srovnávání.

Popírači přitom neprodukují žádný vlastní výzkum, nepublikují žádné vědecké studie ani odborné články, nepracují s dostupnou vědeckou literaturou. „V 80 % je jejich zdrojem informací jen další blog, který klima popírá,“ konstatuje Harvey. Vytváří se tak zřetězení nepravd, které se (z pohledu neinformovaného uživatele internetu) stává pravdou. O tom, jak na Severu netaje led a ledním medvědům nic ke štěstí neschází tak píší lidé, kteří často viděli zmíněná zvířata jen na obrázku. Jenže co s tím?

Z laboratoří na internetové bojiště?

Mezi vědeckými a popíračskými blogy není téměř žádná vzájemná vazba, jsou to dva oddělené světy, ze kterých si veřejnost vybírá. A nevědecké blogy hovoří k milionům čtenářů srozumitelnějším jazykem. „Vědci prostě musí vylézt ze svých laboratoří na denní světlo a zapojit se do boje proti dezinformacím. Ať už na sociálních sítích, nebo přes tradiční média. Zaměřit se více na to, co už víme, a poslat to dál,“ říká Harvey. Že to nebude snadné mu je jasné. „Řada vědců chybně věří, že debata s popírači o příčinách a důsledcích klimatu může být vyhrána čistou vědou, že je přesvědčí svými výsledky. Věda má totiž svá pravidla. Diskuze na blocích jsou ale ve skutečnosti spíš verbální pouliční rvačkou, nebo zákopovou válkou.“

Přesto Harvey věří, že boj s blogy popíračů vyhrát lze. Jejich slabinou je totiž provázanost a absence solidních vědeckých zdrojů. Postačilo by zaútočit na bludy, které blogy sdílí navzájem, a efekt vykořeněných nepravd by pak zatřásl se všemi. Útok na dezinformace by mohl v případě úspěchu depolarizovat společnost a přivést ji zpět k diskuzi o tom, jak snížit globální oteplování, zabránit klimatickým změnám nebo jak zachránit lední medvědy, místo hádek o tom, zda se něco takového vůbec děje.

---

reklama

---